úterý 17. června 2014

Práce pro Ďábla - 22. kapitola




„Nemůžu uvěřit, že´s to udělala,“ zasyčela jsem na Gabe. Vypadala naprosto nezúčastněně.

„Je to bezpečné,“ zopakovala aspoň po páté. „Všichni máme hluboko do kapsy. A kdo by se chtěl v Nuevo Rio plést do cesty vaudun Šamanovi s vazbami na mafii? Má tady nějakou pozici, Dany. Nechá nás u sebe bydlet, nakrmí nás a bude od nás místní držet dál. Zatraceně, co víc by sis mohla přát?“

„Malé varování před tím, než ses rozhodla mi v tom vymáchat čumák?“ Řekla jsem s pohledem upřeným z okna. Jace nám objednal taxík, řekl, že se uvidíme na místě, naskočil na slickboard a vypálil pryč. Nechal si nás doručit i se zavazadly až do domu jako balík.

Jedna věc se nezměnila; ten člověk mě iritoval úplně stejně jako kdysi.

Eddie se zamyšleně zašklebil. „Víš, že to dělá jen kvůli tobě.“ Pohodlně se opřel, natáhl si nohy a zavadil mi při tom o koleno. Na oplátku jsem ho kopla. Na klaustrofobického Skinlina vypadal v tak malém prostoru velmi uvolněně. Možná neměl rád jen velká vznášedla.

Nuevo Rio pod námi ubíhalo zahalené do smogu a hluku. Proudící Síla byla daleko syrovější, ne jako lehká studená radioaktivní záře v Saint City. Byl to úplně jiný druh energie, budu muset strávit nějaký čas aklimatizací. Tak, jak to bylo, jsem cítila lehkou nevolnost a když se taxík prudce propadnul, aby uhnul z cesty většímu transportéru, jsem se chytila první pevné věci, která byla po ruce. Náhodou to bylo Japhrimelovo rameno. Zatnula jsem do něho prsty.

Nekomentoval to.

„Je mi jedno, pro koho a co dělá,“ vyštěkla jsem. „Řekla jsem, že už ho nikdy v životě nechci vidět a vy,vy...“ prskala jsem kolem sebe.

Gabe si mě chladně změřila temným pohledem. „A v čem je vlastně problém, Danny? Pokud ses už přes něj přenesla, tak by to zase až takový problém být neměl, není to tak?“

„Jednou,“ vymáčkla jsem ze sebe, „mi za to zaplatíš.“

Pokrčila rameny. „Hádám, až se dostaneme z tohohle srabu, tak si o tom můžeme promluvit,“ dívala se z okna na zakouřenou upocenou díru jménem Rio. „Bohové, nesnáším horko skoro stejně jako cestování.“

Mohla bych ji zabít, uvažovala jsem. Žádný soud by mě za to nepotrestal. Uvědomila jsem si, že pořád zatínám prsty do Japhrimelova ramene. S námahou jsem je uvolnila. „Promiň,“ řekla jsem bezvýrazně směrem k démonovi.

Pokrčil rameny. „Bývalý milenec?“ Zeptal se zdvořile. „Vypadal, že tě hodně rád vidí.“

„Rozešli jsme se.“ Procedila jsem přes zaťaté zuby, „Už hodně dávno.“

„Od té doby neměla rande,“ ochotně přidal Eddie. „Když spolu pracovali, byli pěkně žhavá dvojka. Málokdy se jim podařilo dokončit úkol bez toho, že by ze sebe prakticky strhali šaty.“

Podívala jsem se na něj pohledem, který by dokázal srazit vznášedlo. „Můžeš toho nechat?“

Pokrčil rameny a začal se hnízdit na sedadle. Dlouhýma nohama mi zase narážel do kolen. Vůně rostlin a hlíny naplnila vůz, společně s démonským pižmem, kterému jsem pomalu začínala přivykat. „Nic mi po tom není,“ řekl nakonec. „Hej, kdy asi bude čas na večeři?“

„Brzo,“ řekla Gabe. „Říkal, že nám bude starat o jídlo, dokud tu neskočíme.“

„Co všechno jsi mu řekla?“ Donutila jsem se zeptat.

„Nic moc, chtěl to slyšet od tebe. Jako podmínku si dal, že ho zapojíš.“

„Oh, Sekhmetsa´es,“ zasyčela jsem „To jsi neudělala.“

„Co máš sakra za problém?“ Zavrčela Gabe.

„A je to tady zase.“ Eddie si aspoň odsunul nohy.

„Vlastně,“ řekl démon, „čím větší síla, tím větší šance, Dante.“

Podívala jsem se na něj s pokleslou čelistí.

Během příštích dvaceti vteřin, kdy se v taxíku rozléhalo třeskuté ticho, se řidič, hispánec s pronikavým deodorantem, rozhodl pro sebevražedný let mezi nákladními transportéry. Hleděla jsem z okna a čekala, až se mi uklidní žaludek. Pak jsem zavřela oči a zkusila ovládnout svůj vztek. Byl téměř fyzicky hmatatelný a od ztráty kontroly mě dělil jen krůček. Byla jsem v takovém stavu, že jsem byla schopná ublížit komukoliv v dosahu. A to jsem nechtěla.

Aspoň zatím.

„Bez ptaní jste se vnutili,“ řekla jsem pomalu a důrazně, „dělali jste mi potíže s výbavou, o kterou jsem vás žádala a ještě navíc přizvete někoho dalšího, někoho, kdo nemusí být důvěryhodný. To nevypadá na dobrou spolupráci, Gabe.“

„Ty máš s sebou zatraceného démona,“ hořce odpověděla Gabe. „Taky je jen další síla, zvyšuje šance, že tvoje líná prdel z toho vyvázne vcelku. Ztrácíš soudnost, Valentine. Nenuť mě, abych ti jich pár vrazila, aby se ti rozsvítilo. A mimoto,“ pokračovala, „když si dáš s Monroem cvičný zápas, vypustíš trochu páry. Nemělas slušného tréninkového partnera celé roky a u něho nehrozí, že bys ho rozcupovala na kusy. Jestli si dobře vzpomínám, vždycky ti kryl záda a vždycky jsi dostala spravedlivý podíl. Nikdy jsem tě neviděla tak uvolněnou jako s ním.“

„Doufám, že do toho nechceš tahat i můj milostný život?“ Zeptala jsem se. „Protože jestli ano, nezůstanu ti nic dlužná.“

Ticho. Taxík začal v kruzích sestupovat. V uších mi praskalo.

„Potřebuješ boj, aby sis zklidnila nervy?“ Zeptal se démon.

Pokrčila jsem rameny. Držela jsem oči pevně zavřené, žaludek se mi houpal.

„Hade,“ vydechla Gabe. „To žije tady?“

Otevřela jsem oči; přála jsem si, abych to nedělala.

Jace se v Riu dokázal dobře zařídit nebo možná byl drogový magnát na odpočinku. Dům byl obrovský, s terasou z bílého kamene, zelenou zahradou obehnanou kamennou zdí, červenou břidlicovou střechou a třpytem ochranných štítů nad tím vším. Při průchodu štíty zareagovaly na ztichlého démona. Ve značce na rameni se rozhořela ostrá bolest.

„Ta značka bolí,“ řekla jsem. Démon ke mně obrátil pozornost.

„Omlouvám se.“

„O co jde?“ Zeptala se Gabe.

„Ani na mě nemluv,“ řekla jsem bez obvyklého zápalu. Vztek se pomalu rozplýval. „Ne, dokud nebude po večeři, Gabe. Sakra.“

Pokrčila rameny a znovu se podívala z okna.

„Díky bohům,“ zamumlal Eddie.

Už jsem celkem vážně přemýšlela, že vytáhnu nůž a začnu vyrývat do stěny obrázky, když taxík konečně přistál na hladké mramorové terase nad hranicí městského smogu, rozpálené sluneční výhní Nueva Ria.


17 komentářů:

  1. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za další skvělou kapitolu a nemůžu se dočkat pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  4. ďakujem za preklad :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Dík za skvělou práci :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  9. To bylo... očekávané. Gabe bych asi v tu chvíli nakopala zadek! :D
    Děkuji za překlad :-)
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  10. Moc dekuju za skvely preklad a korekturu. Jsem zvedava jak tohle bude pokracovat dal a kdy si Dane pusti vic k telu sveho demona. Katka

    OdpovědětVymazat