středa 2. září 2015

Společenství smečky - 10. kapitola


Beth věděla, že jsou muži zpátky. Byl brzký večer a všude po městě se mluvilo o dvanácti mužích, které vzali správci parku do vězení za šerifem. Dawson odešel domů, aby se osprchoval, zatímco Gray zamířil před deseti minutami nahoru.

„Proč se nezajdeš podívat, jestli ten vlk nepotřebuje trošku pomoct?“ řekla jí Dorothy a propašovala jí klíč k pokoji. „Pohlídám Tobyho.“
Seděla na jedné z židlí ve velkém pokoji a sledovala Tobyho, jak si kreslí na konferenčním stolku. Přijala s úsměvem klíč. Tobyho pozornost byla pořád na uměleckém díle, takže tiše odešla z pokoje a zamířila nahoru.
Nevšimla si žádných přetrvávajících zranění na žádném z mužů, ale měniči se léčili rychle, to ale neznamenalo, že to nebyl tvrdý boj.
Grayův pokoj byl prázdný, když vstoupila. Mohla slyšet sprchu v přilehlé koupelně. Nechala klíč na šatníku a zlehka našlapovala přes místnost.
Dveře koupelny byly tiché, když je otevřela. Místnost byla naplněna párou, ale pořád mohla rozeznat skrz sklo Grayovo nahé tělo.
Sakra, měl úžasné tělo. Vysvlékla se a tiše otevřela dvířka.
„Sakra, zlato,“ zamumlal. „Zrovna jsem si přál, abys tu byla se mnou.“
Přitiskla se mu k zádům. Měl tam několik velkých škrábanců, které se začínaly hojit. Bolelo ji vidět ho zraněného. Opatrně ty rány políbila. „Naposledy jsem se nedostala k tomu, abych ti umyla záda. Přemýšlela jsme o tom, že bych ti znovu nabídla mé služby,“ řekla mu, obtočila kolem něj paže a vklouzla jimi na jeho břicho.
Zasmál se a popadl ji za ruku, která se pohybovala dolů. „Nejsou to má záda, která potřebují pozornost.“
Usmála se mu do ramene a pohladila ho po tvrdém penisu. Zasténal, boky vystřelil dopředu. Byl tak skvělý v její ruce. Líbila se jí myšlenka, že je kvůli ní nedočkavý a připravený.
Proklouzla před něj, pořád ho držela za jeho hřídel.
Vzal do dlaně její tvář a sklonil se, aby přejel rty přes její. „Byl to jen den, ale chybělas mi,“ přiznal tiše.
Zvedla se na špičky. „Bála jsem se o tebe.“
Sladce ji políbil, obtočil kolem ní paže, aby si ji podržel blízko. Beth se mu otevřela, nechala jejich jazyky kroužit a škádlit. Jak očekávala, polibek se rychle změnil ve vášnivý a lapala mu po dechu do pusy, když jí přejel po zádech dolů, aby vzal do dlaní její zadeček.
Zhoupla se, pustila jeho hřídel a držela se ho za ramena.
„Drž se,“ přikázal, zvedl ji a přitiskl zády o mokré dveře sprchy. Jemně ji okousával na krku až ke klíční kosti, když se k němu prohnula.
Jeho tvrdý penis narazil na její vstup.
Zavrtěla se, dávala mu najevo, že ho chce uvnitř.
Pomalu tam vklouzl, pomáhal jí obtočit nohy kolem jeho pasu, tak aby do ní mohl hluboko přirazit.
Horký a pevný byl uvnitř ní. Tvrdě sevřela jeho ramena, přijímala ho, když do ní jemně vstupoval.
„Cítím tě tak dobře, zlato,“ zašeptal jí do těla.
„Tvoje,“ řekla mu. „Jsem tvoje.“
Musela ta slova říct. Věděla, že brzo odejde. Doufala, že měl v plánu vrátit se zpátky, ale věděla, že ho bude muset brzo nechat jít. Ještě víc ho sevřela. „Tvoje, Grayi.“
Přirazil do ní a zastavil se. „Otevři oči,“ požadoval.
Ani si neuvědomila, že se zavřely. Splnila jeho žádost a dech se jí zadrhl při emocích v jeho tváři.
„Opravdu to tak myslíš?“ zeptal se drsně. „Budeš moje?“
„Ano, Grayi, chci tě navěky. Vím, že tě musím nechat jít, ale přeju si, abych si tě mohla nechat,“ přiznala se.
„Beth…“ zasténal její jméno, jako by byl v bolestech.
Znovu se začal hýbat, vrážet hluboko dovnitř, plnil ji jako nikdo předtím, tlačil ji k hraně.
„Moje Beth!“ vykřikl, přirážel boky rychleji a tvrději.
Zpevnila nohy a setkávala se s ním, příraz po přírazu. „Ano, tvoje,“ pobízela ho.
Bože, nikdo… Bylo to tak dobré… Potřebovala víc…
„Grayi!“ křičela jeho jméno, když vrcholila.
„Moje, moje, moje,“ skandoval a vrážel do ní znovu a znovu. „Moje!“ zavrčel a explodoval v ní.
Držela se, když ji naplňoval semenem, přála si, aby ho mohla udržet uvnitř po zbytek noci. Třásl se při orgasmu, znovu pomalu pohyboval boky, nikdy se nevytáhl.
„Ještě jsem neskončil,“ řekl jí a setřel si pot. Zvedl si ji v náruči výš a otevřel dveře od sprchy.
Podařilo se jim dostat se na koupelnový kobereček, než ji položil na záda, pořád tvrdý a v ní, a znovu začal přirážet.
„Podívej se na mě. Ukaž mi to,“ dožadoval se.
Uzamkla s ním pohled, popadla ho za předloktí a odevzdala se mu celá. Oči mu zářily a cítila, jak se z něj lije síla.
„Ano, ano, ano,“ opakovala pořád dokola.
Zuřivě zavrčel, zaklonil hlavu, zuby se mu prodlužovaly, když se jeho vlk tlačil k povrchu. „Moje.“
„Ano!“ zakřičela, když se znovu udělala.
Zavrčel a jednou, dvakrát, třikrát a ještě naposledy do ní vrazil, než se uvolnil. Zkolaboval na ni, jeho lapání po dechu se shodovalo s jejím a naplňovalo malou místnost.
„Neopouštěj mě,“ vydechl.
„Ne, ne, neopustím,“ slíbila a pevněji ho objala.
Beth nevěděla, jak dlouho leží na podlaze, ale nakonec se začala třást a Gray zvedl hlavu.
„To bylo intenzivní,“ řekl a vypadal trochu v rozpacích.
Zachichotala se. „Bylo to úžasné.“
Sklonil hlavu a jemně ji políbil. „Ty jsi úžasná.“
Zabroukala a opětovala polibek. Jak dlouho si to bude myslet, bude šťastná. Jakmile prolomili zámek mezi jejich rty, stoupl si, zvedl ji s sebou a osušil ji, než utřel sebe.
Milovala tu pozornost, kterou jí věnoval, nutil ji cítit se opečovávanou. Byl to silný muž. Vlk, který mohl přijít a převzít velení nad městem jako jiní. Ale místo toho spolupracoval s její rodinou a druhými měniči kvůli Princi, který nebyl ani jeho druh. Byla tak hrdá, že si ji vybral. Ale pořád se bála, že bude muset odejít – že to, co bylo řečeno ve sprše, bylo jen z vášně a ne skutečné. Věděla, ještě než se k němu připojila ve sprše, že byl stvořen pro ni. Milovala ho.
Jakmile se oblékli, sedli si spolu na postel, zatímco ji držel za ruku, oba si nebyli jistí, co říct.
„Beth…“ začal, ale pak se odmlčel a stisknul k sobě rty.
„To je v pořádku, Grayi,“ ujistila ho. Nechtěla slyšet, že musí odejít.
Zavrtěl hlavou. „Musím zavolat mému Alfovi. Dát mu nové informace o tom, co se stalo, a nechat ho stáhnou z hledání ostatní vlky.“
„Aha,“ řekla zmateně. Neříkal to, co si myslela, že řekne.
Stiskl jí ruku. „Když mu zavolám, chci mu říct, že se nevrátím rovnou zpátky. Že se možná nevrátím vůbec.“
Nedíval se na ni, když to řekl. Klesla před ním na kolena, aby ho ujistila, že ho opravdu poslouchá.
„Řekni to znovu,“ žádala, držela se ho za kolena.
Mrkl a setkal se s jejíma očima. „Chci tu zůstat. Vím, že to bylo jen pár dnů, takže ti můžu dát čas. Zůstanu tady v hostinci a možná tě vezmu na rande. Abych tě líp poznal a nechal tebe poznat mě.“
„Chceš zůstat? Chceš se mnou randit?“ opakovala.
Odfrkl si. „No, vlastně se chci s tebou spářit a udělat tě svou. Stát se tvou rodinou – být tvým druhem, strýcem Tobymu, švagrem Dawsonovi a Caseymu, a jednou být rodičem.“
Slzy jí naplnily oči, ale držela je zpátky… stěží. „Spářit se se mnou?“
Přikývl a neodvracel oči. „Už jsem to dvakrát skoro udělal. Minulou noc a znovu zrovna teď. Nikdy bych to neudělal bez tvého svolení, ale ano, v dlouhodobém výhledu bych chtěl být tvým druhem.“
„Grayi,“ vykřikla, slzy se jí rozlily po tvářích.
„Nemám ponětí, jak to bude fungovat. Jestli se vůbec můžou spářit dva odlišné druhy. Ale řekla jsi mi, že jsme víc lidmi než zvířaty. Musím ti věřit. A pravdou je, že jako má člověčí část tak i vlk tě chce. Tebe a tvého rysa.“
„Ach Bože!“ vzlykla. Bylo to všechno, co chtěla. Víc, než v co si dovolila doufat.
„Nevím, co se bude dít, ale vím, že tě chci,“ řekl jí, sklouzl dolů z postele a klečel přesně jako ona.
„Ano, prosím, Grayi. Budu tě navěky milovat. Budu ta nejlepší družka. Zůstaň se mnou!“ prosila, byla tak šťastná, že jí ta slova bezmyšlenkovitě vypadla z pusy. „Miluju tě.“
Strhl si ji k sobě a tvrdě ji objal. „Díky Bohu,“ říkal dokola a dokola do jejího ucha. „Díky Bohu.“
Pronikavý zvuk mobilního telefonu přerušil jejich chvíli.
„To je Tyler,“ řekl a pustil ji. „Zůstaneš se mnou?“
Přikývla a pohnula se mu do klína, natáhl se pro mobil na nočním stolku.
Pevně ji držel, když odpověděl. „Čau, Tylere.“
„Grayi, jsi v pořádku?“ zeptal se jeho Alfa.
Beth si mu položila hlavu na hruď, slyšela tak lehce obě strany konverzace.
„Jsem v pohodě, chlape. Můžeš dát ostatním vědět, že je konec. Dopadli jsme dvanáct mužů. Casey Williams řekl, že brzo odejdou, aby chytili další muže, kteří do toho byli zapleteni.“
„Dobře, dobře,“ řekl Tyler na druhé straně linky. „Volal jsem šerifovu kancelář a už mluvil s Jimem. Myslel jsem si, že tam budeš, ale řekl mi, že jsi zamířil zpátky do svého pokoje, aby ses vykoupal. Nebyl jsi zraněný, že ne?“
Gray si povzdechl a tvrdě jí sevřel ruku. „Něco ti potřebuju říct.“
„Fajn,“ podporoval ho Tyler. „Víš, že ať už je to cokoli, podpořím tě.“
Gray vyfoukl vzduch, ale nepokračoval.
Tyler čekal několik minut a pak si skrz linku ztěžka povzdechl. „Nepřijdeš zpátky, že?“ zeptal se Alfa.
„Ne, nepřijdu,“ přiznal Gray.
Tylerův hlas byl smutný. „Já vím. Řekni mi o ní.“
Gray se usmál a začal si povídat se svým kamarádem a ne Alfou.       Beth okamžitě ten rozdíl rozeznala. Ta dynamika mezi dvěma muži byla spíš jako mezi bratry než Alfou a členem Smečky.
Gray na ni pěl chválu a Beth trochu zrudla, byla ráda, že ji Alfa nemohl vidět.
„Vypadá skvěle, nemůžu se dočkat, až se s ní setkám,“ řekl mu Tyler upřímně. Beth se zazubila. Nemohla se taky dočkat, až se s tím druhým mužem potká.
„Ale co dál? Musíš vědět, že podpořím spáření, co dalšího se děje?“ šťáral hlouběji Tyler.
Gray přejížděl palcem po tepu na jejím zápěstí. „Není vlk.“
Trhla sebou a podívala se na něj. Až tak mu na tom záleželo?
„Fajn, není neobvyklé, že-“ začal Tyler.
„Je rys,“ dokončil Gray.
Tyler byl na druhé straně zticha. Beth se dokonce přitiskla ještě blíž, aby se ujistila, že jí neunikne jeho reakce. Když přišla, překvapila ji. Tichý smích se pomalu změnil v hlasitý, zvonivý chechot.
Gray si dokonce oddělal sluchátko od ucha, aby se podíval dolů, než si ho přiložil zpět. „Tylere!“ vyštěkl.
„Promiň! Promiň!“ hihňal se ještě trochu Tyler. „Ale prostě si tě dokážu představit, jak jsi posedlý skutečností, že jsi zamilovaný do kočky a tím, co budeš dělat.“
„To není k smíchu!“ vykřikl Gray. „Nechci ji zranit. Co kdybychom měli děti?“
To znovu nastartovalo Tylera. Gray protočil oči a zamračil se.
„Ale, netrucuj, Grayi!“ škádlil Tyler. Beth nevěděla, jak Alfa věděl, že přesně to Gray dělal, ale přišlo jí to k smíchu. Sama se začala chichotat.
Gray zvedl ruku nahoru, kterou nedržel mobil, a mračil se na ni. Jen se zubila víc.
„Grayi, poslouchej mě,“ žádal Tyler, i když byl vážnější, pořád se jeho hlasu drželo pobavení. „Můžeš se spářit s rysem. Dokonce můžete mít děti. Našel jsi svou družku.“
Gray přikývl, úleva mu naplnila hlas.
„Teď běž oslavovat. Zítra odjíždím, abych tam za vámi přijel. Až se tam dostanu, můžeme si o tom víc promluvit. Dám ti čísla na několik párů, o kterých si myslím, že by ti mohli odpovědět na pár otázek.“
„Nemusíš to dělat,“ vykoktal Gray.
„Graysone, za několik dnů se uvidíme. Teď polož mobil, běž se navečeřet a milovat se se svou družkou,“ přikázal Tyler.
„Ano, Alfo,“ odpověděl Gray, usmíval se a zavěsil.
Podíval se dolů na Beth a ona mu obtočila ruku kolem krku. Než mohla začít z její strany s milováním druha, zavrčel Grayovi žaludek.
„Myslím, že je to narážka pro mě, abych tě nakrmila,“ škádlila ho, stoupla si a nabídla mu ruku.

Gray zabručel – využil by trochu toho milování – ale následoval lehce Beth ven z pokoje dolů do jídelny. Měl hlad. Čtyřikrát se během dne přeměnil a každá proměna, navíc léčení ramene, si z něj vzala hodně. Vyčerpaně stál ve sprše a přál si, aby s sebou nahoru vytáhl Beth. Ale když vkročila do sprchy za ním, bylo to, jako by s ním sdílela svou energii, a všechno, co chtěl udělat, bylo, aby si ji nárokoval.
A tak moc se toho stalo od té doby, co vkročil do sprchy. Bože, bylo to jen před hodinou?
Uvnitř jídelny spatřili RJ, Mikea a Jesseho u velkého stolu.
RJ na ně mávl. „Ty vole, mají domácí kuřecí, šťouchané brambory a rohlíky.“
Gray se vedle něj posadil a přitáhl si Beth vedle sebe. Způsob, jakým do sebe muži ládovali jídlo, by si měl radši objednat dřív, než ho všechno sní.
Dorothy na ně mávla, poslala Tobyho k jeho tetě a ukázala, že jim přinese talíře.
„Nakreslil jsem obrázek!“ spěchal k nim Toby.
Gray přijal obrázek a podíval se na malbu tří koček a vlka.
„To jsme já, táta, teta Beth a ty,“ řekl mu Toby hrdě.
Gray si zvedl chlapce do klína. „Je nádherný! Hrozně se mi líbí, Toby.“
„Opravdu?“ zněl ten mladý chlapec nadšeně.
„Opravdu,“ slíbil.
„Na svou židli, Toby, ať se můžou všichni najíst,“ přikázala Dorothy chlapci, zatímco držela velký tác s talíři plnými jídla.
„Fajn.“ Toby se motal, aby se mohl posadit vedle Beth, zatímco začala Dorothy plnit prázdné místo před nimi talíři. RJ měl pravdu – talíře byly naplněny tím nejlepším jídlem, které kdy cítil.
„Říkal jsem ti to!“ řekl RJ samolibě a mával na něj rohlíkem.
Dorothy ho plácla zezadu po hlavě. „Chovej se slušně, RJ Crossi, nebo zavolám tvému bratru.“
„Ano, madam,“ řek RJ a sklonil hlavu. I když si Gray všiml, že si drží blízko schovaný rohlík.
Dorothy zavrtěla hlavou a usmála se. „Přinesu vám, chlapci, pivo.“
„Hurá!“ zajásal RJ a zabořil se zpět do jídla.

Všichni se zasmáli a Gray zvedl Beth ruku a políbil ji do dlaně, než se pustil do vlastního jídla, cítil pravé štěstí poprvé za celou věčnost.

12 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!❤

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za pokračování, překlad a korekci!

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělé, díky moc za další kapitolu a korekci

    OdpovědětVymazat
  4. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Knihomolka.3652. září 2015 16:00

    Díky za další krásný překlad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad! :)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat