úterý 2. prosince 2014

Polibek noci - 10. kapitola



Roshan hledal kořist, rychle se pohyboval temnotou a užíval si pocit chladného nočního vánku na jeho kůži, šepot nezdárného větru ve vlasech. Rychle se nakrmil a vychutnával si nával energie, která protékala přes jeho jazyk a klouzala dolů jeho hrdlem jako nejsladší nektar.

Teď, poté, co poslal ženu dál její cestou, kráčel temnými ulicemi města. Jako za každé takové noci, jeho myšlenky se stočily k Brenně. Nebyla jako žádná jiná žena, kterou kdy znal, a nejen proto, že byla čarodějnice. Bála se ho, ale přesto stále zůstávala v jeho domě. Obdivoval její kuráž, jak se dokázala přizpůsobit životu tak nesmírně odlišnému od toho, který opustila. Miloval fakt, že se nebála mu říct pravdu přímo do očí a ukázat mu hrubou stránku svého jazyka. Pokud měl vůči ní nějakou výhradu, pak pouze tu, že byla příliš mladá. Devatenáct. Stěží si pamatoval, jaké to bylo, být tak mladý. Přestože jeho fyzické tělo vypadalo jako tělo dvaceti sedmiletého muže, ve skutečnosti mu bylo tři sta třináct let. Byl příliš starý pro tak sladkou mladou dívku, jako byla Brenna Flanaganová.
 Vrátil se domů a vyšel nahoru do Brennina pokoje. Stál dvacet minut vedle její postele a sledoval, jak spí. Naslouchal pomalému, pravidelnému zvuku jejího dechu, obdivoval jemnou zlatavou zář její pokožky a způsob, jakým řasy utvářely dokonalý půlměsíc ležící na jejích tvářích. Měsíční svit pronikal oknem a vrhal stříbrné paprsky do jejích vlasů. Měkký povzdech unikl z jejích rtů, následován slabým úsměvem. Přemýšlel, o čem snila, uvažoval, zda si může dovolit doufat, že sní o něm. Tiše zavrčel a otočil se od postele. Jakýkoliv sen, který by o něm měla, by nepochybně byl noční můrou, z níž by se probouzela s křikem.  
Sešel ze schodů, vešel do svého doupěte a usedl k počítači. Zapnul svůj deník a otevřel dokument nazvaný 2005. Před tím, než Brenna vstoupila do jeho života, psal si deník každou noc. Ach, Brenno… Jakým vítaným rozptýlením pro jeho existenci byla! Usmál se při myšlenkách na ni. Jak nudné a prázdné byly jeho noci bez ní.
Díval se na poslední záznam ve svém deníku a vydechl. Měl toho hodně, co dohánět. Jeho prsty létaly po klávesnici, když zaznamenával své myšlenky, začínajíc nocí, kdy se rozhodl ukončit svou existenci. Napsal několik poznámek krátce po zachránění Brenny; teď je rozvinul, napsal své vzpomínky na to, jaké to bylo cestovat časem, potěšení nad rychlou jízdou zpátky přes staletí, zachytil letmé pohledy na dlouho mrtvé lidi a místa, smazaná ze země. Popsal své překvapení, když se skutečně vynořil z víru u jeho cíle, čiré potěšení z pozorování Brenny Flanaganové, jak tančí v měsíčním světle, jeho zděšení, když ji uviděl připoutanou k hranici, jeho obavy a bolest, když se dostal přes plameny, aby ji osvobodil.
Napsal o její reakci na dvacáté první století, o tom, jak ji učil řídit a nakupovat. Popsal do nejmenších detailů její ostražité akceptování toho, čím byl a přitažlivost, která mezi nimi vzplanula, kdykoliv se jejich oči setkaly, i to, jak ji poprvé políbil.
Zašklebil se, vrátil se zpět a přidal několik vět o jeho pocitech, když se ho pokusila proměnit v žábu. Byl tehdy velice pobaven. Ta vzpomínka ho nyní donutila k smíchu, a to byl skvělý pocit. Smích v jeho životě dosud chyběl. Měl by Brenně poděkovat za to, že ho znovu rozesmála, kromě jiných věcí.
O dvě hodiny později byl jeho deník aktuální. Přemýšlel, co si pomyslí, pokud ji nechá přečíst si příběh jeho života. Bude jí to připadat fascinující, nebo ji budou odpuzovat jeho skutky a činy, jak si uvykal na život upíra?
Seděl tam s plynoucími hodinami až do rozbřesku, a otevřel několik starších souborů.  Probíral se uplynulými roky, znovu prožíval zmatení, které cítil na začátku pokaždé, když ho slunce naplnilo obavami a dlouhotrvajícím strachem, že by se nemusel znovu probudit. Lovci upírů byli v těch temných časech všude. Tehdy bývali upíři podstatně početnější, a ačkoliv žádného z nich nenazýval přítelem, setkával se s ostatními svého druhu, aby si vyměnili informace. Tehdy každá noc přinášela zprávy o nových úmrtích. V té době byl pro ně nejděsivějším lovcem Stuart Ramsey. Předtím, než v sedmnáctém století zemřel, zničil více než padesát upírů. Jméno Ramsey bylo v průběhu věků obávané, když potomci Stuarta Ramseyho pokračovali v jeho krvavých šlépějích. Dokonce i dnes bylo jméno Edward Ramsey dost na to, aby donutilo upíra kvapně utíkat a hledat si skrýš, ačkoliv Roshan v poslední době slýchával fámy, že Ramsey už není lovcem, ale stal se jedním z lovených. Pokud to byla pravda, byla to vtipná ironie.    
Velmi brzy, v roce 1800 se Roshan dostal na loď do Ameriky. Byla to ta nejhorší cesta v celém jeho životě. Byl uvězněn uvnitř rakve dole v nákladovém prostoru lodi během dne a kradl se na palubu lodi v noci, krmil se z krys a výjimečně z členů posádky.
Zamiloval se do Ameriky na první pohled. Přeplněná města s rozmanitými lidmi. Opravdový švédský stůl. Italové a Mexičané, Rusové a Slované, Poláci a Němci, Dánové a Švédové. A Indiáni. Strávil hodně času na Západě, byl fascinován způsobem, jakým Indiáni žili. Stěhoval se mezi kmeny, Siouxové a Cheyenne, Crow a Arapaho, Apačové a Komančové, studoval jejich způsoby a náboženství.
Podle něj bylo zajímavé to, že bez ohledu na kulturu, zdali byli lidé červení, bílí, hnědí nebo žlutí, mytologie každé civilizace zahrnovala upíry, od vampirů z Maďarska a upior z Polska k vyrkolakas z Řecka. Předpokládal, že to bylo bráno jako fakt, že upíři byli těmi nejvíce populárními monstry ze všech a že upíří příběhy se povídaly a převyprávěly po tisíce let. Pamatoval si čtení své první upíří novely, Varney Upír (v originále Varney th Vampyre), která byla zveřejněna v roce 1847. Stovky knih a filmů o nemrtvých byly od té doby vytvořeny. Četl všechny ty knihy a viděl všechny filmy.  
Ale žádný z těch fiktivních příběhů nebyl blízko pravdě, jakou žil posledních dvě stě osmdesát šest let.
Nikdy, za celou tu dobu, se necítil jako právě teď. Poprvé za celé své dlouhé bytí měl naději a ta naděje byla vtělena do červenovlasé ženy, která spala v jeho posteli. 

12 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad!!!:-):-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za skvělou kapitolu a těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Vďaka za pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad a korekci další kapitolky ! ! !

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za pokračování :-D

    OdpovědětVymazat
  8. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat