pondělí 11. května 2015

Polibek noci - 23. kapitola 2/2


„Rád bych řekl, že to nebude moc bolet,“ řekl čaroděj a krutě se usmál. „Naneštěstí to ale nemůžu zaručit.“
„Co se chystáš udělat?“ Byla to zbytečná otázka. Věděla možná až příliš dobře, co se stane.
„Výzkum, drahoušku. Pamatuješ? Říkal jsem ti o tom.“

Přikývla, neschopna odtrhnout pohled od podnosu v jeho rukou.
„Stále jsem doufal, že objevím tajemství, bohužel, teprve teď jsem přišel na úspěšný způsob, jak vpravit upíří krev do lidského těla, aniž by to člověka v průběhu pokusu zabilo. Ale,“ řekl a naplnil stříkačku krví z jedné z ampulí, „nevzdal jsem se naděje.“
„Tohle nemůžeš udělat!“ vykřikla Brenna, zhrozená tím, k čemu se chystal. „Prosím, já tě prosím!“
„Prokazuji ti laskavost, drahoušku. Nemůžeš žít s jedním z nemrtvých. Ale pokud moje teorie funguje, budeš s ním schopná žít napořád. Nejen to, ale nikdy neonemocníš, a pokud se zraníš, vyléčíš se přes noc. A nejlepší na tom je, že nebudeš muset pít krev, abys přežila. Budeš mít všechny výhody bez jakékoliv nevýhody.“ Zamyšleně se zamračil. „Nejsem si jistý, jestli budeš schopná dále snášet slunce po delší dobu, ale to se mi zdá jako malá cena za nesmrtelnost, nemyslíš?“
„Jsi šílený?“ Brenna zatahala za provazy, které ji svazovaly, zoufalá snahou osvobodit se před tím, než bude pozdě. „Nebude to nikdy fungovat. Musíš to vědět! Prosím, nedělej to!“
„Ach, skeptici se vždycky pokoušeli zastavit vědu. Kde bychom dnes byli, kdyby Pasteur a Saln a Curie poslechli ty, kteří jim říkali, že marní čas?“
„Já… nevím, o čem to mluvíš,“ řekla, oči stále upřené na jehlu v jeho ruce.
„Inu, na tom nezáleží, ne?“ odpověděl Loken nepřítomně. Položil podnos na stolek vedle postele a poté ji popadl za kotník, aby jej přivázal ke sloupku postele.
Brenna se vzpírala a kopala, jak jen mohla. Podpatek její boty narazil do jeho obličeje a rozbil mu nos.
Zamumlal kletbu a udeřil ji přes ústa. Chvíli viděla hvězdičky. Když se jí hlava vyjasnila, bylo pozdě. Byla natažená na matraci, kotníky připoutané ke sloupkům v nohách postele.
S hrůzou sledovala, jak čaroděj zvedá stříkačku, křičela, když vpíchl jehlu do jejího těla. Horká, hořká žluč jí stoupala hrdlem. Žaludek měla rozvířený, a tak zavřela oči. Co když to bude fungovat? Co když ne? Nevěděla, co ji děsilo více.
Zasténala, tělo se jí svíjelo, když se jí Roshanova krev propalovala žilami. Zemře.
Už nikdy znovu neuvidí Roshana, už nikdy neucítí jeho paže okolo ní, neuslyší jeho hlas…
Vykřikla jeho jméno, když brečela bolestí, strachem a lítostí.
Tiše, lásko… neboj se.
Při zvuku jeho hlasu otevřela oči a čekala, že ho uvidí stát vedle ní.
Na místo toho viděla Anthonyho Lokena, jak stojí vedle postele a zaujatě ji sleduje přivřenýma očima.
„Jak se cítíš?“ zeptal se a naklonil se kupředu. „Bolí to?“
Zamrkala na něj. Strach se valil skrze ni, ale bolest byla pryč.
Brenno?
„Roshane?“ rozhlédla se po místnosti, hledala ho, než si uvědomila, že slyší jeho hlas uvnitř své hlavy.
„Zapomeň na něj,“ řekl Loken ostře. „Řekni mi, jak se cítíš.“
Brenno, odpověz mu. Jak se cítíš?
„Cítím se úžasně.“
Loken vypadal, jako by jí nevěřil, jako by se bál jí věřit. „Máš bolesti? Cítíš se malátná? Je ti špatně od žaludku?“
„Ne.“ Ve skutečnosti se cítila daleko silnější než kdy předtím. Zatáhla za provazy, které ji svazovaly, a přemýšlela, jestli je dokáže přetrhnout. „Za tohle tě zabije,“ řekla klidně.
Čaroděj se zasmál. „Není ve stavu, aby mohl někomu něco udělat.“
Roshane, kde jsi?
V Lokenově laboratoři mimo město.
Jsi v pořádku?
Ne.
Strach uvnitř ní opět narostl. Zírala na Lokena a ruce tiskla v pěst a zase povolovala. „Kde je Roshan? Co jsi mu udělal?“
Loken pokrčil rameny. „Teď je relativně v pořádku. Zajímám se ale o tebe. Jak se teď cítíš?“
Brenna se na něj dívala a cítila, jak se její hněv mění v běsnění, když si uvědomila, že je Roshan vydán Lokenovi na milost. Trpěl v bolestech? Ve stejnou chvíli, kdy jí ta myšlenka vyvstala na mysli, cítila, jako by její kůže a veškerá její krev byla v plamenech. Uvnitř cítila hroznou hlodavou bolest. Tiše zasténala. Jak mohl vydržet takovou agónii?
Lokenův obličej zbělal, když se na ni díval. „Panebože…“
„Co je?“ zeptala se. „Co je špatně?“
„Tvoje oči…“ Udělal krok dozadu, jeho výraz byl odrazem vzrůstající hrůzy. A pak se usmál. „Funguje to!“ vykřikl radostně. „K čertu, já věděl, že bude!“
Popadl tácek se zbytkem ampulí, opustil místnost a zamknul za sebou dveře.
Brenna se za čarodějem upřeně dívala s náhlým skličujícím pocitem v břiše. Co viděl, když se na ni díval? Byla teď upírka?
Ne, má lásko, nemusíš se bát. Jsi v pořádku?
Ano, je pryč.
Kde jsi?
V jeho domě, myslím. Brenna se podívala z okna a zkusila odhadnout, kolik je hodin. Co se stane, až vyjde slunce? Bude Roshan v pořádku, pokud je uvnitř domu, nebo musí být ve svém podzemním brlohu?
Do východu slunce zbývají hodiny. Neboj se o mě.
Jak ti můžu pomoc? Zatahala za provazy, které ji poutaly, ale držely pevně a tahání pouze způsobovalo, že se jí zařízly hlouběji do zápěstí a kotníků. Poražená si lehla zpátky na postel. Musí se odtud dostat, musí dostat Roshana pryč z laboratoře a bezpečně do jeho brlohu před východem slunce, ale jak?
Roshanův hlas se jí opět ozval v hlavě.
Pracuji na tom, řekl. Pokud znáš nějaké modlitby, teď je na ně nejlepší chvíle.
* * * 
Anthony Loken mohl stěží popsat své vzrušení, když stál u baru v Nocturne a usrkával ze skleničky šampaňského. Nakonec se mu tajemství věčného života podařilo odhalit! Ale stále byl odhodlaný udělat ještě jeden test předtím, než to vyzkouší na sobě, a jelikož neměl k dispozici další čarodějnici, přišel sem. Pokud by to fungovalo také na ženách, které nebyly čarodějnice, poté si mohl být jistý, že je v bezpečí, pomyslel si, ale pak se zamračil. Možná by to mohl zkusit také na muži. Ano, to byla jeho propustka. Raději bezpečně, než pak litovat…  
Zatraceně! Věděl, že na něco zapomněl. Proč na to nepomyslel dříve? Byl tak nadšený, když Brenna přežila injekci upíří krve, že opomenul zkontrolovat, jestli se její schopnost uzdravování zlepšila! Pokud se nyní její tělo uzdraví samo, mohl bezpečně předpokládat, že bude nesmrtelnost její, a pak tedy i jeho. Měl v plánu se čarodějky zbavit, ale náhle ho napadlo, že ji bude muset udržet při životě o trochu déle, aby se ujistil, že výsledky vstříknutí upíří krve nevyprchají po hodině či dvou, nebo po dni či dvou. A bude se také muset ujistit, že tu nejsou žádné vedlejší účinky. 
Tiše zaklel. Myra mu vždycky říkala, že je příliš zbrklý. Možná měla pravdu. Inu, na tom nezáleželo, o všechny nepodstatné problémy se postará později. Čarodějky se zbaví, až pro ni nebude mít žádné další využití. Čarodějnice nebo upír, nikdy nepřežijí plameny. Ale to byl úkol na další den. Nyní potřeboval pokusné morče. Naštěstí nebylo těžké ho najít.
Pokývnul na pěknou, malou, tmavovlasou ženu. Usmála se na něj a pak se vydala k němu.
* * *
Roshan se upřeně díval na strop. Ignoroval bolest, která ho spalovala, soustředil se a shromažďoval svou sílu, přitahoval ji k sobě, soustředil ji na řetězy, které poutaly jeho pravé zápěstí ke stolu. Zatnul zuby a škubnul proti překážce se vší shromážděnou sílou, aby ji zničil. Pohyb způsobil, že se okovy zařízly hlouběji do jeho kůže, ale také se rozlomil jeden článek a uvolnil řetěz, takže jeho pravá ruka už nebyla nadále připoutaná ke stolu.
Ležel tam a několik minut těžce dýchal, a pak se zaměřil na uvolnění dalšího řetězu. Jakmile jeho ruce nebyly připoutané ke stolu, odstranil kožený popruh ze své hrudi a posadil se. O několik okamžiků později byly volné také jeho kotníky.    
Přehodil nohy přes okraj stolu, postavil se a jednou rukou se přidržoval jeho okraje. Ačkoliv už nebyl připoutaný ke stolu, stříbrné řetězy byly stále omotané okolo jeho kotníků a zápěstí. Řetězy byly propojeny, táhly se od jednoho k druhému, ale nebyl čas se o to starat. Jeho největší prioritou byla Brenna. 


12 komentářů:

  1. Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Vďaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Srdečná vďaka za preklad i korektúru!!! :-)

    OdpovědětVymazat