pondělí 2. prosince 2013

Démonka a její Skot - 1. Kapitola 2/2



Škoda, že její šéf stál v golfu totálně za hovno, ne tedy, že by se mu to někdo odvážil říct. Lucifer miloval hraní, ale tenhle sport se jednoduše rozhodl, že ho milovat nebude. Jediný důvod, proč se někdy dostal tak blízko k vítězství bylo to, že podváděl. Nebo zabíjel soupeře. A pokud šlo o zápas odehrávající se každé století proti jeho bratru Bohu a dalším mocným bytostem, tam byli naštěstí všichni stejně mizerní.

Ať už to však byli hrozní hráči nebo ne, všichni tu událost stejně sledovali v televizi. Nefandit svému pánovi – to byl nejjistější způsob, jak si zajistit jeho hrozivou zuřivost. Navíc, tu srandu nic nemohlo předčit.
Pouze s mlhavými informacemi, alias jménem, opustila Aella tréninkové hřiště a Lucifera – který si pohupoval se svým hrozivě mocným černým mečem, křičíc na kohokoliv, aby přišel a hrál si s ním. Uvažovala, který z démonů bude mít tu smůlu a vytáhne si nejkratší slámku. V závislosti na šéfově náladě mohl sparing skončit buď slávou a místem v Luciferově elitní stráži, nebo smrtí. Hazardní hry s vlastním životem nebyly vysoko na seznamu hodnot u žádného démona.
S žádnou představou, kde začít, zamířila Aella ke krámku její nejoblíbenější a nepřesnější vědmy. Ve smrtelném světě existovala magie jen ve slabých částech a šarlatánů, kteří tvrdili, že mají zvláštní moc, byla všude tuna. Nicméně v pekle byly esoterické síly mocné. Démoni a další bytosti se schopnostmi přivolat, najít a zformovat tyto síly, byli běžní, i když většina z nich přežila jen krátce. Konkurence byla vysoká, ale pokud jste mezi nimi dokázali najít někoho dobrého, byl rozhodně užitečný pro lovce, jako byla ona.
Vyvolávající si portál vlastní magií dost veliký na to, aby jím prošla do místa, které již předtím navštívila, se Aella objevila před krámkem ve třetí jámě pekelné. Blikající neon nad oknem sliboval: Osudy, kletby a nejlepší Souvlaki[1]Vážně. Nikdo nedokázal porazit Sashinu směs bylin a záhadné maso, kterému říkala vepřové, ačkoliv v této části pekla bylo najednou méně pekelných krys, než jinde. Ať už používala cokoliv, chutnalo to zatraceně dobře na talíři s rýží, řeckým salátem a tzatziki omáčkou.
Aella vešla za nesouhlasného zvonění několika málo zvonků zavěšenými nad dveřmi. V obchodě jí polechtala nos známá vůně pečeného masa a bylinek. Kouř se obtáčel kolem popelavého okna a jednoho zavěšeného světla zahaleného barevnými krystaly, když Aella mířila dozadu, hledající svou kamarádku. „Sasho? Pracuješ dnes? Potřebuji pomoct někoho najít.“
V zadní části místnosti zachrastily korálky, když se její přítelkyně objevila. Většina lidí by očekávala scvrklou starou ženu, silně zahalenou šátky a závoji, s velkými kruhovými náušnicemi. Povídejte o stereotypu. Sasha byla více moderní cikánka, navlečená v té nejkratší minisukni, s horním tričkem oříznutým tak, aby odhaloval její modrý piercing a s krátkými, špičatými vlasy, které měla momentálně obarvené na ohnivě červenou. Aella si myslela, že její nosní piercing ve tvaru jednorožce byl mimořádně hezoučký.
„Aella! Moje oblíbená děvka. Neviděla jsem tě celé věky.“
„Omlouvám se. Byla jsem zaneprázdněna prácí pro velkého chlapíčka. V poslední době se objevila spousta nevychovaných démonů a duší.“
„Povídej mi o tom. Z té moci a znamení a podobných sraček poslední dobou šílím.“
„Oh. A co říkali?“ Na rozdíl od šílenců, když Sasha tvrdila, že s ní duchové mluví, myslela to vážně. Sasha to přirovnávala k tomu, že je to jako být kanálem pro každé božstvo, příliš levným na to, aby si mohla dát reklamu do New Hell Times.
Sasha protočila oči tak, že jí bylo vidět jen bělmo, než vklouzla do podivného stavu. Z jejích žhavých, růžově namalovaných rtů vycházel hluboký hlas. „Přijde čas, kdy veliký a mocný lord hříchu znovu ukáže své skutečné já a mi všichni se budeme třást před jeho mocí a připojíme se k němu v bitvě.“
I přes horko v pekle Aella přesto cítila chvění. Nenáviděla takhle pošahané předpovědi.
Sashiny oči se vrátily do normálu a usmála se. „Ha, co o tom víš? Zdá se, že se Satan chystá usměrnit své přisluhovače. Bylo na čase. Někteří z jeho lidí jsou příliš drzí už i na peklo. Ale to není důvod, proč jsi tu. Hledáš svalnatého Skota.“
Vědouc, že nemá cenu vyslýchat svou kamarádku ohledně jejích vědomostí, Aella přikývla. „Jo. Nějakého takzvaného Nialla McGregora. Nějaké návrhy na to, kde by mohl být?“
„Samozřejmě. Celá desetiletí se nikam nepohnul. Najdeš ho v Triple D.“
Aella nakrčila nos. „Fuj. Jen ne v té díře. To to místo nikdo ještě nevybombardoval?“ Nic menšího než atomový výbuch by nedokázal odstranit tu skvrnu zoufalství z toho smetiště.
I přes to, jak ho vyobrazovala lidská média, nebylo peklo tak rozdílné od smrtelné říše. Pokud se dal ignorovat načervenalý nádech a zamračené nebe, neustálé padání popele a obecný nádech melancholie, Jáma vypadala jako stovka dalších průmyslových měst.
Velké budovy, mnohé z nich potřebovaly opravit. Přeplněné ulice. Díry na silnicích – to, jak velké, záleželo na lokaci. Vnitřní kruh, kde bydlel Lucifer v jeho masivním zámku, byl nejvíce udržovaný, panská sídla byla bohatá, ulice většinou dlážděné, vzduch čerstvější, nebylo tam tolik lidí a korupce nebyla tak zlá. Čím vzdálenější kruh, tím byl méně civilizovaný, tím více budovy chátraly, tím hrubší a méně se zajímající lid byl. Aella žila ve čtvrtém kruhu, to bylo to nejlepší, co si mohla dovolit. Sashin obchod byl ve třetím.
V tom, co bylo řečeno, byla jediná výjimka kromě kruhů – oblast kolem propasti. Nacházela se přes klikatou silnici, jež byla ztracena pod písky času – a spolknuta obřím, krátkozrakým hadem, který žil v této pusté poušti – propast byla doslova obří dírou v centru pekla. Něco na způsob Grand kaňonu, místo, kam odcházely duše, když zaplatily za své hříchy a chtěly se pohnout dál. Lucifer jí s oblibou nazýval recyklátor přisluhovačů. Zatracení ji nazývali svou druhou šancí. Bylo to to nejobávanější a současně nejuctívanější místo v pekle.
Člověk by si myslel, že možnost znovu žít dobrý a spravedlivý život, který by vám mohl vysloužit poslání duše do nebe během dalšího pokusu, by zanechala ty duše ve frontě čekající, až se budou moci vrhnout dovnitř. Opak byl pravdou. Většinou to zabralo celé staletí, někdy i déle, než se většina z nich poddala. Něco na tom, že skutečně zemřou, přijdou o své vzpomínky a jejich duše se pročistí, je zatraceně děsilo. Byl to právě ten strach, který dělal z oblasti kolem propasti tak ubohou zónu. Ti, kteří chtěli být znovuzrozeni, cítili volání, ale chyběla jim odvaha a tak stále otáleli. Pili. Přemýšleli. Váhali. V důsledku toho se ta oblast změnila ve skládku. Lidem na pokraji sebevraždy bylo jedno, jestli se jim zřítí střecha nad hlavou, nebo jestli prach utvoří takové nánosy, aby se na nich mohli vyspat.
 Zatraceně, Aella nesnášela návštěvy toho depresivního místa. Jako démon Aella nikdy neskončí v propasti, pokud bude chtít trvalou smrt. Démoni neměli duši tak, jako lidé. Poté, co zemřeli, byli nadobro pryč.
Dobře, že prokázala, že je ji příliš těžké zabít – a že líbala ten velký zadek. Lucifer nechával své nejoblíbenější přisluhovače začarovat tak, že byli prakticky nesmrtelní. Což byla rozhodně šikovná věcička, zvlášť když potřeboval někoho potrestat. Koneckonců, bylo těžké strhávat kůži ze zlobivé duše na věčnost, pokud se během několika minut začala hroutit ztrátou krve.
„Dáš si šálek kávy?“ Zeptala se Sasha.
„Měla bych jít. Lucifer toho Skota potřebuje co nejdříve. Jde o nadcházející golfový turnaj, víš.“
„Ano, vím. A bude to hodně bizardní.“
Pokud něco takového tvrdila Sasha, pak věděla, že to bude pravda. „Nějaké tipy na vítěze?“
„Budoucnost je stále nejasná. Cesty se ještě rozdělují.“
„Stojíš za nic. Moje šeková knížečka čeká, až si vsadím, ale pořád ještě nevím, na koho.“
„Šukej Psa.“
„Cože?“
„Závod ďábelských psů. Sobotní zápas. Šukej Psa je jistá výhra, pokud jeho trenér nebude nachytán manželkou, jak šuká jeho přítelkyni za pomoci dětského olejíčku na saténových povlečeních.“
„To je příliš mnoho informací.“
„Povídej mi o tom. Viděla jsem to v živých barvách, a věř mi, když říkám, že ten trenér není něčím, co by někdo chtěl vidět.“
„Můžu se na kafe stavit jindy?“
„Samozřejmě. Vrátíš se brzy.“
„Já?“
„Jo. Oh, a odpověď je navždy.“
„Odpověď na co?“
„Otázku ti ještě nemohu prozradit. Leží v budoucnosti. Ale protože jsi taková tvrdohlavá mrcha, myslela jsem, že ti pomůžu s odpovědí.“
„Nesnáším, když tohle děláš,“ zabručela Aella.
„Já vím.“ Sasha se samolibě usmála. „Tady máš oběd na cestu.“ Sasha jí podala papírový sáček, který se jakoby mávnutím kouzelného proutku objevil po jejím boku.
Aellyn žaludek zahřměl. Nepotřebovala psychické síly, aby věděla, že to, co je v něm schované, bude dobré. Zatraceně dobré. „Díky. A hej, než půjdu, jak ti to jde s tím upírem, jakže-se-jmenuje?“
„Vlad? Probodla jsem ho kůlem. Chystal se mě podvést a zlomit mi srdce.“ Sasha pokrčila rameny. „Zničila jsem ho jako první.“
Nikdy nezkoušejte vědmě šukat za zády. Zvláště ne té s vražednými schopnostmi. Poté, co se objaly na rozloučenou a slíbily si, že se brzy uvidí, Aella odešla. A zatímco okusovala své souvlaki ze špejle, nemohla si pomoci, ale přemýšlela nad Sashinými tajemnými slovy. Navždy. Co to sakra má znamenat?
A ještě více zarážející – co byla zač ta zatracená otázka?




[1] řecké jídlo sestávající se z malých kousků masa a někdy i zeleniny, grilovaných na špejli.

30 komentářů:

  1. Díky za překlad, těším se, až se potkají :)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Navzdy?...Co treba: Jak dlouho nam to spolu vydrzi:)?
    Uz se nemuzu dockat az se dozvime taky neco o tom Skotovi:)
    Dekuji moc za preklad:)

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  5. Díkes :-) super, že to překládáte ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělý překlad, díky!

    OdpovědětVymazat
  7. Díky za super překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Tohle je prima vtipné čtení, díky moc za práci s překladem.

    Andy

    OdpovědětVymazat
  9. Perfektní, děkuji, hláška: Vlad probodla jsme ho kůlem, dobrý....

    OdpovědětVymazat
  10. Děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  11. díky za překlad :))

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Skvělé, hlavně Sasha se mi líbí. :-) Děkuji

    OdpovědětVymazat
  14. Super, už som sa nevedela dočkať.

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  16. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  17. vďaka za preklad

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji, moc jsem se těšila na další kapču :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  20. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat