čtvrtek 9. dubna 2015

Vlčí kopce - 2. kapitola 1/2


„To je v pořádku, Sally,“ začala Carly drmolit přes vysunuté tesáky. Sally se podívala ještě jednou. Sakra, oba měli tesáky. Pane Bože. Byl to snad nějaký vtip? „Jsi s námi v bezpečí. Jsme kamarádky a to znamená, že jsi teď přede mnou v bezpečí, přátele nekoušeme.“ Carly se zahihňala, a upřela zlomyslný pohled na svého manžela. Sakra.

Sally se rozhlédla po ostatních hostech. Žádnému z nich zatím nevyrostly tesáky. Díky Bohu.
„A co oni?“ mávla Sally k ostatním v místnosti.
„Členové mé smečky,“ řekl Jason, čímž upoutal její pozornost. Nadzvedl svůj imaginární klobouk. „Já jsem Alfou této smečky. Když sem Carly přestěhovala svou počítačovou firmu, neváhala a zaměstnala některé z našich vzdělanějších mladých.“
„Vlčí smečka? To je klub, nebo tak něco?“
Dmitrimu se nepodařilo potlačit smích.
„Možná jsem to měl přesně specifikovat. Já jsem vůdce místních vlkodlaků,“ zdůraznil každé slovo.
„Fakt si ze mě musíte dělat srandu. Upíři a vlkodlaci? Povedený žertík, Carly. Teď přestaňte, to už stačí.“ Řekla s úsměvem, hlavně proto, že nevěděla, co si o tom má myslet. Mohla by to být skutečně pravda?
„To není vtip, Sally.“ Carlyina zašeptaná slova a její ustaraný pohled, přiměl Sallyin žaludek se sevřít. Nedělali si srandu. Carlyiny tesáky se přímo před jejíma očima změnily na normální zuby. „Dmitri je Mistr upírů v téhle oblasti, a vzhledem k tomu, že jsme manželé a druzi, stala jsem se Paní. To je důvod, proč mi tak děti, které pro mě pracují, říkají. Neustále jim říkám, aby toho nechali, ale prostě pořád dodržují zvyky.“
„Formality pomáhají udržet skotačivé mladé vlky v klidu, Paní,“ vmísil se do toho Jason. „V hierarchii smečky je to důležité. Není to snad stejné, i pro členy tvého druhu, Dmitri?“
Dmitri sklonil hlavu, ale nesklopil pohled. „Máš pravdu, Alfo. Bez hierarchie vzniká chaos. Jsem tady Mistrem už dlouhou dobu. V průběhu let jsme měli nějaké problémy, ale vždycky jsem dokázal zachovat pořádek.“
„Jsem Alfou už dlouho, a také jsem se musel potýkat s problémy,“ souhlasil Jason. „Jednoho dne vyhraje vyzyvatel, a já buď zemřu, nebo přijmu svou novou roli staršího ve smečce.“ Jason ležérně pokrčil rameny, jakoby právě nemluvil o vlastní smrti. „Tak to u nás prostě chodí. Mezi našinci se to takhle řeší.“
„Vážně mi říkáte, že se za úplňku proměníte ve vlkodlaka?“ Zeptala se Sally. Její analytická mysl potřebovala důkaz.
„Nejen za úplňku. Můžeme se proměnit kdykoli chceme, není to jako ve starých hororech. A ti nejsilnější z nás se ve zvířecí podobě dokážou udržet poměrně dlouhou dobu.“ Jason luskl prsty a její dočasný barman pokročil vpřed. „Ukaž jí to, Sethe. Ale svlékni se za gaučem, není zvyklá na naše způsoby.“
Což dávalo smysl, jestli to co říkal Jason byla pravda, uvědomila si Sally. Mladík si sundal košili a upustil kalhoty na zem. Vysoké opěradlo gauče zakrylo před pohledy intimní části jeho těla, ale měl neuvěřitelně svalnatou hruď a stejně tak objemné bicepsy.
„Bojová forma,“ nařídil stručně Jason.
Přímo před Sally se mladík začal měnit. Předtím to byl zhruba šest stop vysoký blonďatý kluk a teď před ní stálo sedm a půl stopy vysoké zvíře. Když vystoupil zpoza gauče, lehce se otřásl. Rychlý pohled dolů jí řekl, že je chlupatý. Srst mu pokrývala většinu těla a pokrčení nohou zakrývalo zbytek slabin.
„Svatá Panno…“ Sally byla doslova v šoku z toho, co viděla. Seth k ní přistoupil blíž na nohou, které byly podivně stočené a končily obrovskými, ostrými drápy. Ruce byly stejné, ale jeho oči byly stejně nevinně modré jako, když byli představeni. Údy se mu chvěly. „Bolí ho to?“
„Seth je mladý. Ještě pořád nedorostl do plné síly. Čím častěji trénuje proměnu, tím je to snazší, ale abych odpověděl na tvou otázku, ano, v tuhle chvíli to může být docela bolestivé.“ Jason obrátil svou pozornost zpátky k Sethovi, který teď stál pár metrů před ní. „Dokonči svou proměnu, Sethe. Ukaž jí svého vlka.“
Transformace zase začala. Nebo by možná bylo přesnější říct, že pokračovala. Pod kůží se posouvaly svaly, kosti se srovnaly a změnily tvar. Ale oči zůstaly stejné jasné a sladce modré. O chvíli později se mladý muž proměnil z děsivé příšery v plavého vlka.
Většího než jakýkoliv skutečný vlk samozřejmě, ale rozhodně jako vlk vypadal. Seth šel přímo k ní a sklonil hlavu, jako by čekal na další instrukce. Pak si vzpomněla na Jasona. Je za tyhle vlky odpovědný, takže Seth čeká na jeho pokyny.
„Můžeš se ho dotknout, jestli ti to pomůže uvěřit.“ Zašeptal jí Jason do ucha. Během proměny se nepozorovaně přesunul těsně k ní. Když na uchu ucítila teplo jeho dechu, zase jí vzrušením přejel mráz po zádech.
Aby si získala nějaký prostor, Sally vyskočila ze stoličky a nenápadně se od Jasona odsunula, ve snaze trochu se vzdálit se postavila přímo před plavého vlka.
„Opravdu jsi Seth?“ Zeptala se vlka přímo. Naklonil hlavu a kývl. „Myslím, že mi odpovídá na otázku. Páni.“ Posunula se blíž, obcházela vlka, který trpělivě seděl, zatímco ho zkoumavě pozorovala.
Zastavila se a vzpomněla si, jak se přímo před jejíma očima proměnil. Kdyby to neviděla na vlastní oči, nikdy by tomu neuvěřila. Chlapi měli v tomto ohledu pravdu.
„V této podobě se dokážeme leda podrbat za ušima, přinejmenším tohle máme společné se psy. Jinak nic moc dalšího, v této podobě, nás naše tlapky trochu omezují.“ Jason se opět nenápadně přesunul blíž k ní. Ten chlap měl zázračnou schopnost vkrást se do jejího osobního prostoru.
„Myslím, že tomu rozumím,“ trpce souhlasila, když se sklonila, aby se mohla dotknout vlčí hlavy. Když ho podrbala za ušima, Seth se vyklenul a spokojeně vyplázl jazyk.
„Nekaž ho,“ řekl Jason. V jeho sametovém hlase zaslechla humor a tak odtáhla ruku. Stál zase těsně vedle ní, ale už jí to nevadilo. V myšlenkách přeskakovala od nedůvěry k fascinaci.
„Taky to dokážeš?“ zeptala se Jasona. „Vy všichni?“ Rozhlédla se po místnosti. Ostatní je pozorovali. Nebylo pochyb o tom, že si všichni uvědomili, že se děje něco zvláštního.
„Jasně, že jo a při první příležitosti ti to s radostí ukážu.“ Postoupil kupředu. „Ale vzhledem k tomu, že jsem se nahý, když se měním, myslel jsem, že s ukázkou počkám, dokud se navzájem trochu lépe nepoznáme.“
Cítila, jak při pomyšlení na to jak se tenhle chlap před ní proměňuje, rudne. Pane Bože, to by byla show.
„To je důvod, proč jsou všichni tady tak vysocí a pohlední? Je to vedlejší účinek toho být vlkodlakem?“
„Dobrá genetika,“ souhlasil Jason.
„Takhle ses narodil? Ve vlkodlaka se nezměníš kousnutím jako v kině?“
„No… za mimořádných okolností bychom tak někoho mohli proměnit, ale běžně se rozmnožujeme normálně. Je to rozhodně zábavnější, nemyslíš?“ Zamrkal na ni a ona nedokázala potlačit vzrušení, které v ní zmínkou o sexu rozpoutal. Byla si naprosto jistá, že sex s Jasonem by byl nezapomenutelný, přinejmenším.
„Proč mi to všechno říkáte?“ Sally se sevřel žaludek, což okamžitě potlačilo vzrušení. Podívala se na Carly. „Co teď se mnou uděláte?“
„Vůbec nic, zlatíčko,“ Jason se ji okamžitě snažil uklidnit, ale ona to potřebovala slyšet od Carly. Znala, Carly lépe než kohokoli jiného v této místnosti. Lépe než kohokoliv jiného v tomhle státě.
„Probrala jsem to s ostatními děvčaty, a naši manželé si o tom také promluvili. Je to jejich svět a jejich pravidla, ale vzhledem k tomu, že všechny z nás se staly upířími družkami, je pravděpodobné, že jsi také jiná. Bylo by pro nás těžké to před tebou věčně skrývat, tak jsme se rozhodly, že ti naše tajemství prozradíme. Jen tobě, protože by nás mohlo zničit, kdyby to zjistil někdo jiný.“
„Moment. Ostatní holky?“ Sally se obávala, že ví, co přijde.
„Začalo to Lissou. Její manžel je druhý ve velení Marca Latoura, Kellyina manžela. Marc je v Kalifornii Mistr upírů, jako je Dmitri tady. Když byla Christy v nemocnici, Sebastian ji proměnil, aby jí zachránil život. Když Jenna zjistila pravdu, musela být sledována. Ian je strážce svého druhu, a měl za úkol Jennu hlídat. Postupně všichni zjistili, že jsou životními druhy. To pro členy jejich rasy znamená něco mimořádného. Tihle muži čekali celá staletí, než našli svou Jedinou, ženu, která naplní jejich srdce. Stejně jako Dmitri, čekal na mne.“ Carly se přitiskla k manželovi a láskyplně ho pohladila po tváři.
„Z původní party jsi jediná, která si mezi námi nenašla partnera,“ chopil se Dmitri vedení rozhovoru. „Všichni jsme zvědaví, jestli se ti to taky stane a najdeš si mezi námi druha.“
„Nebo mezi námi,“ přerušil je vyzývavě Jason.
„Co tím myslíš?“ vyzvídal Dmitri.
„Vážně jsi to nepoznal? Ty to necítíš?“ Zeptal se Jason Dmitriho nahlas, ačkoli je všichni poslouchali.
Dmitri se od Carly odtáhl a zavětřil. Proboha, on ji očuchal!
Sally se od Jasona odtáhla, náhle se cítila trochu ohrožená, ale Jason se k ní zase těsně přiblížil.
„Vzácná,“ Dmitri přimhouřil oči, jak přemýšlel nahlas. „Magická. Divoká. Dravá. Ne jako my.“ Podíval se Jasonovi do očí. „Jako vy.“
„O čem to mluví?“ Zeptala se Sally.
„Někde ve tvém rodokmenu, možná staletí zpátky, byl vlk,“ zašeptal jí Jason intimně do ucha.
Trochu od nich odstoupila, aby mohla přemýšlet.
„Chceš říct, že ze mě cítíš vlkodlaka?“ Vyštěkla podrážděně. Nikdo ji nikdy neobvinil, že má mezi předky vlkodlaka. Ne, že by o svých předcích něco věděla.
„Ještě nikdy sis nevšimla, že máš ostřejší smysly než ostatní lidé?“ Zeptal se Jason.
Teď, když se o tom zmínil, tak všimla. Slyšela, co jiní neslyšeli. Cítila věci, které ostatní necítili. A měla instinkty, které se u několika málo známých policistů, vyvinuly až po letech služby.
„Vidím, že jsem kápl na úrodnou půdu.“ Odvětil Jason samolibě.
„No tak slyším lépe než ostatní. To ještě neznamená, že v noci vyju na měsíc.“
„Ne, tak jsem to nemyslel. Na to v sobě nemáš dost z vlka. Nebo se to v tobě možná ještě neprobudilo.“ Jason opět vnikl do jejího osobního prostoru. „Samozřejmě… by mi bylo potěšením, pokusit se ti pomoct hledat tvou vnitřní bestii.“
„Zopakuj to ještě jednou, a nebudeš muset hledat daleko,“ slíbila se zaťatými zuby.
Ostatní vlci v místnosti ještě víc ztichli, společně se zhluboka nadechli, ale Jason se jen zasmál. Vypadal, že její slova vzal jako výzvu, zdálo se jí, že tenhle chlap má opravdu rád výzvy. No paráda. Jako by v tuhle chvíli už neměla dost starostí.
Její nejlepší kamarádky jsou manželkami upírů. Napadlo ji, jestli…
„Ostatní holky se taky staly upírkami?“ Sally střelila svou otázku směrem ke Carly, která vypadala znepokojeně.
„Ano, všechny. Ty jsi zvláštní případ Sally. Jako obvykle.“ Carly se snažila vtipkovat, ale Sally dokázala přečíst v jejích očích obavy.
„Zvláštní, takže jsem částečně vlk, jestli je to všechno pravda.“ Sally se trochu napila. Byla v pokušení do sebe celý drink kopnout najednou, ale sklenice byla plná ledu a nechtěla si zmrazit mozek, potřebovala přemýšlet.
„Brzdi, krásko.“ Jason jí vzal sklenku z ruky a položil ji na bar. Nebyla z toho nadšená, ale nechala ho. Naučila se vybírat si bitvy. „Čistá hlava je pro tento druh konverzace nejlepší.“
„Měj trochu uznání.“ Střelila po něm vzteklým pohledem, ale mluvila dál. „Tak kdy jste mi plánovali sdělit tu velkou novinu?“ Zeptala se Carly vyčítavě. „Nedokážu uvěřit, že jste to přede mnou tak dlouho skrývali.“
„Nebylo to úmyslně. Existuje přísný zákon o mlčení před lidmi. Porušení se trestá smrtí, Sally. To nikdo z nás nechtěl riskovat. Ale teď, když jsme všechny…“ Bezmocně zamávala rukama, asi jí došla slova.
„Teď, když jste všechny nesmrtelné,“ dodala Sally. „Jste nesmrtelné, ne? Tahle část legend je pravdivá?“
„Ano, detektive,“ přikývl Dmitri. „Hledal jsem Carly stovky let. Teď, když jsme spolu, mám naději, že budeme společně žít celá staletí.“
„Naději? Nevíte to určitě?“ Zeptala se starostlivě. Dostala o svou přítelkyni strach.
„Existuje pár věcí, které nás mohou zabít. Máme také slabiny. Zejména nově proměnění. Je mou povinností a potěšení učit svou družku, jak se chránit a udržet ji blízko svého srdce a pod svou ochranou.“ Dmitri se podíval na Carly s takovou láskou, až Sally musela uhnout pohledem. Díval se na ni někdy tak někdo? Nemyslela si to. Nebyla roztomilá. Už v mládí jí to došlo.
„Slunce? Dřevěný kůl do srdce?“ zeptala se, jak přemýšlela nahlas.
„A stříbro,“ dodal Jason. „Stříbro je nebezpečné pro oba naše druhy.“
„Proč?“ Otočila se Sally tázavě na vůdce vlkodlaků.
„Je to pro nás jed,“ odpověděl prostě. „Zaplaví celý náš organismus.“
„Jeho účinek na upíry dokáže zvrátit jedině víno,“ dodal Dmitri. „Víno je naším posledním poutem se sluncem. Hrozny v sobě poutají jeho energii.“
„Což je důvod, proč Lissin manžel vlastní vinice, předpokládám.“ Sally to velice zaujalo. To, že vedle lidí existují i takové bytosti, bylo šokující.
„Carly vždycky říkala, že jsi bystrá.“ Dmitri sklonil hlavu, jako by ji chválil.
„Takže, ty už vážně nemůžeš vyjít na slunce, Carly?“ Sally přistoupila o krok blíž ke své kamarádce.
Carly zavrtěla hlavou, položila ruku na tu Dmitriho. „A nechybí mi to. Ne, když mám Dmitriho. Ukázal mi o noci hodně nového.“
„To se vsadím.“ Sally se neovládla a na kamarádku lascivně zamrkala. Bylo pro ni snadnější přijmout všechny ty novinky, jen díky tomu, že viděla tolik štěstí v očích své nejlepší přítelkyně.
Když na to přijde, všechny ty novomanželské páry byly jasně šťastné. Což Sally viděla během jejich měsíčních schůzek. Teď jí došlo, že žádná z nich nejedla a všechny jen popíjely, ale byly to ty samé dívky, které potkala na vysoké. Stejný smysl pro humor, a pořád milovaly smích.
„Nedokážu uvěřit, tomu, že jste to přede mnou dokázaly tak dobře utajit. A to jsem vážně pyšná na své vyšetřovací schopnosti.“ Sally zavrtěla hlavou.
„Bylo to pro tvou ochranu, Sally,“ řekla vážně Carly. „Kromě toho jsme věděly, že to nedokážeme utajit navěky. Společně jsme se dohodly, že ti o tom řekneme. Myslely jsme, že tvá cesta sem je ideální možnost, protože máš volno z práce a budeš mít čas to vstřebat. Jen jsem ti to nechtěla říct hned dnes večer.“
„Omlouvám se, Paní,“ řekl Jason rozpačitě. „Ale ve chvíli kdy jsem zachytil její vůni, jsem věděl, že patří mezi nás. Jak víte, vlci se občas nedokážou ovládnout.“ Jeho okouzlující úsměv zmírnil její rozmrzelost. Ten vlk to se ženami vážně umí.
„Pořád mám dva týdny dovolené,“ řekla Sally. „Co budu během dne dělat? Nemůžeš vycházet na slunce.“
„To je částečně důvod, proč jsem to na tebe vybalila tak rychle,“ souhlasila Carly. „Během dne spím. Mí zaměstnanci,“ kývla na dav, který je nestydatě poslouchal, „byli tak laskaví, že se mi přizpůsobili. Začínají pracovat v odpoledních hodinách a pokračují i po západu slunce. Pár hodin, tak pracujeme společně a pak jdou domů. Překvapilo mě, jak se mi s nimi dobře pracuje, hodně jsme toho už dokázali.“
Sally viděla její nadšení. Carly svou práci vášnivě milovala, alespoň zpočátku. V posledních letech trochu vyhořela. Bylo hezké zase vidět ten nadšený zápal v její tváři. Vypadalo to, že Dmitri a vlkodlaci toho pro Carly udělali víc, než bylo zřejmé na první pohled.
„Ve srovnání s normálními lidmi, začínáme žít až mnohem později,“ snížil Jason hlas. „Je to pro nás bezpečnější pracovat v noci, i tady uprostřed ničeho. Máme tendenci zůstat vzhůru a spát v ranních hodinách. Ne proto, že musíme, ale proto, že je to tak zábavnější.“ Zamrkal na ni s ďábelskou jiskrou v očích. „Abych byl upřímný, naše spolupráce s místním upírským Mistrem a jeho družkou je zcela výjimečná. Většina ostatních spolu moc dobře nevychází, ale Dmitri a já jsme si během let porozuměli. Carly a její ochota pomoct naší smečce s pracovními místy a její přátelství pomáhá ještě víc. Pochybuji, že takové partnerství mezi smečkou a Mistrem, funguje ještě někde jinde.“ Pokrčil rameny. „U nás to funguje. Jen nečekej, že jinde uvidíš spolupracovat vlkodlaka a upíra.“
„Až na naše přátele, samozřejmě,“ vstoupila do rozhovoru Carly. „Ale nejsem si jistá, jestli si někdo jiný uvědomil, že máš krev vlkodlaka. Zajímalo by mě, co tomu řeknou kluci, až to zjistí.“ Zasmála se a mimoděk hladila Dmitriho ruku která jí spočívala na rameni. „Vymysleli všechny možné druhy teorií o tom, proč jsme se na škole daly dohromady. Zřejmě jsme tak trochu podivínky. Bude zajímavé, co dalšího vymyslí.“

„Není to poprvé, co mi tak někdo řekl,“ zavtipkovala Sally. „A asi ne naposled.“

13 komentářů:

  1. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad a pokračování.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělé, díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  5. Vďaka za skvelé pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad,miluji tuto sérii těším se na další kapitolu Mirka

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad a korektúru!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat