čtvrtek 25. července 2013

Sněhové koule v pekle - 4. Kapitola




Vzbudila jsem se s křikem a bolestí tak živou, že jsem brečela a zmítala sebou na posteli, Auric mě musel držet, než jsem se uklidnila.
Políbil mě na zpocené čelo. „Nemusíš takhle trpět Muriel. Zavolám Davidovi. Bude to v pořádku. Užiješ si to. Vím, že ano.“
Praštila jsem ho do žaludku, a zatímco sípal, vyklouzla jsem z postele, odkráčela do koupelny a přes rameno na něj zakřičela: „Nebudu mít kurva žádné orgie. Tak mi přestaň předhazovat svého kámoše.“
Pak mě něco napadlo, vystrčila jsem hlavu z koupelny a spekulativně se na něj podívala. „Jsi bi?“
Auricův obličej byl téměř komický. „Určitě ne,“ vyprskl.
„Jen se ujišťuji. Vypadá, že máš velký zájem, abys dostal do naší postele dalšího chlapa.“
Auric vstal z postele, šest stop ňamky napjaté vztekem. „Nejsem na chlapy, ani nejsem tak nadšený, jak říkáš, jen se nedokážu dívat, jak se budíš křikem po zbytek života. Uvažovala jsi někdy nad tím, jak zranitelnou tě to kouzlo dělá? Copak nechápeš, že pokud se pán ukáže, budeš proti němu naprosto k ničemu?“ Třásla jsem a moje kolena to vzdala. Auric mě zachytil, než jsem spadla na zem. „Zlato, musíš to vědět. Je to jediná možnost. Když to zvládnu já, proč ne ty?“
„Protože se bojím, že se pak na mě budeš dívat jinak.“ Řekla jsem pravdu nahlas. Já vím, že upřímnost je vzhledem k mému původu překvapující.
„Muriel, tohle není o tom, že mě za mými zády podvádíš. To je přijetí toho, co je třeba udělat. Máš něco proti Davidovi? Upřednostnila bys například Christophera?“
„Ne. Pokud bych si musela vybrat, vybrala bych si Davida. Ale já si nechci vybírat. Chci jen tebe.“
„A já nejsem dost,“ řekl smutně Auric a odešel.
Nenapadlo mě podívat se na to spíše z jeho pohledu po tom, co se vše točilo kolem mě. Ale při pohledu na jeho strnulé pohyby, když nám dělal kávu a snídani, jsem si uvědomila, že to muselo být těžké i pro něj. Ale sakra, nechtěla jsem šukat s někým jiným. Měla jsem staromódní představy o věrnosti a v nich je zapojena jen jedna žena a jeden muž.
Auric při snídani neřekl ani slovo, ale viděla jsem, jak mě jeho oči sledují, spekulativně a přemlouvavě. Odešel něco zařídit a já prala. Nudné, ale i dcera Satana má ráda čisté prádlo. Když se Auric vrátil, vlnilo se okolo něj rozhodnutí. „Jdu na výpravu získat nějaké informace,“ řekl a balil si batoh, zatímco já skládala ponožky.
„Kdy vyrážíme?“ zeptala jsem se dychtivá po nějaké akci.  Těšila jsem se, že zapomenu na všechno to kolem trojky.
„Nikam nejdeš. Je to příliš nebezpečné.“
Zastavila jsem skládání a podívala se na něj. Nenáviděla jsem, když vytáhl ta svoje šovinistická hovna. „Pak bys neměl chodit ani ty.“ Auric po mně hodil mužským pohledem, jakoby říkal „Jak se opovažuješ říkat mi, co můžu dělat“.
„Co?“ řekla jsem. „Je v pořádku, že ty se vrháš do nebezpečí, ale já nemůžu?“
„Muriel, tohle není na diskusi. Chci, abys byla v bezpečí. Takže jdu sám.“
„Nelíbí se mi to,“ řekla jsem s rukama v bocích, v póze, kterou si osvojila během století spousta hádavých přítelkyň a manželek.
„Neptal jsem se tě, jestli se ti to líbí. Odcházím hned, jak přijde tvoje ochranka.“ Auricovo náhlé rozhodnutí odejít na výpravu za informacemi bylo podezřelé. Po naší poslední hádce a jeho paranoidní potřebě mě chránit jsem nechápala, proč musí jít.
„Proč jdeš ty? Nemůže jít někdo jiný?“ Co jsem neřekla, bylo to „Co když tě budu potřebovat?“. Strachovala jsem se, abych nemusela použít magii ke své ochraně. Když ji jednou použiji, potřebuji se dobít a bez Aurica budu muset masturbovat, přičemž potěšení není ani trochu blízko k naplnění mých energetických zásobníků. A nezmiňuji ani to, že jsme nebyli od sebe odděleni od té doby, co jsme se před měsícem dali dohromady.
„Musím to být já. Nikomu jinému tolik nedůvěřuji.“
Zachvěla jsem se porozuměním, tahle mise má co dočinění s Azazelem a… prostě nedokázala jsem nad tím přemýšlet.
Pevně mě políbil, jakoby chtěl označit moji duši. Ne že by mi to vadilo, líbilo se mi, když byl trochu tvrdý.
Odtáhl se a vážně se na mě podíval. „Slib mi, že budeš opatrná.“
„Tak opatrná jako vždycky,“ odpověděla jsem.
„Muriel, mluvím vážně. Nedělej nic hloupého.“
„Kdo, já?“ řekla jsem s rozšířenýma nevinnýma očima a zasmála se bolestnému výrazu v jeho očích. „Fajn, slibuji. Nepůjdu do Pekla a nebudu sama nakopávat zadky démonům. Šťastný?“
„Ne, proto tu nechám Davida, když budu pryč.“
„Je to proto, abych nějakým způsobem přistoupila na trojku s Davidem?“
„Ne, tohle je můj způsob udržet tě v bezpečí a mimo potíže.“
„Cože? Nepotřebuji, aby na mě David dohlížel. Jsem velká holka. Dokážu se o sebe postarat.“
„Udělej to pro mě prosím. Budu se cítit lépe, když bude David poblíž. Slib mi, že ho využiješ, když ho budeš potřebovat.“ Auricovy oči a tón byly bezvýrazné, což bylo ještě podezřelejší. Něco plánoval. Něco, co se mi pravděpodobně nebude líbit.
„Nebudu ti dávat žádné další sliby. David mě může doprovodit do a z práce, dokud bude slušný a nebude se mi plést pod nohy.“
„David bude spát na gauči. Potřebuješ někoho, aby tě vzbudil z noční můry. A taky bude tady, aby tě ochránil, když ho neposlechneš, má dovoleno ti naplácat.“
„To by David neudělal,“ řekla jsem s jistotou.
„Udělá to, pokud nebude chtít, abych ho vykleštil, až se vrátím,“ řekl Auric a jeho oči výhružně zářily. Zatřásla jsem se okamžitým vzrušením. Co k tomu říct, byl žhavý, když byl zlý chlapec.
„Nepředpokládám, že vaří?“ zeptala jsem se s nadějí.
Auric se zašklebil. „Ne jako já, zlato. Ale neboj se, je mistr v objednávání, ledaže bys měla ráda syrové maso, pak je to tvůj muž.“
Pomyslela jsem na ubohého načechraného králíčka, kterého by mi přinesl, jako kočka přináší chyceného ptáčka svému páníčkovi, a ušklíbla se. „Fuj. Ne díky. Budu se držet zmražené večeře a ohřeji si ji, díky mnohokrát. Opravdu musíš jít?“
„Je to jen na pár dní,“ řekl Auric a objal mě naposledy.
„Mám typ na něco, co jsem dlouho hledal.“
„To není příliš nebezpečné, nebo jo?“ zeptala jsem se podezřívavě.
„Ne. Snadné jako hračka,“ řekl. Ale nemohla jsem vidět jeho oči, a proto jsem přemýšlela, zda říká pravdu.
Popadla jsem ho za vlasy a přitiskla jeho rty k mým, můj jazyk zajel dovnitř a tančil s jeho. Velké ruce sjely dolů a stiskly můj zadek, přitlačila jsem se na něj, cítila jeho erekci tlačící se proti mému podbřišku.
„Pojďme na jednu rychlovku,“ zafuněla jsem.
Samozřejmě že pak někdo zaklepal. Auric odlepil své rty od mých a s rozzlobeným pohledem řekl: „Budu zpátky brzo, víš to. Miluji tě, Muriel. Nezáleží na ničem jiném. Pamatuj si to.“
„Taky tě miluji,“ řekla jsem, když popadl svůj batoh a šel ke dveřím. Viděla jsem, jak si vyměnili pár slov s Davidem, který mě přišel hlídat. Pak odešel.
Sledovala jsem z okna, jak s Christopherem odcházejí - ode mě. Něco na tom rozhovoru bylo divné. Ale alespoň když je pryč, nebude mě otravovat pořád tou trojkou.
Při pohledu na Davida, jak obchází podkroví, které jsem sdílela s Auricem, jsem přemýšlela nad tím, jak se přinutím přestat myslet – fantazírovat - o tom. V tu chvíli se mi rozsvítilo a mně došel Auricův vychytralý plán. Když byl pryč, doufal, že na to změním svůj názor. Poznej Davida, propadni chtíči a nakonec souhlas s rozhodnutím dovolit Davidovi zabořit se do tebe. Nepravděpodobné. Udělala bych to první.
„Dobře, zaprvé,“ řekla jsem rozhodnutá ustanovit svá vlastní základní pravidla, „nebudeš tady spát.“
„Ano, budu,“ řekl David a překřížil svalnaté ruce na hrudi.
„Poslouchej, Auric to trochu přehání s tímhle ochranářstvím.“
Nepřistoupila bych na to, kdybych hned odhalila jeho hlavní plán. „Proč se nemůžeš jen ukázat, až budu potřebovat doprovodit do práce? Neřeknu to.“
David se na mě neúprosně díval. Uraženě jsem dupla nohou. Zatraceně. Nejsem dítě. Přeji si, abyste se s Auricem ke mně tak přestali chovat.“
„Držet tě v bezpečí neznamená, že se k tobě chováme jako k dítěti. Řekl bych, že to ukazuje předvídavost a péči z jeho strany.“
Jen jsem na něj vyplázla jazyk. Fajn, vyhrál první kolo, ale já ještě neskončila. Budu do něj rýpat později. Můžu jít vlastní cestou, jen se zeptejte táty, jak jsem s ním manipulovala, abych dostala to, co jsem chtěla.
Davida jsem ignorovala  po zbytek odpoledne, jak nejlépe jsem mohla - nebylo to snadné, když šest stop něčeho mužského obchází váš byt. Alespoň odhadl moji náladu a mlčel. Připravena do práce, na sobě něco, co vyjadřovalo moji náladu - černá úzká sukně do půli stehen s malým rozparkem na jedné straně a jasně červená hedvábná blůza, odpovídající rtěnka a vlasy stočené do drdolu na vrcholku hlavy. Jo, a abych dokončila celek, vzala jsem si černé punčochy s podvazky, které měly vzadu šev, a černé páskové sandály. Byl to outfit působící potíže - stejně jako moje nálada.
Cesta do práce byla klidná a jednotvárná. David, hádala jsem, stále cítil, že to ve mně vře.
Pořád jsem nemohla uvěřit, z čeho jsem Aurica podezřívala, jeho odchod znamenal, že mě chce přesvědčit, abych šukala s někým jiným. Vsadím se, že nepočítal s mojí tvrdohlavostí. Rozhodla jsem se navzdory jim vyhrát, což Auric i David brzo zjistí. David se po baru poflakoval celý večer. Pomáhal Perrymu roznášet drinky. Staral se o opilce a byl celkem  užitečný. K mé nelibosti jsem zjistila, že jsem se po něm ohlédla více než jednou. Nebylo to, jakoby měl Auricovu magickou auru, ale nějaké kouzlo měl - kouzlo zakázaného ovoce. Nebo alespoň zakázaného dle mých měřítek.
Když jsem večer zavírala, potichu mi přinesl moji bundu. Měla jsem nutkáni mu ji hodit do tváře a křičet, jen abych viděla jeho reakci. Myslím to vážně, moje vztekání by ho muselo přivést k šílenství. Auric by si mě přehodil přes rameno a naplácal by mi, když bych to na něj zkusila. Ach, jak už mi chyběl.
Nahlas jsem si povzdechla a zpozorovala, jak na mě David úkosem pohlédl, ale pokračoval v chůzi s rukama hluboko v kapsách.
Zastavila jsem se.  David ušel ještě pár kroků, než si uvědomil, že nejsem vedle něj a otočil se.
„Vůbec ti to nevadí?“ zeptala jsem se ho bezostyšně…
„Co?“
„Já vím, co jste naplánovali, ale nebude to fungovat.“
„Opravdu, budeš mě muset poučit o tom, co máme v úmyslu?“ Díval se na mě nevinným pohledem, kterému jsem ani na minutu nevěřila.
Dupla jsem nohou. „Přestaň hrát hloupého.“
„Podívej -“začal David, pak se okolo jeho krku omotal stín a dusil ho.
Do prdele! Démoni. Byla jsem tak zaneprázdněna vztekem, že jsem je ani neslyšela nebo necítila se blížit. Zaklela jsem nad svou blbostí a vytáhla nůž z pochvy, který byl na mých zádech, a otočila se připravena nakopat zadek démona.
Dvě podsadité potvory se přiblížily, lesk jejich červené kůže byl znepokojující. Pouze jeden druh démona měl tuhle barvu a to znamenalo, že můj obvyklý trik s nožem vládnoucím Pekelným ohněm byl k ničemu.
Nikdy to nevzdávám, zaujala jsem skrčený bojový postoj. Moje krátká sukně se rozjela na stehnech a ukazovala moje černé krajkové podvazky. Viděla jsem, jak se démoni roztržitě zadívali dolů a já udeřila jako první. Vířila jsem čepelí, přiblížila se a vytvořila čáru přes hrudník jednoho z nich. Odtančila jsem zpět a skoro jsem vykřikla „Ha“, ale moje radost byla krátká. Démon ignoroval ránu a spolu se svým kamarádem mě obkličovali. Nemohla jsem je sledovat oba, vyrazila jsem nohou za sebou a můj jehlový podpatek se zabořil do něčeho měkkého a masitého. Fuj. Teď však nebyl čas starat se o démonickou krev na botách, odrazila jsem letící pěst démona svojí dlouhou čepelí. Slyšela jsem za sebou vrčení a plivání, David nechal svou kočičku si pohrát, ale tito démoni byli tvrdí. Stvořeni jako vojáci Pekla byli mnohem odolnější než jiné druhy démonů.
Byla jsem unavená. Moje pohyby byly stále pomalejší, když jsem je odrážela v nekonečném rytmu. Řez rozsekl moji oblíbenou blůzu a mě přenesl do kouzelnického transu. Stejně jako při jiných příležitostech, kdy jsem se ocitla ve smrtelném nebezpečí, slova moci se objevila v mé mysli a já mluvila, jejich obrovská energie vyrážela ven čerpajíc síly uložené ve mně, úplně mě vysušila, už jsem další neměla a zhroutila jsem se.

21 komentářů:

  1. Díky moc za překlad a těším se na další

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem za preklad,skvelá.

    OdpovědětVymazat
  3. Dik za preklad,myslím, že to dopadne zaujímavo :-)

    OdpovědětVymazat
  4. díky za další kapitolu

    OdpovědětVymazat
  5. děkuju za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  7. ešte ešte ešte no tak takto nás napínať :)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuju moc za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za překlad! :-)
    D.

    OdpovědětVymazat
  11. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  12. Díky za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  13. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat