pondělí 23. prosince 2013

Démonka a její Skot - 2. Kapitola 2/2




Oh, ne. Zápletka sílí. Málokdo ho znal jménem. Obecně o něm mluvili jako o Skotovi a Niall neslyšel nikoho vyslovit jeho jméno alespoň sto let, možná více. Někdo ji zřejmě poslal, aby ho našla. Ale kdo? Vyhýbal se těm, které znal zaživa, raději se válel v jeho sebou-způsobeném utrpení. Většina těch, kdo ho kdysi dávno znali, se už pohnuli dál, jejich duše nebyly připoutány smlouvou podepsanou krví, smlouvou vrhajíc ho navždy do Jámy a dávajíc mu žízeň po víc než jen pivu. „Hej, jsem.“
Ten Niall McGregor?“
„Přijde na to. Kdo se ptá?“

„Bohužel já.“ Ani se neobtěžovala zabránit rtům ve zkřivení se do znechucení. Málem pocítil stud za jeho vzhled. Zahnal ho. Co je mu po tom, co si o něm myslí? Raději zjistí, co chce – můj penis bude její, stačí o něj požádat – a pošle ji pryč. „Co pro tebe mohu udělat, panenko?“ Projev něžnosti z něj vyklouzl. Byl to zvyk z jeho více civilizovaných dnů.
Vtipné. Byl by přísahal, že v něm už žádná něžnost nezůstala.
„Ne pro mě. Našeho pána. Lucifer chce tvůj otrhaný zadek zpět v hradě, pronto.
Její odpověď ho překvapila. „Proč?“
„Vyžaduje tvou pomoc s jeho nadcházejícím golfovým zápasem.“
Na okamžik si Niall vzpomněl na vzrušení z držení hole v ruce. Na vypálení perfektního odpalu. Zvuk, jaký hůl vydala, když trefila do správného místa na míčku. A pak si ještě s větší jasností vzpomněl na to, co mu golf udělal. „Ne.“
„Co myslíš tím ne?“
„Tím myslím ne. Nepůjdu do Luciferova hradu. Skončil jsem s golfem. Takže napochoduj s tou tvojí sladkou prdelkou zpět k němu a řekni mu, že jsi mě našla, ale odpověď zní ne.“
Jak moc si užíval nechápavý výraz na její tváři. „Uvědomuješ si, že je to šéf?“
„Vím to a je mi to fuk. Co mi udělá? Odsoudí mě k peklu? Už jsem tam, panenko.“
„Mohl by ti pobyt ještě víc znepříjemnit.“
„Jak? Prožil jsem si svůj podíl bolesti. Prolil litry krve. Vyzkoušel jsem jakékoliv mučení, které tohle zatracené místo může nabídnout.“ Cokoliv, aby mohl znovu cítit. Nic z toho nefungovalo. Niall pozvedl ramena a pokrčil jimi. „Ať zkusí to nejhorší. Neucítim nic.“ Jeho přízvuk rostl s jeho podrážděním.
V odpovědi se ty kypré rty semkly do přímky. Zatrpklá nálada nebo ne, byla zatraceně atraktivní, a co bylo horší, čím déle zůstávala, tím více na sebe upozorňovala. Z temných koutů se vpřed plížily stíny – které spaly mnoho let – natahovaly se pro její divokou duši. Pokud neodejde, brzy zjistí, proč se démoni a světlejší duše rozhodli vyhýbat se tomuto místu.
Stejně jako mnohé ženy s jedním úkolem v mysli, zdálo se, že zapomínala na blížící se hrozbu. „Uděláme to tím snadným způsobem, nebo složitým?“ Zeptala se. „Ať se ti to líbí nebo ne, půjdeš se mnou. Mám dokonalé záznamy o ukončení svých misí a nevzdám se své pověsti či prémií jen kvůli tomu, že nějaký starý, chlupatý barbar-“
To bral jako urážku. „Jsem Skot!“
„-odmítá zvednout jeho tlustou prdel-“
„Tlustou?“ Narovnal se a zamračil se na ni. „Abys věděla, panenko, to všechno jsou samé svaly.“
„-ze svého křesla, aby odbatolil jeho špinavost v sukni k nejbližšímu zatracenému portálu.“
„Už ti někdo řekl, že máš sprostou hubu?“
Při otázce na oplzlost zkroutila rty do posměšného úsměvu. „Neustále. Je to jedna z mých nejroztomilejších kvalit. Tak co to bude, Nancy?“
Jeho obočí se stáhlo v divokém zamračení, které ji ani trochu nezastrašilo. „Jmenuji se Niall. A odpověď je stále ne. Nehnu se.“
„Poslouchej, Nellie. Budu miloučká, protože mě Lucifer požádal, abych tě k němu dovedla s co nejméně zraněními, ale ty tady pokoušíš mou neexistující trpělivost. Nenuť mě, abych ti ublížila. Mohu ti slíbit, že se ti to nebude líbit.“
Jako by mu tahle sladká prdelka mohla ublížit. Její chování mu připadalo nepochopitelné. „Co máš s tím komolením jmen, děvče?“
„To je tou sukní. Rozhodila mě.“
„Je to kilt.“
„To je fuk. Kilt, sukně. Pořád jsi chlap, který předvádí své bosé nohy v něčem, co vyšlo z módy již před staletími.“
„Říká holka, co má na sobě tógu.“
„Jestli tě to utěší, tak si dělám srandu i z chlapů, dokonce i z Řeků, kteří ji nosí.“
Niall změnil taktiku. S úšklebkem se zeptal. „Takže, co máš pod ní na sobě?“
Hned mu to oplatila. „A co máš ty pod tou sukní?“
„Nic. Chceš to vidět?“
„Je příliš brzo na to, abych se dusila smíchy.“
Opilý nebo ne, Niall zachytil tu urážku. „Panenko, slibuju, že to co skrývám pod kiltem je cokoliv, jen ne legrační.“
„Máš pravdu. Cokoliv, co se nekoupalo v posledních desetiletích, s největší pravděpodobností přinutí každou ženu křičet. Nebo omdlít z toho zápachu.“
„Ty malá harpyje.“ Zvládl na ni jen nevěřícně zírat, zatímco se na něj šklebila.
„Ach, dosáhli jsme do bodu, kdy si budeme dávat přezdívky pro mazlíčky? Jak sladké. Napadá mě, že brouček by ti seděl.“
Připravil se na to, že se na ni vrhne, aby si ji přehnul přes koleno a dal jí ten výprask, o který škemrala, ale všiml si, jak se její tělo napjalo.
To děvče ho záměrně lákalo ve snaze dostat ho do vzpřímené polohy. Nejspíše by se s ním poprala a při tom by udělala něco nemužného, jako například nakopla ho do koulí a pak by ho donutila, aby ji honil na ulici, kde na něj pravděpodobně čekali skuteční válečníci, aby ho svázali a dotáhli zpět Luciferovi. Nikdy! Dal ďáblovi svou duši. Ale nikdy neslíbil, že mu půjčí svůj talent. Golf zničil jeho život. Raději bude trpět posměšky sladkého děvčete, než znovu vstoupit do klubu.
Zdálo se, že došla ke stejnému závěru, protože si povzdechla. „Opravdu jsem doufala, že to nebudeme muset udělat po zlém.“
„Tak tedy tím tvrdším způsobem. Pojď, sedni si mi na klín a uvidíš.“ Poplácal si na koleno, překvapený tím, že v jeho slovech byla pravda. Poprvé za dlouhou dobu se jeho penis probudil kvůli něčemu jinému, než močení. Jaká škoda, že ho nejspíš nenechá ho použít. Fascinovaný návalem krve v oblasti jeho slabin si nevšiml, když se předklonila, aby popadla stůl. Nicméně potom s trochou nedůvěry sledoval, jak ho zvedla a odhodila z cesty, čímž narazil do jednoho z plížících se stínů.
Sakra. To děvče mělo v těch perleťově bílých ramenech sílu. Přesto, trochu svalů nebylo žádným soupeřem pro plnohodnotného dospělého muže, jako byl on. Ukázal na ni prstem a kývl. „Pojď a zazápas si s něčím trochu těžším.“
„Nedočkavý, co?“ Provokovala ho se zkřivenými rty.
„Jako panna v nevěstinci, panenko.“
„Taková výmluvnost. Není divu, že se dívky perou cestou k tvým dveřím.“
„Nemyslíš cestou k mému ptákovi?“
„Spíš k tvé zarostlosti.“
Oh, ten komentář si zasloužil sípavý kašlavý smích. Byl by odpověděl, ale čas vypršel. Než se stihla pohnout, stíny vyrazily z rohů, hladové po její živoucí duši.
Vzhledem k jejímu chování a poznámkám Niall opravdu necítil inspiraci k tomu, aby pomohl té protivné harpyji. Nesobeckost nebyla něčím, co by obvykle cvičil. Jeho představa milosrdenství se obvykle sestávala z rychlé smrti oproti dlouhé a plné křiku – to vše záviselo na jeho náladě. Vzhledem k jeho morálním názorům na pomoc slabším měl v plánu udělat to, co vždycky. Posadit se a užít si představení. Přesto… docela si užíval ohnivou povahu toho děvčete, i když to nebylo zrovna ženské.
V jeho době ženy nezpochybňovaly svoje pány, ani muže. Udělaly to, co jim bylo řečeno. Staraly se o muže. Znaly své místo. A také nosily sukně dolů až ke kotníkům, skrývajíc ženské atributy. Jistě, doba se změnila. Viděl zprávy a sledoval, jak pálily podprsenky – čin, který z celého srdce schvaloval s ohledem na ty pekelné věci, které nikdy nešly sundat. Chtěly stejná práva. To by mohl zvládnout, ale za oplátku by si mohly vybojovávat své vlastní zatracené bitvy. Dokonce i ty nevyrovnané, jako byla ta, která právě stála před ním tváří v tvář.
Nicméně, téhle upřímné panence se podařilo něco, co zvládl málokdo a to během několika minut. Přiměla ho zapomenout na nenávist z toho, že je naživu – nebo, vzhledem k jeho upířímu stavu, byl by přesnější termín nemrtvý? Ať tak či onak, přiměla ho cítit i něco jiného než jen bídu. Přiměla ho začít chtít… no, šukat. Nezasloužilo si to nějakou formu poděkování? A hodilo by se mu trochu cvičení. Nemáchnul svým mečem – kovovým i tělesným – už delší dobu.
Nehledě na to, jak se mu posledně vyplatilo přemýšlet penisem, vyskočil ze své židle přímo na ni, rozhodnutý potrénovat trochu toho zarezlého rytířství a strčit ji za sebe, aby jí neublížily.
Špatný tah. Málem za svou velkorysost dostal hladké oholení. Pouze díky rychlým reflexům, které byly mírně otupené alkoholem, ve kterém marinoval svůj systém, se vyhnul bleskovému vytasení sekery, kterou měla připoutanou na zádech. I přes svou rychlost ztratil několik dredů. Démon za ním? Ten neměl až takové štěstí.
Zdálo se, že cílem nebyla Niallova hlava, ale ten ničema, který se ho snažil použít jako štít a plížil se k ní zezadu. Neměl čas na obdivování jejího rychlého díla či vyjádření své nedůvěry ohledně toho, že má vůbec dostatečnou sílu na ohánění se takovou masivní zbraní, aby usekla hlavu menšímu démonovi. Násilí vypuklo a jako obvykle Niall skončil ve středu, ale pro jednou ho nejenže nevyvolal, ale také nebojoval sám.
Máchajíc pěstmi a spojujíc se s měkkým masem, skočil do boje se zběsilým výkřikem a radostí. Nic nebylo tak dobré jako staromódní rvačka, dokonce, ani když šlo o rvačku, kde nebyl potřebný. Netrvalo dlouho, aby pochopil zajímavý fakt. To děvče nepotřebovalo pomoc žádného muže. I přesto, že z vnějšku vypadala jako žena, měla ducha i dovednosti bojovnice. Zarazil se a obdivoval její pružnost, protože, zatraceně, to byla radost pohledět.
Pohybujíc sekerou jako kdyby to byla část jejího těla, žlutooké děvče ničilo všechny zuřivé démony, kteří měli odvahu k útoku. Bez přestávky a zbytečné námahy točila svou zbraní a všude tam, kde s ní navázala kontakt, odlétávaly končetiny a tmavá tekutina vybuchovala jako gejzír. Většina žen, které Niall znal, by se krčily a skrývaly před násilím. Nebo tak tomu alespoň bylo v jeho době. Krveprolití a kvílení umírajících tvorů jeho upovídané děvče nijak nezpomalilo. Naopak, její rty se roztáhly v divokém úsměvu, oči jí nadšeně zářily, připomínajíc zhoubné zlato a unikl jí smích. Úžasný, radostný smích, který doprovázel každý smrtící úder.
„Sežer tohle, ty hajzle,“ jásala. „Chcípni, ty jikro jámy,“ zachechtala se. „Jejda, teď neztrácej hlavu,“ provokovala, když další padl k zemi. Její postoj v něm něco rozpálil, požár, o kterém si myslel, že ho už nikdy neucítí. Zahřál jeho nemrtvé srdce a dal mu obrovskou erekci.
Fascinovaně a vzrušeně sledoval, jak tančila mezi útočníky, dokud tam nestala sama. Ostatní štamgasti se jí s respektem vyhnuli obrovským obloukem, když na ně obrátila pozornost. I přes její zdatnou ruční práci se Niall nepohnul a zatleskal, když se otočila, aby mu znovu čelila.
„Vynikající, děvče. Krásná práce se sekerou.“ Na ženu. Na druhé straně, Niall ve svém životě nikdy nebyl tak rozrušený pohledem na ženu na vrcholu násilí a součastně tak vzrušený.
Opřela se o rukojeť její zbraně, na kůži se jí leskla jen nepatrná vrstva potu – na kůži, kterou chtěl olízat – a sotva na něj povytáhla obočí. „Teď, když víš, že dokážu tvůj chlupatý zadek v boji porazit, půjdeš se mnou dobrovolně?“
Myslela si, že by ho dostala? Zřejmě neznala jeho pověst. Unikl mu chraplavý smích. „Zdá se, že tě přede mnou nikdo nevaroval. Ve své době jsem byl znám jako Hrůzostrašný McGregor.“
„Nikdy jsem o tobě neslyšela.“
„Určitě jo. Zabil jsem svým mečem a holýma rukama stovky.“
„Promiň. Stále nic a to jsem viděla všechny dokumenty Jámy o těch největších záškodnících, kteří zde momentálně jsou.“
„Byl jsem zemanem!“
„A já byla královna. Zatraceně velký problém. Nyní, pokud už jsi skončil se snahou přesvědčit mě o své velikosti, čekají na nás místa k navštívení a ďábel k vidění.“
„Odpověď je stále ne.“
„Uhm, nesledovals mě právě v akci? Opravdu si myslíš, že mě zajímá, co si o tom myslíš? Ochotný či ne, jdeš se mnou.“ Aby tomu dodala na důrazu, udeřila sekerou o podlahu.
Zatraceně s ním, ale chtěl přijmout její výzvu a dát jí lekci. Kupodivu jí ale nechtěl ublížit, což by se stalo, kdyby pokračovala v jejích bláznivých pokusech přimět ho, aby ji doprovodil. Ale co mohl udělat, aby zabránil boji? Něco, co ve svém minulém životě nikdy neudělal.
„Ach, půjdu s tebou.“ Zamrkal, což byl koketní pohyb, o kterém netušil, že je ho schopen. „Nejdřív si mě ale musíš chytit.“
A s těmito vyzývavými slovy jí Niall zamával na rozloučenou a přenesl se pryč.


30 komentářů:

  1. Super,diky za preklad.Tesim se na pokracovani.

    OdpovědětVymazat
  2. Diky za preklad ! pobavila jsem se , knizka vypada skvele, tesim se na dalsi kapitoly :-) a veeeeliky podekovani, ze na nas myslis i o svatkach ! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  5. Vďaka za suuper kapitolu , teším sa na ďalšie...Šťastné a Veselé Všetkým.. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky za překlad, tahle knížka je skutečně povedená, vybraly jste dobře.

    Andy

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za další kapču, taková správná předvánoční komedie :-D

    OdpovědětVymazat
  8. Úžasná kapitolka. Díky moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad :D

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  13. Skvela kapitola:) Strasne se mi libi autorcin humor:)
    Uz se tesim, az nase demonka Nancy (nebo Nellie?) chytne:D A nebude Aella potrebovat kolik na nos, kdyz k nemu bude tak blizko, aby ho mohla svazat a prepravit k Luciferovi:)?
    Dekuji moc za preklad i korekci:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dovolim si malicky spoiler :D - Nebude potrebovat kolik, protoze ho ve 4te kapitole natvrdo vykoupe :D I kdyz se s ni bude snazit prat, tak bude mit chlapecek smulu :D

      Vymazat
    2. To bude urcite sranda:)
      Diiiky:)

      Vymazat
  14. díky za překlad :))

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za překlad a korekturu.

    OdpovědětVymazat
  16. Díky moc za překlad :))

    OdpovědětVymazat
  17. Ďakujem , teším sa na pokračovanie

    OdpovědětVymazat
  18. Tak tenhle díl je vážně super. Na tu koupel už se rozhodně těším. :-)
    Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  19. Díky za kapitolu :-D. Tuhle autorku miluju. Vše NEJ do Nového roku a hlavně sílu a chu't do dalších skvělých překladů a korektur. Lenka

    OdpovědětVymazat
  20. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  21. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat
  22. no naprostá paráda! Díky moc

    OdpovědětVymazat
  23. Děkuju moc za překlad.

    OdpovědětVymazat