sobota 24. ledna 2015

Společenství smečky - 3. kapitola 2/2


„Takže Jime, řekl ti šerif, proč věří, že ten kdo unesl Prince, prošel tudy nebo tady ještě je?“
„No, nemáme dostatek důkazů, abychom zjistili, co jsou zač, ale našli jsme pár jejich skrýší. Vždy je mineme o týden či méně. Několik Alf se obává, že nám někde unikají informace a mají echo dříve, než se k nim dostaneme.“

Dawson pokýval hlavou, aby pokračoval.
„Naposledy jsme se snažili vše držet pod pokličkou, jak to jen šlo. Ale zase dostali tip a zmizeli pár hodin před námi. Mluvím o Oklahomě. Zkoušeli všechno spálit, ale podařilo se nám najít pár poznámek a map. Jedna z lokací byl zdejší kaňon.“
„A ty další?“
„Nějaké jeskyně v Novém Mexiku, bažiny poblíž New Orleans. Rozdělili jsme se a já šel sem. Možná z toho nic nebude, ale musíme to zkontrolovat.“
„Musím se tě na něco zeptat.“ řekl Dawson šeptem. „Proč se staráte? Co dostanou Vlci, když ho najdeš?“
Férová otázka. Graye by překvapilo, kdyby se nezeptal.
„Princ souhlasil, že se setká se zástupci Vlků, aby probral zveřejnění několika našich Smeček a možnosti přidání se ze strany Koček. Jenom schůze, nenaznačil, zda je pro či proti. Usnesení všech představitelů zní, že Princ byl unesen kvůli pouhému souhlasu se schůzí. Pokud je to pravda, tak je naše povinnost a zodpovědnost jej osvobodit.“
Gray se na chvilku pozastavil a zahleděl se z okna. „Je to tady krásné. Město, komunita, chráníte jeden druhého. Stejně jako Smečka. Ovšem ne pro každého. Máme několik odpadlíků, kteří nemají Smečku, Kočky žijící osamoceně, a dokonce další měniči, co nemají rodinu. Pomalu, po jednom jsou zabíjeni, loveni jako zvěř, jako kdyby jejich život nic neznamenal. Nikdo je nechrání. Kdybychom se ukázali světu, tak je ochráníme.“
„Hodně ti na nich záleží.“ poznamenal Dawson.
„Můj druh už skoro neexistuje. Také jsem ztratil dobrého přítele. Stalo se to asi před deseti lety. Byl šedý vlk a lovil ve chráněné zóně. Zabili ho dva lovci. Zatkli je, ale následně je propustili bez trestu. Zabili muže. Ano měniče, ale měl tam být v bezpečí.“
„Rozumím, ale bez lovu se některá zvířata přemnoží,“ argumentoval Dawson.
„Ano, ale kdybychom měli oficiální vytyčenou bezpečnou plochu pro lov a tresty byly znatelně tvrdší, tak by se nic z toho nestalo.“
Dawson se zaklonil a sepnul ruce. „Souhlasím. Myslím si, že je to výborný nápad, ale pochybuju, že by to fungovalo. Co by zabránilo lidem, aby unášeli měniče, aby se stali jedním z nich? My víme, že se to nemůže stát. Když tě poškrábe Kočka, nebo pokouše Vlk, tak se měničem nestaneš. Jak to chceš dokázat?“
Gray pokýval hlavou. „Nevím. Tony, mluvčí za měniče a vládu, říká, že je to všechno věc vzdělání. Část vlády o nás ví. Někteří z nich jsou dokonce sami měniči. Tvrdí, že až vyjdeme na světlo, tak budeme překvapení, jak vysoká bude podpora.“
„Dobrá, ale stejně to nevyřešíme dnes. Vzal jsem ti složku, takže až budeš připravený, tak dej vědět a vyrazíme.“
Gray se navlékl do starých riflí a trička, natáhl prastaré obnošené pohorky a baseballovou čapku si nacpal do zadní kapsy.
Oba zamířili ke dveřím.
„Mám SUV na parkovišti…“ začal Dawson.
„Tati! Vlku!“ přiběhl Toby a vrhl se otci do náruče.
„Toby jmenuje se Gray.“
„Promiň. Ahoj, Grayi!“ pozdravil Toby.
„Nazdárek, chlapáku.“ řekl a otočil se na ženu stojící opodál. „Dobré ráno, madam.“
Beth se usmála a začervenala se. „Dobré ráno, Grayi.“
Včera byla prostě ohromující. Každý pocit, který cítil, se vrátil. Přistoupil blíže. Ona také.
„Dneska ne, synu – já a pan Gray máme něco na práci. Vrátím se na večeři. Nedáme si dnes večeři ve čtyřech?“
„Opravdu? Boží!“ zaječel Toby.
Dawson zkontroloval pohledem Graye, který jen přikývl. Rád by strávil trochu času s někým jako oni. Hlavně si potřeboval promluvit s Beth.
„Tak dobrá. My dva mizíme a vy utíkejte na snídani.“ řekl Dawson.
„Nevadilo by, kdybychom si po večeři na chvilku promluvili?“ zeptal se Gray Beth.
Vrhla rychlý pohled směrem k Dawsonovi, ale přikývla. „To bych ráda.“
Gray se zakřenil.
„Zatím se měj Toby.“ řekl chlapci, když jej míjel.
„Ahoj, vlku Grayi! Večer!“
Beth popadla Tobyho za ramena a směrovala jej do jídelny. Muži vyrazili k autu. Teplota opět začala dosahovat neúnosných hodnot. V autě bylo vedro k zalknutí.
„Asi půl mile odsud je stará lovecká stanice. Pokud se nechtěli ukázat ve městě, nebo použít veřejný vstup, tak je to nejlepší místo, tedy pokud ti nevadí troška nadbytečné vegetace, ale pokud byli dostatečně odhodlaní, tak se mohli do kaňonu dostat tudy.“
Gray měl možnost poprvé spatřit město v denním světle. Ulice z kočičích hlav ve středu města, staré lampy na každém rohu a žádný semafor.
„Přímo před námi je policejní stanice. Máme šerifa, Jima Manora, a dva zástupce – mě a člověka Stana Davise.“
„Člověka?“ zeptal se Gray překvapeně.
„Většina lidí jsou měniči nebo jejich příbuzní. Všichni o sobě navzájem vědí, takže nemáme problémy. Stanův bratr je mechanik. Vzal si Tammie, která provozuje kadeřnictví Foxy Ladies. Liška.
„Liška?“ Gray se naklonil blíže k oknu. Minuli stanici, další tři budovy a kadeřnictví. „Musím se přiznat, že kromě Vlků a pár Koček jsem nepotkal jiné měniče.“
„Nedivím se. Většina Vlků zůstává na svém území se svou Smečkou.“ Gray si začínal chystat obranu, ale Dawson ho nepustil ke slovu. „Není na tom nic špatného. Vlci zůstávají spolu. Zvláštnost, kterou u nich obdivuji nejvíce. Jediná rodina, co mám kromě Tobyho je Beth. Všichni ostatní šli po svých. I Tobyho matka nás po roce opustila.“
„To mě mrzí.“ Odpověděl Gray popravdě. Pokud by někdy měl děti, tak si nedokázal představit, co by ho přimělo je opustit.
„U nás je to normální. Nemůžu je vinit, ale ani s tím nesouhlasím. Jsme také lidé a já radši přemýšlím jako člověk. Opustit své dítě… rodinu…“
„Každopádně jsme se přestěhovali sem, aby Toby mohl vyrůst s ostatními měniči a nemusel se bát šikany od větších druhů.“
Gray se u tohoto tématu radši nechtěl moc zdržovat. Prožil si své.
„Netuším, proč vůbec tohle všechno vykládám. Jenom chci, abys pochopil, jak moc je pro mě město důležité. Cítím se tady jako v bezpečném ráji. Přirovnání k Smečce bylo naprosto přesné. Pokud jsou lidé, co hledáš tady, tak ti je pomůžu najít, ale nehodlám jakkoli ublížit městu nebo lidem. Mým kamarádům.“
Gray obrátil pohled zpět na muže. Prohlédl každou emoci v jeho tváři. „Udělám vše, abych ochránil město i lidi v něm. Cestuji už tři měsíce. Poprvé za tu dobu si chci lehnout, zavřít oči a nechat věci plynout. Město, lidé. Uklidňuje mě to.“
Dawson se zasmál, pokýval hlavou. „Dávej si pozor, nebo si tě tady necháme.“
Gray mu oplatil úsměv, ale v hlavě se mu rozeběhly myšlenky. Tohle nebylo dobré.
Doma se mnoho věcí změnilo. Smečka se rozrůstala. Někteří Vlci se slézali v Coloradu, když se jeho Alfa rozhodl ukázat veřejnosti, zatímco jiný Alfa se rozhodl zůstat skrytý.
Austin udělal nejlepší rozhodnutí pro svou Smečku a rodinu. A Tyler, Grayův Alfa, to nejlepší pro ně. Taylerova dcera Jessie dospívá, on sám stárne. Najednou měl pocit, že mu život utíká mezi prsty.
Měl rád svoji práci pro Smečku, ale potřeboval něco víc než jen práci, aby se necítil prázdný.
Musel dokončit tuhle pitomou práci, co nejdříve. Musel si dát život do kupy. 

15 komentářů:

  1. Díky moc za další pokračování kapitoly :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za překlad a korekci

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za skvělý překlad!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za skvělou kapitolku a vaši úžasnou práci ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Knihomolka.36525. ledna 2015 13:36

    Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Srdečná vďaka za preklad!!! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat