úterý 18. června 2013

Luciferova dcera - 11. Kapitola




Jakmile bolest jednou začala, myslela jsem si, že nikdy neskončí. Drcení a oslabující bolest mě požírali. Začala jsem se modlit za smrt, cokoli abych unikla nesnesitelnému mučení. Nemohla jsem říct, jak dlouho jsem křičela, ale nakonec jsem konečně přestala a zjistila jsem, že ležím na zemi s nekontrolovatelnými záškuby jako bych měla konečný záchvat. Stále jsem bohužel byla při vědomí, ve vězení bolesti – stěží - a tohle vědomí se mnou sdílel parazitické monstrum, které Azazel nazývá svým pánem. Jako pijavice a přičemž tohle monstrum nasávalo moji moc a jednoduše se vlévala do ní; ale ne, divoce ze mě vytrhal sílu, takže jsem byla slabší a slabší. Hlavou mi proběhly vzpomínky, ale tak rychle že jsem je nemohla vidět, bytost se probírala mojí myslí a něco hledala. Zpátky, zpátky v čase; Azazelův pán se díval, dokud nenašel den, kdy jsem začala žít s otcem, Satanem.
Vnímala jsem vzrušení monstra, protože zastavil ve znásilňování moji mysli a pomalu se probíral vzpomínkami toho dne. Dne kdy se celý můj život navždy změnil. Dychtivě se snažil získat přístup k těm vzpomínkám, na které jsem si ani já nemohla vzpomenout, najednou spadly štíty v mé hlavě a mocný hlas začal křičet, „Běž pryč.“ Následoval záblesk jasného světla a ocitla jsem se ve stavu bez tíže letící vzduchem předtím, než jsem spadla na zem. Zavrtěla jsem omámeně hlavou. Ležela jsem obličejem a rukou visící do propasti. Slyšela jsem hlasy přes zvonění v mých uších. Otočila jsem s velkým úsilím tvář a otevřela jedno kalné oko a viděla jsem postavu v plášti zvedající se ze země a jít naštvaně ke mně, s Azazelem u jeho nohou. Stydím se říct, že jsem zakňučela.
Toužebně jsem se zadívala do propasti, stačilo by trochu úsilí a všechna bolest bude pryč. Nemohla jsem si být jistá, že v propasti to nebude stejně zlé, ale teď chycena mezi jasnou bolestí a smrtí a případnou bolestí a smrtí věděla jsem co si vybrat. Slyšela jsem tlukot křídel nade mnou a výkřiky ze všech stran. Všechno jsem ignorovala a čerpala z mých posledních rezerv sil a převalila své tělo do propasti. A doufejme i zapomnění. Za sebou jsem zaslechla známý hlas, „Ne!“
Znělo to jako Auric; nemožné, věděla jsem a pravděpodobně to byla produkt mé mysli. Auric byl napůl mrtvý, ale bezpečně v baru. Zachránila jsem ho. Musel to být nějaký trik. Každopádně příliš pozdě, spadla jsem do propasti a moje bezvládné tělo se zhroutilo bez tíže. Pak se můj pád náhle zastavil. Sevřely mě silné paže a slyšela jsem zvuk křídel, jak těžkopádně bijí. Otevřela jsem oči a skrz závoj se mi zdálo, že vidím Aurica jeho tvář divoká a rozzlobená. Jeho rty stažené do pevné linky a zelené oči plály vztekem. Kdyby to tak moc nebolelo, usmála bych se, vypadal tak hezky. Měla jsem dojem, že z jeho zad trčely tmavé křídla. „Auricu,“ zamumlala jsem slabě, „Máš svá křídla zpátky.“
A pak se bolest stala znova nesnesitelnou a omdlela se.

49 komentářů:

  1. Jeej krídla, ďakujem :-*

    OdpovědětVymazat
  2. Oh! Jenom doufám, že bude v pořádku :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Super, díky za překlad. :-) Mirka

    OdpovědětVymazat
  4. Super, děkuji, i když je to jen krátká kapitola ....

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  8. Díky, moc zajímavé

    OdpovědětVymazat
  9. Díky za překlad!

    OdpovědětVymazat
  10. děkuju za překlad:) zajímalo by mě za co přesně je dostal zpět:)

    OdpovědětVymazat
  11. Moc děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. Díky, bohužel je to jen krátká kapitola.

    OdpovědětVymazat
  13. Díky. Sice je to krátká kapitola, ale pomůže překonat absťák do té příští.

    OdpovědětVymazat
  14. Teeeda to bolo krátke :-(

    OdpovědětVymazat
  15. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  16. ďakujem za preklad :)

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Z Aurica je opäť anjel?? Vďaka za preklad.

    OdpovědětVymazat
  19. Wow, děkuji za překlad, ale předpokládám, že "Auric" není opět nebeský anděl, to by byl v nebi a neměl ta křídla černá, ne? No ale nechme se překvapit, velmi se těším na příští kapitolku, protože tato akorát přiživila zvědavost...:)

    OdpovědětVymazat
  20. díky za přeložení

    OdpovědětVymazat
  21. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  22. Děkuji za překlad... :-)

    OdpovědětVymazat
  23. Dekuji, doufam ze je po Azazelovi :-D

    OdpovědětVymazat
  24. Díky za další překlad. Katka

    OdpovědětVymazat
  25. moc děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  26. Tak ta barva křídel mě taky zarazila. Ale taky je zajímavý, jak se tam vlastně Auric dostal. Vždyť on neumí otevřít portál.
    Díky za kapču

    OdpovědětVymazat
  27. Díky moc za kapču :)

    OdpovědětVymazat
  28. Děkuji za překlad. Jiťa

    OdpovědětVymazat
  29. Vďaka za preklad. :)

    OdpovědětVymazat
  30. Hmm copak to hledal asi za vzpomínku :-/ jsem vážně zvědavá kdo to bude. A křídla, ale tmavá, co Aurik kůli tomu udělal, padl?

    OdpovědětVymazat
  31. dakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  32. Díky za překlad, jsem zvědavá, jak to dopadne :-D

    OdpovědětVymazat
  33. Takhle člověka navnadit :-), Aurik s křídly hm, hm, jsem zvědavá co bude dál. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  34. Díky,už se těším na další část.

    OdpovědětVymazat
  35. Díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  36. díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  37. díky za překlad :)

    OdpovědětVymazat