středa 18. prosince 2013

The Assassin and the Pirate Lord - 3. kapitola


Děvčata, vzhledem k tomu, že se učím pracovat s blogem, tak jsem rozhodla, že vám sem něco napíšu. Už u minulé kapitoly jsem se zmiňovala (ale pro jistotu to zopakuju, pokud to někdo přehlédl), že jsem se domluvila s Paty a změnila si přezdívku z Katulíka na Katuš. Bylo to z toho důvodu, že mi přišlo, že má osobnost se již jak Katulík nechová (alespoň ne po většinu času), a tudíž není vhodné dál pod tímto jménem vystupovat. 

Dále by vás možná zajímalo, že jsem dokončila korekci Throne of glass, takže teď to bude záležet na chudákovi Paty, aby to zkorekturovala znova, spolu s dalšími dvěma knihami. 

No, a teď Vám popřeji příjemný zážitek ze čtení a chvíli, kterou strávíte ve fantasii. No, a protože další kapitola bude až po Štědrém dnu (a doufám, že se nic nestane), tak vám, milé čtenářky, přeji taktéž pohodové Vánoce, spoustu dárků pod stromečkem, a pokud jíte kapra, tak ať vám nezaskočí žádná kůstka. 

Vaše Katuš =)





Trvalo jim pět minut, než prohledali stísněný pokoj, aby našli nějaké otvory ke špehování nebo známky nebezpečí; pět minut, aby zvedli orámované obrazy na dřevem pokrytých stěnách, proklepali podlahová prkna, utěsnili mezeru mezi dveřmi a podlahou, a zakryli okno Samovým opotřebovaným černým kabátem.

Když si byla jistá, že ji nikdo nemůže vidět, ani slyšet, Celaena si strhla kápi, sundala masku, a otočila se k němu.

Sam, sedící na jeho malé posteli – která vypadala spíš jako dětská postýlka – k ní zvedl dlaně. „Dřív, než mi ukousneš hlavu,“ řekl, udržujíc svůj hlas tichý, jen pro případ, „nech mě říct, že jsem měl stejně málo informací jako ty, když jsem šel na toto setkání.“

Zírala na něj, vychutnávajíc si čerstvý vzduch na jejím lepkavém, zpoceném obličeji. „Ach, opravdu?“

„Nejsi tady jediná, kdo dokáže improvizovat.“ Sam si kopnutím zul boty a zvedl se dál na postel. „Ten muž je do sebe stejně zamilovaný jako ty; poslední věc, kterou potřebujeme, je, aby věděl, že má navrch.“

Celaena zaryla nehty do dlaní. „Proč by nás sem Arobynn posílal, aniž by nám řekl pravý důvod? Pokárání Rolfa… za zločin, který s ním neměl nic společného! Možná Rolfe lhal o obsahu toho dopisu.“ Narovnala se. „Což by tak klidně mohlo být - “

„On nelhal o obsahu toho dopisu, Celaeno,“ řekl Sam. „Proč by se obtěžoval? Má důležitější věci na práci.“

Zabručela několik sprostých slov a přecházela po místnosti, její černé boty klepaly o nerovná prkna. Vskutku Pán Pirátů. To byl nejlepší pokoj, který jim mohl nabídnout? Byla Adarlanskou Vražedkyní, pravou rukou Arobynna Hamela – ne nějaká pokoutní nevěstka!

„Arobynn má své důvody.“ Sam se natáhl na postel a zavřel oči.

„Otroci,“ vyprskla, přejíždějíc rukou po jejích zapletených vlasech. Její prsty se v copu zachytily. „Proč se Arobynn zapojuje do obchodu s otroky? Jsme na tom o dost lépe – nepotřebujeme peníze!“

Pokud Arobynn nelhal; pokud všechny jeho extravagantní výdeje nešly z neexistujících fondů. Vždycky předpokládala, že jeho bohatství je bezedné. Utratil královské jmění za její vychování – a hlavně jen na její šatník. Kožešiny, hedvábí, šperky, týdenní náklady, jen proto, aby vypadala krásně… Samozřejmě, vždycky dal jasně najevo, že mu to musí zpětně zaplatit, a ona si tak musela snížit svou mzdu, aby to zvládla, ale…

Možná chtěl Arobynn jen zvýšit své bohatství. Kdyby byl Ben naživu, nelíbilo by se mu to. Byl by stejně znechucený, jako ona. Být najatá, aby zabila zkorumpované vládní úředníky, byla jedna věc, ale brát válečné zajatce, týrajíc je, dokud se nepřestanou bránit, a odsoudit je k celoživotnímu otroctví…

Sam otevřel jedno oko. „Jdeš se vykoupat, nebo mám jít jako první?“

Mrštila po něm svůj plášť. Chytil ho jednou rukou a hodil ho na podlahu.

Řekla: „Jdu první.“

„Samozřejmě že jdeš.“

Střelila po něm vražedným pohledem a vyrazila do koupelny, zabouchávajíc za sebou dveře.

*       *        *



Ze všech večeří, které se kdy účastnila, byla tato vůbec nejhorší. Ne kvůli společnosti – která byla, jak si neochotně přiznala, celkem zajímavá – a ne kvůli jídlu, které vypadalo a vonělo nádherně, ale jednoduše proto, že nemohla nic jíst vzhledem k té zpropadené masce.

Sam samozřejmě si bral vždy dvě porce ze všeho zřejmě proto, aby se jí mohl posmívat. Celaena, sedíc po Rolfově levici, napůl doufala, že bylo jídlo otrávené. Sam si naložil sám spoustu masa a dušeného poté, co viděl, že Rolfe jedl, takže pravděpodobnost jejího přání byla velice nízká.

„Paní Sardothien,“ řekl Rolfe, jeho tmavé obočí se zvedlo. „Musíte být hladová. Nebo mé jídlo nepotěší váš vytříbený jazýček?“

Pod kapucí a pláštěm a tunikou nebyla Celaena jen hladová, ale také jí bylo horko a byla unavená. A žíznivá. Což, spolu s její povahou, se obvykle ukázalo jako vražedná kombinace. Samozřejmě nikdo z nich tohle nemohl vědět.

„Je mi docela dobře,“ zalhala, otáčejíc vodou v jejím poháru. Voda omývala strany poháru, vysmívajíc se jí při každém otočení. Celaena s tím přestala.

„Možná pokud byste si sundala masku, snáz by se vám jedlo,“ řekl Rolfe, kousajíc do pečeného kance. „Pokud teda to, co je pod maskou, nezpůsobí ztrátu našeho apetitu.“

Pět dalších pirátů – všichni kapitáni Rolfovy flotily – se zahihňali, a ona se napřímila.

„Mluvte takhle dál“ – Celaena sevřela stopku jejího poháru – „a možná vám dám důvod nosit masku.“ Sam ji pod stolem kopl, a ona ho kopla zpátky hbitou ranou do jeho holeně – tak tvrdě, že mu zaskočilo.

Někteří ze shromážděných kapitánů se přestali smát, ale Rolfe pokračoval. Položila ruku v rukavici na špinavý jídelní stůl. Stůl byl skvrnitý se spáleninami a hlubokými žlábky; ukazovalo to na časté rvačky. Copak Rolfe nechtěl vůbec žádný luxus? Možná že se mu nevedlo tak dobře, když provozoval obchod s otroky. Ale Arobynn… Arobynn byl bohatý stejně jako král Adarlanu. Proč potřeboval klesnout tak nízko?

Rolfe mrkl jeho zelenýma očima k Samovi, který se opět mračil. „Viděl jste ji bez masky?“

Sam se k jejímu překvapení ušklíbl. „Jednou.“ Věnoval jí příliš věrohodně ostražitý pohled. „A to mi stačilo.“

Na chvilinku pozoroval Rolfe Sama, a pak si znova kousl do jeho masa. „No, pokud mi neukážete svou tvář, možná byste nám mohla dopřát příběh, jak jste se vlastně stala chráněnkou Arobynna Hamela?“

„Trénovala jsem,“ řekla sklesle. „Léta. Všichni nemají to štěstí, aby měli na rukou vytetovanou kouzelnou mapu. Někteří se musí vyšplhat na vrchol.“

Rolfe ztuhnul, a ostatní piráti přestali jíst. Zíral na ni tak dlouho, že se Celaeně chtělo zavrtět, a pak odložil vidličku.

Sam se k ní naklonil trochu blíž, ale, jak si uvědomila, to bylo jen proto, aby lépe viděl Rolfa, který si položil na stůl obě ruce dlaněmi nahoru, aby se na ně mohla podívat.

Společně jeho ruce tvořily mapu jejich kontinentu – a jenom toho kontinentu.

„Tato mapa se nepohnula už osm let.“ Jeho hlas zněl jako tiché zavrčení. Chlad projel její páteří. Osm let. Tak dlouho uběhlo od doby, kdy byly Fae vyhnáni a popraveni, když si Adarlan podmanil a zotročil zbytek kontinentu a magie zmizela. „Nemyslete si,“ pokračoval Rolfe, odtahujíc ruce, „že jsem se nemusel prohrabat a probít svou cestou, jako vy.“

Pokud mu bylo skoro třicet, pak musel zabít vícekrát, než ona. A podle jizev na rukou a na tváři bylo snadné říct, že se musel hodně prohrabat.

„Dobré vědět, že jsme spřízněné duše,“ řekla. Pokud byl Rolfe skutečně zvyklý špinit si ruce, pak obchod s otroky nebyla nadsázka. Ale on byl špinavým pirátem. Oni byli vrazi Arobynna Hamela – vzdělaní, bohatí, uhlazení. Otroctví bylo pod nimi.

Rolfe jí věnoval pokřivený úsměv. „Chováte se tak, protože je taková vaše povaha, nebo se prostě jen bojíte s lidmi vyjednávat?“

„Jsem nejlepší vražedkyně světa.“ Zvedla bradu. „Nebojím se nikoho.“

„Opravdu?“ zeptal se Rolfe. „Protože já jsem světově nejlepší pirát, a bojím se velkého počtu lidí. To je ten důvod, proč jsem naživu tak dlouho.“

Neráčila se odpovědět. Otrokářské prase. Zavrtěl hlavou, usmívajíc přesně tím stylem, jakým se ona usmívala na Sama, když ho chtěla naštvat.

„Jsem překvapen, že vás Arobynn nenaučil ovládat vaši aroganci,“ řekl Rolfe. „Váš společník vypadá, že ví, kdy má držet ústa zavřená.“

Sam si hlasitě odkašlal a naklonil se dopředu. „Jak jste se tedy stal Pánem Pirátů?“

Rolfe přejel prstem po hluboké rýze na dřevěném stole. „Zabil jsem každého piráta, který byl lepší než já.“ Další tři kapitáni – všichni starší, všichni více opotřebení a všichni škaredší než on – si odfrkli, ale nevyvrátili to. „Každého dostatečně arogantního, který si myslel, že nemohl být poražen mladým mužem s pestrou posádkou a jedinou lodí. Ale každý z nich padl, jeden po druhém. Pokud získáte takovou reputaci, lidé mají tendenci hrnout se k vám.“ Rolfe přejel pohledem mezi Celaenou a Samem. „Chcete mou radu?“ zeptal se jí.

„Ne.“

„Hlídal bych si svá záda před Samem. Můžete být nejlepší, Sardothien, ale vždycky je tady někdo, kdo čeká, až uklouznete.“

Sam, ten zrádný bastard, neskrýval úsměv. Ostatní piráti se zasmáli.

Tvrdě zírala na Rolfa. Její žaludek se kroutil hladem. Nají se později – ukradne něco z hospodské kuchyně. „Chcete mou radu?“

Pokynul rukou, aby pokračovala.

„Starejte se o sebe.“

Rolfe jí věnoval líný úsměv.

*        *        *



„Mně Rolfe nevadí,“ zamyslel se Sam později v temnotě jejich pokoje. Celaena, která si vzala první hlídku, pohlédla k místu, kde stála jeho postel.

„Samozřejmě že ne,“ zabručela, vychutnávajíc si vzduch vanoucí kolem jejího obličeje. Sedíc na její posteli, se opřela o zeď a chytla vlákno její pokrývky. „Řekl ti, abys mě zavraždil.“

Sam se zasmál. „Byla to moudrá rada.“

Vyrolovala si rukávy její tuniky. Dokonce i v noci bylo na tomto prohnilém místě horko. „Možná že není moudré, abys šel spát.“

Samova matrace zasténala, když se otočil. „No tak – co pak nechceš aspoň trochu pobavit?“

„Pokud je v sázce můj život? Ne.“

Sam si odfrkl. „Věř mi. Pokud bych přišel domů bez tebe, Arobynn by mě stáhnul z kůže zaživa. Doslova. Nezabiju tě, Celaeno, udělal bych to, až bych s tím byl úspěšný.“

Zamračila se. „Vážím si toho.“ Ovívala si rukou tvář. Prodala by teď svou duši davu démonů za trochu chladného vzduchu, ale museli držet okna zakrytá – pokud nechtěla, aby ji špehovaly páry očí, které by chtěly vědět, jak vypadá. Ačkoli, když o tom teď tak přemýšlela, líbila se jí představa na Rolfův obličej, kdyby zjistil pravdu. Většina už věděla, že je mladá, ale kdyby věděl, že jedná s šestnáctiletou, jeho hrdost by se už nikdy nemusela vzpamatovat.

Byli tady jen na tři noci; mohli oba přežít beze spánku, pokud by se chtěli ujistit, že její identita – a jejich života – zůstanou v bezpečí.

„Celaeno?“ zeptal se Sam do noci. „Měl bych se bát usnout?“

Zamrkala, a pak se tiše zasmála. Alespoň Sam vzal její hrozbu trochu vážně. Přála si, aby to samé mohla říct o Rolfovi. „Ne,“ odpověděla. „Ne dnes.“

„Pak tedy nějakou jinou noc,“ zamumlal. Během několika minut tvrdě spal.

Celaena si opřela hlavu o dřevěnou zeď, poslouchajíc jeho dýchaní, když se dlouhé noční hodiny protahovaly.







18 komentářů:

  1. Skvělá kapitola, už se těším na další. Sakra, je mi fakt líto, že to se Samem skončí špatně, protože jsem si ho za ty tři kapitoly oblíbila ještě víc, než Chaola za celou knížku a to je co říct :D. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se líbí to jejich kočkování =). Ale s Chaolem by měla být taky jedna povídka, časově po Throne, tak snad už to bude lepší. Mě se třeba na Chaolovi líbí ta jeho nepřístupnost navenek, a otevřenost uvnitř. Sam je více vypočitatelný =). Alespoň podle mě =).

      Vymazat
  2. ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  3. ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc, bylo to skvělé, škoda jen, že další kapitolka bude až po Vánocích, takže taktéž přeji krásné prožití svátků a budu netrpělivě čekat na pokračování, Sam se mi celkem líbí, ale chtěla bych vidět jak mu Celaena srazí kohoutek za to jeho špičkování...;) i když je to možná jen mé přání...:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Trošku se poperou =). Ale v poslední kapitole to bude romantické =). A díky =).

      Vymazat
  5. Díky za překlad. Přeji všem krásné vánoce.

    OdpovědětVymazat
  6. Taky Ti preji pekne Vanoce:)
    A dekuji za preklad:)

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za překlad, a hezké svátky a to vše okolo přeje Katka

    OdpovědětVymazat
  8. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat