středa 26. listopadu 2014

Temný úsvit - 9. kapitola - 3/3



Sára se prudce probudila s bušícím srdcem, jak to často dělávala, když ji něco vytáhlo z hlubokého spánku.
Co to způsobilo?
Překulila se na záda a otočila hlavu.
Roland byl rozvalený na břiše, ruce zastrčené pod polštářem a tvrdě spal. Vypadal tak sladce, tak chlapecky pohledně, že se musela usmát.

Dokud se neozvalo bouchnutí z přední části domu.
Roland se ani nepohnul, když vyklouzla z postele a spěšně si oblékla tričko a džíny.
Byl to pravděpodobně jen Marcus chodící sem a tam nebo Nietzsche, který se dostal do něčeho, co by neměl, ale nehodlala nic riskovat. Jen pro případ to zkontroluje.
Otevírajíc dveře ložnice, plížila se chodbou.
Rychlé nahlédnutí jí ukázalo prázdný obývací pokoj. Sára pokračovala skrze něj, do jídelny, pak do kuchyně, hledajíc, jestli neobjeví Nietzsche.
Zaznělo další bouchnutí, tentokrát hlasitěji. Byl to zvuk zavírání dveří u vozu.
Slunce bylo nahoře na obloze nejméně hodinu, takže to nebyli upíři.
Sára si říkala, aby nepropadla panice. Vždycky to mohl být UPS nebo FedEx nebo pošťák, který něco doručoval.
Zazněla další dvě bouchnutí.
Nebo ne. Pošťáci a pošťačky nepřijížděli ve skupince po čtyřech.
Otevři kufr,“ zavolal muž.
Zaskřípal štěrk, jak další auto zastavilo před domem.
Sakra.
Popadajíc řeznický nůž z odkapávače, Sára běžela do ložnice. Teď slyšela více mužských hlasů, jak se další čtyři dveře od auta otevřely a zavřely.
Rolandův nepřítel pracoval s lidmi (pokud by se dalo nazvat ty dva poskoky, které udeřila svou lopatou, lidmi). Musel jich sem poslat víc, aby zabili Rolanda, zatímco ho denní světlo oslabuje.
Rolande!“ zasyčela v hlasitém šepotu, spěchajíc do místnosti a kolem nohou postele.Rolande, probuď se!“ Popadla ho za rameno a silně s ním zatřásla.
Oh, ne! Zapomněla na Marcuse!
Pohlédla ke dveřím ložnice, pak vyjekla, když se Roland otočil na záda, popadl ji pod krkem, převrátil ji přes sebe a přitiskl ji do postele tak rychle, že se jí zatočila hlava.
Jeho ruka se sevřela, okrádajíc jí o vzduch. Jeho tvář, nad její byla zkroucena v zavrčení, tesáky se prodloužily, oči jasně svítily.
To jsem já,“ zachroptěla a snažila se dýchat.
Zamrkal. Vrčení zmizelo.Sáro?“ Jeho stisk náhle povolil. „Omlouvám se. Ublížil jsem ti?“
Jeho prsty ji pohladily po týraném hrdle.Měl jsem ti říct, že spím mnohem tvrději, když se uzdravuju ze zranění a nereaguju dobře, když jsem probuzen vylekaný.“
Než mohla odpovědět, jeho pohled zabloudil k noži, který svírala, pak se vrátil k jejímu plný zrady.
Dobře, probudil se s ní stojící nad ním s nožem v ruce. Pravda, vypadalo to usvědčující. Ale skutečnost, že si myslel, že je schopna ho zabít, jí opravdu naštvala. Zvlášť po tom, co se mezi nimi stalo včera v noci.
Sára položila svou prázdnou ruku do středu jeho hrudi a zatlačila.Nepřišla jsem sem proto, abych tě zabila, sakra!“ zašeptala s vlastním zavrčením.Přišla jsem sem, abych tě varovala!“
Svalil se z postele a plynule vstal na nohy.
Mnohem méně elegantně si Sára pospíšila z postele pod jeho pozorným pohledem.Jsem si docela jistá, že tvůj nepřítel tě našel. Probudil mě hluk. Šla jsem to zkontrolovat a slyšela jsem dvě auta zastavit před domem. Podle zvuků vylezlo alespoň osm mužů.“
„Jak to, že věděli, kde mě najít?“ zeptal se, docházejíc k závěru, že jim to řekla ona.
Ach, za tohle ti nakopu zadek později. Nevím, jak to věděli. Já ani nevím, kde je tady. Byla jsem v bezvědomí, když si mě sem přivedl. Vzpomínáš si?“
*   *   *
Roland na tohle zapomněl. Popadajíc kalhoty a tričko, které odložil minulou noc, natáhl si je a přešel k šatníku. Nevědouc, co si myslet, prudce otevřel dveře a začal vyndávat zbraně ze značné sbírky vevnitř.
Sára se k němu připojila, odměřená rozhořčením. Část z něho, která cítila výčitky svědomí z toho, že ji obvinil, soupeřila s tou, která tiše navrhla, že mohla vidět jeho adresu na kusu pošty a někomu zavolat zatímco spal.
Jsou to lidé,“ vyštěkla, hodila nůž dovnitř a popadla Sig Sauer P226 X-Five Tactical 9 mm a dva pásy s dvaceti náboji.Použij zbraně.“
Rty pevně stažené vztekem, otočila se a odpochodovala ke dveřím.
Popadl Glock 10 mm.Kam jdeš?“
„Varovat Marcuse.“
„Tak to k sakru ani náhodou.“
Přední dveře se mohli kdykoliv rozletět. Nehodlal nechat Sáru dostat se do hledáčků těchto mužů. Chytajíc jí dřív, než stačila udělat další krok, obtočil ruku kolem jejího nadloktí.
Prudce se zastavila, otočila se k němu a zavrčela: „Nedotýkej se mě.“
Ach jo. Rozhodně zuřila a on ji neohrabaně podnítil.
Ale teď na to nebyl čas.
Roland ji strhl k sobě.Podívej se, tohle není poprvé, co jsem se probudil a našel ženu, na které mi záleželo nade mnou, stojící s nožem v ruce. Učinil jsem špatný závěr. Mýlil jsem se. Buď na mě naštvaná později. Teď musíš dostat svůj zadek do koupelny, být zády ke zdi buď ve vaně, nebo za WC, a střílet na každého, kdo projde dveřmi a nebudu to já nebo Marcus.“
Postrčil ji nepříliš jemně v tomto směru, když Marcus přispěchal do místnosti, vlasy rozcuchané spánkem, úplně nahý.Co se děje?“
Sára se zastavila a zírala.
Roland se zašklebil a zvedl ruku.Dej si na sebe nějaký zasraný oblečení dřív, než oslepnu.“
Marcus obrátil oči v sloup.Moje oblečení je roztrhaný, krvavý bordel. Doufal jsem, že bych si mohl půjčit něco od tebe.“
Bručíc, Roland přešel ke skříni, naštvaný, když si všiml, že Sára stále zírá.Sáro, běž do koupelny.“
Téměř se usmál, když náhlý příkaz strhl její pozornost zpátky k němu.
Nejsem tvůj pes, abych skákala, jak ty pískáš,“ odsekla.
No, sakra.
Marcus zvedl jedno obočí.Problémy v ráji?“
Džíny a mikina ho udeřily do obličeje.Drž hubu.“
Zatímco Marcus si oblíkal džíny, Roland se vrátil, aby si stoupl před malou, zuřící krásku, kterou byl tak uchvácen, účinně blokujíc její výhled.
Snažím se tě chránit, Sáro.“
Část hněvu opustila její tvář, což mu umožnilo vidět strach pod ním.Vím, že ano, ale nebudu se krčit v koupelně a nenechám vás dva se se všemi utkat samotné, když mohu pomoci. Říkala jsem ti, že jsem velmi dobrá s pistolí.“
„O kolika mluvíme?“ Zeptal se Marcus, když si zapínal kalhoty.
Alespoň o osmi,“ řekl mu Roland.
Sára se o krok přiblížila, její tělo se téměř dotýkalo jeho, a zaklonila hlavu dozadu, aby se na něj mohla podívat. „Nech mě ti pomoct, Rolande. Prosím.“
Nemohl to snést. Musel se jí dotknout.
Klouzajíc volnou ruku kolem jejího pasu, přitáhl si ji k sobě, sklonil hlavu, a vzal si její rty v dlouhém, důkladném polibku, který vzkřísil vzpomínky na minulou noc.
Její tvář se rozpálila, zornice rozšířily, když ji pustil.
Drž se nízko,“ přikázal.A nezapomeň, že kulky procházejí zdí. Nemusíš být vystavena, aby tě zastřelili.“
„Nebo naopak,“ dodal Marcus, přetahujíc si mikinu přes hlavu a rukou si prohrábl své vlasy.Do prdele. Cítíš to?“
Roland zachytil štiplavý zápach půl sekundy před tím, než Marcus promluvil. Zuřivost se prohnala skrze něj.Ano.“
Sára se zhluboka nadechla.Co je to? Necítím to.“
„Benzín“, odpověděli oba ponuře.
Roland pobídl Sáru ke zdi vedle rámu dveří.Pamatuj si, co jsem řekl. Drž se nízko. Střílej tolikrát, kolikrát budeš moct. Jestli zapálí dům, vylez ven oknem a schovej se v lese.“
„A co ty? Je ráno. Slunce je nahoře.“
„Oba jsme opět v plné síle. Můžeme snést krátce se vystavit slunečnímu záření.“
Marcus nacpal své kapsy noži, vrhacími hvězdicemi a municí, popadl brokovnici a opustil místnost.
Roland se vrátil k šatníku, strčil několik dýk do svých zadních kapes, přidal několik nábojů do Glocka a zamířil ke dveřím.
Sára sledovala, jak se přibližuje s rozšířenýma očima plnýma úzkosti.
Když dospěl téměř k ní, zastavil se, znovu ji políbil, pak přitiskl své čelo na její.Nezraň se.“
„Dávej na sebe pozor.“
Roland mohl slyšet muže mluvit v hlubokém šepotu, jak polévali zevnějšek jeho domova benzínem. Museli si myslet, že nesmrtelní upadají do stejného spánku, který měl blízko ke kómatu, jako upíří, když vyjde slunce.
Nezapaluj to ještě, člověče,“ řekl jeden.Vzpomínáš si? Máme jít dovnitř a nejdříve dostat ven tu Strážcovu děvku.“
„K čemu?“
„Sakra, jestli to vím. Ale v žádným případě to neposeru jako Derek s Bobbym.“
Opouštějíc Sáru, Roland kráčel chodbou a vstoupil do obývacího pokoje. Jeho oči se setkaly s Marcusovými. Tohle znělo více a více jako osobní msta.
Měl za to, stejně jako zbytek jeho druhu, že Bastien jednoduše pohrdal všemi Nesmrtelnými Strážci a napadlo ho ulovit jeho. Ale tento upír se ho pokusil zabít dvě noci za sebou, vytrvale ho sledoval k němu domů, aby mohl vyslat své lidské přisluhovače, aby tu práci dokončili, a teď chtěl Sáru, protože si myslel, že je to Rolandova žena?
Co to děláš?" zeptal se jiný.
Vypáčím zámky.“
„Myslel jsem, že prostě jen vyrazíme dveře.“
„Ne. Tihle lidi mají spát jako zabití, ale nechci nic riskovat. Jdeme potichu.“
Roland zvedl levou ruku, natáhl prsty a dotkl se konečkem prostředníku palce, ukazujíce osm, a ukázal ke dveřím. Pak, ukazujíc na východní stranu domu, zvedl dva prsty.
Marcus přikývl a zvedl dva, ukazujíc na západní stranu.
Splynuli se stíny a čekali. 

19 komentářů:

  1. Díky moc za další pokračování

    OdpovědětVymazat
  2. Super a neviem sa dočkať ďalšieho prekladu.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Perfektní ! ! ! Díky moc za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  5. Diky za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za další úžasné pokračování a netrpělivě očekávám další část.

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad a už se těším na pokračování

    OdpovědětVymazat
  8. Díky, teť to bude napínavé :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat