pátek 26. prosince 2014

Pavučina klamu 3/3


O hodinu později se rozezněl zvonek nade dveřmi do Pork Pit a Gin vešla dovnitř. Očima zkontrolovala celý prostor, plastové boxy, stopy kopýtek na podlaze a pult, za kterým jsem seděl a četl starou, otrhanou kopii knihy Jak zabít ptáčka. Zdálo se mi to jako vhodná volba, vzhledem k událostem dnešního večera. Mimo to, s jižanskou klasikou se nedá sáhnout vedle.
„Hotovo?“ Zeptal jsem se a založil si stránku.

„Proč se takhle ptáš?“ Odpověděla ublíženě. „Víš, že bych tu jinak nebyla.“
Přikývl jsem. „Máš pravdu, promiň.“
Gin souhlasně kývla. Došla až k pultu a přitáhla si blíž jednu z židlí. Pohledem jsem ji zkontroloval, ale na tmavé mikině skvrny od krve nebyly vidět. Měla ji zapnutou až ke krku, takže pokud nějaká krev skončila na tričku, neupoutala pozornost. Cestou domů Gin někde zastavila na dost dlouho na to, aby si umyla obličej. Podařilo se jí všechny stopy po zápase dobře zamaskovat.
„Je ti něco?“ zeptal jsem se při vzpomínce na rány, které utržila. „Potřebuješ zavézt k Jo-Jo?“
Poslal jsem trpaslici domů, když jsem viděl, že Gin vyšla z kanceláře Jimmyho Fontaina po svých, ale řekl jsem jí, aby byla pro jistotu připravená, že k ní možná později přijedeme.
Gin pokrčila rameny. „Asi mám nějaké modřiny pod žebry, není to nic, co by nepočkalo do rána. Co ale potřebuju, je něco k snědku. Mám hlad jako vlk.“
Přikývnul jsem. „Jsem o krok napřed.“
Otočil jsem se a podal jí tác s jídlem, které jsem pro ni ohřál. Hamburger s bohatou oblohou, misku makarónového salátu a pečené fazole s omáčkou, která Pork Pit proslavila. Všechno, co měla Gin ráda.
Hned se do toho pustila. Věděl jsem, že je hladová, nenechal jsem ji před setkáním s Jacksonem Fontainem najíst ze strachu, aby se během práce nepozvracela. Vždycky bylo lepší jít do akce s prázdným žaludkem – a tím spíš, když to byla první samostatná zakázka.
Nechal jsem ji chvíli v klidu jíst, než jsem se zeptal „Tak jak to šlo?“
Pečlivě jsem zkoumal její výraz, hledal jsem jakýkoliv náznak viny, strachu nebo znechucení. Doteď neměla čas se zamyslet nad tím, co udělala, a já jsem nechtěl, aby svoje pocity dusila v sobě. Ale v očích se jí neobjevila žádná vina, ani výčitky, jen klidně seděla u pultu, jedla a odpovídala na moje otázky.
„Šlo to dobře,“ řekla, „Asi se mi nepodařilo je tak úplně přesvědčit, že jsem na útěku. Byla jsem na to moc naštvaná.“
Její sebeanalýza byla přesná. Ještě na sobě musela pracovat, ale dotáhla práci do konce. A příště už chyby z dnešního večera nezopakuje. Gin jsem nemusel nic říkat dvakrát, vždycky všechno bez zaváhání a zbytečných otázek zvládla napoprvé.
„No, to už je teď asi jedno, ne?“ zeptal jsem se. „Bratři Fontainové jsou na rozdíl od tebe mrtví. Takže to znamená úspěch.“
Zaváhal jsem. Nebyl jsem si jistý, jak mám říct to, co jsem měl opravdu na srdci – a jak to bude znít šestnáctileté dívce, která právě zabila dva muže. Nakonec jsem se rozhodl to říct přímo. Nikdy jsem nebyl na sladké řečičky jako můj syn. Finnegan. Ten kluk by dokázal vymámit z jalové krávy tele.
„Jsem na tebe hrdý, Gin.“
„Opravdu?“ Zeptala se plaše. „Opravdu, Fletchere? Jsi se mnou spokojený?“
Přikývnul jsem. „Na mou čest. Odvedla jsi dnes večer dobrou práci, Gin. A dokázalas aspoň trochu zmírnit bolest Victora Wonga. Ten ubohý muž potřeboval vědět, že už žádnou dívku nepotká to, co jeho dceru.“
Gin se usmála a vrátila se k jídlu.
Rozhodl jsem se, že ji nechám v klidu dojíst a vrátil se ke své knize, ale nedokázal jsem se soustředit, ani skrýt pyšný úsměv, který se mi dral na rty.
Ach ano. To děvče bylo rozený zabiják.
A já se ujistím, že bude nejlepší ze všech. A bude schopná udělat, co je potřeba – jak pro ni, tak pro její sestru Briu.

Jednoho dne bude Gin Blanco schopná postavit se Mab Monroe a zabít ji. A já, Fletcher Lane, jí na cestě k tomu dni budu ze všech sil pomáhat.

12 komentářů:

  1. Moc děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji moc za toto skvělé dílko a doufám, že se dočkáme ještě mnoha z této série.

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, preložiš aj 0,1.Poison? :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vďaka za doplnenie príbehu. :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat