středa 5. listopadu 2014

Temný úsvit - 8. kapitola 2/2

Když muži diskutovali o jiné ženě něžným, ochranitelským tónem, Sára si všimla napůl horoucí emoce, pronikajíc jí, kterou nakonec identifikovala jako žárlivost. 
Kdo je Lisette?“ 
Roland odpověděl: „Ona je Nesmrtelný Strážce umístěný do Raleigh.“ 
Znáte ji dobře?“ Jéžiš, nechoď kolem horké kaše. 

Ne, jen jsme se několikrát v průběhu staletí potkali.“ 
Marcus se zakřenil.Je asociální." Zatímco Roland po něm střelil pohledem, Marcus znovu naplnil svojí vidličku a začal ji zvedat k ústům. Zastavujíc jí v půli cesty, obrátil se na Rolanda, vypadajíc nechápavě. „Máš psa?“ 
Roland vypustil útrpný povzdech.Ne.“
Spouštějíc vidličku, Marcus se podíval do kuchyně. 
Sára se obrátila, aby následovala jeho pohled a nic neviděla. Díval se na dveře na opačné straně? 
Co to sakra je?“ Marcus pokračoval.Zní to jako vlčí nebo kojotí vytí, ale ne tak docela.“ 
Sára si neuvědomila, že stále drží jeho ruku, dokud se Roland jemně nevymanil, neodstrčil křeslo a nevstal.To je Nietzsche, moje kočka. Vyje jako pes, když se s něčím chystá vyvolat rvačku.“ 
Marcus se zamračil.Nietzsche? Neměl jsi kočku jménem Nietzsche, před nějakými čtyřiceti lety?“ 
Roland pokrčil rameny.Líbí se mi to jméno.“ Jak šel kolem Sáry, krátce položil ruku na její rameno.Vrátím se za chvíli.“ 
Její puls lehce vyletěl.Dobře.“ 
Rty protáhl se v tom jeho hezkém úsměvu, kráčel kuchyní a otevřel dveře. Za nimi viděla místnost o velikosti její ložnice, která vypadala jako šatna/prádelna a honosila se dvěma dveřmi. 
Roland mířil skrz ni bez zapnutí světel, vyhnul se dveřím, které, jak předpokládala, vedly do garáže, odemkl a otevřel zadní dveře, vyklouzl ven, pak za sebou zavřel. 
V jeho nepřítomnosti se rozhostilo ticho.
Sára se otočila a zjistila, že Marcus na ní zamyšleně hledí.
Váhavě se na něj usmála.
Jako by to bylo znamení, na které čekal, odložil své příbory, naklonil se dopředu a opřel svá předloktí o stůl.Zdá se, že se objevila příležitost, na kterou jsem čekal, Sáro, a rozhodl jsem se jí využít.“ 
Hm, dobře.“ 
Zatímco je Roland zaneprázdněn proklínáním své kočky a snaží se prodiskutovat to dunění se zřejmě obtloustlým mývalem, bude příliš rozptýlen, aby poslouchal náš rozhovor.“ 
Nehodláš se mě pozvat na rande, že ne?“ 
Usmál se.Ne, vidím, že Roland už lapil tvůj zájem, stejně jako jsi lapila ten jeho. Každý, kdo má oči, vidí rostoucí náklonnost mezi vámi.“ 
Známe se pouze jeden den,“ protestovala Sára chabě. Měl pravdu, i když... alespoň u ní. Roland rozhodně rozbušil její srdce a měla ho ráda víc a víc s každou minutou, kterou strávila v jeho společnosti. 
Marcus pokrčil rameny.Někdy se to tak stává. A protože se zdá, že se to tak děje s vámi dvěma, myslel jsem si, že bys měla vědět pár věcí.“ 
Dobře.“ Opravdu nevěděla, co jiného říct. 
První je, že Roland má vážné problémy s důvěrou.“ 
Usmála se.Tohle už jsem věděla.“ Člověk nemusí být génius, aby poznal Rolandův nedostatek víry v ostatní. 
Skutečnost, že tě přivítal ve svém domě, něco vypovídá.“ 
Ne tak docela. Nedala jsme mu tak úplně na vybranou.“ 
Věř mi. Měl na výběr. Mohl tě snadno podstrčit mě nebo Lisette nebo tě poslat do jednoho z bezpečných domů, které naši lidští kolegové udržují, pokud by tě tu nechtěl.“ 
Hmm. To bylo podnětné. 
Dobírám si Rolanda kvůli jeho vlastní nedůvěře,“ pokračoval Marcus vážně „, ale pravdou je, že to má tragický původ. Nebudu zacházet do detailů. Postačí, když řeknu, že s ním královsky vyjebali, ne jednou, ne dvakrát, ale třikrát, lidi, které miloval a důvěřoval jim víc než ostatním. A každá zrada ho málem stála jeho život.“
Že by pitomá Marie byla jedním z těch, kteří ho zradili? Přemýšlela Sára v duchu. 
Nebyl jsem zde při prvních dvou, ale měl jsem sedadlo v první řadě při třetí.“ Zavrtěl hlavou, lítost zaplnila jeho rysy.Což je důvod, proč po osmi staletích přátelství, se snažím netrápit se, že část z něho stále tajně očekává, že se k němu otočím a bodnu ho do zad.“ 
Roland nevěřil Marcusovi po osmi staletích přátelství?
Možná, že jeho problémy s důvěrou sahají hlouběji, než si myslela. 
Každopádně, řekl jsem k tomu vše, moje druhé tvrzení: Vypadáš jako velmi milá žena. Jsi inteligentní a atraktivní a vše zvládáš velmi dobře.“
Uprchla do lesa, domnívajíc se, že jsou monstra. Zvládla to dobře?Co přesně se snažíš říct, Marku?“ 
Pouze tohle. Nevím, jestli plánuješ odejít při nejbližší příležitosti, nebo zůstat, abys nám pomohla tohle vyřešit. Ať už se chystáš udržet věci mezi tebou a Rolandem přátelský, nebo se budeš snažit prolomit jeho bariéry a usilovat s ním o vztah.“
Sára na něj nevěřícně zírala.Ptáš se mě, jaké mám úmysly?“
Odfrkl si.Roland by byl ponížený, kdybych udělal něco tak strašného. Ne, jen jsem si myslel, že je vhodné zmínit, že se považuju za pohodového člověka. Nicméně – a nemohu to dost zdůraznit – pokud by sis vybrala zradit Rolanda, nebudu váhat tě zabít.“
Na jeho výrazu nebylo nic pohodového, když to říkal. Sára ani na minutu nepochybovala o tom, že by nesplnil svou hrozbu.
Nemám v úmyslu ho zradit.“
Usmál se a zvedl svou vidličku.Pak jsme v pohodě.“ Znovu jako vlídný chlapík, pustil se do zbytku svého jídla.
Víš,“ řekla pomalu, „uvědomuji si, že na něj jen dáváš pozor, ale pokud jsi dal tohle varování každé ženě, se kterou večeřel, pravděpodobně prošvihl hodně druhých schůzek.“
Zavrtěl hlavou.Jsi první žena, o kterou ukázal tak velký zájem po staletích.“
Jsem?“
Ano, a byl by stejně ponížený, kdyby věděl, že jsem ti to řekl, takže...“
Nikomu ani muk.“
Děkuju ti.“
Její uši zachytily slabé vytí.
Sára si omílala Marcusova slova.Byla jedním z těch, kteří ho zradili, Marie?“
Ano.“ Vypil několik doušků čaje.
Vyptávala by se ho více, kdyby si nepoložil prst na rty a ostře se nepodíval na zadní dveře.
Sára se na židli otočila a čekala.
Nízké vytí, které opravdu znělo jako vlčí, proniklo dovnitř, doprovázené duněním Rolandova hlasu.
Dveře se otevřely dovnitř a Roland vstoupil, nesouc šedého mourka, který vypadal, jako by ještě úplně nevyrostl. Srst na jeho pruhovaných a skvrnitých zádech byla naježená jako by si ji opakovaně olizoval svými rty. Jedno poslední vytí uniklo ještě před tím, než Roland zavřel dveře, zamkl je a jemně položil svou zátěž na podlahu.
Byl to mýval?“ Zeptala se Sára a usmál se, když obrátil oči v sloup.
Největší zatracený mýval, kterého jsem kdy viděl. Jsem si docela jistý, že byl vzteklý, ale že by ho to odradilo? Ne!“
Namyšlená kočička před ním klusala do kuchyně, pak se zarazila, když uviděla ji a Marcuse a Roland o ni téměř zakopl.
Zatraceně, Nietzsche.“
Smějící se Sára zamlaskala, aby ho přitáhla blíže. Nietzsche si ji nejistě prohlížel a připlížil se blíž k Rolandovi.
Není zvyklý na cizí,“ řekl Roland omluvně.Přikrade se k tobě, až bude jeho břicho plné a začne fungovat jeho neukojitelná zvědavost.“ Natahujíc se, stáhl kombinaci misky na jídlo a vodu dolů z horní části ledničky.
Sára sebrala své špinavé nádobí, na ně naskládala Rolandovo, a odnesla je do dřezu, když Roland plnil jednu misku vodou a druhou konzervou, která velmi silně páchla něčím, co mohlo být pouze játra. Po odloupnutí štítku, plechovku vypláchl a hodil ji do odpadkového koše, který se skrýval v jedné z dolních skříněk.
Marcus ji následoval a přidal své nádobí k hromadě v dřezu.Předtím jsem se nezeptal. Je to v pořádku, když zůstanu na noc, nebo chceš, abych vyrazil na cestu?“
Roland se sklonil, aby položil misku na zem.Zůstaň. Zítra večer tě odvezeme domů.“
My.
Díky, kámo.“
Sára se usmála, když Nietzsche začal hladově hltat své páchnoucí jídlo.
Roland poplácal jeho pruhovanou hlavu, pak se narovnal a podíval se na Marcuse.Jak se má koleno?"
Bolí to jako čert. Myslím, že vám popřeju dobrou noc.“
Sára a Roland mu popřáli dobrou noc, pak obrátili svou pozornost na špinavé nádobí.
Postarám se o to,“ řekl Roland právě ve chvíli, kdy si uvědomila, že nemá myčku a bude ho mýt ručně.Proč si nejdeš odpočinout do obývacího pokoje? Byl to dlouhý, těžký den.“
Dlouhý den“ byl eufemismus. Připadalo jí to jako před týdny, kdy ji nespavost vystrčila z postele a přinutila ji jít ven a začít kopat vegetariánskou zahradu, ne dnes ráno.
A těžký?
Ano, části byly děsivé jak peklo. Několik části, ve skutečnosti. Ale opravdu si užila klidnější chvíle, které dnes strávila s Rolandem... když byli pouze oni dva, povídající si a poznávající se navzájem, bez nesmrtelných zjevení a vměšujících se upířích-snažící-se-vás-zabít věcí.
Nevadilo by jí některé z nich si zopakovat a možná se o něm dozvědět něco víc.
To je v pořádku. Raději tu budu s tebou.“
Usmála se, když se na ni podíval s Proč tu chceš sakra být se mnou? obtiskem na svém čele a natáhl se po zelené a žluté houbě.
Tenhle muž opravdu neznal svoji vlastní přitažlivost.
Za normálních okolností, mytí nádobí bylo jedním z nejvíce nepříjemných úkolů, které Sára každý den prováděla. (Její malý dům neměl myčku, protože tam prostě nebylo místo.) Ale stát bok po boku s Rolandem, její rameno dotýkající se jeho paže, jejich prsty otírající se o sebe pokaždé, když jí podal namydlený talíř, aby ho opláchla a umístila do odkapávače, musela přiznat, že to mohla být i zábava.
Roland byl nejdříve potichu, téměř ostýchavý, nutíc jí přemýšlet, jak izolovaný život musel vést. Seth a Marcus do něj oba rýpali, že je samotářský. Byla opravdu jediným hostem, kterého sem ochotně přivedl? Neměl žádné přátele, s nimiž by si mohl orazit a relaxovat?
Sára měla podezření, že odpověď byla ne a nemyslela si, že v jeho dlouhém životě bylo hodně štěstí. Pokaždé, když ho rozesmála, ukázal se druh rezavé smích, jako by skoro zapomněl, jak se to dělá.
Děkuju, že si mě tu nechal s tebou, Rolande.“
Jsi zde vítaná." Setkal se s jejím pohledem koutkem oka, a poslal jí slabý úsměv.O moc víc než Marcus.“
Usmála se.
Elektřina proběhla nahoru její rukou, když jí do ruky umístil pár namydlených vidliček, jeho prsty pohladily její dlaň, když se stáhly.
Zdála ses mi poněkud... důrazná ve svém odmítání zůstat s rodinou,“ poznamenal opatrně.
Jo, trochu jsem se zklamala v rodinném oboru.“
Jak to?“
Sára se ušklíbla.Když bylo mojí matce osmnáct, měla nepříliš originální nápad schválně otěhotnět, aby donutila svého přítele, aby se s ní oženil. Její přítel jí řekl, aby mu políbila prdel a odešel, aniž by se ohlédl a o devět měsíců později se narodil můj bratr Jason. Když jí bylo dvacet, rozhodla se to zkusit znovu s mužem číslo dvě, který to vydržel několik mizerných měsíců, a pak odešel dříve, než jsem se narodila. Poté – ačkoli tu díky bohu nebyly žádné další děti – to byl jeden muž za druhým. Někteří z nich byli na mě a na Jasona hodní. Někteří byli nevšímaví. Někteří byli fyzicky nebo verbálně násilničtí. To jí u mě moc oblibu nezískalo.“
Rolandova tvář potemněla.Vím, že je to osobní otázka, ale některý z nich...?“
Zneužíval mě sexuálně?“
Přikývl.
Ne.“ Sára od něj přijala další vidličku.Ačkoli tu byl jeden, kterého si začala přivádět domů, když mi bylo třináct...“ Otřásla se při vzpomínce.Způsob jakým se na mě díval, mi způsoboval, že mi naskočila husí kůže. Máma ho nechala poměrně rychle.“
Dobře.“
Nedala mu kopačky, protože se bála, že by mi ublížil. Pustila ho k vodě, protože žárlila. Obvinila mě, že se ho záměrně snažím od ní odlákat.“
Roland se zastavil v mytí a zadíval se na ni ve zjevné nevíře.
Sára pokrčila rameny.Moje matka je jednou z těch žen, které odmítají dospět. Když jsme byli, Jason a já, na střední škole, nosila moje šaty, snažila se chovat jako teenager, děsně ztrapnila Jasona, když si domů přivedl dívku, a vyjela po všech mých rande. Ne že by jich bylo mnoho. Úplně jsme se vyhnula randění, když jsem si uvědomila, že se bude snažit svést každého chlapce, který by o mě projevil zájem.“
Zavrčel.Setkal jsem se s několika takovými v průběhu staletí.“
A jako by to nebylo dost zlé,“ pokračovala Sára, „ta žena si nemohla udržet práci více jak rok v kuse. Vždycky jsme měli málo peněz. A jakmile jsme Jason a já jako dospívající začali pracovat, rozhodla se, že vyloudit z nás peníze je mnohem jednodušší, než nás živit. V podstatě udělala naše životy mizerné. Nemohla jsem se odtamtud dostat dost rychle a odstěhovala jsem se na vysokou školu, jakmile jsem dokončila střední školu.“
Nevyčítám ti to. A co tvůj bratr?“
Vzdychla.Můj bratr se stal alkoholikem a bije svou ženu, která ho odmítá opustit. Přerušila jsem se všemi vazby už dávno.“
Mlčky jí podal sklenici.
Obezřetně se na něj podívala.Neřekneš mi, že jsem hrozný člověk, že jsem se k nim otočila zády?“
Ne, nevěřím, že je musíš milovat, protože jsou to tvoji příbuzní. Blbost. Život je krátký. Alespoň pro vás lidi. Příliš krátký plýtvat ho na lidi, kteří se k tobě chovají špatně a nedělají nic jiného, než že tě dělají nešťastnou.“
Její napětí se uvolnilo.Tam venku se nezdá být moc lidí, kteří s tím souhlasí."
Víc, než si možná myslíš.“ Podal jí další sklenku, jeho rameno se otřelo o její. Nebo spíš jeho paže. Byla asi o 30 centimetrů menší než on.A kromě toho, já vím, jak moc mohou rodiny sát za hovno.“
Zvědavě se na něj podívala.Mizerní rodiče?“
Mizerný bratr,“ opravil ji, podávajíc jí poslední sklenici a zachmuřeně se setkal s jejím tázavým pohledem. „Můj bratr je ten, kdo zařídil, abych byl zajat upírem, který mě proměnil.“
Šok projel Sárou, když se na něj zadívala. Domnívala se, že Roland byl náhodná oběť nějakého upíra, který prohrál se šílenstvím a krvežíznivostí, ne dárkově zabalený a odevzdaný jedním rodinným příslušníkem.
Jak ti to mohl udělat?“ zašeptala zděšeně.
Velmi jednoduše, jak se ukázalo. Bezvýhradně jsem mu věřil.“
Jaká hrozná zrada. Marcus jí řekl, že Rolanda královsky podrazili více než třikrát. Tohle muselo být jedno z nich.
Zjistil jsi někdy, proč to udělal?“
„Byl jsem dědic. On byl mladší syn. Když můj otec zemřel, zdědil jsem titul, pozemky a všechno bohatství. Měl jsem všechno, co Edward chtěl.“
„Ale tak to tenkrát bylo. Myslím tím, že to pro něj nemohlo být překvapení. A byly tam i jiné způsoby, jak by mohl získat půdu a peníze.“
„Nicméně žádný tak výhodný, jako se mě zbavit. Nebyl jsem první dědic, který se stal obětí závisti mladšího bratra.“ Zavrtěl hlavou.Byl dobrý, to mu musím přiznat. Ani jednou žádným způsobem neodhalil svůj odpor. Nebyl odměřený, rozzlobený nebo zahořklý. Byl mi dobrým přítelem. Můj nejbližší přítel. Věřil jsem mu víc než jiným a pravděpodobně bych zabil každého muže, který by zpochybnil jeho čest.“
Otírajíc si své mokré ruce o své džíny, Sára se dotkla jeho paže.Někteří lidé jsou vynikající herci, nikdy neukazují lidem kolem sebe své skutečné myšlenky.“
„Edward by mohl vyhrát Oscara. Dokonce i poté, co jsem byl zajat, považoval jsem ho za nevinného. Byl tam, když se to stalo. Byli jsme na naší cestě k soudu, když lidští přisluhovači toho upíra zaútočili. Věděl jsem, že Edward neuměl bojovat, aby to za něco stálo, tak jsem ho poslal utíkat do lesa, zatímco jsem jich kácel tolik, kolik jsem mohl. Byl jsem tak rád, že se odtamtud dostal bezpečně.“
I když mluvil tiše, v jeho slovech bylo spousta hněvu a bolesti. Bratrův podvod ho trvale poznamenal.
Tomu jsem věřil, dokud jsem neutekl a nedozvěděl jsem se pravdu.“
Sára se zamračila.Když tě chtěl mrtvého, proč přiměl upíra, aby tě přeměnil?“
„Nepřiměl. Předpokládal, že mě upír zabije a nechá mé tělo pro vlky. A ten upír by to udělal, jsem si tím jistý, kdybych nebyl jedním z obdařených.“
„Já tomu nerozumím. Tohle přimělo upíra, aby si to rozmyslel?“
„Ne.“ Roland jí podal poslední vidličku na opláchnutí.Existují dva způsoby, jak můžou být lidé a obdaření přeměněni. První a nejvíce milosrdný způsob je, když je upír vyprázdní téměř k bodu smrti, pak je naplní vlastní krví, dokud nejsou naplněni. Tímto způsobem virus napadne tělo v takovém počtu, že je změna rychlá.“
Když Sára dokončila oplachování vidličky a umístila ji do odkapávače ke zbytku večerního nádobí, oba se vystřídali, aby si umyli pěnu ze svých rukou a usušily je čistým ručníkem.
Jaký je ten druhý způsob?“
„Krmit se od toho člověka opakovaně. Když upír nebo nesmrtelný pije od člověka, člověk je vystavena viru v malém množství. Pokud je ale lidský imunitní systém již napaden – například virem HIV – jedno kousnutí není problém. Imunitní systém ho může přemoci v malých množstvích, ale během toho, kdy s ním bojuje, dává to dost zabrat. Nyní, protože tento virus je tak odlišný, tělo nemůže produkovat paměťové B-lymfocyty, jako může na chřipku nebo spalničky a-“
„Co jsou paměťové B-lymfocyty?“
„Paměťové B-lymfocyty umožňují imunitnímu systému snadno rozpoznat a příště rychle porazit virus, když je mu znovu vystaven. Takže v případě, že je člověk kousnut a upíří virus ho znovu napadne, bez těchto paměťových B-lymfocytů si ho imunitní systém nebude pamatovat, musí s ním bojovat od začátku a je více oslaben. Při opakovaných krmení, je imunitní systém nakonec natolik poškozený, že ho virus zničí úplně a převezme jeho místo.“
„Je to... bolí ta změna?“
„První metoda není tak špatná. Slyšel jsem, že je to trochu jako mít chřipku a je po všem po dvou či třech dnech. Druhá metoda, nicméně způsobí, že je člověk velmi nemocný. Nebezpečně vysoké horečky. Delirium. Těžké svalové a žaludeční křeče. Zvracení. Třes. Bolest se stává tak nesnesitelnou, že se člověk modlí za smrt a v závislosti na tom, jak často od tebe upír pije, může trvat od několika týdnů až po několik měsíců.“
Výraz v jeho tváři, když zmínil modlení se za smrt, byl velmi ztrápený. Sára se bála, že mluví z vlastní zkušenosti, ne že pouze vyjmenovává projevy vypozorované u jiných.Takhle se to stalo tobě?“
Otočil se k nim čelem a opřel se jedním bokem o pult.Ano. Po mém zajetí, jsem byl převezen do izolovaného hradu, který vypadal, jako kdyby vyskočil ze stránek gotického románu a byl jsem připoután ke zdi ve sklepení. Tam bylo dalších šest lidí, mužů i žen. Upír přišel každý večer dolů a krmil se z nás. Jiná oběť pro každý den v týdnu. Byli jsme jeho vlastní osobní krevní banka, které dával dostatek jídla a stojaté vody, aby nás udržel při životě.“
Nemohla snést na něj takhle myslet. Připoután ke zdi, sužován mučivou bolestí.Přeměnili se i ti ostatní?“
„Za čas jsme se všichni přeměnili. Vzhledem k podmínkám, ve kterých jsme byli ponecháni, šílenství, které obvykle pronikne do upíra pomalu, udeřilo do mých druhů v kobce téměř okamžitě. Když se tak stalo, upír je zabil a nahradil je novými oběťmi. Ale já jsem byl obdařený. Moje tělo nereagovalo stejným způsobem jako jejich. Nestal jsem se upírem. Stal jsem se nesmrtelným, i když připouštím, že zde byly dny, kdy jsem si přál, abych mohl v šílenství vyhledat útočiště.“
„Jak dlouho to trvalo?“ zeptala se. Jak dlouho trpěl?
Šest měsíců, plus mínus týden. Kdyby se ze mě krmil každý den, stalo by se to dřív. Ale můj imunitní systém měl mezi krmeními týden na odpočinek, a kvůli mým darům jsem se uzdravoval rychleji a ve větší míře než ostatní.“
Šest měsíců.
Ostatní se po své transformaci oslabovali. Nebyli schopni snést jídlo a neměli krev, aby je živila. Já jsem mohl stále jíst a naivně jsem si myslel, že to znamenalo, že jsem mohl být ještě zachráněn. Mé smysly se zostřily. Moje tělo mělo křeče, potřebujíc krev, ale ostatní příznaky zmizely. Moje síla se vrátila, zvyšovala se, dokud jsem nebyl schopen vytrhnout řetězy, které mě poutaly ke zdi.“
„Zabil jsi toho upíra?“
Pomalu přikývl.Zabil jsem upíra a jeho přisluhovače, osvobodil jsem ty oběti, které bylo ještě možno zachránit, ostatní jsem osvobodil z jejich utrpení, pak jsem zboural hrad a šel domů, kde jsem byl nakonec nucen čelit pravdě o bratrově zradě.“
Sára nevěděla, jak to přežil.
No, věděla, jak to přežil fyzicky. Pokročilejší DNA nedokázal vysvětlit. Ale jak to přežil psychicky? Citově? Musel se držet na vlásku.
A pak zjistit, že jeho bratr to všechno zosnoval...
Obtáčejíc svou ruku kolem jeho silného bicepsu, Sára se zvedla na špičky a políbila ho na čerstvě oholenou tvář.

15 komentářů:

  1. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  2. díky za další pokračování:-)aja

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! !

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za další skvělé pokračování a nemůžu se dočkat další kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  5. To je ale hnus! Od vlastních příbuzných dostat kudlou do zad! A ještě ke všemu, když jim věřil ze všeho nejvíce...
    Děkuji za překlad a korekturu! :-)
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  6. Taký smutný príbeh :-( som zvedavá či to náhodou nebude ešťe aj horšie. Vdaka za preklad a korekciu.

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Chudák.
    Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  9. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat