středa 26. června 2013

Démon a jeho čarodějka - 3. Kapitola




Štíhlá tyč jejího koštěte mu vykukovala mezi stehny, vycházející z něj jako tři stopy dlouhý dřevěný pták. Chytil se, pohnul boky a s úsměvem řekl. „Do prdele s nosem Pinocchia. Tohle je to, čemu říkám dřevo.“
„S tebou je vše o sexu?“
„Ne. Také rád mluvím o lízání, masturbaci a stavu pekelného ekosystému.“ Nad tím jen zamrkala a bojovala se smíchem. „Co? Neříkej, že si neslyšela o tom, že přelidnění naší jámy vede k zvýšení metanových plynů, které poškozují přírodní složky síry.“
„Neuvěřitelné,“ zamumlala, když si na hlavu vrazila letecké brýle. Rozhodně jí nedodávaly ten nejžhavější vzhled, ale ten zbytek… Chutňoučký.
Měla na sobě kožené, černé kalhoty, které objímaly její nádherně kulatý zadek, černý rolák a po kolena vysoké boty, takže vypadala jako něco chutného k jídlu. Nebo k šukání. Nechtěl o tom spekulovat.
Popadla klacek tak, že ho to přimělo zasténat. „Ano, miláčku, to je ono. Pohlaď ho,“ jeho pracovní partnerka si obkročmo sednula před něj.
„Drž se pevně,“ varovala ho.
Hmmm, tak tohle se mu líbilo. Objal ji kolem pasu a přitulil se k ní víc, než bylo nutné, takže měl svůj rozkrok přitisknutý na její zadek.
„Pohodlné?“ Zeptala se a roztřásla se. Než stihl odpovědět, zvednula koště tak, že tím nejvíce nepříjemným způsobem skřípnula jeho koule.
K čertu, proč že tohle vlastně dělám? Ach ano, protože ho ta čarodějka se zlobivým úšklebkem a posměšky vyzvala. Kurva. Co by nebyl ochoten udělat pro svou práci. Dobře, to byla lež. Udělal to jen proto, aby dokázal svá slova. Aby dokázal, že nemá strach z…
„Bláznivá pitomá čarodějko!“ Vykřikl, když koště vystřelilo přímo vzhůru a držel se jako o život, zatímco bojoval s bolestí ve svých koulích, které byly nyní mačkány hned na několika místech letícím koštětem.
A její odpověď na jeho rozzuřený výkřik?
„Whííííííííííí!“
A jak mohl démon zůstat nasraný – dokonce i s pulzujícími koulemi – když nacházel zalíbení ve vznášení se noční oblohou, zatímco se mu její kulatý zadeček tisknul proti rozkroku a její tělo se mu skvěle hodilo do náruče? Nemohl. Úsměv mu přešel přes rty. Tuhle hru mohli hrát dva. „Vsadím se, že tě můžu štvát ještě víc.“
Sklánějící hlavu našel rty obrys jejího ucha. „Potřebuješ navigovat?“ Lehce na ni foukl a neušlo mu zachvění, které skrze ni prošlo po jeho otázce.
„Mám v koštěti naprogramovanou GPS.“
Odpověď ho překvapila. V jeho mysli se technologie a košťata prostě nemíchaly. Ale zpět k její reakci na jeho blízkost. Znovu zašeptal, zatímco se jeho ruka plížila, až narazila na spodní stranu jejích ňader a lehce ji pohladila: „Takže, proč koště? Nebyl by pohodlnější koberec? Mohli bychom se natáhnout.“
„Vlastně, křesla jsou pohodlnější, ale košťata se z nějakého důvodu nejsnadnější ovládají. A díky Harry Potterovi jsou znovu v módě. Kromě toho ráda se vracím ke svým kořenům.“
„Kdy ses narodila? V době temna?“
„Je mi skoro pět set dvacet let, takže ano, doba temna celkem sedí.“
„Pravda. Ty jsi puma[1]!“ Zvolal. „Zapomněl jsem. To je zatraceně žhavé.“
„Nejsem stará! Nevypadám ani o den starší než na dvacet dva, což byl můj věk, když jsem zemřela.“
Jo, všiml si, že má vnadné tělo ženy v těch nejlepších letech. „Ale uvnitř si paní Robinsonová, která se může chlubit staletými zkušenostmi. Jak jsem řekl, je to kurevsky žhavé.“
„Jsi blázen.“
„Ne, prostě jsem jen totálně vzrušený. Už jsi to někdy dělala na koštěti?“ Pustil její pas, aby mohl vzít do dlaní její prsa a palci přejel přes bradavky, které napínaly látku.
Vypískla. Koště sebou trhnulo. Přitiskl se k ní jednou rukou, ale druhou si nadále hrál s jejími prsy.
„Nech toho.“ Její hlas jasně říkal ne, ale její bezdechost a způsob, jakým se tiskla zadečkem k jeho penisu, říkal ano.
„Chtěla bys, abych místo toho raději udělal tohle?“ Nechal svou ruku klouzat níže a uchopil její pahorek přes kalhoty. Její teplo mu téměř spálilo prsty. Na okamžik si užíval vlhkého tepla mezi jejíma nohama, než obrátila koště prudce vzhůru a zatřásla s ním. Přesto by se udržel, kdyby nezamumlala: „Electrificar[2].“ Skrz jeho paže proletěl elektrický náboj, který způsobil, že znecitlivěly a on ztratil své sevření a padal k zemi.
Dobře pro něj, že už začala předtím klesat, takže nepadal příliš dlouho. Špatně pro něj, přistál v bazénu, což vzhledem k tomu, že měl kožené oblečení, by nikomu nedoporučoval, zejména proto, že se pod tíhou oblečení začal topit.
* * *
Ysabel by se pravděpodobně neměla smát, když se plazil z bazénu a voda z něj padala hustým proudem. Ale vážně, co čekal? Osahával ji, zatímco řídila, takže byla celá žhavá a rozptýlená. Blbec. Měl by sám sebe považovat za šťastlivce. Většina kluků by skončila na chodníku. Možná, že ho po tom všem přeci jen má ráda.
S vlasy přilepenými k hlavě, odkapávající jako velká mořská příšera, se na ni mračil. „Ty jsi zlá čarodějka.“
Načechrávajíc si vlasy se usmála. „Díky. Dělám, co můžu.“
Měla by ho hlídat, až začne být násilný, protože démoni mají rádi odvetu, ale místo toho jen zírala, když sundal svou koženou bundu a ona viděla upnutou košili. Do prdele s chladným jarním večerem, někdo jí pojďte ovívat, protože tohle bylo žhavé. Vědomí, že má tunu svalů, dívku prostě nemohlo připravit na realitu. Zamrkala. Polkla. Pevně sevřela stehna k sobě, ale oheň, který se mezi nimi rozpoutal, už když ji držel na koštěti, začal pálit a byl žhavější a žhavější.
„Mám pokračovat?“ Zeptal se s úsměvem a sklouzl rukama k pásku kalhot.
„Máme tu práci,“ zamumlala, vířivě uhánějící k bytu, kde se schovával jejich cíl. A práce nezahrnovala to, že ji Remy udělá jazykem, rukou, nebo svým klackem. I když by s tím souhlasil v jediném úderu srdce a bylo by to tak zatraceně dobré.
Nespím s démony. Ani s muži. Ani s kýmkoliv. Nevěřím jim. Protože dobře věděla, jak milenci umí zradit.
Neustále si sama sobě připomínala tuto skutečnost, téměř si ji polohlasně šeptala jako ochrannou mantru, zatímco ji dohnal a jeho hrozivá, tichá přítomnost nebyla něčím, co by, jak se zdálo, mohla ignorovat. Nechtějící se potulovat kolem s jejich transportem, schovala koště za květináč u dveří. Čekala, že ji bude Remy následovat s jeho mokrým oblečením, ale když se otočila, zjistila, že je znovu oblečený a stoupá z něj pára.
„Hádám, že jsi ohňový démon.“
„To je to, co mě dělá tak žhavým.“ On povytáhl obočí a ona si odfrkla.
„Idiote.“
S lusknutím prstů zamumlala slovo, které znamenalo ve španělštině otevřít a dostali se tak do budovy.  Nacpal ji do výtahu a chvíli zíral na čísla patek, která na ni křičela: zbabělče, nemůžeš se mu vyhnout. Setkala se s jeho pobaveným pohledem.
„Proč se směješ?“ Zeptala se.
„Díky za to plavání. Potřeboval jsem to. Není nic horšího než být zatraceně tvrdý před misí.“
„Krotíš někdy ten svůj jazyk?“ Přinutila se nedívat se mu níž než po bradu.
„Ne. Nechávám ho dělat si, co chce, a můžu ti říct, že umí zatraceně dobré kousky.“
„Ty jsi nemožný.“
„Ne, jsem zcela možný a nezapomenutelný.“
„Mohl bys dostat svůj mozek ze svých kalhot a soustředit se na misi? Jaký je plán?“
Opírající se o stěnu výtahu, předvedl svá široká ramena pokrčením. „Vykopnu dveře. Přemůžu uprchlou duši. Přitisknu ho k zemi, a ty ho pošleš zpět do pekla.“
„Hm, slyšels někdy o jemnosti? Co když tam není? Co když přijde později? Co když uvnitř čeká zkurvená armáda amerických vojáků se zbraněmi?“
Protočil oči v sloup. „Dobře. Nevykopnu dveře. Jaký je tvůj plán?“
V čem že to spočívalo? „Nejdřív zaklepu.“
„A?“
„A zeptám se, jestli je tam Pedro.“
„Opravdu? Protože jsem si jistý, že si ta holka nebude myslet, že je divný, když se jí nějaká neznámá žena objeví u dveří v jedenáct hodin večer hledající ducha, kterého vyvolala pro nějaký duchařský sex.“
Usmál se nad zamračením, které po něm vrhnula. „Mám nový plán,“ oznámil.
„Zahrnuje opět vykopnutí dveří?“
„Ne.“
„Chystáš se si tam přitáhnout tyč a oslnit ji svým tancem?“
„Ne, ale líbí se mi, jakým způsobem funguje tvá mysl. Tady je můj plán: zaklepeš na dveře a uskutečníš svůj plán, popovídáš si s ní a ukolébáš ji do falešného pocitu bezpečí, vytáhneš z ní informace jednu po druhé. Vyber si cokoliv. A až ji budeš zaměstnávat, já vklouznu dovnitř balkónem.“
„Jak se chceš dostat na balkón?“
„To nech na mě.“
„To je to, čeho se bojím,“ zamumlala.
Úsměv na jeho plných rtech se rozšířil. „Neboj se, má sexy pumo. Chytneme toho kreténa a pošleme ho zpět do pekla. A pak mi můžeš poděkovat. Nejlépe nahá. Na kolenou, nebo na zádech. Nejsem vybíravý.“
Jo, tentokrát si rozhodně zasloužil ránu do břicha. Samozřejmě, že to bolelo víc ji, protože jeho svaly byly jako žula. Výtah se zarazil a ona vyrazila ven hned poté, co po něm vrhnula vražedný pohled a promasírovala si klouby. On jen stál.
„Ty nejdeš?[3]
„Doufám, že později.“
Zavrčela.
Usmál se. „Víš, že je to sexy, že jo?“ Zasmál se, když se zamračila. „Uvolni se, malá čarodějko. Dej mi pět minut, než zaklepeš. A pak můžeš uskutečnit tvůj plán. Já splním ten svůj a za okamžik odtud můžeme zmizet.“
„Proč tomu nevěřím,“ zabručela.
Dveře výtahu se zavřely a zanechaly ji tak o samotě. Zvláštní bylo, že i přesto, že se s ním setkala teprve dneska, jí trochu chyběl. S tím démonem, ať už byl osinou v jejím zadku či ne, se nějak cítila naživu. Příliš naživu, připomněla si ironicky, její tělo stále brnělo z jeho doteku a těsné blízkosti. Proč on, proč teď?
Pět set let se mužům snadno vyhýbala. Netoužila po nich, ani je nepotřebovala. A pak se objevil ten nejvulgárnější – nejlíp vypadající – nejnepříjemnější – s žhavým tělem – démon, a ona se najednou chtěla svléknout donaha a tančit kolem něj, což netoužila udělat od poledního Beltine, který oslavovala zaživa.
Debil.
Nebude žádné nahé tančení kolem něj, ani jeho klacku. Žádné olizování, ani jiné věci, které by byly moc zábavné. Nemluvě o tom, že by si je užívala. Ten muž byl sukničkář a prase. Ještě horší než Francisco, protože Remy se to ani neobtěžoval skrývat.
Kvůli mužům jako je on, jsem ráda, že jsem zanevřela na vztahy. A ne, nestarala se o to, že její noci byly osamělé, její vibrátor nebyl mazlivý a její život byl nudný. Nechtěla si znovu projít tou bolestí a zármutkem, která přicházela po zradě milence.
Protože neměla hodinky, tak opravdu nevěděla, kolik času uběhla od chvíle, co se s Remym rozdělili.
Poklepávala nohou, než přešla chodbu a vykoukla za rohem, čekala, až její trpělivost došla a tak se přiblížila ke dveřím svého cíle.
Třikrát rychle zaklepala a pak ustoupila, snažící se vypadat neškodně. Dveře se otevřely a odhalily opatrné oči lemované tmavými řasami.
„Co chceš?“ Zeptala se dívka nedůvěřivě.
„Hledám Pedra. Slyšela jsem, že se dostal ven z toho strašného vězení a chtěla jsem mu poblahopřát.“ Ysabel vykouzlila falešný úsměv.
Oči dívající se na ni se zúžily. „Jak víš o Pedrovi?“
„Setkali jsme se skrz zrcadlové hovory, tedy, spíš skrz zrcadlový sex.“ Ysabel se donutila k falešnému smíchu. „Ten muž to se slovy rozhodně umí. Zejména s těmi hanbatými. Řekl mi o tobě. Říkal, že jsi žhavá čarodějka. Taky mi řekl, že až se dostane ven, měli bychom to my tři dát dohromady, jestli víš, co tím myslím.“ Ysabel zamrkala a olíznula si rty.
Dveře se částečně zavřely, ale pouze tak, aby žena na druhé straně mohla odstranit řetěz. Potom se rozlétly dokořán a odhalily Ysabel psychedelický výhled. Vážně, batikované zdi, závěsy ze kterých si chcete vyrvat oči, všechno tady křičelo: vítejte v sedmdesátých letech – éře, kterou zažila jen z druhé ruky přes televizi.
Majitelka této místnosti vypadala se svými dlouhými rovnými vlasy, rozvátou vzorovanou sukní a náramky na rukou jako hippie. Ysabel si ji dlouze neprohlížela. Lidé ji nezajímali. Odvrátila se, zkoumala byt a hledala známky po Pedrovi.
Bylo mu dvacet, když sebrala jeho duši poté, co ho zabila drátem, a byl to opravdový kretén.
Vzal si pokornou ženu a podváděl ji se vším, co bylo ochotné roztáhnout nohy. Někteří tvrdili, že před jeho chtíčem nejsou v bezpečí ani zvířata. Byl jedním z těch mužů, kteří ji přivazovali k hranici. Velice si užíval, když ji mohl osahávat, zatímco ji nesl k jejímu trestu. Pošilhával po ní a vsunul jí ruku pod sukni pod záminkou hledání zbraní. Šeptal jí ohavnosti, zatímco kolem ní obtáčel lano. Ten zvrhlík dokonce ztvrdl, zatímco byla upalována a pozoroval jí se vzrušeně pokleslou bradou.
Rozhodně si zasloužil to, co jsem mu darovala. Věčné utrpení.
Ale nemyslela si, že by s tím souhlasil vzhledem k vzteku, který se mu značil v tváři, když vyšel z ložnice oblečený jen v boxerkách. Nebyl to zrovna pěkný pohled vzhledem k jeho nahému hrudníku, který byl pokrytý hustými chloupky připomínající koberec. Salon krásy by na jeho depilaci vydělal jmění.
„Zkurvená čarodějnice! Měla jsi zůstat v pekle, kam i patříš.“
„Patřím? Nejsem nechutný hejsek, který dává ovečkám pohlavní nemoci a pro zábavu upaluje lidi.“
„Žárlíš, protože jsem ti nedal ochutnat?“ Popichoval ji, zatímco se uchopil za rozkrok.
Její dávení nebylo falešné. „Myslím, že už nikdy nebudu znovu jíst. Ale dost k tvé hrubosti, rozluč se se svou přítelkyní. Máš o deváté schůzku s kočkou v pekle.“
„To si nemyslím.“ Usmál se a zdál se příliš spokojený sám se sebou.
Jak předvídatelné. Ysabel si povzdechla, zatímco na ni jeho přítelkyně něco hodila a začala zpívat.
Otáčející se na jedné noze, čelila rádoby čarodějnici. „Opravdu by ses měla pokusit sehnat skutečnou knihu kouzel, místo toho, abys spoléhala na google.“ Ysabel byla sice slabší ve smrtelném světě, ale své síly si vytříbila během staletí. Vyřkla pouze jediné slovo: „congelado[4],“ a zamířila svou magii na ženu. S překvapeným výrazem na tváři smrtelnice ztuhnula.
Otočila se k Pedrovi právě včas na to, aby ji jeho pěst udeřila do obličeje. Hlava jí škubnula do strany a neměla čas na zotavení před tím, než ji udeřil do žaludku tak, že se ohnula a lapala po dechu. Hloupý svět smrtelníků. Vše tady bolelo víc a její magie prostě nebyla tak silná jako v Jámě. Ještě horší bylo, že proti duši, kterou byla poslána sebrat, byla téměř neexistující, protože prokletí jí vrátilo stejnou sílu, kterou měla v době své smrti tváří v tvář duším, které zatratila. Lucifer a jeho zatracené dodatky.
Kde je sakra Remy? Teď by skutečně vítala jeho úsměv i narážky.
Ovinujíc ruku kolem jejího copu, jí Pedro s trhnutím napřímil a jí se podařilo zašeptat pouze první souhlásku kouzelného slova, než ji omráčil další ranou.




[1] Narážka na starší ženy – kdo z vás kouká na HIMYM, tak to dobře pochopíte z té epizody, kde se Barny snažil sbalit tu postarší učitelku a přezdíval jí „puma“ :D
[2] Španělsky elektrifikovat
[3] Další sexuální narážka – může to znamenat i něco v tom smyslu jako „Ty se neuděláš?“
[4] Španělsky: ztuhnout/zmrznout

33 komentářů:

  1. Děkuju za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Díky. Rychle další, nemůžu se dočkat, co udělá Remy.

    OdpovědětVymazat
  4. díky moc za preklad, už sa teším na poračovnie.

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji za překlad :-D

    OdpovědětVymazat
  6. vdaka za preklad.... :DDDD túto dvojicu jednoducho zbožňujem.. :)))

    OdpovědětVymazat
  7. Kde sa ten Remy zabudol??? Tesim sa na vysvetlovanie ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  10. Kde se ten chlap fláká, hlavně že má včas odpověď, ale že by byl taky včas na místě kde je ho potřeba, to zjevně ne. :-) Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  11. děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  12. dík za další překlad.

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuju za kapitolku :)

    OdpovědětVymazat
  14. Děkuji pěkně za překlad.

    OdpovědětVymazat
  15. Super kapča, oba jsou fakt pěkné čísla :-) Dík za překlad :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Bože neznášam flákačov,ale preklad je senzačný ! Díky.

    OdpovědětVymazat
  17. Děkuji krásná kapitolka

    OdpovědětVymazat
  18. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  19. Děkuji za překlad, už jsem si myslela, že dál se překládat nebude. Tahle kniha je skvělá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, kdybych nahodou prestala s prekladem, tak to dam urcite vedet :) Jen jsem mela prijimacky a hodne jsem jezdila po cesku, tak jsem tolik nestihala - ted uz snad budu vsechno stihat :D

      Vymazat
  20. Ďakujem za preklad.

    OdpovědětVymazat
  21. Skvělá kapitola :-D Děkuju

    OdpovědětVymazat
  22. moc moc moc děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  23. wow :-D .. kočky tak som sa zacítala až som zabudla na koment :-D
    veľká vdaka -je to super :-D ... Maťa

    OdpovědětVymazat
  24. díky za překlad, holky:-) aja

    OdpovědětVymazat
  25. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat