čtvrtek 11. prosince 2014

Valentýn navěky - 4. kapitola


Jena nemohla uvěřit tomu, co jí Ian právě řekl. Zaprvé uvěřit, že po ní skutečně touží a chce naplnit její představy. Kdyby k sobě i k němu měla být brutálně upřímná, musela by přiznat, že ve chvíli kdy ho poprvé uviděla, jí zvlhly kalhotky a to se dělo pokaždé, když ho zahlédla.
Pak ucítila jeho něžný polibek. Ten polibek ji málem srazil na zem. Ale jí by vůbec nevadilo, kdyby Ian přistál na ní. Musela potlačit vzrušený smích, když ho vedla do své ložnice. To byla její svatyně, místo, kde snila a ty sny se právě s jeho vstupem začaly naplňovat.

Věděla, že si ho nedokáže udržet, Ian byl prostě úžasný. Jeho tělo bylo samý sval a jeho pohled ji sledoval s intenzitou, ze které se jí rozbušilo srdce a dech se jí krátil. Tak to bylo od první chvíle, co ho spatřila. Od té chvíle, hrál hlavní roli v jejích erotických představách. A dnes jsou tady, spolu, a pokud to dovolí, budou se spolu milovat. Tohle je její noc. Slíbil, že jí dá všechno.
Bomba, kterou právě vypustil o její krvi, ji zarazila, ale Jena teď o tom nechtěla přemýšlet. Teď měla naději a tu jí poskytl Ian. Dal jí naději, že její stav není tak hrozný a nemusí dopadnout jako její předci. A možná existuje naděje i pro její matku. Jestli budou upíři ochotní jí pomoct, je pravděpodobné, že pomohou i její matce. Měla by se zeptat Iana, ale až později. Teď měla mnohem naléhavější záležitosti ke splnění, třeba některé ze svých fantazií.
„Tolik tě chci, holčičko.“ Ianův temný hlas ji polechtal na šíji a rty i jazykem polaskal její krk. „Chci tě slyšet křičet mé jméno, až se do tebe zanořím a napiju se tvé esence. Chci tě poznačit tak, že na mě nedokážeš zapomenout. Nikdy.“
„Sakra, Iane. Když už něco hraješ, tak naplno, co?“ Kupodivu se cítila trochu podvedená, že jeho žhavá slova jsou jen součást její fantazie, kterou si přála. Najednou si přála, aby mlčel. Tak by si v budoucnu mohla představovat, že ta slova byla skutečná a ne jen, že to byla součást toho, jak naplňoval její představy.
Jena ustoupila a vymanila se mu z náruče.
„Co je Jeno?“ Okamžitě ji popadl za ramena a znemožnil jí tím uniknout. „Co se děje?“
Jeho něžný hlas ji rozechvěl a našel si cestu přímo do jejího srdce. „Můžeš, prosím, zapomenout na to, o co jsem tě předtím požádala? Nechci, abys říkal věci, které nemyslíš vážně. Já myslela, že to chci… ale… Můžeme začít od začátku?“
Ian ji k sobě prudce přitáhl, nečekala takovou sílu, takže mu téměř vpadla do náruče. Plně se na ni soustředil, viděla oheň planoucí v jeho očích. „Nebudu začínat znovu, cara, protože to co jsem ti dnes večer řekl, jsem myslel vážně, nemám v úmyslu ti lhát.“
„Ale…“
Položil jí prst na rty, aby jí zabránil mluvit. „Tys chtěla, abych předstíral, ale to co dělám je skutečné. Já nemusím předstírat, protože tě chci, chci tě víc než všechny ženy, které jsem kdy poznal. Chci tě šukat a hodovat na tobě dokud nevyjde slunce a zítra večer se chci vrátit a pokračovat. Radši si odpočiň a pořádně se najez, protože budeš potřebovat všechnu svou sílu. Na což jsem tě právě upozornil.“
„Ale jak můžeš…?“
Jeho rty zarazily její slova a tentokrát když se odtáhl, mlčela. Skoro uvěřila tomu, co jí říkal, neznělo to jako lež, ale to se ukáže až zítra nebo časem, teď ho má a chce si ho užít za každou cenu. O jeho slovech bude přemýšlet později.
„Chci, aby ses se mnou miloval, Iane.“
Popadl ji do náruče a něžně ji položil do postele. Naštěstí byla dostatečně velká pro oba, i když byl hodně vysoký. Doma měl postel ještě větší a už se nemohl dočkat, až ji v ní bude mít, ale dnešní noc, poprvé, si ji vychutná v krajkovém útočišti její postele.
Slabšího chlapa by mohlo vyděsit takové prostředí, ale Ian byl nadšený myšlenkou, že právě on dobyl její pěkně růžovou ložnici, stejně jako její pěkné tělíčko. Překotně ji svlékal, přes ramena jí stáhl top a jediným zatáhnutím jí svlékl sukni. Přední zapínání na její krajkové podprsence ustoupilo pod jeho prsty, rychle popadl její tenké bavlněné kalhotky a okamžitě je z ní serval.
Konečně je nahá.
A tak neuvěřitelně krásná.
Ian byl ohromený, tím jakou má nad ním moc. Její světlá kůže na něj volala, její teplá vůně ho prosila, aby ji vdechoval a nikdy je neopouštěl. Opatrně se dotkl křivky jejího ňadra, a s požitkem sledoval, jak se jí bradavka mění ve tvrdý oblázek a natahuje se vzhůru a žadoní po jeho polibcích.
Sehnul se a olízl špičatý hrot, libujíce si v jejích vzdeších a ucítil, jak mu něžně prohrabává vlasy na zátylku. Objímala ho, dychtivě se svíjela a lapala po dechu, když jí sál bradavku a zuby jí jemně škrábal pokožku. Neoznačkuje si ji, ale bude ji napínat tak, že na něj nikdy nezapomene.
Nikdy na něj nezapomene, a už vůbec ne na dnešní noc. Chtěl ji označit, po tom toužil hluboko ve svém nitru, chtěl vložit svou značku na tuto ženu a označit si ji tak na celý život. Nezpochybňoval tu potřebu. Prostě to tak bylo. A bylo to téměř ohromující.
Ianovi trvalo jen okamžik, než se za ní skulil na postel. Klečel nad ní, strhal ze sebe košili a hodil ji přes pokoj, její pohled sledoval každý jeho pohyb. Když byla jeho hruď holá, položil se k ní na bok a nechal ji, ať si ho prohlédne.
Jena se do něj pustila. Dlaněmi mu přejížděla po hrudi a on si zatím stahoval kalhoty, konečně úspěch. Našpulenými rty mu začala sát bradavku a pak ho ten její ďábelský jazyk začal olizovat, tak že ji musel zastavit.
Tentokrát poprvé to bude hodně rychlé a drsné. Tak po ní toužil, že se téměř přestával ovládat. Jestli chce, aby to pro ni bylo příjemné, musí mít kontrolu nad každým pohybem.
Nechá ji, ať si s ním pohraje, ale ne tentokrát.
Přetočil ji na záda, roztáhl jí nohy a poklekl mezi ně. Byla ve velmi zranitelné pozici, ale rychlá kontrola jejího výrazu mu řekla všechno, co potřeboval vědět. Byla s ním. „Tentokrát to bude rychlé, ale bude to dobré, zlato. Slibuju. Já prostě nedokážu čekat.“
„Nemusíš čekat, Iane.“ Její trhané vzdechy ho tlačily vpřed, jeho tvrdé péro, hledalo svůj domov mezi jejími kluzkými stehny.
„Je mi to líto, cara. Už nemůžu čekat. Musím do tebe.“ Jeden dlouhý a horký pohyb a byl doma. Uvnitř. Přivítala ho hluboko uvnitř sebe a on ucítil teplo, které cítil jen málokdy ve svém dlouhém životě.
„Iane!“ Jena mu ovinula svůdné nohy kolem boků a pomocí stehenních svalů si ho přitahovala blíž. Ian nedokázal odolat. Naklonil se nad ni, pevně ji políbil a začal se nad ní pomalu a pravidelně pohybovat.
Nasadil pomalé a stabilní tempo, teď když byl tam, kde chtěl být, měl dost času na ujištění, že je pořád s ním. Byla tak vnímavá, že stačilo jen málo a vyvrcholila, jednou a pak znovu. Její orgasmus sytil jeho smysly přesně tak, jak si to představoval. Ian se během své existence krmil z mnoha žen, ale nikdy mu jejich orgasmus nedal takový pocit. S ní chtěl víc, chtěl další a další.
Ian do ní narážel v pravidelném tempu, těšilo ho cítit, jak se její kundička kolem něj napíná, jak se kolem něj stahují její vnitřní svaly, tisknou ho a nutí se pohybovat stále rychleji a rychleji. Utápěl se v žáru jejího sexy těla a byl ochotnou obětí. Narazil do něj její další orgasmus a nabil ho novou energií a tlačil ho dál.
Ian se otíral hrudníkem o její měkké tělo, miloval to, jak se mu o kůži otírají její tuhé bradavky. Je tak měkká, tak jemná, a přesto tak výbušná v jeho náruči.
Je dokonalá.
Jen jedna věc by tento zážitek ještě vylepšila.
Její krev.
Ian jí olízl krk v místě, kde cítil bušení těsně pod povrchem. Slyšel slabý zvuk jejího tepu, který ho lákal stejně jako její krev protékající prostřednictvím sítě žil a tepen, které tak dobře znal. Trvalo by to jen vteřinu a ucítil by chuť její úžasné napůl upírské krve.
Musel si dát pozor, aby si od ní nevzal příliš mnoho. Nechtěl jí ublížit a věděl, že s takovou vášní, která jím proudila, by se mohl dát snadno unést. Ne, musel by být velice opatrný.
Jen ochutnat. To bylo všechno, co chtěl. Potřeboval ochutnat její podstatu, stejně jako její krásné tělo. Bylo to nezbytně nutné.
Naklonil se a olízl ji nad místem, které si vybral, těsně nad tepnou.
„Udělej se, cara, hned,“ rozkázal jí tichým hlasem, těsně pod uchem. „Teď tě učiním svou.“
„Já jsem tvá, Iane. Jen tvá!“
To ho povzbudilo, takže se do ní zakousl, tak jemně jak jen to dokázal. To první ochutnání stačilo, aby to poznal, je jeho, jeho Jediná.
Divoce v ní vyvrcholil a zaplavil její lůno semenem, sytil se její krví a její vášní. Smysly mu křičely divokým triumfem.
Je jeho.
Jena si po zkušenostech se Sebastianem myslela, že ví, co má čekat od kousnutí upírem, ale Ianovo pomalé, sexy sání se vůbec nepodobalo tomu, co jí udělal Sebastian. Tohle si nedokázala představit ani v nejbujnějších snech.
Bylo to lepší.
Intimnější.
Cítila ho až morku kostí… a ve své mysli.
Iane?
Ach, Bože na nebesích! Tentokrát ho slyší jinak než předtím. Tentokrát neslyší jen jeho slova, ale cítí jeho úžas, jeho překvapení, jeho pokoru a štěstí. Sebral jí dech, jak zase vyvrcholila naplněna jeho horkým, tvrdým penisem, sání ústy a jeho ohromujícím vzrušením.
Najednou slyšela slova a viděla obrazy jeho života, jeho minulosti. A nejasně si uvědomila, že on dělá totéž. Je v její mysli!
Iane!
Jsem tady, má lásko. Jsem tady a nikdy tě neopustím. Nikdy nebudeme od sebe, nikdy.
Ach Bože, Iane. Co je to?
Ty to nevíš? Nevidíš se v mých vzpomínkách? Copak necítíš, že mé naděje došly naplnění, že mé osm set let staré modlitby byly zodpovězeny v jediný okamžik? Ucouvl a zadíval se jí do očí.
Viděla v nich svůj odraz. Byl to zvláštní pocit, ale bylo to skvělé. Snažíš se mi říct…?
Jsi má Jediná. Má družka. Jediná žena na světě, za všechna ta staletí, která mě může doplnit. Necítíš to? Necítíš mě v sobě, a část z tebe zase ve mně? Jemně se v ní pohnul penisem, aby si uvědomila, že ho má nejen v mysli, ale má ho i hluboko uvnitř. Miluji tě, Jeno. Víc než život. A budu tě milovat do konce své existence.
Ach Iane! Pevně mu svírala ramena a z očí jí tekly slzy, ale byly to slzy štěstí. Cítila pravdu v jeho slovech, cítila jeho emoce a to, že je její.
Ian ji políbil na nos, a pak jí slízal slzy. Je to pravda, má lásko. Cítím, co cítíš ty, stejně jako ty budeš cítit to, co cítím já. Není to fantastické?
Úžasné. Je to úžasné, Iane. Nikdy jsem si neuvědomila… Její hlas se vytratil, když zachytila něco v jeho vzpomínkách, jen nahlédla pod povrch jeho vzpomínek a viděla, že ji marně hledal nekonečně dlouhou řadu let. Jeho radost z jejího nalezení byla neskutečná a překvapovalo ji, že tento velkolepý muž, tenhle velkolepý rytíř, by mohl být tak nadšený pomyšlením, že ji má ve svém životě. Ach Iane. Taky tě miluju. Tak moc!
Já vím. Nafoukaná arogance byla zpět, ale za jeho slovy cítila, sentiment a shovívavou lásku. Byl to zvláštní muž. A ona je jeho družka. Potřebuje si na to trochu zvyknout, ale vůbec jí nevadí, že se to stalo. Ráda se ponoří do mysli tohoto muže, do jeho srdce a do jeho neuvěřitelných sexuální znalostí. Koneckonců má hodně co dohánět!

„Počkej chvilku, lásko. Nejdřív musím zajistit ložnici proti slunci a pak zabarikáduji dveře a vyvěsím telefon, abych mohl strávit co nejvíc času tím, že se s tebou budu milovat.“

12 komentářů:

  1. Skvělé, díky moc za další kapitolu.

    OdpovědětVymazat
  2. Vdaka za skvelú kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za krásnou kapitolu :)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělé, děkuji za překlad a korekci!

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za další skvělou kapitolu a nemůžu se dočkat pokračování.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  7. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Vďaka za výborný preklad i korektúru ;-))

    OdpovědětVymazat