čtvrtek 12. června 2014

Práce pro Ďábla - 20. kapitola

Milí čtenáři,
kapitoly 20. a 21. jsou velmi krátké, proto jsem se rozhodla vám je přidat jako bonus v jiné dny v týdnu (čt, ne). Kapitola 22 bude zveřejněna normálně v úterý, a pak už překlad bude pokračovat tak jako obvykle. - Paty






Eddie neklidně poklepával prsty po opěradle. Bledší snad ještě nikdy nebyl. Tvář měl pod světlými licousy křídově bílou.

Gabe, která listovala časopisem, nevypadala, že by tomu věnovala nějakou pozornost, ale Japhrimel Eddieho pozorně studoval blýskajícíma se zelenýma očima. Démon obsadil sedadlo vedle mě a pohnul se jen občas, když se vznášedlo dostalo do turbulence. Já jsem se s prsty sevřenými kolem jílce meče dívala z okna. Pohled na ubíhající zemi se nedal srovnat s pohledem ze slickboardu, ale bylo hezké sedět a dívat se jak města a vodu pod námi střídají pole plná rostlin a hory vypínající se k mrakům a znovu padající do nížiny.

„Ani tomu nemůžu uvěřit, že sedím v ranním spoji.“ Opřela jsem si hlavu o sedadlo. Ve skutečnosti se Gabe vyznamenala. Měli jsme lístky do první třídy a díky mému i Gabeinu tetování jsme měli celý oddíl jen pro sebe. „Zatraceně, neměla jsem ještě ani kafe.“

Někdo je tady trochu nevrlý.“ Gabe si přehodila nohu přes opěrku a kotníkem se otírala o Eddieho kolena. „Umíš si jenom stěžovat. Já jsem musela tohohle chlupáče vytáhnout z postele a ještě před polednem ho dostat do vznášedla. Já bych si měla stěžovat.“

„Vždycky mě musíš trumfnout,“ zamumlala jsem. Démon se na mě letmo podíval a pak se natáhl, aby získal výhled z okna. Zachytila jsem závan jeho vůně. Vzdychla jsem si a přivřela oči. Začínala jsem si zvykat. Mít kolem sebe démona bylo tak nějak absurdně uklidňující. Přinejmenším jsem viděla, kde zrovna je nejnebezpečnější věc v okolí.

„Zasraný vznášedla,“ ozval se Eddie, oči pevně zavřené. „Gabe?“

„Jsem tady, zlato.“ Hladila mu kotníkem koleno. „Zhluboka dýchej.“

Odvrátila jsem pohled. Takže existovalo něco, z čeho měl Eddie strach.

„Co dělá v Riu?“ Přemýšlela jsem nahlas. „Není se tam kde schovat.“

„Ne, ne se všemi těmi santeros (pozn. překl.: vyznavač santérského náboženství, hodně rozšířeného ve střední Americe) kolem.“ Suše podotkla Gabe a otočila stránku. Zpod levého podpaždí jí vykukovalo pouzdro a tmavá, hladká, kovová pažba. Plasmová pistole, pomyslela jsem si a podívala se ještě jednou na démona. Zmizel, když jsme procházeli bezpečnostní kontrolou a znovu se objevil až na palubě. S rukama sepjatýma za zády a bezvýraznou tváří. „Hej, víš, že jejich Nekromanti zabíjejí kuřata, aby získali Sílu, stejně jako vaudun? (pozn. překl.: méně časté označení pro voodoo) Pak musí všichni jíst kuřata.“

Studovala jsem vaudun na Akademii, takže jsem o něm měla aspoň trochu ponětí. „Je to divné,“ souhlasila jsem, oči upřené na démonovu tvář. Podíval se na mě a taky si mě prohlížel. „Co?“

„Proč je cítit strachem?“ Zeptal se Japhrimel a bradou ukázal na Eddieho.

„Nemá rád výšky,“ řekla Gabe, „a taky uzavřené prostory. Většina Skinlinů nemá.“ Zvedla tmavé oči a změřila si démona pohledem od hlavy až k patě.“ A čeho se bojíš ty, démone?“

Pokrčil rameny, černý kabát se zavlnil kolem židle. „Selhání.“ Řekl úsečně. „Smrti. Nicoty.“ Ústa se mu stáhla, jako by ochutnal něco hořkého.

Rozhostilo se ticho. Za chvíli přišla blond servírka v upnuté lesklé uniformě s jídelním lístkem. Bílá jako papír, oči jako talíře a celou dobu, co nám nalévala kávu, se třásla. Asi si myslela, že si přečteme všechny její myšlenky a odhalíme její nejintimnější tajemství nebo se zmocníme její vůle a přinutíme ji dělat něco nepříjemného. Případně, že já s Gabe přivoláme duchy, kteří ji pak budou mučit. Místo toho jsem si vybrala dánský krémový sýr, Gabe sendvič s krocanem a Eddie požádal o kuřecí polévku. Kupodivu Eddie ve svém velbloudím plášti a s rozcuchanými vlasy vypadal, že je z ní vyděšenější ještě víc. Svou skinlinskou hůl měl zapřenou o Gabeinin meč a vypadal, že ho každou chvíli popadne amok. Jaf s kývnutím přijal šálek kávy a ona se na něj s úlevným pohledem usmála. Patřila k normálům, takže nemohla vidět nebezpečné diamantově černé plameny v jeho auře.

Občas jsem si přála, abych se taky narodila takhle nevnímavá.

Čekali jsme, dokud neodejde. Vyklopila jsem si do kávy kelímek smetany. „Máš v Riu nějaké kontakty nebo jen přístup do sítě? Abra mi nějaké dala.“ Pohodlně jsem se usadila a vdechovala voňavou páru.

„Pár,“ řekla s plnou pusou sendviče. „Víš, kdo ještě je v Riu? Jace Monroe.“

Udělala jsem obličej. „Jo, Abra se zmínila.“

„Jako záloha byl vždycky dobrý.“

„Tak to je škoda, že ho nemůžeme využít.“

„Ale no tak,“ přidal se Eddie. „Byli jste skvělá dvojka.“

Pokrčila jsem rameny. „Nespolupracuju s mafií. Myslela jsem, že to víte.“

„Už nepatří k mafii.“ Eddie srkal kouřící polévku a díval se na mě zpod zvednutého obočí. Vypadal, jako by zapomněl, že je ve vznášedle.

„Už jsem se spálila. Jednou mafián, vždycky mafián.“ Rýpala jsem se v sýru. „Pamatuj na to Eddie, až s ním budeš jednat, protože já jsem si jistá, že s ním nechci mít nic společného. Jednou mi to stačilo.“

„To se vsadím,“ zamumlala Gabe posměšně. Uštědřila jsem jí pohled ostrý jako břitva.

Moje prsteny líně jiskřily. Přichystali jsme se na dlouhý let. Gabe zase listovala časopisem a upíjela kávu, Eddie dojedl polévku a chroustal sušenky. Já jsem z tašky vylovila paperbackovou verzi Devíti Kánonů, piktogramy a runy používané v nejspolehlivějších odvětvích magie. Nikdy se toho nemůžete naučit dost. Pobrala jsem i trochu věšteckého talentu, dokázala jsem číst z run a pevně jsem věřila, že zapamatováním si Kánonů dostatečně vytrénuju mysl, která pak bude otevřenější Síle. A proč mrhat silami na vytváření kouzel, když můžu využít piktogramy z Kánonů jako zkratku?

Démon se pohodlně usadil a střídavě pozoroval mě a svůj šálek kávy, jakoby v něm byla obsažená všechna tajemství vesmíru.

Bude to dlouhý, dlouhý let.



18 komentářů:

  1. ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za další kapitolu a těším se na pokračování...:)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  8. Ooooo :-D takovy suprovy prekvapeni ! ;-) moc diky za preklad i korekci a za kapitoly navic !! :-)

    OdpovědětVymazat
  9. To začíná být zajímavé. Doufám, že Jaf a Dante to spolu dají do kupy. Jaf už vykazuje jisté symptomy, ale Dante...? Achich ouvej :D Ne, moc děkuji za překlad!
    Pavla

    OdpovědětVymazat
  10. Dík za překlad :-)

    OdpovědětVymazat