pátek 23. května 2014

Pavučina lží - 6. kapitola






Ta dívka, Violet. Střelec mířil na ni, ne na mě.

To jediné dávalo smysl. Mě mohl trefit, kdykoliv jsem se přiblížila k výloze, ale neudělal to. Místo toho čekal skoro hodinu v tomhle bytě. Seděla zalezlá v zadním boxu, mimo výhled, takže musel vydržet, dokud nedojí. Když zaplatila a namířila si to ke dveřím, měl konečně příležitost vystřelit.

Můj mozek zpracoval informaci a pohnul se k další otázce. Proč na ni střílel, když byla vevnitř?

Proč si nepočkal, až vyjde na ulici? Proč nestřílel někde v klidu, někde v boční ulici?


Odpověď byla nasnadě. Loupež. Střelec si musel přečíst novinový článek o loupeži v Pork Pit.

Možná, že to přivedlo střelce na myšlenku, že když ji zastřelí vevnitř v restauraci, padne útok na konto Jaka McAllistera a vyřizování účtů ze včerejška. Není pochyb, že policii by napadlo totéž co mě – že se Jake nebo kdokoliv jiný se rozhodl umlčet mě, ne tu dívku. Že zamýšleným cílem jsem byla já. Že měl někdo potřebu mě umlčet, protože jsem podala žalobu na protekčního chlapečka. Jakmile by policie došla k takovému závěru, s dalším pátráním by se už nikdo neobtěžoval.

A kdyby pokus o svedení viny na Jaka McAllistera nevyšel, byla tady další možnost. Pork Pit sice oficiálně nebyla v Jižní části města, ale jen těsně. Okolní ulice nebyly zrovna bezpečné. Drogy, střelba, domácí násilí. Všechno bylo na denním pořádku.

Vzhledem k drsnému okolí mohla být dívčina smrt připsána na konto pouliční kriminality, s kterou se policie nikdy nějak zvlášť neobtěžovala. S trochou smůly nebyl problém dostat se mezi dva, účty si vyřizující gangy. Zrovna minulý týden se to stalo o pár ulic dál desetiletému děcku.

Ať jsem o tom přemýšlela sebevíc, při vyšetřování by to nikdo za plánovaný útok nepovažoval. Dobře provedená vražda nikdy nevypadá jako zločin. V podstatě to byl dokonalý plán.

Možná vrah dívku sledoval a hledal vhodnou příležitost. Možná věděl, že chce jít na oběd do Pork Pit a ptát se po někom, komu se říká Plechový mužík. Každopádně, když vešla do restaurace, rozhodl se, že už z ní nikdy nevyjde. Muselo to být snadné, vklouznout nenápadně do protějšího domu a najít si vhodné místo. Pak už jen stačilo počkat na správnou chvíli, zacílit a zmáčknout spoušť.

Hleděla jsem na rozbitou výlohu Pork Pit. Mělo to být snadné. Čtyři smrtící kulky přímo do hrudi.

Restaurace neměla neprůstřelná okna.

Dívka neměla se mnou, ani s Jakem McAllisterem nic společného. Někdo měl spadeno přímo na ni.

Ze zamyšlení mě vytrhl pohled na otvírající se dveře restaurace. Violet vyšla ven a spěchala ulicí pryč.

„Sakra,“ zaklela jsem a vyběhla z bytu ven.

Střelec už byl pryč, takže jsem se už neobtěžovala s magií a nechala jsem svou kůži tak, jak byla. Nakonec, útok byl zaměřený na ni, ne na mě. Seběhla jsem ze schodů a ven. Vyrazila jsem doleva, ke konci bloku, směrem, kterým dívka odcházela.

Musela nasadit slušné tempo, protože byla hodně přede mnou. Zvedla ruku a u chodníku přibrzdil taxík.

„Hej, ty!“ Zakřičela jsem. „Stůj!“

Dívka mi nevěnovala pozornost. Byla jsem příliš daleko, můj hlas nepřehlušil pouliční ruch. Ale i kdyby mě slyšela, tak by tomu asi nevěnovala pozornost. Netušila by, že je to určené jí. Hej, ty, není příliš osobní oslovení. Takže jsem přestala vykřikovat a místo toho nasadila sprint. Kdyby byla ulice prázdná, tak jsem to mohla stihnout. Jenomže každých pět kroků jsem se musela vyhýbat někomu s telefonem u ucha.

Doběhla jsem na konec bloku. Na protějším rohu dívka nastupovala do taxíku. Vyrazila jsem přes ulici, s očima upřenýma na taxík.

Tůůů! Tůůů!

Na poslední chvíli jsem uhnula troubícímu autu. Uviděla jsem červené světlo a udivený pohled řidiče. „Červená znamená stůj, ty idiote!“ Zařvala jsem na něj.

Ani se nepokusil přibrzdit. Byl příliš zaneprázdněný telefonováním, než aby věnoval pozornost takovým banalitám jako je dopravní signalizace. Připravil mě o šanci dohonit tu dívku. Taxík se právě řadil mezi jedoucí auta. Na křižovatce vyhodil blinkr, zabočil doprava a zmizel mi z dohledu.

Pryč. Byla pryč.

Neměla jsem ani potuchy kam mohla jet, a co víc, proč se ji někdo pokusil zabít.

Ještě chvíli jsem tam stála a proklínala jsem svou vlastní hloupost. Mělo mě napadnout, že je něco špatně v ten moment, kdy se začala ptát po Plechovém mužíkovi. Nebyla to jen hloupá náhoda. Do Pork Pit spolu s ní nakráčely trable.

A teď mi zmizela z dohledu.

„Sakra,“ zaklela jsem ještě jednou a obrátila se k cestě zpátky.

-----

Zasunula jsem nože zpátky do rukávů a pomalu, rozvážně a klidně jsem zdolala blok a půl zpátky do Pork Pit. Nepotřebovala jsem k sobě přitáhnout další pozornost. Kdybych se chovala nápadně, mohl by někdo zavolat na policii a upozornit na šílenou ženskou, co běhá po ulici s noži v rukou. Nebylo to tak dlouho, co jsem pracovně strávila několik dní v místním blázinci. Vůbec jsem netoužila si návštěvu zopakovat.

Za chvíli jsem byla zpátky v Pork Pit.

Sophia zrovna přidávala červený pepř a papriku do salátu. Finn seděl na svém obvyklém místě, upíjel z dalšího šálku kávy a pročítal finanční stránku v novinách.

„Problémy?“ Zavtipkoval.

Udělala jsem na něj kyselý obličej.

„Ptám se jenom proto, že se: a) neusmíváš a nemáš na sobě žádnou cizí krev, a b) viděl jsem tě vybíhat z protější budovy jako bys za sebou měla smečku hladových upírů,“ řekl Finn. „Hádám, že s tím bude mít něco společného Jake McAllister.“

Zavrtěla jsem hlavou. „Kdepak, ty rány nebyly určené mně. Ten, kdo střílel, mířil na tu dívku.“

Seznámila jsem Finna a Sophii se svou teorií o střelci a se závěry, ke kterým jsem dospěla.

Finn překvapeně zapískal. „Někdo poslal nájemného vraha, aby sejmul tu dívku? To musela někoho doopravdy naštvat.“

„Mmm-hmm,“ vyjádřila Sophia svůj souhlas.

„Zrovna teď je mi jedno, koho naštvala,“ odsekla jsem. „Jenom ji chci najít, než to ten někdo zkusí znovu.“

„Proč?“ Zeptal se Finn. „To je její problém. Ne tvůj.“

Zírala jsem na něho. „Protože sem přišla a ptala se na Plechového mužíka. Ptala se po Fletcherovi a vzápětí se ji někdo pokusil zastřelit. Chci vědět proč. Proč sem přišla a jaké má spojení s Fletcherem. Přinejmenším tohle potřebuju vědět.“

Hlavně jsem se chtěla ujistit, že její případná smrt nějak neohrozí jak mě, tak Finna nebo Sophii a její sestru. Chránit sebe samu byla první věc, kterou mě Fletcher Lane naučil.

„Co se stalo, když jsem odešla? Řekla něco, udělala něco?“

„Ne, jen si na chvíli sedla a když se vzpamatovala, tak odešla.“

Přivřela jsem oči. „A ty ses ji nepokusil zastavit?“

Finn pokrčil rameny. „Když nekřičela a nechystala se volat policajty, tak jsem ji nechal být. Myslel jsem, že je to nějaká akce ze strany Jaka McAllistera, nenapadlo mě, že ty výstřely byly určené jí.“

Vypadla ze mě další nadávka. Finn měl pravdu. Nebyla to jeho chyba. Nebyla to ničí chyba. Ale i tak jsem potřebovala odpovědi, a ta dívka byla jediná, kdo mi je mohl dát. Teď ale byla na míle daleko. Jak ji můžu najít? Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem zašla za pult.

„Uh“, zamumlal Finn. „Ten pohled znám.“

„Jaký pohled?“ Zeptala jsem se a otevřela jsem pokladnu.

„Tenhle pohled. Když připomínáš spícího medvěda, do kterého někdo dloubnul ostrým klackem. Ten pohled, který mi říká, že to nenecháš být, i když to není tvůj problém.“

Položila jsem si ruku na srdce a zamrkala na něho řasami. „Znáš mě až moc dobře.“

„Ale jak ji chceš najít?“ Zeptal se Finn. „Nenechala ti tu svoje osobní údaje.“

Prsty jsem prohledávala vnitřek pokladny.

Tady to je. Vytáhla jsem z pokladny útržek papíru. Stvrzenka z platby kreditní kartou za oběd. Ten s jejím jménem. Violet Fox. Není to sice adresa, ale dá se u toho začít.

„Nemusím ji hledat,“ řekla jsem medovým hlasem.

„Neříkej to,“ žadonil. „Prosím, neříkej to.“

Natáhla jsem ruku s účtenkou směrem k němu. „Nemusím ji hledat, protože ty to uděláš za mě.“

Finn si jen povzdychl a upil ze své kávy.






15 komentářů:

  1. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  3. Díky moc za další kapitolu a nemůžu se dočkat pokračování :)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad a korekci.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc za překlad a korekturu :-D

    OdpovědětVymazat
  7. ďakujem za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuju,skvělý překlad

    OdpovědětVymazat
  9. Dakujem za príjemné pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat