sobota 27. prosince 2014

Společenství smečky - 1. kapitola 2/2


Večeře byla úžasná. Po pár lahvích domácího piva se Gray vypravil zpátky na verandu. Rozhlédl se po okolí. Výhled byl fantastický.
Navzdory jménu byl Kojotí sráz krásným městem. Vždy se cítil v lese jako doma, ale kaňon, který je obklopoval, měl vlastní kouzlo. Nemohl se dočkat, až se bude moci znovu proměnit a běžet.

Posadil se na jednu z mnoha židlí na verandě a zaklonil se, čekal, dokud nezapadne slunce. Neklid, který cítil, zmizel. Klid se usadil hluboko uvnitř něj. Pomalu se mu začaly zavírat oči.
Tiché kroky. Gray se s trhnutím probudil. Ihned si všiml malého chlapce, který stál kousíček od něj. Bylo mu asi pět nebo šest let a zíral na Graye s otevřenou pusou.
Gray pomalu sundal nohy ze zábradlí a kývl směrem k chlapci.
Chlapec se pomalu přišoural.
„Jsem Toby, bydlím vedle. Teta mi řekla, abych došel pro nějaké sušenky. Claude dělá skvělé a vždycky mi jich pár schová.“
Mluvil tak rychle a s tak těžkým jižanským přízvukem, že Gray musel notně dlouhou dobu uvažovat nad tím, co právě chlapec řekl. Hned, jak si poskládal slova dohromady, se zašklebil. Grayův Alfa měl mladou dceru, takže s malými dětmi neměl žádný problém. „Ještě jsem od něj sušenky neměl, tak doufám, že mi jednu schováš.“
Chlapec začal kývat, ještě než větu dořekl. „Přinesu, slibuji.“
Předtím než Gray mohl odpovědět, chlapec zavětřil a odfrkl si. Věděl, že ho dítko cítí. Bylo to sice považováno za velmi urážlivé, ale Tobyho takové věci absolutně nezajímaly. Nepozorovaně také zavětřil.
Kočka!
„Zvláštně voníš,“ řekl Toby nakláněje se blíže.
Gray se nemohl neusmát, když chlapec zmateně vykřikl. Poté, co jej utišil, věděl, že ať už je Toby kterékoli zvíře, nebude s ním problém. „Nemyslím si, že smrdím tak hrozně. Před chvíli jsem se osprchoval,“ opáčil s úsměvem.
Toby začal kývat hlavou tak rychle, že málem upadl. „Ne nevoníš špatně, jenom zvláštně.“
Takže nikdy předtím necítil vlka. To je zvláštní.
„No, jsem Vlk, tak to možná bude tím,“ nabídl Gray řešení.
„Jsi Vlk!“ zakřičel Toby a vyskočil mu na klín. „Vlk! To je super! Vždycky jsem chtěl potkat Vlka. Jim říká, že až vyrostu, tak budu moct potkat, koho budu chtít, ale teď to prý není bezpečné.“
Gray se zadíval do chlapcových očí a konejšivě mu položil ruku na záda. „Měl bys Jima poslouchat. Vypadá jako chytrej chlap. A má pravdu, teď to pro tebe není bezpečné.“
„Ale ty jsi hodný Vlk, že jo? Nesežereš mě nebo tak něco?“
Gray sotva zadržel smích. „Ne, slibuji, že tě nesežeru.“
Chlapec se uvolnil. „Tak to je v pohodě. Řekni mi svoje jméno. Nebo jsi mi ho už říkal? Nepamatuju si, že bys mi ho říkal, ale občas lidi moc neposlouchám.“
„Myslím, že jsem na to zapomněl. Jmenuji se Gray.“
„Gray?“ řekl Toby, zatímco si zamyšleně okusoval ret. „To jako, že když se proměníš, tak jsi šedý?“
Dobrá otázka. Gray byl kvůli ní na chlapce tak trochu hrdý, ačkoli Tobyho vůbec neznal. Kočka. Nad tím si bude lámat hlavu později. Teď si užíval s novým kamarádem.
„Vlastně jako Vlk nejsem vůbec šedý.“ odpověděl. „Inu, mladý muži, a co ty? Copak jsi ty?“
Toby seskočil dolů tak rychle, že Graye málem shodil. Otočil se, dal si ruce v bok, hrdě vypnul malý hrudníček. „Jsem Rys!“
„Opravdu?“ zamračil se Gray. Proto Toby voněl jinak než ostatní Kočky, co potkal. Nikdy předtím se s Rysem nepotkal. Lvi, jeden Tygr, ale Toby byl jeho první Rys. Řekl mu to.
„Opravdu?!“ zaječel Toby znovu. „To je tak skvělý!“
„Toby Jamesone Wiliamsi!“
Chlapec i Gray sebou překvapeně škubli, jak se k nim přihnala žena.
„Já se vám velice omlouvám, pane. Nevěděla jsem, že je venku a otravuje vás tady. Měl zajít do kuchyně a hned zpátky. Ještě jednou se vám velice omlouvám,“ vychrlila, zatímco táhla Tobyho.
Gray byl ohromen její krásou. Mohlo jí být trošku přes třicet, pronikavé světle zelené oči, načervenalé blond vlasy. Byla o dost menší než on sám, a když koukal na křivky jejího těla a plná prsa, vyvedlo ho z míry, jak začal tvrdnout.
Stála před ním jen v prostých džínech a tílku a on se na ni chtěl vrhnout. Udělal krok zpět, aby se dostal z jejího vlivu. Už dávno na něj nikdo takhle nezapůsobil.
„To je v pořádku. Opravdu! Jsem moc rád, že se Toby ukázal. Je to skvělý kluk,“ usmál se na ženu.
Když mu oplatila úsměv a trochu se uvolnila, vzalo mu to dech.
Nechápal, že mu absolutně nevadila vůně Kočky, která se z ní linula. Chtěl se na ni vrhnout, odtáhnout si ji do doupěte a nepustit ji, dokud jí neukáže svého Vlka. Zavrtěl hlavou. Udělal pro jistotu dva kroky vzad. Už to bylo opravdu dlouho co naposledy…
 „Teto Beth! Gray je hodný Vlk! Slíbil, že mě nesežere!“ řekl Toby s veškerou nevinností, která je vlastní všem malým dětem.
„Pro Pána! Nene!“ vykřikla a připlácla si ruku na pusu.
Gray se pousmál, aby ukázal, že se nijak neurazil. „Slíbil jsem to a já své sliby vždy dodržím, kamaráde.“
Toby se na něj zazubil a konečně se zasmála i žena.
„Omluvte nás. Je to poprvé, co jsme potkali někoho vašeho druhu,“ omlouvala se.
Gray mávl rukou. „Chápu. Pro mě je to stejné. Toby je můj první Rys.“
„Teta Beth je taky Rys!“ snažil se Toby pomoci.
Na to už přišel, ale byl rád, že mu to potvrdil. Ačkoli byla jednou z nejúžasnějších věcí, které kdy viděl, pořád byla Kočka, což znamenalo i podezřelá.
„Myslel jsem si, že někoho slyším,“ řekl Claude. Nesl s sebou malý igelitový pytlík. „Beth mi volala, abych poslal Tobyho zpátky, ale v kuchyni jsem ho neviděl. Předpokládám, že jste už poznali našeho nového hosta?“
„Ano Claude! A je to Vlk! Ale hodný. Slíbil, že mě nesežere.“
Claude se podíval na Graye, který pouze přikývl na znamení souhlasu. Celá ta vlčí záležitost byla vtipná, ale pomalu si začínal dělat starosti. Doufal, že to ve městě nebude podobné, jinak nebude schopen od místních zjistit nic užitečného.

Potřeboval nějaké vodítko. A oni potřebovali vůdce.

19 komentářů:

  1. Nikol: Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za další pokračování kapitoly a korekci

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za ďalšiu skvelú kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělé, děkuji :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za pokračování kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  10. Vďaka za dokončenú kapitolu. Číta sa to výborne!!! :-))

    OdpovědětVymazat
  11. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat