pátek 21. srpna 2015

Odplata pekla - 6. kapitola 2/2


Udeřila do mě bolest hlavy. Byla tak obrovská, až jsem měla pocit, že vybuchne a rozprskne se. Vtipné, protože si nepamatuju, že bych se opila.
„Auricu,“ zasténala jsem. „Potřebuju nějaký aspirin.“ Ale nebyl to Auric, kdo mi odpověděl.
„Už bylo na čase se vzbudit.“

Něco na tom slyšet hlas démona, o kterém jsem věděla, že mě nenávidí, přinutil moji bušící hlavu zblednout. Moje oči se rychle otevřely a několik věcí mě okamžitě udeřilo. První, neměla jsem sakra ponětí o tom, kde jsem. Za druhé, Azazel rozhodně mluvil. A za třetí, vzhledem k mému kručícímu břichu, znovu jsem byla sakra hladová. Ale předtím, než jsem se mohla najíst, musela jsem vyřešit ten malinkatý démonní problém.
„Skvělé na tebe narazit,“ řekla jsem uvolněně, i když jsem uvnitř křičela. Vidíte, právě jsem objevila čtvrtou věc. Popruhy mě držely nehybně na nějakém lehátku, zatímco jsem měla v ruce kapačku a něco z ní teklo. A pátý fakt, musela jsem být mimo tak dlouho, že se moje břicho změnilo na malý kopec. Proč jsem začínala mít pocit, že jsem ve velkém průšvihu?
Azazelova škaredá kebule se objevila v mém zorném poli, když popošel k nemocniční posteli. „Ve tvém zájmu bych se mnou jednal hezky. Ten Onen mi tě slíbil, až porodíš dítě.“
Zachvátila mě panika. Potlačila jsem ji a nahodila na tváři úšklebek. „Jakobys tak dlouho žil. Auric s Davidem mě najdou a až mě najdou, těš se, že tě donutí sežrat svoje koule.“
Vlastně bych se asi pozvracela, kdybych se musela dívat, ale líbil se mi ten výmluvný obrázek bolesti. Azazelův nos se nakrčil a jeho oči zlověstně zářily. „Proč ty malá…“
„Odejdi.“ Jediné slovo řečeno ledovým tónem fungovalo jako kouzlem. Azazel se otočil jako loutka a odkráčel pryč. Čekala jsem, až uvidím tu osobu, která tak vyjebávala poslední dobou s mým životem. Tu, kterou Gabriel a Azazel poslouchal. Tu, která mi stále kazila plány mého – žili šťastně až do smrti. Tu, která mě chtěla – a to čeho jsem se bála, také mé dítě.
Osoba zabalená do hedvábné róby s kapucí se objevila v mém zorném poli, šedá látka se třpytila, až byla téměř opálová.
„Takže ty a Gabriel chodíte ke stejnému krejčímu? Co to s vámi je, že si pořád skrýváte tváře?“ Opravdu jsem nenáviděla, když jsem neviděla tvář osoby, které jsem měla v plánu nakopat později prdel. Neudělala bych znovu takovou chybu, když by šlo o trest. Vyjebávat se mnou, chceš? Jsem nejlepší v pomstě.
Zasmání té bytosti mě zchladilo, když se z róby vytáhly ruce a stáhly kapuci dolů, aby ukázaly ženu. Mluvíme tady o zklamání. Cokoli se stalo těm vážně dobře vypadajícím špatňákům, ehm holkám? Myslím tím, možná nějaké rohy, prázdné oční důlky, nějaké velké špičáky? Prázdně jsem se na ni dívala a snažila se přijít na to, kdo mě to zajal. Vysoká, útlá, s vlasy po ramena, jantarově černé, tmavé oči, úzké rty a pohled, který říkal mám-v-prdeli-tu-největší-tyčku, což mě nepotěšilo. „Kdo jsi?“
Perfektně upravené obočí se pozvedlo a ty bezkrvé rty se stočily do pousmání, jež by sedělo lvovi přímo předtím, než sní svou oběť. „Jsem Lilith.“
Oznámila to jako bych ji měla znát. „Nikdy jsem o tobě neslyšela.“ Pokrčila jsem rameny. Nebude první psychopat, který si myslí, že by měl svět znát její jméno.
„Z Bible.“
Prázdně jsem na ni zírala. „Táta neměl rád, když jsem četla věci jako tyto.“ Stále byl naštvaný na mého strýce, vzhledem k tomu, v jak špatném světle ho popsali jeho pisatelé. A nezáleželo na tom, že to bylo většinou přesné.
„Jsem Lilith, ta žena, která byla vyhozena z Rajské Zahrady. Lilith jako Adamova milenka,“ řekla skrz zaťaté zuby. Došlo mi to.
„Aha, takže šílená ženská, která tak nasrala mého strýce Boha a snědla to ovoce z toho stromu.“ Vzhledem k jejímu zamračenému výrazu mě napadlo, že jsem měla vynechat tu věc o šílenství. Ale pak, neplánovala jsem zůstat tady dlouho. „Slyšela jsem o tobě. A pokud si to správně pamatuju, skončila jsi nahrazena Evou jako matkou lidskosti a vyhozena ze zahrady. Wow, hádám, že teď lituješ, když si viděla, jak Eva získala všechnu slávu.“ Usmála jsem se, když jsem to řekla, docela si užívala, jak její tvář zrudla. Nazývejte mě nositelem radosti, rozšiřuju štěstí všude, kam se hnu. Vtipné, že teď, když jsem se vrátila k vědomí, přišel čas pro mě, abych utekla a našla svou rodinu. Zapátrala jsem po své magii. Nepohybovala se. Zamračila jsem se a natáhla se znova po ní. Znovu nic. Nerozuměla jsem tomu. Mohla jsem ji v sobě cítit, jen zlehka, ale pořád tam byla.
Lilith se zachechtala. „Doopravdy sis nemyslela, že ti nechám přístup ke tvé magii, že ne? Vysála jsem ji všechnu kromě té, kterou potřebuje dítě.“
No to vysvětlilo ty kanyly a blbosti trčící z mých paží. Šílená ženská mě a dítě chtěla udržet zdravé.
„Jen jak dlouho si myslíš, že mě tady můžeš držet? Víš, že mí muži mě hledají. Nepřestanou, dokud mě nenajdou.“
„Ach, hledají, ale neboj se, zaměstnávám je spoustou překvapení.“
Trochu jsem se začala obávat, ale věděla jsem, že Auric, David a můj táta mají převahu, i když jsem jim nemohla krýt zadky. „A vzhledem k tomu, že to vypadá, že jsem tady dlouho, vsadím se, že každou chvíli dorazí.“
Znovu s úšklebkem, který jsem opravdu začala nenávidět. „Nenávidím, že ti to musím říct, Satanův spratku, ale co pro ně vypadá pouze jako den, pro tebe byly vlastně týdny. Gratuluju, nebude to dlouho trvat a tvé dítě se narodí.“
Proč špatňáci mají vždycky lepší magii? „Z toho se nedostaneš.“
„Už jsem se dostala.“
„Necháš moje dítě na pokoji,“ vykřikla jsem.
 „Promiň, ale ta dcera, kterou nosíš, bude moje.“
To téma, které se zabývá sebráním mé dcery, mi vážně rvalo nervy. „Utrhnu ti hlavu a použiju ji jako návnadu pro ryby. Pak tě pomalu budu namáčet do kyseliny. Udě…“
„Půjdeš spát,“ oznámila předtím, než mi vpíchla jehlu a stlačila píst. Okamžitě mě zaplavila slabost, a když jsem bojovala s temnotou, mentálně jsem vykřikla.

Auricu, zachraň mě!

10 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!!! :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. Knihomolka.36521. srpna 2015 9:57

    Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Dik za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Vďaka za preklad a som FAKT zvedavá na pokračovanie ☺

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. Krátké a napínavé :-) :-) :-) Děkuji

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za překlad a korekruru :-D

    OdpovědětVymazat