úterý 21. července 2015

Odplata pekla - 3. kapitola 2/3


Sprchovala jsem se bohužel sama. Zjistila jsem, že Auric je pryč a David se povaluje na gauči. Zamával na mě hnědým papírovým sáčkem se známým logem kavárny. „Ahoj těhulko, dáš si donut?“

Přemýšlela jsem nad tím, že odmítnu, kvůli mojí nové přezdívce, ale zjistila jsem, že se mi sbíhají sliny, když vytáhl ven čokoládou pokrytý Bostonský donut. Zamával s ním přede mnou s pokušitelským úsměvem. Vrhla jsem se na něj. Využil toho jako své výhody a stáhl mě a přitiskl do svého klína. Šťastně jsem žvýkala, zatímco se mazlil s mým krkem.
„Auric mi všechno řekl.“
Odfrkla jsem si, ale neodpověděla jsem. Plánovala jsem si promluvit i s ním, když jsem viděla, jak ho celá ta věc s dítětem taky znepokojovala. Moje nepohodlí pramenilo také z toho „dva tatínci“, což mě pořád strašilo. Myslím tím, narodí se naše dítě s jedním zeleným a druhým modrým okem jako jeho tatínci? Chtěla jsem dceru, ne huskyho.
Pevně mě objal. „Jen jsem chtěl, abys to slyšela ode mě, že nezáleží na tom, co se stane, jsem s tebou zlato. Dokonce, i když budeš tak tlustá a baculatá jako obrovská dýně, pořád tě budu milovat.“ To mu vysloužilo ránu do žeber, která ho rozesmála. „A když přijde na naši malou holčičku, dám za ni svůj život, než aby se jí někdo jen dotkl.“
Ten proklatý prach se vrátil. Moje oči se pozvedly a objala jsem Davidův krk, jak jsem vzlykala. „Taky tě miluju, ty obrovská chlupatá koule.“
Ty prokleté hormony mě měnily v kvílící paničku, ale vypadalo to, že to moje muže neobtěžuje. Pokud mi to zůstane, budu muset investovat do voděodolné řasenky. Mývalí obličej nebyl atraktivní pro nikoho.
„A teď honem, líná princezno. Musíme jít do práce.“
Zírala jsem na Davida, jak mě shodil ze svého klína, a pak mě pleskl přes zadek, abych se pohnula. „Co se sakra stalo tomu milému stydlivému chlapovi, kterým si býval?“
„Zamiloval se do chytré, hubaté kočky, jejíž otec dělá z Charlese Mansona roztomilého chlupatého králíčka. Mimoto, vždycky jsem takový byl, jen sis toho nikdy nevšimla, protože jsem měl vždycky svázaný jazyk v úžasu nad tvým impozantním tělem, když jsem byl okolo tebe.“ Naznačil velké prsa a já jsem se málem kousla do jazyka v šoku.
„Škoda mého zadku,“ zamumlala jsem si a vzala si kabelku.
„Co jsi to říkala? Řekla jsi, že si konečně můžeme vzít i tvůj zadeček? Juhuuu! Počkej, až to řeknu Auricovi.“
Zavrčela jsem, i když jsem se usmívala. „Prase! Můj zadek je tabu. Nechtěj, abych tě vyhodila i ze své kundičky.“ David mě chytil do svého pevného objetí a culil se na mě. „Jsi tak roztomilá, když si otrávená.“  David mě líbal a pak znovu.
Nakonec jsme šli do práce pozdě, protože mi ukazoval nejprve svým jazykem a pak penisem, jak moc jsem roztomilá. Už jsem to věděla, ale i tak jsem neměla problém nechat ho, aby mi to ukázal tak uspokojivým způsobem.
Když jsme přišli, Charon seděl na svém obvyklém místě na baru a já na něj pozvedla obočí.
„Boha, jako doma, proč ne, že?“ Tátův nejstarší kamarád – a myslím opravdu starý – zvedl svou zakrytou hlavu a zíral na mě. Nebo to jsem si myslela, nikdo neviděl Charonův obličej. Byl na pozici převozníka duší na řece Styx tak dlouho, jak si jen všichni pamatovali. Zatímco vyděsil všechny k smrti, já si ho vážila a brala ho jako čestného strýčka. Ale to, že jsem ho měla ráda, neznamenalo, že jsem kdy viděla, co má pod tím pláštěm od hlavy až k patě. Často jsem přemítala nad tím, jestli si ho sundává, když se miluje se svou ženou nebo jestli ho jen zvedne, aby ji ojel. Vítejte v mé hlavě, zvrhlé, ale zajímavé místo, kde nikdy není nuda.
Charon zavrčel. „Nezačínej si se mnou Muriel. Na Styxu byl dneska těžký den.“
„O-ou. Co tvůj kluk udělal dnes?“ Charonův syn se snažil jít ve šlépějích svého otce, pokud by měl nohy, ale neúspěšně. Dříve se mu povedlo ztratit vesla a udělat díry do lodi. Zajímalo mě, co zbývalo, aby ještě udělal.
„Převrátil loď. Převrátil ji!“ Charon skoro zařval. „Je to sakra s rovným dnem. Do pekla, ani příšerám ze Styxu se to nepovedlo, ale můj syn to nějak zvládl sám.“
„No. Doufám, že cestující měli záchranné vesty,“ řekla jsem chytře. Snažila jsem se nehihňat, vážně, ale nepovedlo se mi to a smála jsem se tak moc, až jsem chrochtala.
„Jsem moc rád, že si myslíš, že je to vtipné, vzhledem k tomu, že jeden z nich nebyl vyléčený.“
Pokrčila jsem rameny a šla k baru. „Táta případně tu ztracenou duši najde. Není to tak, že by zmizela.“
„Nebyla to duše, ale tvůj kamarád Azazel.“
Ztuhla jsem, položila ruce na bar a naklonila se k Charonovi. „Ah, to si musíš ze mě dělat prdel. Co do prdele dělal Azazel na té lodi?“
„Tvůj otec ho chtěl přesunout blíže k zámku, aby ho připravil na popravu.“
„Jak to, že jsem o tom nevěděla?“ Táta už by teď měl vědět, jak nesnáším tajemství.
„Mělo to být vrcholné překvapení na tvé narozeninové oslavě.“
Novinka o mé nadcházející party by mě měla navnadit, ale myšlenky zabraly vážnější věci. „Proč měl sakra tvůj idiotský syn na povel loď? Neměla by to být tvoje práce?“ Křičela jsem a cítila jsem se špatně, když sebou Charon trhl. Poprvé… podívejte se na mě, začínám mít pověst mrchy.
„To je to, co se všichni snažíme vyřešit. Můj syn si nepamatuje jedinou prokletou věc o celé té nehodě a dokonce ani žádný z cestujících.“
Praštila jsem se do čela. „Ah, sakra. Auric je na cestě k tátovi, aby odstranil z Azazela kouzlo, takže ho může zabít. Nebude šťastný, až zjistí, že je Azazel na útěku.“ Natáhla jsem se pro telefon a vytočila speciální číslo do podsvětí. 666-666-666-666… Tátův humor neměl hranice.
Telefon zvonil a zvonil a zvonil předtím, než ho zvedli.
„Palác pekla, jak vás můžeme proklít?“ Pokie, tátův sluha zněl zneklidněně. Soudě podle řvaní a nadávání na pozadí, které jsem rozeznala jako tátu a svého chotě, chápala jsem, proč byl trochu naštvaný.
„Beru to tak, jako že už to slyšeli?“
„Myslíš?“ Povzdechl si Pokie. „Omlouvám se, že zním nepříjemně. Už se tím zabývají hodnou chvíli a mě už došla tráva a špunty do uší.“
„Dej mě na hlasitý odposlech.“ Ťukala jsem do baru, když jsem čekala, až mě Pokie přepne na hlasito. Hned, jak v tom kliklo, udělala jsem to, co jsem musela. „Hej debilové. Přestaňte na sebe do prdele řvát jako zasraní idioti a zjistěte, kde je Azazelova odporná prdel. Jsem těhotná, pamatujete a v ne moc dobré náladě na tyhle sračky. Ah a Auricu, až vrátíš svůj zadek do baru, abys mě chránil, raději přines nějaký vyhlášený japaleňový koláč. Dítě má hlad.“
Nečekala jsem na odpověď. Zavěsila jsem. Princezna promluvila.
Můj pohled utnul smích v baru. Vzdala jsem utajení mého těhotenství. Ne, že by mi to přidalo nějaký respekt od štamgastů, ale aspoň teď, prokletí zabijáci věděli, kde mě hledat. Nakopávat jim zadky mě drželo ve formě a drželo to taky moje kluky na nohou. Zavrtala jsem se do práce, pokoušejíc se nenechat myšlenky na ztraceného Azazela, aby mě otravovaly. Jeho dokážu zvládnout s jednou rukou za zády. Můj kručící žaludek na druhé straně mě přiváděl k šílenství.
Auric se ukázal o hodinu později jako obraz klidu. Podal mi těžký košík naplněný po okraj dobrotami. Když jsem s chutí žvýkala, řekl mi a Davidovi věci, které už jsme věděli, jako že Azazel utekl a věci, co jsme nevěděli, jakože hlavní démon jde na lov, aby ho chytl.
„Tvůj táta nám taky posílá nějaké své lovce, kteří se právě vrátili, abychom měli větší ochranu.“
„Více ochranky?“ Zadržela jsem povzdech. Už jsem nemohla přemýšlet o ničem dalším. Podívejte se na mě, první myslím na dítě. Hej, možná ta maminkovská věc nebude nakonec tak strašná.  Když jsem se dívala do prázdného košíku, došlo mi, že se obávám o svou štíhlou linii. Vzhledem k tomu, kolik jím, budu za chvíli potřebovat vlastní adresu.
Obchody v mém baru Nexus, pokračovaly i přes Auricovu přítomnost. Většinu nocí se prostě objevil, a pak zase odešel na ty svoje záhadné pochůzky. Dělala jsem si srandu, že se snaží zachránit svět, ale popravdě nikdy jsem pořádně nevěděla, co dělá. Věřila jsem mu. To bylo pro mě všechno, co jsem potřebovala vědět. Večer proběhl ve známé pohodě se štamgasty, kteří přicházeli a odcházeli. Pili a plnili moje kapsy jejich špinavě vydělanými penězi, to jsou ty nejlepší.
Hodinu před zavíračkou se otevřely hlavní dveře a ovál mě studený vánek a vzbudil tak můj magický hlad. Co to sakra? Otočila jsem, abych viděla, co tak zatahalo za moji magii a viděla známého hezkého týpka.
Zubatý kluk mě našel a euforie bojovala s panikou. Pokud bych byla za barem, prostě bych zašla dozadu a vyhnula se mu. Ale byla jsem mimo, kde jsem nastavovala karaoke na další večer, byla jsem zaseknutá. Hrála jsem schovávanou na místě, kde se nedá skrýt, jinými slovy jsem byla lúzr, který bude chycen. Karma byla taková mrcha, teta neteta.
S úsměvem, po kterém se mi stáhl žaludek, za což jsem se cítila vinna, se ten vampýr blížil ke mně, temná přítomnost, která upoutala pozornost všech žen v baru a mužského démona, který byl oblečen jako žena – lákalo to sem široké spektrum zákazníků. Ale neupoutal jen tuto pozornost. Dříve, než jsem to postřehla, moji muži mě obklopovali; můj padlý anděl na jedné straně a naježená kočička na té druhé. Bylo by to žhavé, kdyby nebylo toho, co přijde, totálně předvídatelného boje testosteronu. Osobně jsem se zděsila, ale můj chtíč křičel, Sundejte si oblečení kluci, předtím než začnete bojovat! Co na to říct, dokonce i uprostřed krize, moje děvkovská část myslela dopředu.
Zubatý se na mě usmíval a já si vážně přála, aby se pode mnou otevřela země a pohltila mě dříve než moje špinavé a přesto dráždivé tajemství vypluje napovrch. Zavrtěla jsem se, když jsem zčervenala. Jak jsem hloupá, měla jsem se svým klukům spíše přiznat k náhodnému polibku, ale pak bych musela taky přiznat, že jsem si to užívala – hodně. A to by otevřelo obrovitánskou plechovku s červy. Nebo to jsem si myslela. Myslím tím, jsem se svými kluky šťastná. Sex je šíleně úžasný a od té doby, co jsem mluvila s Nefertiti a s Davidovým popichováním ohledně mého zadečku, dokonce jsem uvažovala o tom, že je nechám navštívit moji zakázanou jeskyňku. Nesmějte se. Je to pro mě velká věc, vzhledem k přetrvávajícímu pocitu, který mám ohledně vkládání věcí do výstupních otvorů. Bláboly v mojí hlavě mě dobře rozptylovaly, ale nezabránily nevyhnutelnému.
„Znovu se setkáváme, tajnůstkářko,“ řekl upír s lehkou úklonou, zatímco mě jeho oči přejely od hlavy k patě – zmínila jsem, že mi přišlo, jakoby mě svlékal, zatímco to dělal? Jako by mě hladil.
„Kdo, do prdele, jsi?“ Zavrčel Auric. Můj choť, obvykle takový diplomat. Pro muže, který mě sdílel se svým nejlepším kamarádem, prokazoval hodně netypické žárlivosti.
„Ach, vy musíte být ti dva muži, o kterých mluvila po tom, co mi řekla, že ji znovu nemůžu políbit.“ Ten chlap měl očividně chuť zemřít, ačkoliv moje touha křičela, ach přesně tak zlato.
„Ten upír tě políbil?“ Zeptal se Auric se stisknutými zuby.
„Ehm, tak trochu,“ přiznala jsem tenkým hláskem. Očividně, Auric jen chtěl potvrzení dříve, než začne jednat. Praštila jsem se dlaní do hlavy, když Auric vrazil do upíra a David roztrhal své šaty a nechal pantera převzít kontrolu. Tři mužská těla vrazily do sebe v násilném shluku, který by poskytl více zábavy na pohled, kdyby na sobě měli méně oblečení.
Parfém předpověděl Bambin příchod po mém boku. „Proboha. Vážně se mě snažíš dohnat, že jo? Budu muset bojovat, abych si udržela titul Největší děvka navždy?“
Přemýšlela jsem nad jejími mnohými trofejemi, které se skládaly z nepočitatelných nahých těl zkroucených v pozicích, které všechny měly jedno společné – péra v jejích otvorech. „Ne, díky. Vypadá to, že moji muži se vrátili do doby kamenné a myslí si, že musí vypnout hruď a zbít ostatní, aby ukázali, kdo je z nich hlavní alfa.“
„Nezastavíš je?“
Zírala jsem na mlátící se muže. „Proč? Možná, pokud se zmlátí dostatečně, vbijí do sebe nějaký rozum.“ Otrávená a stále se cítíc provinile, jsem od problému odešla, táhnouc za sebou svou sestru. Třískla jsem s dveřmi za svou soukromou kanceláří a složila se na gauč.
„Tak to řekni, jehňátko,“ řekla Bambi sedící na stole.
Povedlo se mi odvrátit zrak, protože obvykle Bambi nenosila spodní prádlo, když seděla na úrovni mých očí. Ale dvakrát jsem se musela podívat, aby mi došlo, co má na sobě.
„Kalhoty? Opravdu máš na sobě kalhoty a ne jen ledajaké, ale dlouhé kalhoty?“ Spadla mi brada a měla jsem nutkání volat do Pekla a přesvědčit se, že znovu nezmrzlo. Jediné kalhoty, které jsem na své sestře viděla, byly ty neslušné. Tyhle volné kalhoty s prostou modrou blůzou a boty na nízkém podpatku byly nějak divné. „Co se do prdele stalo, že používáš šatník June Cleaverové[1]?“ Moje sestra, sukuba a výherkyně největší děvky se začervenala. „Někoho jsem potkala. No vlastně tři.“
„To je skvělé,“ pogratulovala jsem jí, vyskočila a objala ji. „Ale co to má společného s tvým oblečením?“
„Přivádí je k šílenství, když mě vidí oblečenou zdrženlivě.“ Bambi se zaculila se známým chlípným blýsknutím a já se zasmála.
„Ach, to je tak zkažené. Líbí se mi to. Takže, kdy se seznámím s trojicí hřebců, kteří tě rozesmívají?“ Zahřálo mě, že moje sestra našla muže, kteří ji činí šťastnou.
„Brzo. Ví, že jsem sukuba, samozřejmě. A oni očividně nejsou lidi, ale tak trochu to chci vzít pomalu, než je představím rodině.“
„Rozhodně chápu.“ Když byl váš otec Ďábel, představování přítelů může skončit zajímavě, pokud tu zkušenost přežijí.
„Dost už o mě. Zajímá mě vysvětlení, co se stalo klukům vepředu?“
„Boha, a to jsem si myslela, že tě bude více zajímat, že budeš teta.“
Bambi vypískla a málem nás obě shodila na zem, když na mě skočila, aby mě objala. „Moje malé jehňátko bude mamka.“ Bambi potlačila slzy.
„No tak, prvně musím přežít těhotenství.“
Znepokojení usušilo její slzy. „Jsi v pořádku? Je nějaký důvod se obávat?“
Řekla jsem jí o návštěvě mé matky a mém rozhovoru s Nefertiti, a dokonce jsem přiznala polibek, který jsem sdílela s upírem. Bambiny oči se rozšiřovaly a rozšiřovaly.
„To mě poser, jehňátko. Nikdy neděláš nic polovičně, co?“
Zasmála jsem se a pokrčila rameny.
„No myslím, že nechat si to dítě je správné rozhodnutí. To je to, co se stalo, když otěhotněla tvá matka s tebou.“
„Cože!“
Bambi si přikryla rukou pusu. „Neslyšela si mě tohle říct.“
„To teda jo. Vyklop to.“
„No vidíš, to je ta nejdivnější věc. Ani jsem si nepamatovala, že máš matku, dokud jsi no, nemluvila o ní. A teď je to najednou, jako bych měla všechny tyhle vzpomínky, ne hodně, pokud tě to zajímá, ale ta jedna, která mi utekla je ta, když jsem byla dítě. Hrála jsem si v laboratoři, schovávala jsem se před ostatními holkami, protože si se mnou nehrály hezky, protože jsem byla ta hezčí. Tvoje matka přišla a už mluvila s Nefertiti. Neslyšela jsem celý rozhovor, ale odvolávám se na Nef, že říkala tvé matce, že dítě, které nosí je nebezpečné. A tvoje matka prostě pokrčila rameny a řekla, a co. Je moje a já si ji nechávám.“
Otrávilo mě, že to, že to vím, změnilo můj plán na to zabít mou matku. Takže se někdy o mě zajímala, ale ani tak to neomlouvalo její chování. Zvědavost mě nutila přemýšlet nad tím, co bych možná našla, kdybych se více zajímala o to, co se před těmi lety stalo. Pokud by se mi ta odpověď nelíbila, pořád bych tu mrchu mohla zabít.
„No, ten slib nedodržela, že?“ Odpověděla jsem hořce. „Koneckonců mě možná nezabila, ale odkopla mě jako nechtěný odpad.“ Prokleté hormony. Moje oči slzely a já zaryla nehty do své dlaně, využívajíc bolesti, abych ovládla své myšlenky.
„Ach, moje malé jehňátko. Pokud by to neudělala, nikdy bych tě neznala a nemilovala.“
Rozechvěle jsem se usmála na svou sestru. Lidé si o ní mohli říkat, co chtěli, děvka nebo ne, měla srdce ze zlata a já ji vroucně milovala. „A sentimentální sračky jako toto je to, proč prostřední jméno tohoto dítěte bude Bambi.“
Pevně jsme se objaly, obě jsme brečely jako ti největší hňupi. A pak jsme měly make-upovou seanci. S novou tváří jsem měla ještě jednu otázku, než se vrátíme zpět čelit modřinám a monoklům, které budou mí muži ukazovat na odiv. „Bambi, mít eh, se, um, no vždyť víš, ehm-“
„Anální sex je skvělý, pokud je dobře provedený,“ řekla a protočila oči. „Žíš, jehňátko, někdy dokážeš být tak prudérní. Neříkej, že jsi to ještě nikdy nedělala? Máš dva milence. Chceš mi tím snad říct, že jsi sobě i jim odpírala to potěšení?“
Moje červenání odpovědělo samo za sebe.
„Neříkám, že je máš nechat prostě zajet dovnitř, ale se správnou přípravou je to absolutně úžasné. Věř mi, vím to z vlastní zkušenosti.“
Schovala jsem si tu informaci a rozhodnutí na později. Vrátily jsme se zpátky a… klid. Můj bar byl nedotknutý a moji dva muži seděli nonšalantně na baru a házeli do sebe panáky.
„Vy jste, kluci, zabili toho upíra?“ Sevřela mě lítost při myšlence na jeho smrt. Auric mě chytil svýma zelenýma očima. „Ne. Vyhodili jsme ho a slíbili, že ho zabijeme, pokud se na tebe ještě někdy podívá.“ „Já mu vyhrožoval, tím že ho sežeru,“ dodal David s přikývnutím. Jeho nahá hruď táhla moje oči a rychlý pohled mi ukázal, že má na sobě pohotovostní džíny, které jsem měla za barem. Mít přítele, který je měnič, jež se chová jako chlubil, znamenalo mít spoustu oblečení okolo. Zatřásla jsem hlavou nad oběma.
„Nemůžete ho úplně vinit z toho, co se stalo. Moje magie byla taky na vině.“ Nezmínila jsem fakt, že ten upír zmizel očividně velmi lehce na ně, nechtěla jsem je provokovat po tom všem. Ale vážně, stvoření, které dokáže sejmout dvanáct démonů, aniž by se začal potit, než je konec a s mnohem více škody, pokud chce. Zajímalo mě, jestli se držel zpátky, protože věděl, že bych byla naštvaná, pokud by udělal něco mým mužům.
„Tvoje magie není jediná, která je na vině. Měla si nám to říct,“ dodal Auric, postavil se, aby mi čelil. Rozpoznala jsem ten pohled v jeho očích. Ten, který mi říkal, že mám velký problém. Jej pro mě.
Během jednoho bouchnutí srdce jsem se ocitla ve vzduchu a na odchodu z baru. Zamávala jsem na rozloučenou s výkřikem instrukcí pro zavření baru.
Omotala jsem paže okolo Auricova krku. „Tak zlato, jaký trest to bude tentokrát? Naplácání. Nucený orál. Dráždění a odmítnutí.“ Nabídla jsem několik potěšujících způsobů, kterými mě on a David potrestali v minulosti, ale on neodpověděl. Ooo očekávání. To jsem milovala.
Ve chvíli, kdy jsme se ocitli mimo lidský zrak, Auric roztáhl svoje stínové křídla. „Potkáme se s tebou doma,“ řekl Davidovi.
„Budu připravený,“ odpověděl s úšklebkem předtím, než se osvobodil z dalších džínsů. Ten muž, a to kotě to dělali svému šatníku těžké. Se zamáváním svých křídel, Auric vzlétl a já se ho pevně držela. Plánovala jsem zlehčit svůj trest trochou líbání a hlazení, ale Auric se nepoddal mému svádění.
„Proč si mi neřekla, co se stalo?“
Zlobu zvládnu, nadávky a hrozby taky, ale bolestivé ticho? To mě zabíjelo. „Bála jsem se, že ti ublížím,“ zašeptala jsem.
„To, že jsem to zjistil od něj, bolelo více.“
„Omlouvám se. Vím, že to nedělá lepší, ale opravdu nikdy jsem neměla v úmyslu políbit ho, ale prostě se to stalo, jen jsem tě chtěla chránit,“ dodala jsem.
„Užívala sis to?“
A přišla ta svíjející otázka. Pravdu anebo ne? Podívala jsem se nahoru do Aricových zelených očí a povzdechla si. „Líbilo se mi to. Nebo přesněji, mojí magii.“
„Nefertiti mě varovala, že tvoje magie bude hledat nové zdroje, ze kterých čerpat různé aspekty.“
Jeho slova mě zastihly nepřipravenou. „Cože? Kdy jsi mluvil s tou starou čarodějnicí?“ A co je důležitější, se kterou verzí mluvil? S tou starou seschlou švestkou nebo s nahou sexy nymfou?
„Můžeš si nechat ten žárlivý výraz a schovat drápy,“ odpověděl s pousmáním.
Došlo mi, že jsem zaryla prsty do jeho kůže, moje nehty se zabořily do jeho masa k mému vzteku. „Vysvětli.“
„Když jsme se dozvěděli o tvé magii a věděli o tvém sklonu neptat se na odpovědi nebo získávat informace, zeptal jsem se místo tebe.“
„A?“
„Je tu mnoho aspektů tvé magie. Abys jich dosáhla všech, potřebuješ specifické typy milenců, abys je naplnila.“
„Přesně kolik typů?“ Zašeptala jsem najednou zděšená tím, kam směřuje naše konverzace.
„Nebyla si jistá. Věděla alespoň o deseti, ale říkala, že jich může být více.“
„To mě poser.“ Položila jsem si hlavu na Aurica. Pořád jsem měla problém srovnat se s tím, že potřebuju mít dva milence, aby mě nasytili, myšlenka na více mě vyděsila.
„Předtím, než se totálně vyděsíš, zmínila, že zatímco tvoje magie bude mít zájem o bytosti nabízející ostatní typy, neznamená to, že je potřebuješ.“
Vycítila jsem přicházející Ale. „Teď nepřestávej.“
„Dokud budeš mít dostatečně nasycenou svou magii, můžeme zadržet tvou magii od pokušení tahat k tobě ostatní.“
„Takže, pokud to chápu správně, pokud moje magie začne být hladová, budu něco jako magnet pro ostatní bytosti, které by nasytily moji parazitující sílu?“
„Jen pokud by naplnili část, se kterou jsi ještě neměla spojení.“
Můj mozek se změnil na kaši, když jsem se tomu snažila porozumět. Auric se nade mnou slitoval. „Jako anděl, i když padlý, nasycuji tvoji duši. David sytí tvou zvířecí stránku.“
„Upír krmí chlad a temnotu,“ pokračovala jsem.
„A pokud budeš bezbranná uprostřed oceánu, přitáhneš si mořského muže, aby zasytil tvou vodní část. A tak dále.“
„Počkej chvíli? Řekla si mořského muže? Znamená to, že existují i mořské víly?“
„Ano a ano. Ale měníš téma. Rozumíš tomu, co říkám?“
„Pokud se mi vybijí baterky, moje síla půjde na lov k nejbližší bytosti, která uspokojí její část a připoutá si ji k sobě, ať chtějí nebo ne.“ Všechno najednou jasně pasovalo a mně se nelíbila ani jediná část.
Auricovy oči se rozšířily nad mým bystrým předpokladem. „Ano. Přesně tak to je, ale jen pokud nemáš dostatek síly. Jen se musíme ujistit, že se to nikdy nestane.“
„Už se to stalo,“ zabručela jsem. „Nebo jsi zapomněl na týpka s tesáky?“ Auricovy rty se stáhly. „Potřebuju ujištění od Nefertii, jestli stačí jen polibek, abyste se připoutali nebo jestli je třeba něčeho hlubšího.“
Vzhledem k mé reakci při jeho návratu do baru už jsem to věděla. Styk nebo ne, moje magie brala toho upíra jako mého. A ještě hůře, ten fakt mi tolik nevadil, jak by měl.
Auric nás přenesl skrz noc, zatímco jsme mluvili. Přistál na požárním schodišti a postavil mě na zem, pak David otevřel dveře.
„Je to připraveno?“ Zeptal se Auric. David přikývl, když mě k sobě přitáhl a políbil, aby mě rozptýlil od vyptávání, o čem to sakra Auric mluví. Couval se mnou, dokud se moje kolena nedotkly postele, pak mě otočil, takže jsem mu neviděla do tváře. Auric se ke mně predátorsky připlazil přes postel, což okamžitě vyslalo vlhkost a horkost do mého klitorisu. Zastavil se, klekl si přede mě.
„Jsi připravena na svůj trest?“ Zeptal se Auric.



[1] Postava z Amerického sitcomu, slušné oblíkání, knoflíčky až ke krku, sukně pod kolena atd.

11 komentářů:

  1. Děkuju za překlad a korekci :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za skvělý překlad!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za další část :) no už se těším, jak ji potrestají :)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za další krásný překlad a jako vždy se těším na pokračování

    OdpovědětVymazat
  6. A ja som zvedavá na ten trest ;-) :-) vdaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat