sobota 14. února 2015

Společenství smečky - 4. kapitola 1/3


Stará stanice byla v opravdu dezolátním stavu. Dawson parkoval a Gray upřeně pozoroval celé okolí, aby zahlédl cokoli znepokojujícího.
„Bude to asi týden, co naposledy pršelo.“ řekl Dawson.
„Jsme asi tři dni pozadu, takže jestli tudy prošli, měli bychom najít nějaké stopy.“

„Stanice vypadá na první pohled v klidu, ale uvidíme, co se skrývá uvnitř.“
Nejdříve prohledali okolí. Gray se snažil nasát každý pach, zanalyzovat každičkou informaci a následně si ji uložit do mozkových závitů pro budoucí použití. Většina jich byla stará, ale tři z nich cítil výrazněji.
„Zhruba pět dní. Dovnitř se nedostali. Nedokážu říct, co byli zač.“ sděloval Gray úsečně poznatky.
Za budovou nalezli pár polámaných větviček suchého stromu a sešlapanou trávu. „Vidíš to?“ zeptal se Gray, přičemž hlavou naznačil směr.
Dawson se otočil od okna, kterým se snažil nahlédnout do stanice. „Pojďme.“
Pomalu, potichu se pustili po stopě. Dala se sledovat poměrně obtížně, ale oba byli schopnými stopaři, takže se dostali na míli od stanice, než se museli rozhodnout naslepo.
„Já bych směřoval k jeskyním na východ. Pokud by vyrazili na západ, tak narazí na turisty. Možná by dokázali zapadnout, ale nemyslím si, že bys chtěl zbytečně riskovat, když se snažíš někoho schovat.“ Dawson nabídl svůj názor.
„Věřím ti. Takže na východ,“ souhlasil Gray.
Pomalu se prokousávali kaňonem směrem k jeskyním. Zastavili po devadesáti minutách namáhavého pochodu před ústím první jeskyně.
„Mohli bychom se proměnit? Jednodušeji by se hledalo, mohli bychom využít našich smyslů, pokryjeme větší území…“ navrhl Dawson.
„Jo, proč ne.“ odpověděl Gray a lokl si z láhve.
„Už jsem se měnil ve společnosti pár dalších lidí z města, takže si nemyslím, že by moje Kočka měla nějaký problém, ale nevím, jak na tom bude tvůj Vlk…“
Gray si vzpomněl na předchozí noc a úsměv mu zkroutil rty. „Myslím, že bude v pohodě.“
„Dobře.“ Opět vyrazili na pochod. Za necelých patnáct minut našli skupinku stromů, kde si mohli v klidu schovat věci.
„Vrátíme se a začneme v první jeskyni, potom budeme pokračovat dál.“
Gray krátce přikývl na souhlas a začal se svlékat. Často se přeměňoval se Smečkou, takže neměl nejmenší problém se svléknout před mužem. Trochu si dopřáli soukromí, když došlo na proměnu.
O pár minut později čekal Gray ve své vlčí formě na Rysa.
Dawson vyskočil na jeden z balvanů a protáhl se. Gray se otřepal. Miloval své druhé já. Miloval svobodu.
Pomalu se rozeběhli směrem k jeskyni. Nechtěli zbytečně vyplývat energii, která se jim mohla hodit později. Nemohli s sebou nést vysílačku ani mobil. Pomoci si mohli akorát navzájem.
Dorazili k první jeskyni a Dawson vešel dovnitř. Gray mu kryl záda, zatímco očenichával každou píď země.
Dawson se podíval na Graye, ten do něj jemně šťouchl, aby postoupil dál. Ani jeden z nich nikoho jiného necítil, takže by neměli být v bezprostředním nebezpečí.
Gray zůstal venku na hlídce, zatímco Rys prohledával jeskyni. Za chvilku vylezl z jeskyně a zatřásl se, následně pokračovali k další jeskyni.
Tento postup opakovali celou další hodinu, dokud nezachytili pach, který tam neměl, co dělat.
Gray ucítil dalšího Vlka.
Okamžitě se snížil a zhluboka zavrčel. Dawson se otočil, přikrčil a začal se pomalu plížit za ním.
Konečně se jim námaha vyplatila, i když se mohlo jednat o samotářského Vlka, tak si Gray nechtěl nechat proklouznout šanci mezi prsty.
Gray hlídkoval, jak se Dawson drápal do čím dál strmější stěny kaňonu. Gray zůstával nablízku, aby zajišťoval bezpečí, ale dostatečně daleko, aby nijak nenarušoval pachy, na které se snažil Dawson koncentrovat.
Sledovali slabou stopu více než třicet minut, než Dawson zastavil, aby si trošku odpočinul. Rys žďuchnul čumákem do velkého Vlka. Gray pochopil znamení a odstoupil kousek stranou, aby se mohli oba přeměnit zpět do lidských podob.
Oba nazí muži si sedli na kámen s ustaranými pohledy, které na sebe navzájem upírali.
„Vlk a Kočka.“

„Jo, a je to pořád silnější.“ Dawson zavrtěl hlavou. „Začátek jsme zachytili pouhou náhodou. Teď už ho prakticky nelze přehlédnout. Nechápu, proč začali být neopatrní, nebo je jim jedno, jestli je najdeme.“

16 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad!!! :-) ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za pokračování, skvělý překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za skvělou kapitulku a úžasnou práci;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  7. Knihomolka.36514. února 2015 12:26

    Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. Vďaka za preklad a korekciu, a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat