čtvrtek 27. srpna 2015

Vlčí kopce - 6. kapitola 1/2


Ještě chvilku spolu lenošili. Brzy je však vyrušily zvuky z chodby. Sally jasně slyšela, jak alespoň dva lidé prošli kolem dveří a na chvíli se zastavili. Vsadila by se, že Jason o nich mohl říct ještě víc s jeho citlivějším vlkodlačím sluchem.

„Když jde o svádění a romantiku, tohle nebyl právě jeden z mých nejlepších nápadů…“ Váhavě z ní vyklouzl ještě napůl tvrdý a posunul se, aby se oba mohli posadit. „Omlouvám se, miláčku. Měl jsem to vymyslet mnohem lépe, ale všechno, na co jsem se dokázal soustředit, bylo být uvnitř tebe co nejdřív.“
Projel jí záchvěv primitivního vzrušení. „To je v pořádku,“ odpověděla. Neodvážila se nahlas přiznat, že toužila po tom samém. Že v tu chvíli už jí na ničem jiném nezáleželo. Dokonce ani nepomyslela na nepříjemné následky.
„Ne není, zasloužila sis měkkou postel a trochu mazlení, ne rychlovku na gauči. Jsem blbec.“ Zoufale si prohrábl vlasy.
„Jestli ano, jsi ten sexuálně nejtalentovanější blbec, se kterým jsem měla to štěstí se setkat.“ Znovu vtipkovala, což pro ni jindy v takové situaci nebylo vůbec snadné. S ním, to ale fungovalo. „Vážně, je to v pořádku, Jasone. Možná příště?“ Zakončila tázavě. Možná dostal, co chtěl, a už se to nebude opakovat. Chtěla vědět, jak si s ním stojí, a potřebovala to vědět okamžitě.
„Jestli mi to dovolíš, pokusím se to napravit.“ Vrhl po ní štěněčí pohled, který byl naprosto roztomilý. Vypadalo to, že si dělá starosti, že už ho nebude chtít.
„Ach, ano, rozhodně. Jestli chceš.“ Setřásla nejistotu.
Ve tváři se mu rozlil široký úsměv a rychle ji políbil. „O tom vůbec nepochybuj, zlato… Začalo to ve chvíli, kdy jsem poprvé zachytil svůj pach a asi to už nikdy neskončí. Potřebuju s tebou být, stejně jako dýchat. Konec příběhu.“
Jeho vášnivý tón a to jak ji mezi jednotlivými slovy líbal, ji přesvědčilo. Byli na tom stejně. Touha a potřeba běží oběma směry.
Za dveřmi se znovu zastavily kroky. Zoufale se na ně podívala.
„Slyšíš to?“ Zeptal se překvapeně.
„Ano. Kroky. Zastavily se přede dveřmi. Není to poprvé. Před chvílí kolem procházeli dva lidé. Slyšela jsem dvoje různé kroky.”
„Velmi dobře, detektive.“ Zdálo se, že je opravdu ohromený. „Vsadím se, že bys poznala, kdo to je, kdybys tu chvíli žila. Náš současný nerozhodný návštěvník je Kathy, ta, se kterou ses setkala v hale s dítětem v náruči. Žije tady v Domě smečky, když je její manžel mimo.“
„A kdo je ta druhá? Ta, která vypadala, jako by mě chtěla opéct na rožni?“
„Hmm.“ Ušklíbl se. „Serena. Dej si na ni pozor. Je dost silná a chytrá na Alfu, ale pokud jde o mě, není můj typ. Chce se mnou dát dohromady, aby mohla vládnout. Neustále mě pronásleduje, ale já s ní nechci nic mít. Nebere ne, jako odpověď.“ Sebral oblečení z podlahy a vyklepal ho, v jeho pohybech bylo znát rozčarování. Podal jí spodní prádlo, po tom co si ho chvíli prohlížel.
Přihlouplý úsměv, který se mu objevil na tváři, když vzal do prstů její malé krajkové kalhotky a podprsenku, stačil k tomu, aby zrudla.
„Co je?“ Zeptala se a vytrhla mu své spodní prádlo z prstů.
„Je to docela roztomilé, že na sobě nosíš takové věcičky, když jsi v podstatě Alfa. Nečekal jsem to. Tuším, že mě nepřestaneš nikdy překvapovat. Jestli, nepřestanu myslet na krajky, co nosíš pod oblečením, budu mít trvalou erekci.“
Jeho slova ji potěšila, ale něco, co předtím řekl, upoutalo její pozornost.
„Ty si myslíš, že jsem Alfa? Proč? A je to vůbec u člověka možné?“ Během řeči si navlékla podprsenku.
„Jasně, že jo. Každá společnost má svou hierarchii. Některé jsou jen rafinovanější než druhé. Kdybys byla plnokrevná vlkodlačice byla bys Alfa samice. O tom vůbec nepochybuji, a i když jsi člověk, musí se s tebou počítat.“
Než vstal, vtiskl jí na rty polibek a přešel ke stolu. Popadl krabici s papírovými kapesníky a vrátil se k ní. Hrst jich popadl a vklouzl jí rukou mezi stehna, aniž by se zeptal na svolení. Trochu nadskočila, čímž mu jen umožnila lepší přístup. Snažil se co nejlépe otřít vlhkost, která z ní prýštila.
Dělal to tak samozřejmě, jako by to, že otírá její nejintimnější partie a stará se o ni, bylo úplně normální, a dělal to už dlouho. Nedokázala promluvit, jen pozorovala jeho tvář a všimla si jeho malého spokojeného úsměvu, když se natáhl pro další kapesníky.
„Postav se a roztáhni nohy.“ Jeho rozkazovačný tón ji trochu zaskočil a obnovil žár v jejím podbřišku.
„Proč?“ Namítala.
„Očistím ti kundičku,“ opáčil. „A jestli budeš hodná holčička a poslechneš mě, bude se ti to moc líbit.“
Oči mu pokušitelsky plály a ona nedokázala odolat. Postavila se přímo před něj a roztáhla nohy co nejdál od sebe. Hlavu, tak měl na úrovni s jejím rozkrokem a rozhodně neztrácel čas, vsunul jí suché kapesníky mezi nohy a důkladně jí otíral rozkrok u stehna.
Byla to ta nejintimnější věc, kterou pro ni někdo udělal. Trochu zvláštní, ale pěkně žhavé.
Očima se střetl s jejím pohledem, odhodil kapesníky a vrazil do ní dva prsty. „Chci se ujistit, že jsi v pořádku, než použiju další kapesníky. A možná máme čas… na něco dalšího, jestli jsi ochotná žít trochu nebezpečně.“
„Udělej to,“ bylo všechno, co stačila vyslovit, než se jí roztřásla kolena.
Pořád se jí díval do očí, a začal pomalu ve stálém rytmu, pohybovat prsty. Když se jí zrychlil dech, přidal další prst a volnou rukou jí podepřel zadeček.
Poklesla v kolenou, ale udržela se na nohou. Jak zrychlil rytmus, rozkoš jí projížděla, čím dál ostřeji. Jakmile se naklonil a začal jí lízat naběhlý klitoris, úplně roztála.
Rukou ji podepřel, zatím co jazykem a prsty prodlužoval její vyvrcholení. Sakra byl dobrej. Jeho sebemenší dotek ji vystřelil jako ohňostroj na čtvrtého července.
Zatím co pomalu přicházela k vědomí, Jason ji znovu očistil. Když byl hotový, a ona dokázala mluvit, pohladil ji po chloupcích, které sotva zakrývali její pulzující klitoris a zašklebil se.
„Jsi moc hodná holčička,“ zavrněl hlubokým sexy hlasem. „Mimochodem, mám rád holou kundičku. Už jsi to někdy zkoušela?“  V očích měl zase tu ďábelskou jiskru. Tu, díky které dokázala zkoušet nové věci a obávala se, že ho bude následovat, kamkoli ji zavede.
„Ne.“ Cítila, jak jí najednou úplně vyschlo v krku.
„Tak o tom popřemýšlej. Rád bych si zahrál na tvého holiče.“ Zamrkal a proklouzl prsty mezi chloupky, pohladil ji jen natolik, aby jejímu klitorisu připomněl potěšení, kterého se mu před chvílí dostalo.
Tlumeně se zasmála.
„Zdá se ti to vtipně?“ Zeptal se s úsměvem.
„Nemyslíš, že je to trochu pokrytecké od vlkodlaka, že se mám oholit?“
Přidal se k jejímu smíchu.
„Máš pravdu, miláčku.“ Něžně ji pohladil po břiše, a pak ještě níž. „Sice jsem vlk, ale jsem také muž.“ Jeho pohled se znovu rozpálil, když sledoval, jak jeho ruka laská její kůži. „Muž, který se rád dívá na krásné věci. A ty jsi to nejkrásnější, za hodně dlouhou dobu.“
Ještě jednou ji pohladil, a pak před ní roztáhl kalhotky, tak aby do nich mohla pohodlně vstoupit.
„Je škoda ho zakrývat,“ řekl, když natahoval kalhotky po jejích stehnech. Oči upíral na její rozkrok. „Kdyby bylo po mém, byla bys neustále nahá. Připravená mě přijmout, abych tě mohl kdykoli lízat a ochutnávat.“
„Jestli s tím nepřestaneš, tak se z téhle kanceláře nikdy nedostaneme,“ zamumlala, nejasně si vědoma váhavých kroků, které se znovu zastavily před dveřmi. Už to bylo potřetí. Kdo ví, kolik trpělivosti té ženě ještě zbývá?
Jason si teatrálně povzdechl. „Máš pravdu. Dobře, už budu hodný.“
Postavil se a natáhl si džíny.
„Ty chodíš naostro?“ Zvedla obočí.
„Když se potřebuješ proměnit, je lepší mít toho na sobě co nejméně.“
Zapnul si kalhoty a podal jí tričko.
„A není to trochu nepohodlné?“ Pokynula směrem k vyboulení jeho polotvrdé erekce, která byla přes kalhoty dobře vidět.
„Možná trochu.“ Pokrčil rameny, natáhl se pro své vlastní tričko, které předtím ve spěchu odhodil na podlahu. „Ale časem si na to zvykneš.“
„Beru tě za slovo.“ Obula se, pak sebrala ramenní pouzdro a uložila si ho do kapsy. Bundu si neoblékla, byla z nedávné aktivity ještě pořádně rozehřátá. Nepotřebovala další vrstvu látky.
„Nechceš se osprchovat?“ zeptal se opožděně.
Bylo jí jasné, že ho to napadlo až teď. Muži. Musela se vnitřně usmát. Ale, alespoň ho to napadlo, i když trochu pozdě. „Teď, když jsem oblečená? Ne. Počkám až ke Carly mám tam čisté oblečení. Nebudu se převlékat, dokud se neumyju.“
„Jestli chceš, půjčím ti něco na sebe od jedné z dívek. Colleen má asi stejnou velikost.“
„Ne, díky.“ Zvedla ruce. „Nechci si nic půjčovat. Stačí, že sem Kathy už třikrát přišla a neodvážila se zaklepat. Všichni musí vědět, že jsme tady už hodinu.“
„A taky vědí, co jsme dělali. A jestli to doteď nevěděli, budou to vědět, až nás ucítí. Naše vůně jsou prolnuté.“
Nasála vzduch, dobře si vědoma linoucí se vůně sexu. Sakra. Jestli to cítí ona, vlci to bezpochyby poznají okamžitě. To jak zpanikařila, na ní muselo být vidět.
„Neboj se.“ Jason jí položil ruce na ramena a přitáhl si ji k hrudi. Chvíli ji objímal. Milovala cítit jeho velké tělo vedle sebe. „Pro dospělé vlky ve smečce není sex nic nového. Jediné, co je bude zajímat, je fakt, že jsi člověk. Moc často je tu nevídají.“ Jemně ji stiskl, jako by nechtěl pustit. „Co říkáš večeři, než tě odvezu k Dmitrimu?“
Na Carly a Dmitriho úplně zapomněla. Celý den byla s Jasonem. Vůbec se jí nepodobalo vyspat se s chlapem, kterého teprve potkala. Ještě nikdy se jí to nestalo. Něco v Jasonovi ji však nutilo vyzkoušet všechny její skryté představy.
Ale zatím to stačilo. Teď se musí věnovat Carly, kvůli které sem konec konců přijela. Také se toho musí hodně naučit o nadpřirozeném světě, když je teď její nejlepší přítelkyně jeho součástí. Na sbližování s vlkodlakem bude dost času zítra, až bude Carly spát.
„Večeře, to zní dobře. Pochybuji, že má Carly doma nějaké jídlo.“
Jason se zasmál a pustil ji. „Vlci, kteří pro ni pracují, potřebují hodně jíst, takže dům zásobují. Máme rychlejší metabolismus než lidé a musíme jídlem kompenzovat energii, kterou vynakládáme k proměně. Jestli dostaneš hlad, prohledej kuchyni. Určitě tam něco najdeš. Jsem rád, že se tady navečeříš. Ve skutečnosti bych byl šťastný, kdybys tu byla co nejčastěji. Se mnou…”
Zastavil se u dveří a nervózně čekal na její odpověď.
„To bych ráda,“ odpověděla a měla radost, že vidí jeho triumfální úsměv, když otevřel dveře a zdvořile jí pokynul, aby mohla projít.
Udělala sotva dva kroky a všimla si Kathy.
Na Kathy byla okamžitě vidět úleva, když zahlédla Jasona.
„Co je, Kathy?“ Zeptal se Jason přes Sallyino rameno.
Teď, když měla promluvit, zdálo se, že Kathy váhá. „Promiň, Alfo. To Serena. Chce s tebou mluvit.“
Jason si povzdechl. „To počká.“
„Ano, Alfo. Večeře je připravená.“
„Děkuji, Kathy.“

Kathy se otočila a odběhla chodbou.

17 komentářů:

  1. Díky moc za další překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji ,moc pěkné a těším se na pokračování;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Super, děkuji za překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji.
    Text je celý bílý, ale nevím jestli je to jen mým počítačem...

    OdpovědětVymazat
  5. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  7. Knihomolka.36527. srpna 2015 12:58

    Díky za překlad.
    Text je zabělený? možná je to mym počítačem. Musela jsem to označit jako na kopírování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už je to opraveno. Nevím proč, ale u tohoto překladu to dělá skoro vždycky.

      Vymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. vdaka za skvelý prekla a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji moc za skvělý překlad!!!:-) :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Super a bude veselo :-) , moc díky za překlad a korekci jste skvělé

    OdpovědětVymazat
  14. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat