pondělí 16. června 2014

Plnokrevná - 20. kapitola - 1/2




Následovala jsem dobře vyšlapanou stezku vedoucí pryč od chaty. Táhla se bez překážek rovnou do husté zdi z borovic. Musela jsem sehnout hlavu a roztrhat nízké větve, abych se dostala skrz.
Uvnitř byla maličká mýtina, kterou úzce obrůstaly obrovské stromy. Travnatá plocha uprostřed byla tak dokonalá a zelená, že to vypadalo, jako by byla čerstvě posečená. Bylo to naprosto nemyslitelné. Rourke sem určitě nechodil sekat trávník.


Odkráčela jsem do středu a vzhlédla. Stromy byly úchvatné, jako krásná zalesněná katedrála z houpajících se větví se střechou z nejmodřejší modré. Okraje oblohy bledly do oranžové, jak slunce zapadalo. 
Musíme něco udělat, řekla jsem své vlčici. Musím dostat svou mysl od tohohle všeho. Napodobila ležení na zemi a štěkot. Chceš se přeměnit? Nadšeně vyskočila. Co když se naplno nedokážu přeměnit? Chňapla do vzduchu před sebou a švihla čenichem. Není to hloupá otázka. Udělaly jsme celou tu Lykanskou věc, ale já nemám ponětí, jak se to stalo nebo jak to zopakovat. Odvrátila se ode mě, jako by neměla žádné obavy. Co když jako vlk nemám kontrolu? Nejsem připravená zopakovat si to, co naposledy, když jsme byly v úplně formě. Má vlčice se pomalu otočila, její oči byly jasné, když zvedla tlapu proti nepropustné bariéře mezi mou a její myslí. Na okamžik jsem ji spustila, když jsme bojovaly proti tulákovi, ale pořád tady byla. Říkala mi tím, že stále drží a je pořád pevná.
Já byla u kormidla, ať už se jí to líbilo nebo ne.
Dobrá, pojďme to zkusit. Opravdu nemám co ztratit.
Rychle jsem se vykroutila z mého oblečení a lehla si na trávu, odtlačila jsem Rourkea a jeho polibek z mysli. Stálo mě to kolosální úsilí. Jediné, co mé tělo chtělo udělat, bylo běžet zpátky k němu.
Zavřela jsem oči a soustředila se na mou vlčici, což nebylo těžké, protože se nacházela dost blízko, čekala na mě, až to spustím. Dobře, je to tvoje. Věřím ti, že víš, co děláš. Zavrčela, pobízejíc mě. Dobrá, dobrá, už to bude.
Jakmile jsem byla hotová, protlačila jsem se k ní. Nebyla jsem si jistá, zda jsem to dělala správně, ale bylo to příjemné. Bariéra mezi námi se sklonila, ale stále držela. Moc mnou protékala, přenášela se do mé vlčice jako by přes obrazovku. Když ji přijímala, divoce vyla. Projelo mnou zamrazení, jak se mé svaly začaly pohybovat a tančit. Nejprve pomalu, a pak velice rychleji, jak mé tělo křičelo.
Moje záda se prohnula, páteř se zvedla ze země a začala se ve mně měnit. Měkká srst porostla mé ruce a nohy, špičáky a drápy se prodloužily do plné délky. Nohy se mi ohnuly a zkroutily, když se měnily. Tentokrát se nedostavil žádný šok z bolesti. Můj otec měl pravdu.
Místo toho se konstantní tlak smíchal s horkou tekutinou probíhající skrz mé žíly. Surová energie transformovala moje tělo, což způsobilo, že jsem se otřásla potřebou.
Mé tělo to chtělo, vítalo to.
Když bylo po všem, rozvalila jsem se na břicho a ztěžka lapala po dechu. Mé tlapky trčely přede mě. Já mám tlapky. Zasmála jsem se. Bylo legrační o sobě uvažovat jinak, než o někom s rukama. Několikrát jsem zamrkala, přizpůsobujíc se prostorovému vidění, které bylo ostřejší a mnohem přesnější než dříve. Protlačila jsem se k mé vlčici a našla ji, jak sedí přímo vedle mě, lapající po dechu jako já, vidíc všechno, co já. 
Jak to, že tady můžeš být ve stejnou dobu jako já? Když vyštěkla, naše ústa se otevřela a vlčí vytí se odráželo ve vzduchu. Řekla jsi mi, že nebudeš u kormidla! Zavětřila, a když to udělala, náš čenich zaznamenal pachy kolem nás. Rourkeova vůně mě okamžitě zasáhla. Byl blízko. V mé vlčí podobě mě jeho pach okamžitě volal, signalizoval naše spojení dost jasně. Nebylo o tom pochyb. Přímo křičel naším spárováním. Nebylo divu, že to má vlčice poznala. Chtěla jsem k němu hned jít, tak by mě mohl utěšit, uklidnit. Ale nešla jsem. 
Místo toho jsem vyskočila na nohy a pár kroků klopýtala. Nebyla jsem zvyklá na fungování těla se čtyřma nohama. Musela jsem se dostat pryč. Potřebovala jsem přemýšlet někde, kde nebyl cítit můj druh. Já to nechápu. Proč tohle nemůže fungovat? Má vlčice udělala v mé mysli krok vpřed a já cítila, jak dělám krok, má packa se nadzvedla ze země sama od sebe. Ne! Má přední noha ztuhla na místě. Soustředila jsem všechnu svou koncentraci a packa šla zase k zemi, a když se to stalo, pochopila jsem.Byla jsem u moci, ale posun moci v téhle podobě visel na nejtenčí niti myšlenek. Byly jsme smíchané do sebe, skoro jedna a ta samá. Nic nebylo jako má lidská podoba. Chňapla do vzduchu v mé mysli, ale moje tlama zůstala ve fyzické podobě zavřená. Mám to. Dovol mi, abych si na tělo nejdřív zvykla. Zaštěkala, ale sedla si na zadek. Opatrně jsem se pohnula vpřed, cítíc své nové tělo sama. Naposledy jsem byla v šoku a ona převzala kontrolu, takže tohle bylo moje poprvé.
Vylezla jsem z kroužku stromů.
Rourke stál padesát kroků ode mě a pozorně mě sledoval.
Utekla jsem.
Spěchala jsem směrem k potoku, kde mě závan sladké vody lákal jako cinkání zvonečku. Byla jsem hladová a žíznivá. Jakmile jsem se tam dostala a napila se, následovala jsem ho až nakonec, skákala jsem z kamenů na balvany, a dávala si čas na prozkoumání své nové formy. Má vlčice se mnou měla trpělivost, i když jsem věděla, že chce běžet a lovit.
Usadila jsem se na velkém balvanu na okraji malého vodopádu, příkrý útes pod námi. Nechtěla jsem myslet na Rourkea, ale on byl jedinou věcí, která mi běžela myslí. Má vlčice mi poslala obrázek. Byl to ten samý, co mi ukázala dříve, jak se Rourke tyčí nade mnou a my mu okusujeme a lížeme bradu. Tohle už znám! Ale potřebujeme si promluvit s naším Alfou právě –
Jessico! Hlas mého otce zařval do mého vědomí. Slyšíš mě? Sakra, odpověz mi! Jessico!
Vyskočila jsem tak rychle, že jsem klopýtla dozadu, málem ztratila rovnováhu a spadla ze skály. Musela jsem použít všechny své schopnosti, abych se neponořila do vodopádu.
Tati? Tati! Jsem tady! Slyším tě! Chvíli bylo ticho. Jessico, jsi ve své vlčí formě? 
Ano. 
V plné vlčí formě? 
Ano, právě jsem se přeměnila. 
Jsi právě teď v nebezpečí? Jessico, rychle mi odpověz!
Ne. Rozhlédla jsem se kolem, ale nic kromě lesa tady nebylo.
Alespoň nic nevidím. Jsem někde v Ozarku, v chatě v horách. Na chvíli jsme Jižní vlky setřásli, ale jsem si jistá, že nás brzy najdou. Podle Rourkeho nejlepšího odhadu máme čas tak do rána.
Cítila jsem, jak se otcova mysl posunula, když mluvil na někoho jiného; bylo to, jako když jste telefonovali a v pozadí jste slyšeli mumlání. Jsme někde na cestě v Missouri. Tyler viděl, jak ses dostala na dálnici a vyrazili jsme hned, jak jsme mohli. Další krátké přerušení. Trpělivě jsem čekala. Jessico, poslouchej mě, tady jde ještě o něco. Když jsi odešla s Rourkem, Jižní frakce okamžitě upustila od boje. A tím mám na mysli, že do posledního vlka zmizeli. Přijelo několik dodávek, které rychle posbíraly jejich vlky v půlce boje. Nikdy v životě jsem neopustil boj a rozhodně jsem ani neviděl žádného jiného vlka, který by to udělal, zvlášť během války. Zůstáváme a bojujeme, to je náš instinkt.
Pokud odešli, znamená to, že nikdo na naší straně nebyl raněn? Nedočkavě jsem chtěla vědět, jestli jsou všichni v pořádku. Bylo to, jako bych na zádech měla těžké břemeno při pomyšlení, že kvůli mně někteří vlci mohli přijít o život. Zvlášť kdokoliv z těch, které jsem milovala.
Slyšela jsem něco, co v mé hlavě vyznělo jako uchechnutí. Jsme v pořádku, o nás se neboj. Danny má několik zlomených kostí, což ho naštvalo, a pár mladých vlků má rány a modřiny, ale neměli jsme žádné velké ztráty. Cítila jsem úlevu. Je s tebou Tyler?
Ano, on a deset dalších. Zbytek se s námi setká, jakmile tě vyzvedneme. 
Nevím, jak mě najdete. Přešli jsme malou řeku se sírovým proudem a pak jsme celý den lezli nahoru do strmého svahu. Budete nás muset sledovat podle zápachu. Mohu se vrátit a zeptat se Rour- 
Jessico, najdu si tě. To ti můžu slíbit. Na téhle planetě neexistuje nic, co by mi zabránilo tě najít, ale musíš mě teď pozorně poslouchat. Slova byla zdůrazněna jeho prudkostí. Můj tep se zrychlil, reagoval na jeho emoce.
Poslouchám. 
To, že Jižní vlci změnili svou taktiku a ustoupili, je velmi vážné. Znamená to, že spolupracují s jinou či více smečkami. Něco se děje, ale my tomu ještě zcela nerozumíme. Ale je to velmi organizované, Jessico. Byl jsem blázen, že jsem si myslel, že něco takového není možné. Zaplavil mě jeho žal. Budu toho litovat až do dne, kdy zemřu, ale slibuji, že ti to vynahradím. To přísahám na svůj život.
Srdce mi v hrudi bušilo. Chtěla jsem být se svou smečkou, zmírnit otcův strach. Můžu vyrazit a pokusit se s tebou setkat v lese. Můžu zkusit najít cestu ven v mé vlčí podobě. Nebo Rourke by mě tam mohl být schopen navést, pokud by byl ochoten.Můj otec ztuhl. Řekl ti Rourke něco? Kdo ho poslal? Nebo proč? 
Ne, jen naznačil, že se o mě „velmi“ zajímají.
Jessico, nemůžeš mu věřit. Je to bojovník, jeden z nejlepších, které jsem kdy viděl a dlužím mu život za to, že tě dostal z boje, ale není jedním z nás. Není ve smečce. A pokud tě zahnal do pasti tím, že tě sem přivedl… tak je to také mrtvý muž.
Pomyšlení na mrtvého Rourkeho mě zadusila. Nemohla jsem dýchat.
Jessico? Slyšíš mě?
Otřepala jsem se. Ano, slyším. Teď nebyl čas ani místo na to, abych vysvětlila, co se stalo mezi mnou a Rourkem. To bude muset počkat. Nemyslím si, že pro mě Rourke představuje nebezpečí, alespoň právě teď, řekla jsem opatrně. Je tak vyrovnaný, jak jen může být. Až se přeměním zpátky, pokusím se získat více informací. Mohl by teď být ochoten mi toho říct víc.
Jessico, myslím, že jsme blízko místu, kde jsi vstoupila do hor. Zatímco spolu mluvíme, Tyler čte v mapě a spodek Ozarku je zhruba dvacet minut jízdy autem od místa, kde právě jsme. Pokud jsi celý den šplhala, my to zvládneme podstatně rychleji. Máme tvůj pach. Brzy tě najdeme.
 Můžu se přeměnit zpět do vlčí podoby, jakmile si promluvím s Rourkem. Do hodiny můžu být připravena a čekat na vás. To by vám mělo dát dost času na to, abyste našli mou stopu.Skrz mé žíly zapulsovala silná emoce. Bylo tu něco, co mi můj otec neříkal a těžce ho to trápilo. Pak promluvil. Jessico, Jižní frakce je před námi. Nějakou dobu nám trvalo svolat vlky a zorganizovat je. Je tu velká pravděpodobnost… že se k vám dostanou dřív než my.Ale oni nevědí, kam mají jít, na rozdíl od tebe, řekla jsem mu se sebedůvěrou, kterou jsem necítila.
Na tom nezáleží. Pokud pracují s jinou skupinou nadpřirozených bytostí, je možné, že mají informace, které my ne. A mají tvůj pach. Mohli by spolupracovat s kýmkoli; s čarodějnicemi či démony či některou z těch zatracených Sekt, pravděpodobně tou, která najala tu kočku. 
V mém mozku se promítl řetězec naštvaných nadávek. Musíte se ozbrojit. Hned teď. Vraťte se zpět a dostaňte se do bezpečí. Nedržte se pod širým nebem. Jděte někam, kde by to nečekali. Přesouvejte se. Najdeme tě.
Mířím zpátky. Odjedeme hned, jak se přeměním zpět. 
Až se přiblížíme, tvé spojení s bratrem by mělo být neporušitelné. Jen se dostaň na bezpečné místo. Mé tělo se zachvělo, krev v žilách se mi rozpálila, zhoustla.
Odcházím. Uvidíme se brzy, řekla jsem mu.
Miluju tě, Jessico. 

A já miluju tebe.

30 komentářů:

  1. Děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  3. Díky. Nemohla jsem se dočkat

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad a korekturu, těším se na pokračování :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad a korekci :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuju moc Barče, že se ujala překladu. :)
    Je to super. :)

    OdpovědětVymazat
  7. Dakujem za pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji mnohokrát za překlad a korekci ! ! ! Je to perfektní ! ! !

    OdpovědětVymazat
  10. Strašně móóóc děkuji :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za pokračovanie. Skvelý preklad. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  13. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji, jsem ráda, že překlad pokračuje těšila jsem se na další vývoj situace :-) :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Moc děkuji za další pokračování a překlad.

    OdpovědětVymazat
  16. dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  17. MOOOOOOC DEKUJU ZA SKVELY PREKLAD A KOREKCI :-) KATKA

    OdpovědětVymazat
  18. díky :) uz se nemuzu dockat pokracovni :)

    OdpovědětVymazat
  19. díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  20. těším se na pokračování, kdy bude :-) ?

    OdpovědětVymazat