pondělí 30. března 2015

Polibek noci - 21. kapitola 1/2


Brenna přešlapovala před krbem, sedla si, a zírala na obrazy na televizní obrazovce, jenom aby se znovu zvedla a začala opět přešlapovat.
Kde byl Roshan? Byla nedočkavá ho vidět, nedočkavá sdílet s ním svůj den. Proč dnes v noci, ze všech nocí, musel mít takové zpoždění?

Morgana ucítila její přítomnost a hlasitě na ni zamňoukala z jejího místa na opěradle pohovky.
„Bude tady,“ řekla Brenna kočce. „Pravděpodobně šel ven, aby se… ty víš. Nakrmil nebo napil, nebo jak tomu říká.“
„Ve skutečnosti šel.“
Otočila se za vítaným zvukem jeho hlasu a přeběhla přes podlahu do Roshanova náručí.
„Stýskalo se ti po mně, že?“ zeptal se a zasypal ji polibky.
„Možná trošičku,“ přiznala se.
Zvedl jedno černé obočí. „Jenom trošku?“
„Dobrá, víc než jen trošičku.“ Vzala ho za ruku a odvedla jej k pohovce. Posadila se a stáhla jej vedle sebe. „Kde jsi byl?“
„Přesně tam, kde sis myslela. Není to zrovna jednoduché, najít si kořist tak brzo večer. Jednodušší je lovit v noci.“
„Tak proč si nepočkal?“
„Protože si nevěřím, když jsem s tebou sám a nenakrmil jsem se,“ odpověděl upřímně.
„Och.“
„Takže, pověz mi, jaký jsi měla den.“
„Byl úžasný!“
Usmál se na ni, okouzlen její bujarostí a způsobem, jakým se její oči třpytily vzrušením. „Opravdu? Co jsi dělala, že ti to tak rozzářilo oči?“
„Šla jsem nakupovat, samozřejmě. Ach, Roshane, koupila jsem si nejkrásnější šaty! Počkej, až je uvidíš! A boty. A závoj. A spodní prádlo,“ dodala a tváře jí zrůžověly. Tak sporé spodní prádlo, že to bylo stěží pár pruhů bílé krajky sešitých dohromady.
„Jestli tě to donutilo zčervenat, bude to těžké čekání, než ho uvidím.“
„Není to mnoho k vidění.“ Přiznání jí vehnalo horkost do tváří.
Hlasitě se rozesmál. „Našla jsi také kostel?“
„Ještě ne.“
„Můžeme se po něm podívat dnes večer, pokud si to budeš přát.“
„Nebudou v tuhle noční dobu už zavřené?“
Zvedl jedno tmavé obočí.
Brenna se posmutněle zašklebila. Samozřejmě. Byl upír. Zamčené dveře pro něj znamenaly málo.
„Jedla jsi?“ zeptal se.
„Ano.“
„Můžeme tedy jít?“
Předpokládala, že si vezmou auto, ale ujistil ji, že zná rychlejší způsob cestování. S jeho pažemi omotanými okolo jejích ramen je přenesl do jednoho z kostelů ve městě. A když se jí nelíbil, vybral další a další.
Navzdory Roshanovu ujištění, že nevzplane, pozorně jej celou dobu, kdy překračovali práh, sledovala. Bylo jí řečeno, že upíři nemohou vstoupit do kostelů, že je odrazují kříže. Další lži, pomyslela si. 
„Ale co svěcená voda?“ zeptala se, když kráčeli středem uličky nádherného katolického kostela.
„Svěcená voda pálí, pokud omluvíš ten výraz, jako ďábel, a na chvíli mě udělá bezmocným.“
Zasmála se pro sebe. Smát se na takovém místě se zdálo být špatné. I socha Panny Marie vypadala, jako by se nesouhlasně mračila, když se zvuk strašidelně odrážel ode zdí a klenutého stropu.
„Takže?“ zeptal se.
Zavrtěla hlavou. „Je krásný, ale chladný.“
O chvíli později je přenesl do malé kaple daleko od města.
Brenna se do ní okamžitě zamilovala. Oltář a lavice byly vyřezané z dubu. Měsíční světlo svítilo skrze vitrážové okno nad oltářem. Koberec byl temně modrý. Ale byl to pocit míru, který jí připadal nejvíce přitažlivý.
„Měl jsem pocit, že by se ti tenhle mohl líbit,“ poznamenal Roshan.
„Tak proč si mi ho ukázal jako poslední?“
„Protože jsem věděl, že nebudeš šťastná, dokud je neuvidíš všechny.“
„Och, myslíš si, jak jsi chytrý!“
Přitáhl si ji do náručí a objal ji. „Ne, ale myslím si, že tě znám velmi dobře.“
Podívala se mu do očí. Touha probleskovala mezi nimi a pouze fakt, že byli v kostele, je odradil od toho, aby se pomilovali okamžitě a tady.
Opustili budovu a kráčeli ruku v ruce za měsíčního svitu. Bylo to krásné místo. Vysoké stromy a bujná zeleň obklopovaly kostelík, který vypadal téměř přízračně v mlhavém světle úplňku. Vzduch byl naplněn aromatickou vůní keřů a deštěm zvlhčenou zemí. Noční ptáci volali jeden na druhého, jejich křik se prolínal s cvrkotem cvrčků a ropuším kvákáním, které dotvářelo půlnoční symfonii.
„Kde najdeme kněze, co nás oddá?“ zeptala se Brenna, když sledovali úzkou cestičku mezi stromy.
„Někoho znám,“ odpověděl Roshan.
„Upíra,“ hádala Brenna.
„Ano. Byl duchovním předtím, než se proměnil. Nejsem si jistý, že sňatek bude legální v očích státu.“
„Důležitější je, že budeme manželi v očích Pána,“ odpověděla Brenna a pak se zamračila. „Myslela jsem si, žes říkal, že nemáš žádné přátele mezi upíry.“
„Nejsem si jistý, že Otce Lanzoniho považuji za přítele. Neviděl jsem ho posledních třicet nebo čtyřicet let.“
„Možná si nebude přát vést obřad.“
„Neboj se,“ řekl Roshan a stiskl jí dlaň. „Jenom řekni den.“ Zakřenil se na ni. „Nebo mám říct noc?“
„Bude zítřejší noc moc brzy?“
„Nemyslím si. Zavolám Otci Lanzonimu, až se dostaneme domů.“
Brennino srdce se dmulo vzrušením. Zítra v noci se stane Roshanovou ženou. Paní Roshana DeLongpreho. „Och! Nebudeme potřebovat někoho, kdo nám půjde za svědky našeho manželství?“
Roshan tiše zavrčel. „Předpokládám, že ano.“
„Nemám žádné přátele ve městě až na Myru z knihkupectví. Bude v pořádku, když požádám ji?“
„Jistě, pokud si to přeješ.“
„Kdo bude vedle tebe?“ zeptala se Brenna.
„To je dobrá otázka. Možná Otec Lanzoni bude někoho znát.“
„Paní Brenna DeLongpre,“ zamumlala. „Zní to dobře, že?“
„Zní to dokonale,“ řekl a přitáhl si ji do náručí. Jako vždy, přitiskla se k němu a zvedla tvář k polibku, oči jí zářily láskou a štěstím.
Chvíli se na ni dolů díval a divil se své štěstěně, že ji našel. Byla to ruka osudu, která ho donutila vybrat si Starověkou Historii a Mýty, Fakta nebo Fikce z police té noci, kdy přemýšlel o sebevraždě? Bylo možné, že si s Brennou byli vždycky souzeni? Proklela ho Zerena Temným Kouzlem, aby byl schopný cestovat zpátky v čase a zachránit Brennu z plamenů?
Zavrtěl hlavou, pobaven směrem, jakým se jeho myšlenky stočily.
„Proč se usmíváš?“ zeptala se Brenna.
„Přemýšlel jsem o nás,“ řekl.

„To mě také donutí se usmívat.“


10 komentářů:

  1. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat