středa 19. srpna 2015

Společenství smečky - 8. kapitola


Ráno přišlo až příliš brzo. Gray zasténal kvůli slunečním paprskům, které se vplížily do jeho pokoje. Přitáhl si svou postelovou partnerku blíž a zezadu jí pohřbil do krku svou tvář.
Beth měkce zabroukala a přitulila se k němu. Vzal do dlaně její prso a začal jí líbat od krku dolů. Otočila se a jejich rty se setkaly.

„Dobré ráno,“ usmál se na ni, když se od sebe odtáhli.
„Mmm, ránko.“ Tulila se mu ještě hlouběji do náruče. „Mohla bych si zvyknout na takovéto probouzení.“
On taky. A ještě si nebyl jistý, co s tím má dělat, tak ji místo odpovědi políbil. Krásně mu odpovídala, otvírala se mu a dovolila mu vyhoupnout se nahoru. Přejížděla mu rukama po zádech, zatímco jí okusoval krk.
„Beth.“ Miloval říkat její jméno.
Bušení na dveře je oba vyděsilo. Gray se podíval na budík a všiml si, že má zpoždění. „Zatraceně.“
Ještě jednou Beth políbil, než zvedl džíny a skočil od nich. Víc bušení. „Fajn, fajn – nechte si to děšení pro sebe.“
Otevřel dveře pobaveně vypadajícímu Claudovi. „Šerif už je dole a Dawson je na cestě. Chtěl, abych se ujistil, že jste už venku z postele.“
Slyšel, jak se za ním Beth směje. Kývl na staršího muže. „Budu hned dole. Díky.“
Claude přikývl a zamířil chodbou pryč. Gray zavřel dveře a ukázal prstem k posteli. „Jdu pozdě. Ty zůstaň s tvým sexy zadkem tady, zatímco se osprchuju. Už žádné další rozptylování.“
Olízla si rty, na což sebou jeho penis znovu škubnul. „Nechceš, abych ti umyla záda?“
„Ne!“ zavrčel na ni. „Potřebuju před polednem odejít z pokoje.“
Její šťastný hlas ho následoval do koupelny. „Pak se zabavím sama.“
Bouchl se do ptáka, jak se pokoušel dostat pod kontrolu, a skočil pod vlažnou sprchu. Bylo to to nejlepší, co v časovém presu mohl udělat.
Za méně než deset minut byl zpátky a oblékal se, zatímco se na něj Beth zubila z postele. Miloval její hravý přístup a opravdu si dokázal představit sdílení dalších takovýchto rán.
Jakmile byl připravený, naklonil se přes postel a políbil ji tak cudně, jak jen mohl. „Prosím, buď dneska opatrná. Nemyslíme si, že je někdo ve městě, ale nikdy nevíš.“
Naštěstí přikývla. „Toby už je nejspíš dole. Zůstaneme buď tady, nebo v domě. Budeme se dokonce držet mimo město.“
Musela si přečíst úlevu v jeho tváři.
„Hej, neudělala bych nic, abych dala Tobyho v ohrožení,“ slíbila.
„Nebo sebe?“ dodal.
Plaše se usmála. „Nebo sebe. Slibuju.“
Znovu ji políbil, tentokrát hlouběji a trochu sprostěji. Jeho penis, který konečně klesl, znovu ožil.
„Probléme,“ zavrčel na ni, odtáhl se a upravil se.
„Uvidíme se později,“ zavolala za ním a foukla na něj polibek.
Celou cestu dolů se usmíval až k předním dveřím. Tady se setkal s šerifem, Dawsonem a Claudem. Dorothy mu podala cestovní hrnek s kávou a zabalený balíček ve fólii.
„Na cestu,“ řekla mu s laskavým úsměvem.
Sklonil hlavu na znak díků. „Vážím si toho.“
„Ty a Gray půjdete tou stejnou cestou, jakou jste šli včera. Jděte přímou cestou. Claude a já vás budeme následovat a ujistíme se, že se na vás nikdo nepověsil,“ přikázal šerif.
„Claude?“ zeptal se Gray a začal být neklidný. Nechtěl opustit hostinec nechráněný.
„Zůstane tu můj zástupce a Claude má na blízku pár přátel. Všichni jsou tu v bezpečí,“ odpověděl Jim na jeho nevyslovenou otázku.
Gray přikývl a následoval druhé muže ven.
Gray pil kafe a jedl to nejlepší burrito k snídani, co kdy měl. „Musím ti říct, že bych se sem přestěhoval jen kvůli jídlu,“ řekl Dawsonovi.
„Přemýšlíš o tom?“ zeptal se tiše Dawson.
Gray se na něj podíval, neuvědomil si, že byl tak dlouho zticha. „Přemýšlet o čem?“
„Přestěhovat se sem,“ objasnil Dawson.
Grayz zmačkal fólii a napil se bohaté kávy, aby si získal trochu času. Věděl, že zdržoval. Stejně jako Dawson, který se na něj mračil.
„Přemýšlel jsem o tom,“ přiznal, aniž by se na druhého muže podíval.
„Podívej, Grayi, nebudu na tebe tlačit. Beth je velká holka a ví, co dělá. Jak jsem řekl včera, jen k ní buď upřímný. Nepůjdu na tebe s velkým bráchou.“
„Jo, jeden z vás je sám o sobě už tak dost,“ zamumlal Gray.
Dawson do něj zařízl oči, takže ho Gray zasvětil do Caseyho návštěvy z minulé noci. Dawson byl u vytržení z toho, co Beth řekla o setkání se s Princem Zacharym.
„Dovedu si představit, co mu bude muset Beth říct,“ sdílel s ním Dawson s úšklebkem.
Usadili se v pohodlném tichu na několik minut, než Gray promluvil. „Můžu se tě na něco zeptat?“
Dawson pokrčil rameny. „Jasně.“
„Vadí ti to?“ zeptal se Gray. „Že má tvůj bratr za druha muže?“
Dawson vyfoukl dech a vypadal, že pečlivě vybírá slova. „Nevadí mi, že je jeho druh muž. Vadí mi, že si to nechal pro sebe.“
Gray se opřel.
„Vždycky jsme si všichni tři byli blízcí. Bolelo to, když odešel. Víš, že většina koček zůstává osamělá, ale jeho odchod… cítil jsem, jako by dal své zvířecí podstatě přednost před svou rodinou.“
„Beth minulou noc řekla něco podobného,“ řekl mu Gray.
Dawson se usmál. „S Beth jsme vždycky cítili to stejné. Rodina je ta nejdůležitější věc. Jsme v první řadě lidé. Naši rodiče tu pro nás nikdy nebyli. I když tady byli, vždycky chtěli být někde jinde. Nevím, jestli to ovlivnilo náš pohled na to, ale vím, že svého syna nikdy neopustím.“
„Toby je skvělé dítě,“ ujistil ho Gray.
„Jo. Když jsem se setkal s jeho matkou, myslel jsem si, že chceme oba tu samou věc. A myslím, že i ze začátku chtěla, ale změnilo se to k tomu, že prostě nemohla zůstat. Pořád jí nedokážu odpustit, že ho opustila.“
Gray vstřebával všechno, co bylo řečeno. Změní Beth názor jako Tobyho máma? Ani neví, jestli mohou mít děti nebo jaký bude výsledek, pokud ano.
„Slyšel jsi někdy o spárovaných různých druzích?“ zeptal se.
Dawson zamyšleně naklonil hlavu. „Znám pár, kteří se spárovali s lidmi. Claude a Dorothy, jen tak mimochodem. Navíc je Casey rys a Princ Zachary lev, ale vlk a rys, to nevím.“
Přesně to si Gray myslel.
„Hádám, že se budeš muset rozhodnout, jak daleko to chceš nechat zajít,“ navrhl Dawson zrovna, když stanice hraničářů vklouzla do jejich výhledu.
Opakovali tu samou cestu jako včera, podívali se do zavřené stanice, než přešli kolem stezky, která byla sotva viditelná. Gray necítil, že by byli sledováni, ani Jimem a Claudem. Takže byli další dva měniči dost daleko za nimi nebo skrývali svůj pach líp, než si myslel.
Gray a Dawson líp věděli, kudy jít tentokrát, ale pořád si dávali na čas, aby po sobě zahladili stopy a zkontrolovali, že nikoho nevedou k Princově úkrytu.
Zůstali v lidské podobě, takže cesta vzhůru kaňonem trvala déle, než den předtím. Několikrát si museli navzájem pomoct nahoru přes násep, kde by jejich zvířata lehce vyskočila.
Dvakrát si dali pauzu, aby se napili a snědli cereální tyčinku, než se konečně dostali k místu, kde narazili na vlky a Caseyho. Přesně jak očekával, když dosáhli toho místa, RJ Cross tam na ně čekal.
Seskočil dolů a přistál elegantně na nohou. „Tady jste.“
Gray se opřel o skálu a zíral na druhého muže. Gray byl v dobré kondici, ale minulá noc a druhý den pěšího výstupu do strmého kaňonu si na něm vybíral svou daň. Zádové svaly mu protestovaly a nohy začínaly chytat křeč.
Mezitím vypadal RJ plný energie. „Kde je šerif? Casey řekl, že přijde s vámi.“
Gray ukázal za ně. „Jde s Claudem nahoru. Rozdělili jsme se, takže můžeme dohlédnout na to, jestli nás někdo nesleduje.“
„Cool!“ RJ vyskočil zpátky na římsu. „Musíme začít, než umřu nudou. Tady jde Mike.“
Druhý vlk dorazil dolů ve zvířecí podobě. Pohyboval se tiše, několikrát se za sebe ohlédl. Přeměnil se a o pár vteřin později před nimi stál nahý muž.
„Myslím, že jsou tady,“ oznámil a přijal lahev vody od RJ, který mu ji podával.
„Už bylo na čase zatraceně,“ zamumlal RJ. „Čas, abychom tohle skončili.“
Gray si vyměnil pohledy s Dawsonem, nebyl si jistý, jak se cítí o nadcházejícím konfliktu.
„Ráno prošli, jakmile se brány otevřely. Nevzali si mapu nebo se neptali na žádnou z cest. Hraničář měl pocit, jako by věděli, kam míří.“
„Jsi si jistý, že to jsou oni?“ musel se zeptat Gray.
Mike se na něj zamračil. „Jo, čichal jsem kolem jejich vozu. Jsou měniči a poznal jsem jejich pach z kabiny, odkud jsme vytáhli Zacha.“
„Tak jdeme na to,“ tleskl RJ rukama. „Musíme to říct Caseymu.“
Ten druhý muž přikývl a následovali je k jeskyni. Jim a Claude je prostě budou muset dohonit.
Casey přivítal bratra objetím a Graye potřesením rukou. Princ Zachary vypadal unaveně, ale nabídl jim malý úsměv, když vešli do jeskyně. Další kočky si stouply u vzdálené stěny s puškami na rameni.
Mike vysvětlil zbytku, co viděl a zjistil.
„Takže nadešel čas,“ oznámil Princ Zachary, i když vypadal víc rezignovaně než RJ s Mikem.
Casey ho pohladil po rameni. „Spoutáme ty chlapy, pak budeme alespoň vědět, když půjde zpátky za tvým bratrancem, a bude míň komplikací. Musí se to udělat.“
„Jen nechci, aby byl někdo na můj účet zraněn,“ řekl svému druhovi a vrtěl smutně hlavou.“ Casey obtočil paži kolem jeho ramen a přitáhl si ho na kraj jeskyně.
„Jak dlouho si myslíte, že jim potrvá dostat se nahoru?“ zeptal se Gray Mikea a RJ.
„Hádám, že tak dvě tři hodiny. Jedna věc je to na mapě kaňonu a vědět, kam jít, a druhá zvládnout to na nohou. Věděl jsem, kde jsou zkratky, ale naštěstí oni ne, jinak by nás mohli dostat. Očekávám, že dorazí přeměnění. Je jich několik vlků, dvě kočky a něco dalšího,“ informoval nás Mike.
„Něco dalšího?“ zeptal se RJ kamaráda.
Mike zavrtěl hlavou. „Nepodařilo se mi dobře to přečíst.“
„Jim a Claude by tu do té doby měli být. Takže pět jich a nás devět – zatraceně dobrá šance,“ uvedl Dawson.
„Sedm nás,“ opravil do RJ. „Jesse zůstane se Zachem, aby ho strážil. Nikdo se ho znovu nedotkne.“
„Dokážu se o sebe postarat,“ přerušil ho Princ Zachary, který se vrátil zpátky. „Potřebujete Jesse s sebou.“
„To se nestane,“ vyjádřil se Casey a přimhouřil oči na svého druha. „Jsi Princ našeho lidu. Jesse tě bude strážit.“
„Taky jsem jednou z nejsilnějších koček na světě,“ hádal se.
„Ne,“ vyštěkl Casey. „Zůstaneš tu.“
„Omlouvám se, že se mezi vás pletu, Princi Zachary, ale musím souhlasit s Caseym. Musíme tohle skončit, chytit ty muže a dostat vás do bezpečí. Mám syna a sestru, kteří umírají, aby se s vámi setkali. A nechcete ty dva zklamat,“ Dawson uctivě kývl.
Princ otevřel pusu a znovu ji zavřel. Konečně přikývl. „Hezky zahrané,“ zabručel. „Máš po svém bratrovi víc, než si myslíš.“
Casey zářil a Gray skryl svůj vlastní úsměv. Viděl tu rodinou dynamiku. Zahřálo ho u srdce, že má Beth tyto muže v životě. Bude taky součástí této rodiny? To prostě nevěděl.
Vytřepal si z hlavy tyto otázky. Musel se soustředit na úkol před sebou.
„Měli bychom se rozdělit a zabrat si pozice. Možná to bude několik hodin, ale nemůžeme ponechat nic náhodě,“ navrhl Casey.
Ostatní souhlasili. „Gray a RJ si vezmou tu nejvzdálenější pozici,“ řídil Casey. „Dawson a Mike půjdou na jih – zablokují všechny od proklouznutí touto cestou za námi. Já počkám na šerifa a Clauda. Pokryjí vrch.“
„A co ty?“ zeptal se Dawson s povytaženým obočím.
Casey se ušklíbl. „Já jsem návnada. Zavedu je k nám.“
Zachary a Dawson začali protestovat, ale Casey zvedl ruku, aby je zastavil.
„Moje show, moje pravidla.“
„To zní dobře.“ RJ popadl batoh a hodil ho po Grayovi. Lehce ho chytil a podíval se dolů. „Voda a trhané hovězí maso,“ objasnil RJ. „To by nás mělo zabavit, dokud nebude žádná akce.“
Gray zavrtěl hlavou na druhého muže, ale zvedl batoh na ramena.
„Nemůžu ti ani říct, jak moc se těším na horkou sprchu a skvělé domácí jídlo,“ řekl mu jeho parťák, když mu pokynul k ústí jeskyně. Gray ho z toho nemohl vinit. Nemyslel zrovna na to samé?

Gray zachytil Dawsonovy oči a lehce kývl hlavou. Poplácal druhého muže po rameni a následoval mladého vlka ven. Doufal, že všechno půjde podle plánu.

13 komentářů:

  1. Děkuju moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc za překlad! :)

    OdpovědětVymazat
  6. Dik za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za skvělý překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  11. Vďaka za vašú prácu- je skvelá ☺

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat