úterý 30. prosince 2014

Polibek noci - 13. kapitola


Atmosféra v autě na cestě domů byla tak chladná, že by se Roshan nedivil, kdyby uviděl, jak se na vnitřní straně předního skla tvoří námraza. On a Brenna opustili klub krátce po tom, co Brenna tančila s Anthonym Lokenem. Nepromluvila s ním od té doby ani slovo.
Teď seděla vedle něj se ztuhlými zády, dívala se z okna a patrně sledovala déšť.

Ženy! Byl vůbec na planetě muž, smrtelný nebo jiný, který by jim rozuměl? Varoval ji před čarodějem pro její vlastní dobro. Z toho muže přímo vyzařovala temná síla a negativní energie. Byl překvapen, že to Brenna necítila. Buď Loken praktikoval černou magii, nebo ovládal nějaké další temné síly. Bylo možné, aby byl černokněžník, upír a stejně tak i čaroděj? Zdálo se to nemožné, když ho Brenna potkala v knihkupectví během dne. Pokud snad byl Anthony Loken upír, pak byl jedním z Prastarých. Pouze nejstarší z nemrtvých mohli ukrýt své pravé já před ostatními svého druhu, nebo chodit na slunci beze strachu.
Hněv a rostoucí pocit frustrace v Roshanovi prudce stoupal. Noha na plynovém pedálu mu ztěžkla. Auto zrychlilo. Čtyřicet mil za hodinu. Padesát. Šedesát.
Podíval se na Brennu koutkem oka. Seděla velmi rovně, oči rozšířené, nohy přišpendlené k podlaze. Jedna štíhlá ruka tiskla hranu jejího sedadla, druhá byla obtočená okolo kliky u dveří.
Vytáhl rychlost Ferrari na šedesát pět a poté překročil sedmdesátku.
Blikající světla se objevila v bočním zrcátku, doprovázena kvílením sirén.
Roshan zamumlal kletbu a zpomalil auto, zastavil na kraji vozovky a stáhl okno.
O chvíli později policista oblečený v žlutém pršiplášti zastavil vedle okénka s baterkou v ruce.
„Mohu vidět váš řidičský průkaz, pane?“ zeptal se policista a posvítil baterkou do Roshanova obličeje a pak i do Brennina.
S přikývnutím se Roshan natáhl pro peněženku. Vytáhl řidičský průkaz, podal jej policistovi a pak polapil mužův pohled. „Nepřekročil jsem rychlost, že?“
Policista, čerstvě oholený muž, kterému táhlo na třicet, zavrtěl hlavou. „Ne, pane, jistě, že ne.“
„Takže můžu jet?“
„Samozřejmě, pane.“ Policista mu vrátil řidičský průkaz. „Přeju příjemný večer, pane DeLongpre.“
„Děkuji, strážníku Millere. Dobrou noc.“
S přátelským mávnutím ruky se strážník vrátil ke svému hlídkovému vozu.
Roshan si zastrčil řidičský průkaz do peněženky na palubní desce a zařadil rychlost, zkontroloval zrcátko a vjel na silnici.
„Hádám, že nemáš moc pokut,“ řekla Brenna s nesouhlasem v hlase.
Podíval se na ni a zvedl jedno obočí. „Teď se mnou mluvíš?“
„Snažíš se nás zabít?“ zajímala se. „Nebo mám říct, že se snažíš zabít mě?“
Měla pravdu. Choval se jako hloupý hulvát. Zatímco on by přežil každou nehodu mimo té, při které by přišel o tolik krve, že by se nemohl uzdravit, Brenna mohla být snadno zabita. Někdy zapomínal, jak jsou smrtelníci zranitelní, a jak málo stačí k tomu, aby přišli o život.
„Omlouvám se,“ řekl chraplavě.
Nepatrně se po jeho omluvě uvolnila. Bál se říct cokoliv, co by ji mohlo znovu popíchnout, a tak zůstal celou cestu raději zticha.
Doma zaparkoval v garáži, vypnul motor a pak utíkal k domu a otevřel pro ni dveře. Otočil se, aby zjistil, že za ním není. Místo toho stála na zahradě jen v punčochách, ruce rozpřažené od sebe a tvář pozvednutou vzhůru k nebi, zatímco se otáčela dokola a dokola, jako dítě při hře. Oblečená celá v bílém, sukně se jí točila kolem kotníků a vypadala téměř nadpozemsky krásně.
Sledoval ji, zcela okouzlen zvukem jejího radostného smíchu a viděl, jak se jí štěstím leskly oči jako smaragdy. Jak byla zvláštní a překrásné stvoření! Tančila v tom dešti s nevinností a veselím, které přinášelo mládí a čisté svědomí.  
Zasyčení ho upozornilo, že Morgana stojí vedle něj. Podíval se dolů na kočku, co zírala na něj nahoru s nahrbenými zády.
„My dva se nemáme rádi, že?“ řekl kočce. Ale oba dva milovali stejnou ženu.
Pohledem se vrátil k Brenně. Stála tam s rukama zvednutýma k nebi, s hlavou zakloněnou dozadu a rty se jí pohybovaly. Přemýšlel, jestli zpívala nebo se modlila.
Nevšímal si deště, který ho rychle zmáčel od hlavy k patám, sestoupil schody na verandě a přešel zahradou směrem k ní.
Blesk se prohnal dolů oblohou a rozeklál mraky. O sekundu později zaburácel hrom.
Další úder hromu otřásl zemí, když Roshan vtáhl Brennu do své náruče. Pohledem se střetl s jejím, oči měla rozšířené, zavřela je, když sklonil hlavu a položil svá ústa na její.
Bylo podivně erotické líbat ji uprostřed bouřky. Nad hlavami jim hromy a blesky křižovaly oblohu, ale na tom nezáleželo. Na ničem mu nezáleželo, jen na ženě v jeho objetí. Chutnala masem, které předtím jedla, sladkostí červeného vína a kapkami deště. Ale nejvíce ženou. Byla to mocná kombinace.
„Očarovala jsi mě, Brenno Flanaganová,“ zamumlal a znovu ji políbil.
A znovu.
Hořela v jeho náručí plamenem, její rty chutnaly jako ten nejsladší nektar a kůži měla jako mokré hedvábí. Pokryl ji polibky, když pomalu klesali k zemi. Tráva pod ní byla chladná a on ji zahřál svým pohledem.
Líbal ji, stále jim to nestačilo, dokud nepřestala myslet a nebyla zadýchaná stejnou potřebou, která poháněla jeho. Jejich oblečení jako kouzlem zmizelo, jestli jeho nebo jejím, na tom v tomto okamžiku vůbec nezáleželo.
Podívala se na něj, tichý sten potěšení jí rostl v hrdle, jak uctíval její krásu svýma očima a rukama, velkýma rukama, které ji hladily tak něžně, dokud nepožadovala nic a žádala všechno.
Teď už neváhala, neprojevila ani náznak panenské cudnosti, nevydala žádný otupělý šepot protestu. Navzdory dešti a chladu byla její kůže teplá, zahřátá touhou, která hořela uvnitř ní. Byla žena s ženskými potřebami a on rozdmýchával uhlíky její potřeby tak dlouho, dokud pro něj nebyla připravena, dokud nahlas nekřičela jeho jméno hlasem naplněnými vášní a hladem, který už nemohl být dál popírán.
A on si ji tam vzal, v bouřce na vlhké trávě.

Vzal si její nevinnost i její krev. Tím se s ní neodvolatelně a dokonale navždy spojil, dokud bude alespoň jeden z nich dýchat.  

16 komentářů:

  1. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  2. Veľká vďaka za skvelý preklad a korekciu, a veľmi sa teším na ďalšie kapitoly :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za další skvělé pokračování a nemůžu se dočkat další části.

    OdpovědětVymazat