čtvrtek 15. října 2015

V zajetí draka - 3. kapitola 1/2


Pia snila o temném, šeptajícím hlase. Převracela se sem a tam a pokoušela se ho ignorovat. Vyčerpání ji drželo jako zalitou do betonu. Nechtěla nic jiného než spát, ale ten hlas pronikal do její hlavy a hluboko v ní zaťal své hedvábné drápy.

Pia otevřela oči a zjistila, že stojí na okraji rozlehlého balkónu vysoko nad New Yorkem.
Noční panorama zářilo. Světla ve všech barvách byla rozptýlena po obrovských mrakodrapech jako stříkance barev. Pohlédla dolů. Byla bosá a stála na dlažbě místo na betonu.
A nebylo tu žádné zábradlí.
Vykřikla, zavrávorala dozadu a dopadla na zadek. Rychle se odplazila ještě další metr od propasti. Pak si všimla, že její dlouhé holé nohy vykukují z jednoduchého bílého negližé. Košilka dala vyniknout její sportovní postavě se silnými, nicméně štíhlými svaly.
Negližé? Sáhla na hedvábný materiál. Neměla žádné negližé. Nebo ano? Přísahala by, že šla spát v něčem jiném. Kde šla vůbec do postele?
Dlažbu kolem ní ozářilo jemné perleťové světlo. Adrenalin proudil jejím tělem.
Zatraceně, ona září!
To nebylo dobré. Odhrnula si vlasy z obličeje. Díky záření si připadala odhalenější, jako by byla nahá. Od dětství už se jí nikdy nestalo, že by ztratila kontrolu nad halícím kouzlem. Zkontrolovala kouzlo, které tlumilo záři a pomocí kterého měla její kůže vypadat jako lidská. Bylo pro ni nebezpečné pohybovat se bez halícího kouzla, ale vypadalo to, jakoby zapomněla, jak se používá.
„Tady jsi,“ ozval se hluboký hlas. „Čekal jsem na tebe.“
Ten hlas. Whisky a hedvábí, nadčasový a mužský. Pohladil ji po kůži a její tělo vzplálo v plamenech. Nedostávalo se jí vzduchu. Její rty se otevřely, zatímco tiše lapala po dechu.
Obrátila se k elegantním, otevřeným skleněným dveřím, jejichž rám byl vykován z černého železa. Bílé, průsvitné záclony, které sahaly až na zem, vlály ve větru. Stejně tak skrývaly, jako odkrývaly.
„Teď chceš jít dovnitř.“ Tento neuvěřitelně krásný hlas v ní vyvolával touhu, která ji roztřásla. S námahou se zvedla na nohy.
Malá část jejího mozku se vzpírala. Ehm, halo?, rozčiloval se hlas v její mysli. Nenech se obalamutit touhou! Vzpomínáš si, co se stalo naposledy, když jsi jí podlehla? Naletěla jsi na hajzla, který tě pak vydíral. Všechno jsi ztratila a musela jsi utéct. Už jsi zapomněla?
Scéna kolem ní začínala poblikávat a bledla. Temný šepot zesílil, až neslyšela nic jiného a nemohla myslet na nic jiného. Cítila se tak osamělá, až ji bolelo v hrudi. Opravdu to bolelo. Přitiskla si ruku na prsa a zmateně se rozhlížela.
Hypnotický hlas přikázal: „Teď vejdeš dovnitř!“
Najednou to bylo všechno, co chtěla. Shrnula záclony na stranu a nakoukla dveřmi do obrovské tajemné ložnice. Uviděla krb a pár velkých, robustních kousků nábytku.
Na světlých povlacích enormně veliké postele s tmavým rámem ležel muž. Byl vysoký a měl silnou postavu, svaly se vlnily na jeho dlouhých končetinách, nahá tmavá kůže jeho trupu tvořila kontrast s barvou povlečení. Vlasy, které mu padaly do čela, byly ještě tmavší. Smyslná ústa se mu zkřivila do cynického úšklebku. V jeho očích planul sexuální oheň.
Po zádech jí přeběhl pocit nechuti. Unikalo jí něco důležitého, něco s jeho očima, ale nemohla si vzpomenout. Kdyby jen mohla přijít na to, co to bylo.
Magická energie naplňovala pokoj jako šampaňské, až měla Pia pocit, že v něm plave. Ještě nikdy necítila takové množství magie. Ulpívala jí na kůži m opojná, zastrašující, vyvolávající závislost. Ten oheň vyvolaný hlasem, magie proměnila na žhavou touhu. Z hrdla jí vyšel zvířecí zvuk.
Muž natáhl dlouhou, svalnatou paži a rukou ji pobídl. Její odpor se rozplynul. Pospíchala k němu. Znenadání se pohnul, sotva došla k posteli. Chytil ji za ruce, otočil se s ní, hodil ji na matraci a sám se svalil na ni. Svým těžkým tělem ji přitlačil, sevřel ruce kolem jejích zářících zápěstí a vytáhl jí je nad hlavu. V sevření svých rukou vnímal, jak jsou její kosti štíhlé a křehké.
Hrozilo, že se magií a touhou zadusí. Její dech byl přerývaný pod jeho brutální kontrolou a fyzickou převahou těla, které na ní spočívalo. Hluboko v jejím těle se hromadilo erotické horko a citlivé místečko mezi jejími stehny zvlhlo.
Hluboko v jeho hrdle se ozývalo vrčení, až se postel roztřásla divokou ozvěnou. Mužův drsný obličej byl vytesán ze stejně nezničitelného kamene jako jeho tělo. Něco na černých vlasech jí přišlo známé.
„Podívej se na mě,“ řekl a sklonil hlavu níž a níž, až se jejich nosy setkaly. „Podívej se na mě!“
V perleťové záři, vycházející z jejího těla, plápolaly jeho oči zlatě jako oči nějakého sokola. Oči dravce. Čaroděje.
Ve vzdáleném koutku její mysli něco varovně křičelo, ale už bylo pozdě. Zvedla hlavu a podívala se mu do očí. V tom samém okamžiku byla lapena jako moucha v pavoučí síti. Teď s ní mohl dělat, cokoli chtěl. Všechno.
Zjistila, že si kvůli tomu nedokáže dělat starosti. Zjistila, že chce být lapena. Třela se o jeho silné, sexy tělo. Byl to úžasný pocit, to jak ji vtiskl do postele. Vzdorovité potěšení, které porušovalo vše, co jí bylo vštěpováno.
„Oh, co to jen se mnou je?“ zasténala. Zaklonila hlavu a pokoušela se dostat své boky do správné pozice. V oblasti mezi jejími stehny začal pulsovat naléhavý a bolestivý pocit prázdnoty. „Na co čekáš?“
Zarazil se, jako by ho překvapila. Poté se něco mezi nimi změnilo. Nevěděla, co to bylo, ale přesto to cítila. Vzduch byl nabitý elektřinou, jako by mezi nimi propukla bouře. Pomalu se pohnul a celý se na ni položil. Jeho vrčení zesílilo a vibrovalo mu v hrudi. Pohled měl divoký a vyhladovělý. Rychlostí dravce se na ni vrhl.
Jeho pevné pootevřené rty si ji podmanily a jemný, svůdný způsob, jakým ji předtím svým hlasem lákal, zmizel. Horkým, hladovým jazykem pronikl do jejích úst, zatímco ji boky přimáčkl k posteli. Na jejím plochém bříšku leželo něco tuhého a těžkého. Se vzrušeným zachvěním si uvědomila, že to je jeho obrovská erekce.
Její rty se roztřásly. „To je skvělé,“ vydechla a napjala zádové svaly, aby se mohla pánví třít o jeho penis.
Zasyčel a zamumlal nějakou kletbu. Ze svých rukou a nohou vytvořil klec, ve které ji uvěznil. Vzepjala se proti němu celým tělem, opilá pocitem polapeného zvířete, což jí paradoxně přinášelo úlevu. Jejich jazyky spolu zápasily, posedlí touhou jeden druhého pohltit. Zasténala. Jeho ruce přejížděly po jejích zápěstích jako neklidná pouta. Jazykem do ní pronikal v agresivním rytmu. Miloval se s jejími ústy.
Prastarý, primitivní rytmus zvyšoval její touhu. Nemohla se dočkat, až do ní pronikne na jiném místě. Kroutila se pod ním a on změnil svou polohu tak, že silnými, svalnatými stehny spočíval vedle jejích a jeho boky perfektně zapadaly do její bolavé pánve.
Kromě toho takto posunul svou erekci těsně k jejímu klitorisu. Pohyboval se jako obrovská divoká kočka nahoru a dolů a třel svou tvrdou mužnost o její hebký klín. Vykřikla, své rty přitisknuté na jeho a pánví se přitiskla ještě blíž.
Nejasně cítila, že něco není v pořádku. Chovala se netypicky, dokonce i na erotický sen. Mělo to něco do činění s její celoživotní samotou, s elektrizující smyslností, kterou tento muž vyzařoval, s tím, jak ji k sobě magicky přivolal a jak ji uvěznil svým pohledem. Pokoušela se tyto myšlenky zachytit, ale rozsypaly se jí jako písek mezi prsty. Její erotické opojení – opojení, které k ní a do ní vysílal – bránilo jakémukoliv přemýšlení.
Odtáhl se od jejích úst, otočil hlavou na stranu a něco zasyčel. Řeč zněla drsně a byla plná magické energie. Jeho ruce uvolnily její zápěstí. Jednu jí položil na kříž, aby si přitáhl její boky ještě blíž k sobě. Druhou položil na její malá prsa, zatímco na ni ztěžka doléhal. Jeho toulavé rty putovaly z Piiny tváře na krk.
Kousl ji. Primitivní, archaické gesto, které ji roztřáslo po celém těle. Vykřikla a nehty mu zaťala do mocných svalů na zádech, ovinula nohy kolem jeho napjatých, pumpujících boků, aby ho k sobě přitiskla ještě víc.
Vrchol se blížil. Otočil se s ní, takže ležela natažená na něm. Lačnými pohyby ji umístil do správné polohy a rty vyhledal její ústa. Jeho silné ruce se jí zabořily do vlasů a přitiskly hlavu na jeho zarostlou hruď. Chtěla ho cítit v sobě, tak jako nikdy nikoho dřív nechtěla. Vsunula ruku mezi jejich těla, aby uchopila jeho sametový velký žalud. Špička byla vlhká.
Poté, těžce oddechujíc, odtáhl její hlavu tak, aby se rty sotva dotýkali, zatímco zašeptal do jejích úst: „Řekni mi, jak se jmenuješ!“ nepřestával pohybovat boky v tom pomalém, erotickém rytmu proti její pánvi.
Oukej. Stop! Něco tam bylo. Něco, na co by si měla vzpomenout. Přes žhavou touhu se přinutila zapnout mozek a přemýšlet.
„Řekni mi to!“ zašeptal.  Slova se okolo ní vinula stále pevněji jako pavučina.
Okamžik. Její dech se zadrhával. Jméno mělo v sobě magickou energii. Energii stejnou jako ta v jeho hlase.
Zatímco se její vášní zatemněný mozek pokoušel vymyslet nějakou lež, uslyšela se, jak říká: „P-Pia Giovanni.“
Zasyčela bolestí a třela se o jeho tělo, aby se vrátila k rytmu, který před chvílí určoval on. Potřeba vyvrcholit byla tak silná, že jí bylo do breku.
„Pia.“ Spíš to jméno vydechl, než aby ho vyslovil. Jeho dech ji obklopil jako ďábelský oheň. „Pěkné.“
Bože, to, jak ji hladil jen magickou energií v hlase, byl neuvěřitelný pocit. Olízl její horkou kůži a zamumlal něžným, hlubokým a svádivým hlasem. „Ale to je tvé lidské jméno, že ano, miláčku? Jsi wyr. Musím vědět tvé pravé jméno.“
Jakoby si nemohl pomoct, uchopil její boky a přirazil tak, že se jí pánev zvedla nad postel.
Ale stát! Okamžik!
Když mu prozradí své pravé jméno, bude mít nad ní moc.
„Při všech bozích, řekni mi ho!“ Z jeho nitra se vydral mučivý sten a explodoval na jejích naběhlých, vlhkých rtech.
V jejích myšlenkách rozvířených vášní, se ozval chladný jasný hlas její matky.
Nikdy nesmíš nikomu prozradit své pravé jméno, drahoušku, říkala. Znovu a znovu jí matka tuto lekci opakovala. Vyslovovala to se svou vlastní magickou energií, aby se Pie slova vryla do paměti, protože občas byla poněkud roztěkané dítě. Jestli někdy někomu prozradíš své pravé jméno, bude mít tato osoba navždy nad tebou moc. Je to tvůj nejdrahocennější, nejtajnější poklad. Ochraňuj ho jako svůj život, protože tvé jméno je klíč k tvé duši.
Snové kouzlo se roztříštilo. „Ne,“ zašeptala.
Říkala to jemu nebo své matce? Pokoušela se ovinout nohy kolem jeho těla ještě těsněji a prsty mu prohrábla černé vlasy.
Zařval. Znělo to, jakoby trpěl stejnými bolestmi jako ona, poté ji objal ocelovými pažemi, ty už ovšem ztrácely svou pevnou podstatu. Jeho hedvábné vlasy se pod jejíma rukama rozplývaly.
Natáhla k němu ruce. Na okamžik na sobě ucítila jeho šmátrající prsty. Poté zmizel.
Vypadla ze snu do reality a s tichým výkřikem vystřelila na posteli do sedu. Její srdce bušilo, jakoby právě uběhla maratón. Špinavé oblečení bylo úplně propocené, povlečení na posteli leželo zmuchlané pod ní. Klimatizace se zapnula a začala foukat do pokoje voňavý osvěžující vzduch. V pokoji byly cítit zbytky magie.
Její bolavé tělo bylo vlhké. Se zasténáním si rukou sáhla mezi nohy a stiskla. Ale bolelo to ještě víc.
Ještě nikdy před tím nepociťovala tak hlubokou, neukojenou touhu. Utrápeně se sbalila do klubíčka, její tělo toužilo po milenci ze snu, zároveň se ho obávala. Něco v jejím nitru začalo šeptat jeho jméno. Poté to bylo pocitem paniky umlčeno.
Nesměla na to myslet, nesměla připustit, aby se to, co se stalo, proměnilo v realitu, protože to by byla katastrofa.
Poté se lekla, protože si uvědomila, že ještě stále září. Jednoduché kouzlo, které skrývalo perleťový jas její kůže, bylo syceno její životní energií. Mělo by být aktivní po celou dobu, i když spala. Její matka jí při tomto kouzlu sama pomáhala. Už roky nad ním neztratila kontrolu.
Obnovila kouzlo a ztlumila své záření, aby vypadala jako člověk.
Byla úplně v prdeli.

Zkřivila obličej a stulila se ještě víc.

17 komentářů:

  1. Díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  2. Super ! ! ! Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Super:-) vdaka a neviem sa dočkať pokračovania:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasné! :) Děkuji

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  6. Díky. Jsem strašně zvědavá na pokračování. Moc se těším. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat