čtvrtek 6. března 2014

Svázáni krví - 29. Kapitola



O rok později

Odhodlaná získat od své přítelkyně víc, než jen povinný úsměv, alespoň na okamžik, Mackenzie Lily objala a políbila ji na tvář.
„Opatrně,“ řekla Lily a odstrčila ji. „Zkazíš si make-up a já ti ho nechci znovu opravovat. Žádné další objetí a polibky, dokud nebude na čase, abys políbila Doma. Pak můžeš všechno poslat k čertu. Za co to vlastně bylo?“
„Pro případ, že by ses ode mě v noci vzdálila a já ti zapomněla později poděkovat.“
Lily urovnala broskvovou saténovou mašli na Mackenziiných svatebních šatech a upravila klopy. I když její oči vypadaly lehce dutě a nerozhodně, prozkoumala Mackenzie od hlavy až k patě, smetávajíc kousky zatoulaných nitek. „Ty šaty jsou absolutně kurevsky úžasné. Kurva – sakra – promiň. Vypadáš skvěle a voníš ještě lépe. Jsi si tím stoprocentně jistá?“
„Zkus spíš dvě stě. Lil, jak ti za všechno můžu poděkovat? Jsi jako sestra, kterou jsem nikdy neměla.“
„No, s mojí krví pomáhající při přeměně, jsme sestry. Pokrevní sestry. Prakticky jsme nyní příbuzné.“ Lily se zasmála, ale pořád ne dost na to, aby jí úsměv dosáhl až do očí.
Mackenzie chytila svou přítelkyni za ruku, všímajíc si, že Lilyina červená francouzská manikúra má několik netypických škrábnutí. „Prostě potřebuje čas, Lil. Žil několik století vydávající se za někoho, kým nebyl, snažíc se napravit některá špatná rozhodnutí, která udělal jako mladý muž. Dom řekl, že Temnokrevní dříve dopovali Sladké opiáty. Nebylo divu, že byl Alfonso tak závislý a tehdy netušil, co se děje. Chvíli mu bude trvat, než zjistí, kdo doopravdy je. Může trvat dlouho, než sám sobě něco takového odpustí.“
„Já vím, to však neznamená, že je to snazší.“
„Chtěla bys ho navštívit v jeho novém místě? Alfonso mě pověřil tím, abych pro něj udělala nějaké obrazy z jeho dětství v usedlosti v Madridu, a já je brzy budu mít hotové. Mohla bych ti dát šanci ho znovu vidět. Možná byste si vy dva mohli promluvit.“
„Nezvedal mi telefon a neodpověděl na žádný email. Měla bys s sebou jednoduše vzít jen Doma.“
„No, nejsem si jistá, jestli je připraven na rozhovor se svým bratrem, i když doufám, že ten den přijde. Zdá se, že je tvrdohlavost rodinným rysem Serranů. Ale pokud existuje jedna věc, kterou jsem se naučila, tak je to, to, že musíš milovat svou rodinu, dokud ji máš.“
Lily Mackenzie znovu obkroužila, narovnávajíc vrstvy krajek na šatech. „Když už mluvíme o rodinách, z tvé matky pukám smíchy. Byla přesvědčená, že se jí Jackson pokusil sáhnout pod sukni.“
Podívaly se na sebe a rozesmály se. „Nejspíš to zkoušel.“
Corey nakoukl do dveří, jeho skateboardské boty byly v ostrém kontrastu s mírně pomačkaným smokingem. „Kenzie, Shirl chtěla, abych ti vyřídil, že je skoro půlnoc. Všichni na tebe čekají. Je na čase, abys – wow, vypadáš fantasticky.“
„Vypadá slušně, že?“ Řekla Lily. „Dobře, jdeme.“
*   *   *
S bradou vztyčenou, protože věděl, že se na něj upírají všechny oči, Dom čekal na konci sametového červeného koberce, který se táhl přes střed rozpínavého trávníku. Druhý konec končil u schodů verandy, mizel ve zdobených dveřích a po stranách čekala malá skupinka lidí. Nyní sledovali jeho, ale věděl, že se každým okamžikem otočí, aby upřeli ten jestřábí zrak na ni. Stabilní, ale mírně zrychlený zvuk jejího tepu mu pohladil mysl, uklidňujíc ho tím, že je velmi blízko. Snad po milionté si uhladil vlasy v culíku. Nebyl zvyklý mít na sobě kabát jeho předků se ztuhlým límcem.
„Uklidníš se?“ Chuck mu položil ruku na rameno. „Už je skoro čas.“
Jako na zavolanou zvuk zvonu prolomil ticho a Dom cítil, jak se mu srdce rozbušilo proti žebrům. Musel se přinutit přestat kroužit ukazováčkem přes palec. Poslední rok na prstě nosil otcův snubní prsten, zatímco ten jeho matky, po několika úpravách, spočíval na Mackenziině prstu. Dnes, v tradici jeho lidu, dojde k obřadu, kterým oslaví své nyní věčné pouto. Narovnal se v ramenech, když zvon pokračoval v půlnočním odpočítávání, odtrhl oči od dveří a letmo pohlédl na Chucka, který stál po jeho pravici.
„Vybral sis moudře, synu. Tvůj otec by na tebe byl hrdý.“
Když zazněl dvanáctý gong, dvojité dveře na druhém konci červeného koberce se otevřely a stála v nich ona. S tmavými kadeřemi rozprostřenými přes ramena, splývavými slonovinovými šaty a odpovídajícím plášti, který jí sahal k bokům, měl sametový límec, manžety a průsvitné rukávy. Řekla mu, že je pokrytý francouzskými výšivkami, ale až do teď ho neviděl.
Dech se mu zadrhl v hrdle, když hosti utichli. Její zjevení bylo téměř éterické, mihotala se ve světle stovek svíček. Ačkoliv si nemyslel, že je to možné, byla ještě krásnější než poté, co před sedmi dny prošla proměnou. To, že pro něj prošla trýznivým krevním rituálem, že se stala tím, co byl i on, i když s ní byl naprosto spokojený, když byla jen člověk, ho stále ohromovalo. Tato žena pro něj obětovala všechno a on slíbil, že ji bude milovat každý den po zbytek svého života. Zastavila se na vrcholu schodiště a jeho duše se natáhla pro její.
Když započal zpěv, pozvedl ruku v milujícím příkazu a Mackenzie zamířila ze schodů k němu. K úchvatně krásnému zpěvu se přidalo piáno a on vykročil směrem k ní, setkali se v polovině.
Když shlédl na její zvednutou tvář a ucítil to opojné teplo šířící se z jejího těla, byl udeřen touhou poklonit se jí k nohám. Nazvala ho jejím zachráncem, ale byl to on, kdo by ji měl uctívat. Ona byla tím, kdo ho zachránil a přivedl zpět z temnoty.
Eres la luz que ilumina la oscuridad de mi vida[1]. Děkuji ti, můj pane. Zvedl oči k nebi.
Mackenzie rozvázala hebkou mašli na kabátku a sesunula ho z ramen. Z její kůže i vlasů se linula sladká vůně, poněkud povědomá a přesto jiná. Byla nádherná a pižmová, a on zavřel na okamžik oči, když napadla jeho nozdry. Byl to rituální olej na jejím těle, nebo její vlastní vůně po změně? Ještě spolu od té doby nespali, takže si nemohl být jistý.
Když poklekla na jedno koleno, její bledé broskvové nehty vyklouzly z lemu šatů. S kabátem u jeho nohou se mu podívala přímo do očí a začala mluvit.
„Všechno, čím jsem, všechno, čím jsem byla, všechno, čím budu, teď odevzdávám tobě.“
Její hlas, i když tichý, prozvonil noc tak, aby ji všichni slyšeli.
Chytil ji oběma rukama a vytáhl zpátky na nohy. Pak si také svlékl plášť, odhalil svou holou hruď a omotal jí ho kolem ramen ve znamení ochrany. Z kapsy vytáhl diamanty posetý šperk, lemovaný drobnými smaragdy. Zalapala po dechu, když jí ho natáhl na prst, kde se uhnízdil vedle jejího snubního prstenu.
Ach můj Bože, Dome, je nádherný.
Pootočila s ním a sledovala, jak se třpytí ve světle svíček, vystřeluje malé hranoly světla na její šaty. Vlhkost jí zabarvila tmavé řasy, když se na něj podívala a jemu se prudce nadmulo srdce.
Přesně ta reakce, ve kterou doufal, když ho nechával navrhnout. Záměrně jí neřekl o tomhle malém detailu obřadu.
Poté, co vzal z pochvy meč s ozdobným vyřezáváním, který mu Chuck podal v natažených rukou, si Dom poklekl na jedno koleno. Zopakoval jí stejný slib a nabídl jí zbraň.
„Dávám ti svou sílu a moc. Tví nepřátelé jsou i moji a já položím svůj život za to, abych ochránil tebe i svou rodinu.“
Postavil se a vedouc její ruku, si nožem přejel přes dlaň. Pak udělal totéž jí, dávajíc si pozor, aby sotva škrábl její kůži. Chuck převzal zbraň a bez setření krve ji navrátil do pochvy.
Se spojenými dlaněmi Dom sklonil hlavu, aby políbil svou ženu, svou partnerku, jeho na věky, když uslyšel její ostré nadechnutí.
Dívala se na kabátek, který byl zkroucený u jeho nohou.
Co se děje, lásko? Chtěl říct, dokud jeho myšlenky neutichly. Několik kapek jejich smíšené krve odkapávalo, kazilo jemnou slonovinovou tkaninu. Při tom pohledu se mu téměř podlomila kolena.
Dios mio.
Jak tohle-? Jeho srdce se neskutečně nadmulo a jeho ruka, sevřená tou její, se začala třást. Když k němu zvedla bradu, cítil její obavy, ale nemohl je vidět vyryté na její tváři. Všechno bylo rozmazané přes jeho teplé slzy.
Co se děje? Nejsem naštvaná kvůli tomu kabátu, jen překvapená.
Zvedl oči k noční obloze. Bože, je to vůbec možné?
Dome, co je?
Několikrát zamrkal a viděl odrážející se zmatek v jejích ohnivě zelených očích. Samozřejmě, že neměla tušení. Přejel jí prstem po obličeji, osvobodil pramínek jejích vlasů, který byl jako obvykle zamotaný do její náušnice. Chtěl se smát, chtěl ji vzít do náruče a roztočit.
Dítě, má lásko. Ach můj Bože, dítě. Krev na svatebním kabátě znamená, že mě požehnáš dítětem.
To není možné. Víš, že mi doktoři řekli, že má děloha není schopná nést dítě.
Přeměna opraví mnoho fyzikálních nedokonalostí. Neřekl jsem ti to, protože jsem nechtěl zvyšovat tvé naděje. Ale miláčku, jednou poneseš mé dítě.
Bez čekání na představitele, si ji Dom přitáhl do náruče. Když se dotkl jejích rtů a ochutnal její opojnou sladkost, zdálo se mu, jako kdyby se svět kolem rozpustil a byli tam jen oni dva v chladném nočním vzduchu. Ach Bože, ta úžasná vůně byla její. Tento anděl v jeho náruči byl jeho. Co udělal, že si zasloužil-
Výkřiky povzbuzení od přihlížejících ho vytrhly z okouzlujícího snění. A jak se vlny temné vody tříštily o skalnaté pobřeží, vzal ji do náruče a odnesl ji do svatebního apartmá, aby začali svou budoucnost.

KONEC





[1] Jsi světlo, které prozářilo temnotu mého života. (španělština) 

22 komentářů:

  1. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za perfektní překlad a korekci. Krásné ukončení knihy ! ! !

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Dík za překlad všem:-)Pak udělal totiž jí, dávajíc si pozor, aby sotva škrábl její kůži.Asi tam bude ,, Pak udělal totéž jí''

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Vďaka za preklad a korekciu skvelej knihy.

    OdpovědětVymazat
  7. Díky moc za překlad a korekturu celé knihy :-D

    OdpovědětVymazat
  8. Dekuji za preklad je nadherny :D

    OdpovědětVymazat
  9. Díky, díky za úžasný preklad. :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za tuto skvělou knihu :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuji za poslední překlad kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  12. Knihomolka.3656. března 2014 20:46

    Děkuji za krásný překlad celé knihy, moc jsem si její čtení užila.

    OdpovědětVymazat
  13. Vďaka za preklad i korektúry :-))

    OdpovědětVymazat
  14. Četla jsem až nyní, moc pěkná kniha, díky za skvělý překlad

    OdpovědětVymazat
  15. Děkuji za překlad a korekturu celé knihy :-)

    OdpovědětVymazat