sobota 9. listopadu 2013

Démon a jeho psychopatka - 13. Kapitola




Utekl jeden den. Dva. A pak tři. Neukázal se.
Katie by to nemělo překvapovat. Koneckonců, technicky mu jeho prohlášení o lásce vhodila zpět do ksichtu. Srazila ho do bezvědomí. Jo, a přivázala ho k nábytku.
K čertu, z toho jediného, co věděla, tam mohl být svázaný a hrdost mu zabraňovala volat o pomoc. Ale přesto, pokud ji skutečně miloval tak, jak tvrdil, nic by ho neudrželo. Takže co, že se vypravila do nejtemnějších zákoutí temného lesa a skrývala stopy? Jistě, šla na jediné místo, o kterém si byla jistá, že mu z něj bude běhat mráz po zádech, na pavouky zamořené území s pavučinami tak velkými, že by spolkly živoucího démona a obalili ho jako budoucí svačinku. Úmyslně? No, jo. Jen to doplňovalo její paniku, když se jako srab plížila k místu, na kterém žil jeho největší strach. Obří, osminohé, chlupaté příšery.
Navzdory jejímu tvrzení, že ji nemůže milovat, že se jen dává znovu dohromady, část z ní stále věřila, že přijde a najde ji. Že dorazí s nelítostným výrazem a rozzlobený, připravený do ní natřást rozum. A pak ji bude šukat, dokud mu neslíbí, že ho znovu neopustí.
Bláznivý sen. Myslela si, že má dost rozumu, aby odehnala takové fantazie. A přesto, bez ohledu na to, jak samu sebe kárala a nadávala si do bláznů, znovu v ní ožívaly, kdykoli zaslechla prasknutí větvičky, nebo šustnutí pavučiny.
Ačkoliv, byly to už tři dny. To bylo více než dost času na to, aby ji našel, kdyby opravdu chtěl. Zřejmě nechtěl.
Seděla na větvi, pohupovala nohama a vzdychala. A když si pomyslím, že jsem mu skoro uvěřila, že mě miluje.
Ruce se obtočily kolem horní části jejího těla, chytily ji jako řetězy z oceli.
„Co to sakra!“ Vykřikla. Neslyšela ani šepot zvuku, ani jakýkoliv náznak pohybu, než uvízla v – podívala dolů, srdce se jí rozbušilo – držení nevrlého, ale přesto sexy démona. Přišel si pro mě!
„Ahoj,“ zapředl jí Xaphan do ucha chraplavě, takže to vystřelilo brnění až k jejím prstům na nohách.
„Jak ses ke mně připlížil?“ Zeptala se, nepřipravena čelit mu, ne když celé její tělo – srdce i mysl – překypovaly radostí z jeho příchodu.
„Mistr stínů, pamatuješ?“
„Ale já schovala stopy.“
„Půjčil jsem si nos přítele.“
„Jsem v centru území pavouků.“
„Jo. Všiml jsem si. Ještě, že jsem si s sebou přinesl obrovský sprej proti pavoukům.“
Kousnutím zabránila smíchu z představy, jak bojuje s pavouky pomocí obřího červeného spreje Raid. „Trvalo ti to tři dny,“ obvinila ho.
„Byl jsem zaneprázdněn.“
Zaneprázdněn čím? Tím, že honil ostatní ženské? Snažil se na ni zapomenout? „No, už je pozdě.“
„Pozdě na co?“
„Pro mě. Už nemám zájem.“
„Ano, máš. Chyběla jsi mi. Taky se ti stýskalo?“ Zašeptal a jeho dech jí polechtal ucho.
Chyběla mu? Její srdce se rozbušilo rychleji. „Ne. Vůbec jsi mi nechyběl. Ani maliličko.“
„Lhářko.“ Zasmál se a otočil ji v jeho náruči tak, že mu čelila tváří v tvář, stále jako v kleštích.
„Proč jsi přišel?“
„Protože tě miluju.“ Přitiskl jí ruku na ústa dříve, než stihla zareagovat. „Ne. Ještě nemůžeš mluvit. Všiml jsem si, že máš tendenci docházet k chybným závěrům, takže tentokrát mě budeš poslouchat. Miluju tě, Katie, zabijačko démonů a sexy psychopatko.“
Zavrtěla hlavou pod jeho vynuceným mlčením.
„Nesnaž se to popírat. Vím, co cítím. A já ti teď říkám, že tohle jsem nikdy předtím necítil.“
Přimhouřila oči.
„Nikdy. To, co jsem měl s Roxanne se nedokáže vyrovnat tomu, co cítím k tobě. Ani náhodou. Potřebuju tě.“ Ne, ona mu nepodlehne. Musí zůstat silná.
„Tvrdohlavá psychopatko. Fajn, potřebuješ další důkazy? Den poté, co jsi odešla, jsem šel do baru.“
Aha, podvodník.
„Nechal jsem ženy, aby na mě útočily ze všech stran.“
Ach, dokázala cítit, že na ni jde vraždící řádění.
„Zanechaly mě chladného.“
Řádění bylo odloženo.
„Tak jsem šel na seznamku.“
Krevní tlak stoupl.
„A představili mi tak krásné, nádherné ženy.“
Chystala se explodovat.
„Žádná z nich se tobě nemohla vyrovnat.“
Výdech.
„Vím, že jsem hoden tvé důvěry, a ty bys to měla také vědět. Strávil jsem tři sta let tím, že jsem si nevšímal žádné zatracené ženy, a věř mi, že se mi mnohé snažily dostat do kalhot. Žádná, ani jedna zatracená ženská, nevstoupila do mých bezesných nocí. Nikdo, dokonce ani Roxanne, mě nepřinutil honit si penis tak dlouho, až bolel. Nikdy se mi znovu nechtělo smát. Dokud jsem nepotkal tebe.“
Cítila, jak štít, který si kolem sebe vytvořila, praská. Horečně se ho snažila slepit zpět myšlenkami na vraždění a mrzačení. Peklo se chystalo mít nedostatek žen.
„Nedávno jsi mi řekla, že jsem Roxanne nemohl skutečně milovat, protože jsem toho o ní věděl příliš málo. No, nemiloval jsem ji. Ale můžu dokázat, že tebe ano.“ Posadil se na zem a nedal jí jinou možnost, než se mu uvelebit na klíně. Jistě, mohla by bojovat, vytasit nůž a prolít trochu jeho krve, ale… chtěla slyšet, co měl na srdci.
„Tvá oblíbená barva není růžová, jak po celou dobu tvrdíš, ale fialová. Veškeré tvé spodní prádlo je fialové, stejně jako tvé povlečení a ručníky. Dokonce i tvé zatracené talíře a příbory jsou v té holčičí barvě. Ale myslím, že bych si na nich měl zvyknout jíst, protože tě nemám v úmyslu opustit.“
Dobře, tak trochu začenichal a dobře hádal. Nic to neznamenalo. Každý, kdo by se pořádně podíval, by to zjistil.
„Jen abys věděla,“ pokračoval. „Nastěhuješ se ke mně, protože můj byt je větší. Už jsem zavolal malíři, aby vymaloval ložnici nafialovo, ale pokud to někomu řekneš, prozradím skutečnost, že tajně sleduješ American Idol.“
Oči se jí rozšířily. To by neudělal? Hmm, soudě podle škubnutí na jeho rtech jo, udělal. Sakra, líbil se jí jeho styl.
„Tvé oblíbené jídlo, které je od teď i mým, je dokřupava osmažené kuře s bramborovou kaší, omáčkou a pečivem. I když, možná, že bych to občas smíchal raději s nějakou bagetou, samozřejmě francouzskou.“
Opět to bylo příliš snadné. Její poslední jídlo před popravou bylo v záznamech, na které se mohl podívat, než sem přišel. Nic to neznamenalo. Ale ani ona tomu už nevěřila.
„Miluješ mucholapku podivnou[1], protože ti připomíná tvůj oblíbený film, Little Shop Of Horrors[2]. Chceš pojmenovat své první dítě Jennifer, jen proto, že se ti to líbí.“
To chtěla.
„Tvůj oblíbený dezert je koláč s kokosovou náplní a hodně šlehačky. Máš ráda kávu se třemi lžičkami cukru a spoustou smetany. Toast jíš s dvojitým sýrem. Nenávidíš holčičí filmy. Ráda zpíváš Madonnu, když jsi sama. Jo a myslíš si, že ten vlkodlačí frajer z True Blood je žhavý. Což mimochodem nebude pravda dlouho, protože mu nakopu prdel tak silně, že už nikdy neopustí jeho dům, takže ztloustne a zošklivý.“ Pustil její ústa.
„Není třeba, abys nakopával Alcidovo zadek. Tvůj je mnohem hezčí.“
„To je všechno, co k tomu řekneš?“
Pokrčila rameny. Dobře, tak tedy odhalil spoustu jejích tajemství. Vynaložil úsilí. Neznamenalo to… ach, seru na to. Koho se snažila oblbnout? Milovala toho démona, a pokud on nemiloval ji, tak to velice dobře předstíral. A jestli jí někdy ublíží? Rozřeže jeho zadek na tolik kousků, že se s nimi nezadusí ani žádné démonské dítě. „Zapomněl jsi na jednu věc.“
„Ne, to ne.“ Vzal její obličej a zajal její pohled. „Máš sen o tom, že se zamiluješ do někoho, kdo ti nikdy neublíží. Nikdy tě nezradí. Kdo by raději zemřel, než aby tě opustil. Chceš někoho, komu můžeš věřit a milovat ho. A tou osobou jsem já. Jsem tvým snem a ty jsi smyslem mého života.“
„Fajn. Přiznávám to. Miluju tě. Ale jen abys věděl, to, že tě miluju, neznamená, že ti nevyrvu srdce, pokud se jen jednou podíváš na nějakou ženu chtivým pohledem.“
„Má drahá, násilná psychopatko, cítím to stejně.“
Nic nevykřikovalo do světa víc stvořeni-jeden-pro-druhého, než odpovídající vražedné sklony.
„Takže co teď?“
„Teď půjdeme domů. Protože to bude navždy, miláčku.“
„Dokud nás smrt nerozdělí?“
„K čertu s tím. Budu tě sledovat do jakéhokoliv posmrtného života, který je připravený pro démony a šílence.“
Zasmála se. „Dobře. Stvrdíme to polibkem?“
„Za momentík. Vzhledem k tomu, že mě miluješ, mám pro tebe úkol.“
„Jaký?“ Zeptala se a naklonila se blíž, čekající na svůj polibek.
„Můžeš nás odtud dostat? Došel mi sprej a jsem si docela jistý, že jsem obyvatele tohohle strašného místa pořádně naštval.“ Xaphan pozoroval stíny protkané pavučinami s podezřením.
Rozesmála se a upoutala jeho pozornost objetím, aby neviděl obrovského chlupatého pavouka, který se mu vznášel nad hlavou, než aktivovala amulet.
A zatímco se jejich milování opozdilo kvůli jejich žárlivosti, když se na něj sukuba odvážila mrknout a démon se otočil, aby se podíval na její zadek, zatímco mířili k jeho bytu, bylo to přesně takové, v co doufala. Nahé, žhavé, zpocené, plné lásky a trošky krve.
Pokud šlo o improvizované tetování, které mu vyřezala – „Majetek Katie“ – do hrudi, tak to nosil s hrdostí, jakmile kvůli tomu tedy přestal řvát.
A i když měla stále problémy se vztekem, vztekem, který se přesměroval většinou na každou ženu, která se s ním odvážila flirtovat, už nebyla sama. Milovala svého nevrlého démona – s jeho vlastními problémy se vztekem ve směsi se zdravou dávkou žárlivosti – a konečně našla jejího Prince Krasoně a její šťastně až do smrti.



[1] Masožravá kytka
[2] Malý obchod hrůz

32 komentářů:

  1. Super, díky za překlad!! Mirka

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad, byla to super knížka :)

    OdpovědětVymazat
  3. Díky za překlad. Opravdu stvořeni jeden pro druhého:-).

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuji za překlad,super kniha :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuju za další kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tinka: super :) velká vdaka za dnesnú časť :)

    OdpovědětVymazat
  7. Juj, to bylo krasne:) Strasne me to bavi cist - vzdycky se u toho zasmeju:)
    Dekuji moc za preklad:)

    OdpovědětVymazat
  8. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  9. Super kapitolka. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  10. Díky moc za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  11. Vďaka, bolo to opäť super.

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za překlad... ;-)
    D.

    OdpovědětVymazat
  13. Moc děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Díky moc za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  16. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  17. Moc díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  18. Ti dva jsou prostě perfektní. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  19. děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  20. Díky moc za úžasnou kapitolku.

    OdpovědětVymazat
  21. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat