čtvrtek 30. ledna 2014

Černá křídla - 13. kapitola 2/2




Nepřestávala jsem na něj zírat. „Takže tvrdíš, že jsi prakticky odsouzen k existenci bez lásky, protože máš zakázáno mít děti, a když to uděláš, tvá partnerka, ty a to dítě budete zavražděni?“

Znovu přikývl.

Zvedla jsem se na loktech a pocítila další vlnu závratě. Byla jsem vzteky bez sebe, ale cítila jsem se tak unavená, že se mi nedařilo vykonat větší pohyb. „Jsi potrestaný na celou věčnost kvůli tomu, že tvá matka byla znásilněna Nephilimem? To je směšné. A kruté.“

„To je Lord Lucifer,“ promluvil Gabriel. „Jeho slovo je zákon, zákon, který se nesmí porušit. To jsou podmínky mé existence. Jsem si jistý, že mi mají připomínat, že jsem mohl být zabit už jako malé dítě.“
Chtěla jsem najít argumenty, najít způsob, jak nás udržet spolu. Bylo nespravedlivé, že jsem konečně našla někoho, s kým chci být, a on měl nad sebou Damoklův meč, jenž ho mohl zabít hned, jak bychom se znovu sblížili. Ale měli jsme důležitější věci – jako obvykle – o které jsme se museli starat. Rozhodla jsem se přepnout na profesionální režim a o své zamotané pocity se zajímat později. „Gabrieli, chtěla jsem dnes jít do Síně záznamů. A teď, když J.B. viděl Antara, bude určitě víc spolupracovat.“

Gabriel vypadal trochu překvapeně mou náhlou změnou tématu, ale zdálo se, že si uvědomil, že jsme u zakázaného-chtíče-tématu strávili dost času.

Pokračovala jsem dál. „Plánovala jsem se tam jít podívat na jiné lidi jako mojí mamku a Patricka – lidi, jejichž záznamy neobsahují jejich volbu poté, co zemřeli. Myslím, že by to pomohlo najít Ramuella.“

„A pořád může,“ pronesl Gabriel zamyšleně. „Ramuellovy oběti nám mohou pomoci zjistit jeho záměr, pokud existuje nějaký vzorec jeho chování. Také nám to pomůže identifikovat toho, co tahá za nitky. Toho, kdo vypustil tohoto tvora za vlastním účelem.“

Něco na tom nehrálo. Zamračila jsem se. „Jedna věc mi na té pán-loutkář teorii nesedí – když tě sem můj otec poslal, protože jedině ty dokážeš zastavit Ramuella, proč je jeho loutkou právě Nephilim? Myslela jsem, že všichni Grigori museli spojit svou magii, aby ho spoutali, ne?“

„Ano,“ souhlasil Gabriel, mezi obočím se mu vytvořila vráska.

„Tak kdo, kromě tebe, by mohl mít sílu, aby ho dokázal zkrotit?“ zeptala jsem se.

„Musí tu být ještě jeden pán.“ Uvažoval Gabriel. „To dává smysl. Jen kombinovaná magie dvou mocných stvoření dokáže osvobodit Nephilima.“

„Tedy pokud nejsi jeho potomek.“ Navrhla jsem, ucítila lehké šimrání v zadní části mozku.

Gabriel se na mě podíval s pochopením v očích. „Myslíš, že Ramuell má ještě jedno dítě.“

„Dává to větší smysl, než konfederace padlých, nemyslíš? Mám na mysli, jak by se další lordi skryli před Luciferem?“ otázala jsem se.

„Domnívám se, že jsi podcenila počet nepřátel, které Lucifer má.“ Oponoval mi Gabriel s lehkým úsměvem.

„Ale jsou mezi nimi nepřátelé, kteří mají stejný záměr?“ nedala jsem se.

„Další dítě Nephilima,“ uvažoval nahlas Gabriel. „Jak by mohlo zůstat neznámé? Moje narození bylo tak neobvyklé, že jsem se stal nechtěným nahoře i dole, odsouzen k smrti prakticky od mého prvního nadechnutí. Jak by další Ramuellův potomek mohl zůstat skrytý?“

„Nevím,“ řekla jsem, pocítila velkou únavu. Vypadalo to, že každá odpověď přinášela mnoho nových otázek. „Musí tam být ještě něco…“

„A co?“

Bylo to těžké vyslovit, aniž bych nezněla dětinsky. Pokaždé, když někdo zmínil mého otce, jsem se cítila zmatená. Na jednu stranu byl předmětem mé lásky, když jsem o něm snila jako malá holčička. Na druhou stranu, jsem byla naštvaná na to, že opustil mě a mou matku, a ještě naštvanější za to, že jsem ho neviděla, přestože můj život byl čím dál víc v ohrožení. „Chci vidět svého otce. Můžeš mě k němu vzít?“

Gabriel vypadal šokovaně. „Madeline, nemůžeš se jen tak objevit u Azazela. Jsou tu různé protokoly, které se musí dodržovat.“

„Jsem jeho dcera, nebo ne?“ vyprskla jsem naštvaně. Byla jsem napadena démony a Nephilimem, ochromena vizemi a nejrůznějšími novými schopnostmi. Chtěla jsem se mu podívat do očí, abych aspoň jednou viděla muže, který mě stvořil a pak mě zanechal napospas svým nepřátelům.

„Ano, jsi jeho dcera, ale…“ Gabriel vypadal celý nesvůj, takhle jsem ho nikdy neviděla. „Nemůžeš žádat o to, abys ho mohla vidět. Je to Lord, a pokud nedodržíš protokol, uvrhneš svůj a můj život v ohrožení.“

Cítila jsem lehké zachvění při představě, že by Gabriel mohl být zraněn. Nechtěla jsem mu ublížit, neboť toho hodně vytrpěl Azazelovou rukou, ale také jsem se nechtěla vzdát. Nehodlám čekat na to, až se Azazel začne cítit zodpovědný za roli otce. V té době bych už mohla být Ramuellem rozsekaná na malé kousíčky. „Tak mě pouč o protokolu. Chci ho vidět.“

„Ale..“

„Udělej to, Gabrieli.“ Řekla jsem nekompromisně. Byla jsem si nepříjemně vědoma toho, že jsem mu právě dala příkaz, a on ho musí splnit. Jsem dcera Lorda Azazela, a on je můj služebník. Prázdno mezi námi se vztyčilo, temné a náhlé, až jsem si uvědomila to, proč nemůžeme být spolu.

Jeho tělo ztuhlo. Nemohl přeslechnout příkaz v mém hlase. „Jak si přeješ, má paní.“ Řekl chladně. Vytáhl malý stříbrný telefon a odešel do kuchyně. Slyšela jsem šepot jeho hlasu, příliš tichý na to, abych rozeznala slova.

Přešla jsem k oknu a vykoukla ven. Černá noční obloha mizela, někteří pejskaři vycházeli venčit své miláčky. Byl další den, čtvrtý od okamžiku, kdy jsem naposledy mávala Patrickovi na rozloučenou. Bylo pro mne těžké si uvědomit, že je pryč. Stalo se toho tolik, že dívka, která postrádala Patricka, mi přišla vzdálená, jako sen. Seděli jsme v tomto pokoji, jedli pizzu a nadávali J.B.mu kvůli jeho posedlosti papírováním, které vnímal jako nejdůležitější věc na světě. Poznal by vůbec Patrick osobu, která tu teď stála, osobu, která se nechovala jako Madeline Black, ale jako dcera Lorda Azazela?

Slyšela jsem Gabriela vstoupit do místnosti, opatrně jsem si setřela slzy předtím, než jsem se otočila. Jeho tvář byla jako kámen.

„Lord Azazel bude šťastný, když vás dnes později ráno bude moci přijmout, má paní.“ Promluvil.

„Tohle jsme snad vyřešili.“ Řekla jsem. „Poslouchej, je mi líto, že jsem se chovala tak povýšeně…“

Sklopil oči. „Ale měla jsi pravdu. V říši Lorda Azazela se tvé postavení podobá princezně, kdežto já jsem jako obyčejný sedlák. Měl bych znát své místo.“

„Nemám žádné právo s tebou takhle mluvit, a nezáleží na tom, co podle Azazela jsem.“

Znovu se na mě podíval a jeho obličej roztál. „Jeho dvůr je velmi odlišné místo a proto tě musím naučit se chovat správně.“

„Doufám, že neudělám nějaké stupidní chyby, které mu zavdají příčinu k tomu, aby nás zabil.“ Vyslovila jsem nahlas své obavy.

„To záleží jen na tom, jak pozorně budeš naslouchat mým radám.“ Zamumlal.

„Snažíš se naznačit, že tě neposlouchám?“ zeptala jsem se.

Jeho rty se prohnuly, moudře však nereagoval na mou otázku. „Vzhledem k tomu, že jsi princezna, by sis možná měla vzít něco více reprezentativního.“

Podívala jsem se na sebe a zjistila, že mám pořád tu stejnou noční košili. Holé nohy byly pokryté hlínou a trávou, jak jsem vyběhla za J.B.

„A když vypadám takhle, jaktože jsi mi nemohl odolat?“ zeptala jsem se nevěřícně.

„Má paní, ty jsi neodolatelná v každém kostýmu.“ Prohlásil.

„Dávej pozor, služebníku, nebo si budu myslet, že neznáš své místo.“ Popíchla jsem ho, tváře mi však zrůžověly. Zamířila jsem do pokoje, abych se převlékla do něčeho ´více reprezentativního´.

„Rád bych ti byl ještě blíž.“ Zamumlal.

Dělala jsem, že jsem ho neslyšela, ale nedokázala jsem zadržet úsměv, jenž se mi rozlil po tváři.



21 komentářů:

  1. Moc děkuji, za další skvělý překlad, pokračování kapitoly.

    OdpovědětVymazat
  2. Určite nájdu nejaký spôsob abý mohli byť spolu.
    Vďaka za preklad a korekciu:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za bezva kapitolu. Jiťa

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý překlad, díky.

    OdpovědětVymazat
  9. Díky holky za komentáře. :)
    Jsem moc vděčná Paty, že se ujme Full Blooded, ale protože Vás nechci připravit o Black Wings, tak jsem se rozhodla, že tuto sérii budu překládat, dokud se nenajde nějaká nástupkyně. :)
    Dost mi to pomohlo, jelikož Black Wings jsou psané poměrně jednoduchou angličtinou (ale o to víc musím hledat synonym v češtině :), a knížky nejsou tolik objemné. :)
    Krásný víkend. :)

    OdpovědětVymazat
  10. Tak za další překlad budu moc vděčná, jsem hrozně zvědavá jak to bude dál :-), DĚKUJU

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji za skvělý překlad. V.

    OdpovědětVymazat
  13. Dík za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  14. děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat