středa 22. července 2015

Temný úsvit - 10. kapitola 1/2


Sářino srdce tlouklo jako o závod a její ruce byly vlhké, jak poslouchala vrzání a otevíraní předních dveří. Dva muži najednou vykřikli. Oběti nože nebo vrhací hvězdice?
Střelba vypukla, tak hlasitě až vyskočila. (Na střelnici vždycky nosila ochranné klapky na uši). Dřepla si s oběma rukama těsně ovinutýma kolem rukojeti Sig Saueru a nakoukla kolem futra.
Co viděla v obývacím pokoji, byl naprostý chaos.

Není divu, že Roland a Marcus vypadali spíše naštvaně, než že by měli starosti, že by je mohli zabít. Oba se pohybovali tak rychle, že ve zlomku vteřiny, kdy lidem trvalo zamířit své zbraně, nesmrtelní mohli skočit napříč místnosti, zanechávajíc je střílet, buď na prázdné místo ,nebo do svých vlastních mužů.
Vysoký, hubený muž vstoupil do jejího zorného pole a zůstal tam. Sára zvedl 9mm, hlaveň namířila dolů ... ale váhala zmáčknout spoušť. Roland a Marcus se kolem pohybovali jako blesk a byla vyděšená z náhodného zásahu jednoho z nich.
Její cíl vzhlédl, uviděl ji, a zařval: „Ona je vzadu!“ přes téměř nepřetržitou střelbu. Udělal krok vpřed a ztuhl, jílec jedné z Rolandových dýk vyčníval z jeho krku.
Další muž vtrhl do chodby a rozběhl se k ní. Sára vypálila tři rány a on se zhroutil na podlahu. Dva další následovali. Ten vpředu zvedl ráži 45.
Sára se skrčila a klesla dolu, když vystřelil. Dřevo z rámu dveří nad její hlavou se roztříštilo.
Jak pádila dozadu, namířila na zeď mezi ní a chodbou a vypálila několik ran ve směru toho chlapa. Jeden vykřikl a vyvolal řadu úderů, když šel k zemi. Ten další vpadl do ložnice, střílejíc, jak přicházel.
Kdyby stála, byl by ji zasáhl.
Místo toho ho Sára vzala kulkou do hlavy
„Sáro?“ Roland zařval z obývacího pokoje.
Jsem v pohodě!“ zakřičela nazpátek, neschopna odtrhnout oči od prázdného pohledu mrtvého muže.
Ve střelbě byly krátké pauzy, když mužům došla munice a vyměňovali své zásobníky. Ty byly, většinou přerušovány výkřiky bolesti, jak Roland a Marcus využili klidu a rozdělené pozornosti mužů a udeřili.
Přestože kulky z druhé místnosti ojediněle prorazily skrz zeď nad ní se sprškou tmelu, Sára si začala myslet, že by se z toho mohli dostat nedotčeně.
Pak štiplavý pach kouře podráždil její nozdry a pobídl ještě větší příliv strachu.
Dům byl v plamenech.
*   *   *
Roland zaklel, když dvě další kulky projely skrz jeho rameno a paži. Lidi bylo o hodně jednodušší porazit před tím, než byly vynalezeny poloautomatické a automatické zbraně.
Když ti parchanti zaregistrovali, že ti dva Nesmrtelní Strážci, které přišli zabít, nebyli pouze vzhůru, ale také silní, rychlí a výkonní jako byli v noci, přisluhovači se rozhodli, že nejlepší volba, aby se odtud dostali živí, bude couvat proti přední stěně a zasypávat pokoj kulkami.
Byla to velmi efektivní strategie. I s jeho nadpřirozenou rychlostí se Roland nemohl dostat do jejich blízkosti, aniž by byl zasažen. Pouze doufal, že Sára zůstala skrčená v ložnici.
Když Roland vytrhl zbraň z jedné mužské ruky, otočil se zpátky k němu a několikrát vystřelil, uviděl dalšího vycouvat ze dveří.
Slunce vyšlo před hodinou. Poslední věc, kterou by Roland měl udělat s krevní ztrátou, která ho oslabila a s jeho tělem snažícím se vyléčit osm nebo devět průstřelů, které teď nosil, bylo vystavit sebe přímému slunečnímu světlu. Ale neměl na vybranou.
V mrknutí oka, byl venku a mhouřil oči proti jasnému světlu a skřípal zuby, jak jeho kůže začala okamžitě rudnout a pálit. Muž, kterého následoval, na něj zíral, zatímco plameny vyskočily od zapalovače, který odhodil, a rychle se rozšířily po celé straně domu nasáklé benzínem.
„Ale je světlo,“ vyhrkl muž hloupě, jak se k němu Roland přibližoval.
Překvapení, debile.“
Idiotovo volání o pomoc skončilo, když mu Roland zlomil vaz.
Roland se vrhl zpátky dovnitř a zabouchl dveře. Náhlá změna světla na tmu zajištěná těžkými závěsy zakrývající okna zanechala lidi zpanikařené a zmatené. Bohužel to netrvalo dlouho. Plameny se vplížily do oken rozbitých zbloudilými kulkami a přeskočily na záclony. Silný materiál se rychle vznítil, což umožnilo dennímu světlu vejít a doprovodit požár dovnitř. V té době už zbývali jen dva lidé, většina obývacího pokoje byla pohlcena plameny, takže on a Marcus neměli čas se nakrmit a doplnit svou sílu.
Kouř vytvořil hustý mrak blízko stropu, když byl poslední člověk zabit. Oba, Roland i Marcus, byli postřeleni zhruba dvanáctkrát. Ačkoli žádná z kulek nepřerušila tepnu, alespoň pokud Roland mohl říct, některé poškodily hlavní orgány a vybíraly si svou daň.
Marcus těžce dýchal, díky několika ranám na hrudi. Každé zakašlání kvůli kouři bylo bolestné pro oba muže, jak se potáceli chodbou do ložnice.
Sáro,“ Roland zavolal, aby je nepostřelila, když překročili dva mrtvé muže a přistoupili ke dveřím.
Jsem tady.“
Málem zakopl o třetího, když vešli do jinak opuštěné ložnice.
Sára se vynořila z koupelny s vlhkým ručníkem přes ústa a nos a zarazila se. Oči se jí rozšířily, když spatřila díry v jeho krví nasáklém oblečení a popálení od slunce, které zbarvilo jeho kůži na flekatou tmavě červenou.
„Musíme jít,“ zachraptěl.Teď.“
*   *   *
Se srdcem až v krku, Sára sledovala Rolanda přejít k oknu a otevřít jej, klátící se na svých nohou. Vypadal hrozně. Stejně jako Marcus, který se opřel o zeď, sípal a vykašlával krev. Spěchajíc k Marcusovu boku, podala mu jeden z vlhkých hadříků, který držela.
Pokýval na znamení díků – nebyla si jistá, že je schopen řeči – přidržel si ho přes ústa a nos.
Sáro“
Otočila se a spatřila Rolanda vyrážet síť. Na jeho naléhání se k němu rychle připojila.
Odmávl hadřík, který mu nabídla, a vzal ji za ruku, aby jí pomohl oknem. Jakmile byla venku, popadl svůj mobilní telefon z nočního stolku a hodil ho na ní.Dostaň se mezi stromy."
A co vy?“
„Budeme hned za tebou.“
„Neodejdu bez vás.“
Zaklel.
Plameny následovaly benzínovou stezku kolem domu a přibližovaly se blíž a blíž k oknu.
Oheň se šíří,“ zakuckal se a postrčil ji tak, že se málem svalila.My jsme nesmrtelní. Ty ne. Teď jdi.“
Neochotna ho opustit, ustoupila několik kroků a s úzkostí čekala, když zapadnul dovnitř a zmizel z dohledu. Uběhla minimálně minuta, než se vrátil, pomáhajíc Marcusovi skrze okno.
Sára se podívala nahoru na doutnající střechu. Okapy byly úzké, poskytující zdaleka nedostačující stín, aby je ochránil, zatímco Roland opustil okno s bolestným zavrčením.
Marcusova kůže okamžitě zrůžověla. Rolandova, již napadena, začala puchýřovatět.
Vytahujíc Marcusovu paži přes jeho rameno, Roland se vydal ke stromům, napůl vláčejíc, napůl nesouc svého přítele, každý krok byl boj.
Sára ignorovala jeho zamračení a spěchala k jeho boku. Tahajíc Marcusovu druhou paži přes svá ramena, poskytla svoji vlastní sílu a hnala je co nejrychleji do úkrytu lesa.
Oblázky a větvičky ji dloubaly a poškrábaly bosé nohy, ale ona si jich nevšímala a zaměřila se pouze na linii stromů před nimi. Chladný stín je obklopil a ulevilo se jí, když viděla, že klenba větví stromů nad nimi byla dostatečně hustá, aby chránila muže od většiny škodlivých slunečních paprsků.
O několik yardů, Roland a Marcus se klesli na kolena a stáhli ji s sebou dolů.
Promiň,“ Marcus vydechl a pustil ji.
Sára se posunula, aby klečela před Rolandem.Co mám udělat?“
Zavrtěl hlavou, těžce dýchajíc ústy a zhroutil se na záda.
Marcus klesl dozadu vedle něj.
Panika se zvětšila a Sára na ně bezmocně zírala.
Přemístila se blíž k Rolandovi.Potřebuješ… potřebuješ krev?“ Nevěděla, jak jinak mu pomoci, a tak držela své zápěstí nad jeho pootevřenými rty.
Jedna z Rolandových rukou se zvedla. Jeho dlouhé, krvavé prsty jemně sevřely její. Ale místo kousnutí do jejího zápěstí, přitiskl její ruku ke svým rtům pro polibek.Ne dost.“
Zamračila se.Nemám dost, abych ti pomohla?“
Stiskl její ruku a zavřel oči.
Hrudka v jeho košili (které si nevšimla ve spěchu, aby ho dostala do bezpečí) se pohnula, až vyskočila. Ozvalo se plačtivé mňoukání a slzy se přelily přes její řasy. Když se vrátil pro Marcuse, musel objevit Nietzscheho a nacpal si ho pod košili.
Rolandovo dýchání zpomalilo.
Marcusovo bylo sotva rozpoznatelný.
Umírali? Sára se zachvěla, kousla se do rtu a rozhlédla. Ani ona nemá dost krve, aby mu to pomohla překonat dokud…
Rolandův mobilní telefon ležel tam, kde ho upustila.
Něco ji napadlo a vrhla se na něj. Byl tam jen jedno uložené telefonní číslo. Oči přilepené na Rolandův hrudník, Sára ho rychle vytočila a modlila se, aby to bylo to, které potřebovala.
*   *   *
Plameny se natahovaly k jasné obloze Texasu jako zlaté prsty, když slunce vykouklo nad obzorem. Kouř stoupal vzhůru, zakrývajíc blednoucí hvězdy uhelnými mraky, když křik roztříštil svítání.
Sirény vřískaly. Maskovaní muži pobíhali kolem v panickém zmatku, vyhýbajíc se hasičským vozům a několika civilistům, kteří se dostali bezpečně ven. Hasiči se hnali kolem ve svých oblecích a žluté výstroji, hasíc rozsáhlý požár, který býval třípatrová budova, mohutnými proudy vody z početných hadic.
Dvě postavy se zjevily uprostřed chaosu, jejich oblečení a dlouhé černé kožené kabáty pokryté krví a plné děr vydlabané kulkami, které je nemohly zabít. Dokonce, když zamířili ke stromům, malé zdeformované kousky kovu se vynořily z jejich těl a spadly na zem, rány se samy zavřely během několika sekund.
Kolem Davidova ramena byl obtočený pytel naplněný notebooky, pevnými disky, CD, DVD a starou mechanikou s informacemi, který prohledají později.
V Sethově náruči byla žena, pro kterou přišli, její nahé, podvyživené tělo zabalené v krvavém laboratorním plášti, tak lehké, že pochyboval, že vážila více než třicet šest kilo.
Temnota lesa je obklopila. Seth opatrně upravil bezvědomou zátěž, aby její hlava byla podložena jeho ramenem.
Z jejích popraskaných rtů unikl sten mezi jejím trhaným dechem.
Jeho ústa se sevřela vztekem.
Měli jsme je zabít všechny,“ zavrčel David vedle něj.
Ti, kteří zůstali naživu, o tomhle nic nevěděli.“
Sopránová verze Disturbedovy písně "Down with the Sickness" rozdělila vzduch.
Seth se zastavil. Byl to jeho mobilní telefon. Částečně se otočil od Davida a řekl: „Pravá zadní kapsa. Podívej se, kdo to je.“

David vytáhl telefon. Když viděl, kdo volá, zamračil se a setkal se se Sethovým pohledem.Je to Roland.“

9 komentářů:

  1. Vdaka za preklad a pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci další části ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Srdečná vďaka za preklad i korektúru... :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat