pátek 9. srpna 2013

Démon a jeho čarodějka - 13. Kapitola




Hledání Francisca se ukázalo jako jednoduchá věc. Poslal dalšího impa, aby ji vedl. Odporná kreatura se zelenou kůží trvala na tom, aby si nasadila amulet na zajištění toho, že byli sami, slabá magie, které se jednoduše zbavila.
Ušklíbla se na najaté stvoření a řekla. „Je tady jen má maličkost. Vezmi mě k tvému zaměstnanci.“

Vedl ji cestou v kruzích, až měla nutkání s impem netrpělivě zatřást. Jako by taková věc dokázala zastavit nějakého stopaře. Jak málo toho Francisco věděl.
Když se o několik hodin později se dostali ke skladu na straně smrtelníků, málem se začala smát, jak klasické to bylo. Musely se všechny zločinné věci dít v noci v opuštěných prostorech? Ačkoliv, s tím co plánovala dělat po záchraně, jí prostory vyhovovaly, protože selhání nebyla možnost. Ona Remyho zachrání. Pošle Francisca a jeho matku zpátky do pekla. A potom, udělá tu nejtěžší věc ze všech; dá Remymu svoji důvěru.
Známá babizna ji přivítala u dveří, Luysa, pořád nosící její středověký ohoz skládající se z přehozu a černých šatů. Ale Ysabel neměla čas se zahazovat s tou protivnou ženskou.
„Takže ta děvka se ukázala. Běž to říct mému synovi.“ Matrona nařídila impovi.
Ysabel řekla pár slov a švihla rukou. Obalila impal v bublině, než stihl spustit alarm, usmála se na Luysinu šokovanou tvář.
„Ty bys neměla být schopná tohle udělat. Podle tvojí smlouvy.“ Vyprskla matrona.
Ysabel se pomalu usmála. „Věc se má tak, že někdo převzal podmínky na sebe. Překvapení!“
„Franci – „
Ysabel rychle vyčarovala další kouzlo, které Luysu utišilo dřív, než stihla dokončit svůj výkřik.
„Normálně bych sama zůstala na tvé poučení,“ řekla. „Ale musím zachránit jednoho démona. Ó, Jallayno!“ Ze stínů za ní, zamaskovaná kouzlem na cestu, se vynořila Remyho matka.
„To je ta, která si ráda hraje s ohněm?“ zeptala se, sledujíc Luysu žlutýma očima.
„Jo, taky je to ta, která se snaží, abys prohrála sázku, když drží mě a Remyho od sebe.“
Se syčením se blížila, její oči se naplnily násilným šílenstvím, což Ysabel přišlo roztomilé. Tohle byla tchýně, kterou by si mohla zamilovat.
„Nikdo si nebude zahrávat s mým chlapečkem.“
S otevřenými ústy v nevyřčeném výkřiku se Luysa otočila, aby utekla, ale proti matce, která chtěla trestat, neměla šanci.
Ysabel jemně zamávala prsty na rozloučenou jak se Jallayna vzdalovala se svou kořistí. „Jen ji nezapomeň přinést zpátky před obědem, aby z Remyho zas nemuselo být barbecue.“
Jako odpověď se Jallayna šíleně zahihňala, a s Luysou pod jednou rukou vešla do nejbližšího portálu.
To by byla jedna ztracená duše, už zbývá jen jedna.
Zhluboka se nadechla a vyrazila do opuštěné budovy. Čas zachránit mého démona.
* * *
Být téměř člověk bylo fakt na nic. Jak to mohli vydržet, přemítal Remy, když se snažil vyprostit z provazu, kterým měl svázané zápěstí? Zrovna provaz, ze všech možných věcí, držel démona jeho kalibru zajatého. Alespoň na příštích pár minut. Už měl uzel skoro rozmotaný.
Měl jsem si přečíst všechny podmínky. Horlivý, aby zbavil Ysabel její kletby, vlastně neudělal nic, než jen rychle prohlédl dokument, co Lucifer sepsal. Jen to podepsal vlastní krví a gratuloval si nad uděláním té nejromantičtější věci. Ale jak se zdálo, nedostal jen ten uhoř-denně problém, taky k tomu dostal všechno ostatní, jako být slabý jak člověk, když se okolo pohybují ty duše, co se na kletbě podílely.
Ne že by to něco znamenalo ke konci. I přes to, že jeho démonické schopnosti byly otupěné a měl k dispozici jen svojí běžnou sílu a rozum, Remy stále plánoval vyhrát. Vlastně, ani se nemohl dočkat, až jeho pěst potká Franciscův úsměv. Jeho problémy s Franciscem byly jen z minima zapříčiněné tím, že byl zajat, jakmile opustil dům svojí matky zahloubaný v myšlenkách. Pitomá oběť přepadení skupiny podplacených démonů – kterým nakope prdel, hned jak se do pekla vrátí. Komu záleží na tom, že byli naštvaný třeba kvůli tomu, že spal se všema jejich holkami? To nebyla jeho chyba, že nedokázali uspokojit své dámy.
Ale nic z toho nebylo to, co ho štvalo. Ale ne, konečně konfrontoval toho tmavovlasého blbečka s hezkým obličejem, který se nejen kdysi dotýkal jeho čarodějky, ale opovážil se jí ublížit. Ublížil mojí Ysabel. A to nebylo něco, co mohl tolerovat. I svojí čarodějku pomstím.
Když o tom tak mluvíme, Ysabel se určitě musela divit, kam zmizel. Věřila tomu, že ji opustil po tom, co ji donutil přiznat, že ho miluje? Kurva. Doufal, že ne. Tak tvrdě za to přiznání bojoval. Takže by to radši nic a nikdo neměl pokazit.
„Pořád svázaný, koukám.“ Řekl Francisco, když se přiloudal do jeho zorného pole. „Tolik k tvojí reputaci velkého zlého démona. Musím říct. Nevidím v tobě žádný větší problém.“
„To je možná proto, že se nedíváš dostatečně nízko,“ Remy odpověděl. „Protože je to všechno o velikosti.“
„Ysabel si nikdy nestěžovala, když jsem ji připravil o panenství. Byla jak kočka v říji.“
„Panna? Nikdy jsi mi neřekl, že byla panna.“ Zapištěl ženský hlas.
S velkým povzdechem nevole se Francisco otočil na těžkopádnou ženu. „No a co, že jsem ji o to připravil. Pořád to byla čarodějka. A očarovala mě.“
Luysa našpulila rty. „Půjdu znovu zkontrolovat dveře. Nevěřím těm magickým ochranám, které si koupil od toho prodavače.“ Matrona se vzdálila a nechala Remyho s objektem jeho nevole, který si znova kontroloval hodinky.
„Nemyslím si, že jsi na Ysabel tolik zapůsobil v posteli. Čas už skoro vypršel a ona zatím neudělala nic, aby tě zachránila.“
No alespoň mu odpověděl na jednu otázku. Ysabel věděla, že neutekl, a naplácá jí, pokud se vystaví nebezpečí, aby ho zachránila, obzvlášť když to znamenalo, že by se mu ostatní démoni posmívali.
„Propusť ho, nebo.“
Remy zasténal, jak si nemohl pomoct, když si představoval všechny vtipy, které si vymyslí. Jaký chlap dovolil, aby ho zachraňovala jeho žena? „Co to děláš Ysabel? Mám to pod kontrolou.“
„Opravdu? Protože odtud to vypadá, že jsi svázaný.“ Vstoupila do výhledu s chladným úsměvem v oblečení, které by na zemi vypadalo daleko líp.
„Jako by mě něco jako provaz mohlo zadržet.“ Trhl rukama a ukázal jí uvolněné zápěstí, chvilku před tím, než se mu za krk přitisklo ostří.
„Pohni se a zemře!“ Francisco zakřičel.
Vystrčila bok a překřížila si ruce, na ústech se jí vytvořil úšklebek. „To si nemyslím. Ten démon patří mně a já bych ho preferovala v jednom kuse. Takže dej tu dýku pryč, než ti ublížím. Nebo ne. Ale věř mi, že pokud ho jen škrábneš, zajistím, aby tvůj návrat do pekla byl ještě bolestivější.“
„Věděl jsem, že ti na mě záleží,“ Remy zvolal.
„Očividně je ta šílenost ve vaší rodině nakažlivá,“ suše odpověděla. „Kromě toho, jsi mě už stejně donutil přiznat, že tě miluju. A proto jsem si uvědomila, že asi úplně nemůžu nechat Francisca, aby tě zabil. To potěšení si nechám pro sebe.“
„Říkáš ty nejsladší věci.“ Remy provokoval.
„Ale chutnám ještě sladčeji.“ Odpověděla.
Přes nůž na krku, Remymu se začaly vracet ty vzpomínky. Čas s tímhle skončit.
„Dost!“ Francisco zakřičel. „Buď donutíš Lucifera, aby mě pustil, nebo to tvůj miláček tady schytá.“
Opravdu je ten malý hajzl přerušil, když jeho čarodějka veřejně přiznala, že jí na něm záleží? No to sakra ne.
Remy vyrazil loktem dozadu, otočil se a chytil Franciscovu ruku s dýkou. Vykroutil mu ji za záda a srazil ho na kolena. „Promiň, moje čarodějko, ale neříkala jsi něco o potěšení a být sami?“
Její koutky se zaškubaly a v očích jí zazářila radost. „Měla jsem ho nechat, aby tě zabil.“
„Ale kdo by tě pak celou věčnost miloval a uctíval?“
„Nemusíš to pořád říkat.“
„Ale ano. Protože to vypadá, že máš trochu problémy mi věřit, dokonce jsem si pořídil smlouvu, abych ti to dokázal.“
„Cože jsi?“
Francisco si zvolil tenhle moment, aby se začal kroutit a křičel obscénnosti. Remy protáhl obočí. „Byl jsem uprostřed něčeho.“
„Vyrušování je tak neslušné,“ souhlasila a stoupla si k němu. „Stavím se později, abych se na tebe podívala, Francisco.“
„Oba se stavíme.“
„A než ti přijdeme poděkovat, že jsi nás svedl k sobě, tak pošlu svojí kočičku, aby tě v cele pozdravila. Těší se na setkání s tebou.“
Remy se zasmál. Tady byla čarodějka, která se hodila do jeho rodiny.
Ysabel označila Francisca a ani se nenamáhala se dívat, jak muž, na kterém jí kdysi záleželo a který ji tak zranil, mizí. Remymu se ulevilo, že už pro ni nic neznamená. Míň než nic. Ale ten pohled, kterým se zadívala na Remyho… Vyrazil mu dech. Zastavil srdce.
V jejích očích mohl vidět strach, ale také lásku. Potřebu. Čas ukázat, že pro něj znamenala všechno.
„Dřív, než mě zahrneš polibky za záchranu – „
„Myslím, že je diskutabilní, jakou roli v tom kdo hrál.“
„Ne, když já přeříkám ten příběh. Ale o tom se můžeme dohadovat později, nazí. A jak jsem říkal, něco pro tebe mám.“ Remy vytáhl list papíru z jeho zadní kapsy a rozbalil ho. Nejdříve se bál, že to bude moc krátké. Ale Lucifer ho ujistil, že když dělá kontrakt na svazek, čím méně doložek, tím více vynikne ten slib.
Podal jí ho a čekal. Nedočkavý, když nic neříkala. Málem jí to vyrval z jejího uchopení. Poté klopýtl dozadu, jak se na něj vrhla.
* * *
Já, Remy, nejúchvatnější démon v pekle, přiznávám svoji lásku k čarodějce Ysabel, se vznětlivou povahou a tak dále, na věky. Nikdy nezběhnu. Nikdy nezradím její důvěru. Nikdy jí nezpůsobím nic, co by jí způsobilo bolest, pod trestem trvalé smrti.
Toto přísahám svojí krví,
Remy
Jednoduchá smlouva, která ji díky svým nedostatkům dodatků a položek, ohromila.
„Tolik mě miluješ?“
Zadíval se na její nedůvěřivou tvář. „Ovšemže tě tolik miluju. Udělal bych jinak všechny ty věci?“
„No jsi příbuzný s šílenou ženou.“
„Ano, a možná je šílené tě milovat, ale miluju. Myslíš, že jen tak nějaká žena by ve mně vzbudila touhu, abych na sebe vzal tu příšernou kletbu? Nebo se srovnal s faktem, že máš obří démony-žroucí kočku? Vím, že máš problémy s důvěrou a já nevedl život, který vzbuzuje důvěru, ale ukážu ti, že mi můžeš věřit. A toužím po tom, abys mě milovala.“
„Vím, že mě miluješ. A já tebe taky. Jen pro tebe jsem tě šla zachránit bez ničeho zakrývajícího můj zadek.“
Jeho obočí se svraštilo. „Ty jsi přišla do bitvy v sukni a bez spodního prádla?“
Zakývala hlavou na odpověď.
Ušklíbl se a pak se zamračil. „To už dělat nebudeš. Máš tušení, kolik démonů žije v kanálech a mohli se podívat nahoru? Nechci, aby se dívali na něco, co je moje. Vlastně jak nad tím přemýšlím… Zahoď všechno svoje prádlo a já provedu sám vyhlazení kanálů, aby ses mohla procházet nezakrytá pro moje potěšení.“
„Jsi blázen,“ zasmála se.
„Blázen do tebe,“ souhlasil. „Ale varuju tě, budeme muset mít večeři s mojí šílenou matkou alespoň jednou do měsíce.“
„Nebo častěji. Mám tvojí mamku docela ráda. Má takový osvěžující pohled na svět.“
„No sakra, neříkej mi, že už se začala vtírat,“ povzdechl si, když ji objal. Přitulila se k němu. Tohle bylo místo, kam patřila.
Ale měla otázku. „Jako můj nový… Jak ti mám vlastně říkat? Můj kluk? Démon, se kterým spím?“
„Následující termíny mi vyhovují. Tvůj. Druh. Manžel. Božský ochutnávač tvých – „
Dala mu ruku na ústa. „Zůstanu asi u druha.“
„A já u mojí super, sexy, dotkni se jí a zemřeš, úchvatné pumy a zadky nakopávající čarodějky.“
„Troufni si to říct pětkrát za sebou bez toho, abys zaklopýtl.“ K jejímu úžasu to zvládl.
„Říkal jsem ti, že mám velmi hbitý jazyk.“
„Vzpomínám si.“ Bože, stejně jak si vzpomínala její kundička.
„Takže, je tu ještě nějaký důvod, proč jsme pořád na straně smrtelníků místo toho, abychom byli u tebe a šukali jak králíci?“
„Proč čekat? Nepřišla jsem oblečená takhle pro nic. A nevidím nikoho v okolí.“ Hodila na něj ostýchavý pohled.
„Zlobivá čarodějka,“ zamručel.
„Ne, tohle je zlobivé.“ Ostrčila se od něj, otočila se a ohnula se s rukama opřenýma o stehna. Podívala se na něj přes rameno. Z jeho pohledu se jí rozbušilo srdce.
„Ty jedna nezbedná čarodějko, co jen s tebou udělám?“
„Ošukáš mě?“
„Každopádně.“
„Uděláš mě?“
„Ani nemusíš říkat.“
„Budeš mě milovat?“
„Pořád a na věky.“
A pak už byl uvnitř ní, hladil ji jeho tvrdostí, naplňoval ji, dotýkal se jí, mumlal slova, která hladily její duší. Udělali se společně, jako exploze, propojeni na věky smlouvou, rozhodnutím a především láskou. Démon a jeho čarodějka, spolu, navěky.

25 komentářů:

  1. Skvelý koniec:-) Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  2. Úžasný konec. Moc, moc děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. supeeeer :-D milujem túto knihu... vďaka za preklad :-)

    OdpovědětVymazat
  4. fakt škoda, že je už koniec:-(, ale inak to bolo super. Díky moc za prelad.

    OdpovědětVymazat
  5. Díky moc za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuju za překlad.

    OdpovědětVymazat
  7. Super! Zaujímalo by ma či budú mať deti. :) To by bola sranda :D

    OdpovědětVymazat
  8. achjo škoda že je konec :( :D

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za překlad. Těším se na epilog.

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za překlad! :-)
    D.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za přklad.

    OdpovědětVymazat
  12. Děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  14. Moc pěkný, díky.

    OdpovědětVymazat
  15. díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  16. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  17. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat
  18. Moc díky za překlad. užasné.

    OdpovědětVymazat