úterý 8. dubna 2014

Práce pro Ďábla - 10. kapitola






Chtěla jsem jít pěšky a démon nic nenamítal. Tak jsme šli. Přestalo pršet, silnice se vlhce leskla. Aspoň nebyla tma – celou cestu svítil měsíc. Při ubývajícím měsíci jsem bývala mrzutá, dokonce i s pilulkami na potlačení menstruačního cyklu, které jsem brala, abych se nemusela při práci zabývat ještě i krvácením.

Cestou dolů po Trivisidorské ulici jsem se na démona pokradmu podívala.

Gabein dům byl ve čtvrti s nepříliš dobrou pověstí, ale měl pevné kamenné zdi, které postavil její pra-pra-pra-něco. Skutečně ho ale v bezpečí držely Gabeini strážci a Eddieho vztek. Dokonce ani zoufalí feťáci se nepokoušeli proniknout do domu, ve kterém žili Skinlin a Nekromant. Skinlini byli většinou zaměření na rostoucí věci, moderní ekvivalent kuchyňských čarodějnic. Mnoho z nich pracovalo v různých biotechnologických firmách. Vyvíjeli rostlinné léky na rychle mutující onemocnění, míchali rostlinnou DNA s magií a dělali jiné komplikované procedury. Skinlini byli stejně vzácní jako sedayeenové, ale ne tak vzácní jako Nekromanti. Většina psioniků jsou šamani. Další žhavé téma na diskuzi mezi kněžími, mágy a genetickými vědci. Proč jsou nekromanti a sedayeenové tak vzácní?

Jediná stinná stránka Skinlinů je, že v boji doslova zešílí, temní čarodějové jednají, jako by byli zdrogovaní a nezastaví je ani zranění. A Eddie byl vzteklý i na temného čaroděje.

Démon nic neříkal, jen vedle mě šlapal pohodlným tempem. Měla jsem stejný pocit, jako kdybych kráčela vedle divokého zvířete.

Ne, že bych někdy viděla divoké zvíře zblízka.

Vydržela jsem až na roh Trivisidorské a Patnácté. „Hele,“ řekla jsem. „Neobracej to proti mně. Nemůžeš se mi divit, že jsem opatrná. Ty jsi tady jen proto, abys mě držel na vodítku a dostal tu vejcovitou věc zpátky k Luciferovi. S největší pravděpodobností mě pak necháš, abych si tu kaši se Santinem vylízala sama. Proč bych neměla být opatrná?“

Nic neříkal. Laserově jasné zelené oči zářily pod dlouhými řasami. Zlaté tváře dokonale hladké. Samozřejmě, démoni jsou dokonalí a nemusí se holit. Nebo musí? To nikdo neví. Každopádně to nebyla otázka, kterou bych mu byla ochotná položit.

„Haló?“ Zatřepala jsem prsty. „Je tam někdo?“

Pořád nic neříkal.

Povzdechla jsem si, a podívala se dolů na svoje nohy, jak se střídají jedna po druhé na popraskaném chodníku. Museli jsme počkat na světlech. Trivisidorská byla hlavní dopravní tepnou jak pro pouliční rikši, tak pro vznášedla. „Dobrá,“ uznala jsem nakonec, zatímco jsme čekali u světel. „Je mi to líto. Tamto. Už jsi spokojený?“

„Moc mluvíš,“ řekl.

„Taky si naser.“ Byla moje nelaskavá reflexivní odpověď. Světla přeskočila a já jsem bez dívání vešla do vozovky. V hlavě jsem spřádala plány, jak se ho po návštěvě u Gabe zbavím.

Levé rameno jsem měla v jednom plameni. Jeho ruka se sevřela kolem mojí paže a strhla mě od horkého závanu vzduchu na cestě. Bezpečnostní kontrolka se rozblikala a kolem nás se prohnalo rychlostí vysoko přes limit stříbrné vznášedlo se spuštěným antiradarem. Hlasitý zvuk mě donutil přikrčit se.

Měla jsem to tušit.


Narovnala jsem se a bez dechu jsem hleděla za vozem. Dřív nebo později ho policejní hlídka chytí a řidič skončí s pokutou, ale zrovna teď mi naskočila husí kůže. Démonovy prsty se odlepovaly z mé paže, jeden po druhém.

Dýchala jsem zrychleně, nesoustředila jsem se na okolí. Byla jsem tak naštvaná a roztržitá, že mě musel zachraňovat démon. Bylo to ode mě neprofesionální, a co víc, kdyby chtěl, mohl mě klidně zabít. Nemůžu si dovolit nesoustředěnost.

Zavřela jsem oči a slíbila sama sobě. Odteď na sebe budeš dávat pozor, OK, Danny? Démon ani nemrkne, když se necháš srazit od nějakého bohatého fracka v tatínkově vznášedle.

Měla bych poděkovat,
přemýšlela jsem, a pak, vůbec bych tady nestála, kdyby ho nebylo. Seděla bych pěkně doma, v teple a suchu. A jde o můj život.

Nakonec jsem řekla, „díky,“ otevřela jsem oči a pomalu se rozhlédla po okolním světě. „Vím, že děláš jen to, co jsi říkal, že budeš dělat, ale stejně, díky.“ Takovou hloupost už neudělám.

Zamrkal. To byla jediná odpověď, které se mi od něho dostalo.

Opatrně jsem se rozhlédla a už jsem vstupovala do vozovky, když mě znovu chytil za paži.

„Nenávidíš démony?“ Zeptal se mě a rozhlížel se po prázdné ulici. Signál STŮJ začal blikat.

Vytrhla jsem ruku z jeho sevření. „Jestli je to, co jsi mi říkal pravda, tak jeden z vás zabil mou nejlepší přítelkyni,“ řekla jsem mu. Byla sedayeen. Za celý svůj život nikdy nikomu neublížila. A Santino ji stejně zabil.

Hleděl přes ulici, jako by dopravní signalizace byla nejzajímavější věc na světě.

„Ale ne,“ pokračovala jsem, „necítím k démonům nenávist. Jenom nemám ráda, když mě někdo k něčemu nutí, to je všechno. Stačilo mě hezky poprosit. Nemusel jsi na mě vytahovat zbraň.“

„Budu si to pamatovat.“ Už nezněl jako robot. Spíš překvapeně. „Santino zabil tvoji kamarádku?“

„Nejenom že ji zabil,“ odsekla jsem. „Měsíce ji terorizoval a mě taky skoro dostal.“

Následovalo dlouhé ticho, rušené jen ozvěnou sirén, hlukem dopravy a kvílením Síly, která se přesouvala po městě z místa na místo.

„Pak ho přinutím za to zaplatit,“ řekl. „Pojď, teď je to bezpečné.“

Znovu jsem se rozhlédla a vydala se za ním přes ulici. Když jsme přešli, srovnal se mnou krok, dal si ruce za záda a sklonil hlavu. Můj palec přistál na pojistce držící meč v pochvě, chtěl, abych stiskla a osvobodila ostří.

Jestli měl pravdu, a já můžu zabít Santina, tak tohle je ta čepel, která to udělá.

Počkej, až se setkáš s Gabe, pomyslela jsem si a na rtech se mi objevil nehezký úsměv.



21 komentářů:

  1. Dekuji za preklad :D

    OdpovědětVymazat
  2. já nevím proč, ale Jaffe se mi líbí, věřím, že časem se začne líbit i Dany, dík za překlad

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Řekněme to takhle - v budoucnosti bude jejich vztah hodně složitý :-)

      Vymazat
  3. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za překlad. Tak na ten jejich vztah se opravdu těším.

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  6. ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky. :) Je to super. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc moc díky za tvůj čas a překlad!! a už se nemůžu dočkat co bude Gabe zač :D!!

    OdpovědětVymazat
  10. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. Dík za překlad,jste skvělý.Pěkně to jiskří,rozhodně to bude zábava ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. Díky moc za pokračování, opravdu je to zajímavý démon, jsem zvědavá, co se z toho všeho vyvine, těším se na další kapitolu...:)

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za překlad, nemůžu se dočkat pokračování :-D

    OdpovědětVymazat