úterý 18. června 2013

Krvavá - 3. kapitola



Můj bratr seděl u stolu v kuchyni a jedl snídani. Bylo ještě brzy, přestože se cítil, jako by celý den přišel a odešel. Potraviny zaplnily talíř jako každé ráno. Palačinky, vafle, slanina, vejce. Dost jídla pro tucet lidí, ale jemu to nestačilo. Vlkodlaci jsou hladoví neustále. Jejich metabolismus funguje neuvěřitelně rychle, takže se krmili hodně a často. Rodina jedla tady, zbytek vlků v jídelně.

„Ahoj.“ Řekla jsem, přitáhla si židli a posadila se. Zdravou rukou jsem popadla krabici cereálií a podepřela si jí zraněnou paží v bandáži. Byl to nejjednodušší výběr z možných potravin.

„Co se stalo?“ zeptal se Tyler s plnými ústy. „Dostal konečně táta rozum a pošle tě pryč?“

Nadzvedla jsem obočí a sáhla po mléku.
„Co?!“ pokrčil Tyler rameny. „Jednou bude muset říct ano. A mohlo by to být dnes.“

„Víš, že to není tak jednoduché.“ Opáčila jsem. „Ale poslední rozhovor ukončil s hlasitým ´Zvážím to.´, takže doufejme, že se rozhodne v můj prospěch. Dělá si starosti se zbytkem světa, hlavně se Smečkami a nějak stále věří, že zkrotí vlky, i když budou zmítáni emocemi a budou mít strach. Víš, že odhalil i všechny ty další menší boje? Ty, co jsme se snažili zakrýt?“

„Jo.“ Brácha se zavrtěl na židli. „Očekával jsem to. Je nemožné před ním cokoliv utajit. Vím však, proč nás to nechal dělat. Tedy, jakou jinou měl možnost? Nemůže chodit okolo a zabíjet všechny vlky, s nimiž se dostaneš do křížku. To by byl masakr a Smečka by utrpěla vážné ztráty. Určitě by vznikla vzpoura.“

„To jsem vážně potřebovala vědět.“ Zabručela jsem. „Plížili jsme se okolo jako bandité, snažíc se ty vlky chránit.“

„V momentě, kdy by přiznal, že o bojích věděl, musel by někoho zabít za to, že s tebou bojovali. To bys chtěla?“

„Ne.“ Řekla jsem. „Samozřejmě, že od začátku jsem se chtěla vyvarovat jakémukoliv úmrtí. Souhlasili jsme s tím, když se věci začaly měnit. Nemohla bych v noci klidně spát, kdybych věděla, že jsem zodpovědná za smrt lidí, jen proto, že jsem nechtěla zůstat zamčená ve svém pokoji.“ Nikdo mne nenutil být ve vězení bez mříží, ale byl to jediný způsob, jak se vyhnout malérům. Vězení však není můj styl.

„No, tak tady to máš.“ Ušklíbl se Tyler. „ Jinak to nešlo. S tátovou podporou by bylo mnoho mrtvých vlků. Nemůžeme mít obojí, ale podle mě to byla správná volba. Vlkodlaci reagují na něco, co nedokáží ovládat – pokud jde o tebe – na něco nepřiměřeného a nestabilního.“ Nalil si další sklenici pomerančového džusu. „Prostě odteď dostaneš někoho jako bodyguarda. Věci se příliš vymkly kontrole. Nemůžeš vyzvat člena Smečky na souboj, když jsi pod dohledem.“

„Já byla pod dohledem? Myslela jsem, že já jsem dohlížela. A už to dělat nebudu.“ Spolkla jsem další sousto a pokračovala. „Nepotřebuju mít za zadkem bodyguarda. Všechno se jen milionkrát zhorší. Hloupá holka se o sebe nemůže postarat – podívejte se na ni, jak si chodí stěžovat svojí ochrance. A navíc – jsou tady přesně tři lidé, kteří by tuhle práci vzali – ty, Nick nebo Danny.“

„Jsi příliš tvrdohlavá.“ potřásl Tyler hlavou. „Jediné, co jsi měla udělat, bylo říct mi, že tě Mitch znovu otravuje a já bych se o něj postaral. Ale ne, ty ses musela nechat přizabít. Jsi bezohledná. Byl to sebevražedný zápas a ty to víš.“

„Bezohledná? Prosím tě. Ty máš co mluvit. Bojuješ s kýmkoli a jakkoli. Pro tvou informaci, dlouho jsem onen boj plánovala. Nějak bych Mitche dostala.“ Tvrzení nebylo moc přesvědčivé, ale nelitovala jsem svého rozhodnutí bojovat. „A kdybych byla úspěšná, nechali by mne aspoň na chvíli na pokoji.“

„Boj o postavení je úplně jiný.“ Argumentoval Tyler. „Je pro Smečku nezbytný. Když jsi Alfa, musíš se pohybovat rychle, nebo tvůj vlk zneklidní. Není přirozené přijímat rozkazy od vlka, jenž se nachází v hierarchii pod tebou. Jediný způsob, jak se dostat na vrchol, vede skrze Výzvy.“

Měl pravdu, ale já to nechtěla přiznat. „Nemůžu přece okamžitě běžet a zavolat tě, jakmile mi někdo vyhrožuje. Kdybych to udělala, aniž bych bojovala, obdržela bych nejmíň sedmnáct Výzev za hodinu –“

„Nepovolených Výzev -“

Přerušila jsem ho. „Stát si za svými názory je vše co mám. Tak to používám. Až do letošního roku to fungovalo. Věci se změnily a já se musela uchýlit k něčemu jinému. Dává to dokonalý smysl, pokud se nad tím zamyslíš. Dokázat vlkodlakům, že mám dost kuráže, byl nezbytný krok k odvrácení dalšího násilí.“

„Jít do ringu uprostřed noci, aniž bys to někomu řekla, nedává žádný dokonalý smysl. Jsi úplně mimo. Kdyby tě Danny nenašel a nezavolal mě, byla bys teď mrtvá. Mitch by tě roztrhal na kusy.“

„Nejsem tak blbá, jak si myslíš.“ Vypálila jsem. „Mitch není moc zručný a boj v ringu mi poskytoval výhodu. Věřím, že bych vyhrá-“

„Říkal tu někdo mé jméno?“ Danny Walker vkročil do kuchyně, se svým obvyklým úšklebkem a plamínky v očích. Kaštanové vlasy mu zkroucené padaly do obličeje a na jeho rtech hrál ďábelský úsměv. Danny přišel poměrně nedávno, pouhých 5 let zpátky, z Anglie do Ameriky a poté se připojil k otcově Smečce. Změna Smečky se odehrává velmi zřídka – jen když se chce někdo přestěhovat, nebo když Smečka není úplně v pořádku. Spřátelil se s Tylerem hned, jak se mezi námi objevil. Mrkl na mne a posadil se. „Moje uši jsou celé žhavé. Takže drby, co? Doslechl jsem se, že Mitch se těžko vzpamatovává ze včerejšího nářezu. Neříkám, že si to nezasloužil, ale stačilo asi takhle málo a rupnul by.“ Odtáhl prsty zlomek od sebe. „Nechtěl bych teď být v jeho kůži, chudák prevít.“

Byla jsem ráda, že Mitch není mrtvý. Pokud je stále naživu, přežije. Je to sice naprostý debil, ale Vyzvala jsem ho a jeho smrt by oprávněně tížila mé svědomí.

„Ten parchant by neměl žít.“ Tyler se právě pokoušel polknout obrovské sousto slaniny. „Boj… se ženami… je pod naší úroveň.“

„Haló.“ Zaklepala jsem mu lžící na rameno. „Pořád tu sedím. Nevidím pod tebou žádné ženy.“ Posměšně jsem prohlížela podlahu pod jeho židlí. „Jen si přeješ, aby tam byly.“ Můj bratr je vysoký, blonďatý, s vtipnými dolíčky na tvářích. Dostat ženu pod něj nepředstavovalo žádný problém. „A ženy umí bojovat. Já to umím. Zvlášť, když většina mladých vlků má nulovou taktiku, jen používají svou hrubou sílu. Opravdu smutné.“

Danny se usmál. „No, možná bys mne později mohla naučit nějaké své chytré strategie. Budu vděčný student, ocením hlavně nějakou ve stylu jeden na jednoho. Zní to docela dobře.“

Rozhodla jsem se ignorovat jeho narážky – jako obvykle. „Danny, viděla jsem tě bojovat, žádné mé lekce nepotřebuješ. Okamžitě bys mne zabil a kde je v tom sport?“ Nemám tušení, kolik je Dannymu let, ale je extrémně zručný a velice nebezpečný vlkodlak. On a Tyler zápasili pravidelně. „Vážně, tvůj anglický přízvuk tě může dostat pryč s vyslovením těch nejhloupějších keců.“ Smála jsem se. „A všechno to zní jako lichocení.“

„Snažím se.“ Natáhl se pro borůvkové palačinky a láhev sirupu.

„Nepotřebujeme taktiku. Jen tohle.“ Tyler zatnul paže. Jeho obří bicepsy se zavlnily v odpověď a ztuhly do podoby kamene, říkajíc – tady končí blbiny. „Proč bychom se na Zemi dohadovali s dokonalostí?“ obdařil mne úsměvem s dolíčky.

„Ha.“ Uchechtla jsem se. „Poslední okamžik, kdy jste se přiblížili dokonalosti, byl, když vám táhlo na deset a zastali jste se Nicka. Udělali jste pro něj tady život trochu snesitelnější – a to nemělo nic společného s používáním vašich velkých, mocných zbraní.“

Bratrova tvář zvážněla. Vzal si roli Nickova ochránce k srdci. Nick byl pro nás oba sourozencem. „Takže pokud neopustíš Compound, co myslíš, že se asi stane? Napětí se vystupňovalo do závratných výšin. Je tak silné, že se ho téměř můžeš dotknout. S Mitchovou potupou to bude ještě horší. Vlci jsou pořádně nasraný.“

„Kéž bych to věděla.“ Řekla jsem. „Netěším se na to, to mi věřte.“

„Bylo by jednodušší, kdybych mohl slyšet tvé myšlenky.“ Zavrčel Tyler v odpověď. „Pak by tvá bezpečnost nepředstavovala takový problém. Dala bys mi vědět, co se děje kdekoliv, kdykoliv na Compound a já se o to prostě postaral.“ Luskl prsty. „Jestli odmítneš bodyguarda a já tě neslyším, život máš ve vlastních rukou.“

„Já měla život vždy ve svých rukou.“ Zavtipkovala jsem. „Ale máš pravdu, pokud bys mne znovu slyšel v myšlenkách, nadcházející úkoly by získaly rychlejší navigaci.“ Jako dvojčata, můj bratr a já, jsme se narodili se schopností mezi sebou telepaticky komunikovat. Každý vlk měl tuto schopnost ve vztahu k Alfě Smečky, s cílem zajistit přežití společenství, ale bylo vysoce neobvyklé používat telepatii mezi sebou. Dr. Jace to připisoval našemu příbuzenskému stavu, byly to však dohady. Spojení nikdy nepracovalo neustále a já Tylerovy myšlenky přijímala lépe než on mé, což se stalo předmětem dětských rvaček. Jakmile jsem se dostala do maléru, stalo se napojení neocenitelnou poslední záchranou. Tyler mne slyšel, i přesto, že jsem jej přímo nevolala a vždy mně našel. Jemná komunikační linka se náhle přetrhla, v době asi před 2 roky, kdy nastala jeho první přeměna. Teď tam byla jen prázdnota – mrtvý prostor.

„Najdeme způsob, jak se o tebe postarat.“ Kývl Danny. „Není se čeho bát.“

Odfrkla jsem si, jak mi mléko zaskočilo. „Ach, Danny,“ řekla jsem uprostřed záchvatu kašle. „Není se čeho bát? To je neuvěřitelně vtipný. Nemůžete se o mě starat o nic víc, než byste měli říkat vlkům, jak se mají cítit. Mýty – hlavně Cainův Mýtus - a pověry jim znemožňují cokoliv, kromě nenávisti vůči mně a ty to víš.“

Danny zavrtěl hlavou. „Ano, tajemný Cainův Mýtus. Ten blbeček, co tě nařkl, že jsi opravdová Dcera zla?“ řekl za použití vzdušných uvozovek pro ´Dceru zla´ teatrálním hlasem. „Naznačil, že tvé narození odstartovalo konec naší rasy, jak jí známe? Víte, je vážně škoda, že jsem tu nebyl, když ten humbuk začal. Říkám vám, anglické smečky stojí pevněji nohama na zemi, všude proslavené svým skepticismem. Jsme známí pro neomylnou vnímavost a měli bychom použít mého úžasného šarmu, abychom vysvětlili americkým vlkům rozdíl mezi mýty a realitou.“

„Tak to je plán.“ Má slova přetékala ironií. „Když pro nás realita znamená, že vlkodlaci, upíři, čarodějnice a démoni existují. Většina našich mýtů a legend jsou bohužel pravdivé – a splnily se – neboť pohádky jsou příčinou existence nás všech. Takže jak víš, že Cainův Mýtus je výmysl?“ Dcera zla jsem asi těžko, ale na tom nikomu nezáleželo. „Tímhle vlci argumentují. Cainův Mýtus může být založen na pravdivém proroctví. Je dostatečně konkrétní a proto mi ho pořád předhazují.“

„Nestarám se o nějakej podělanej mýtus.“ Řekl Danny. „Je to hromada sraček a každý s aspoň polovinou mozku si to moc dobře uvědomuje.“

„Prosím, zasvěť mě do tvého plánu. Určitě jej použiju na všechny, kdo mě nenávidí.“ Rozhodla jsem se. „Jsem si jistá, že se velmi rychle naučí, jak pomýlený byl jejich hněv po celou tu dobu.“

„Podívej se na sebe.“ Vyprskl Danny. „Jsi totálně neškodná. Jak bys mohla být Dcerou zla, když nejsi vůbec děsivá? Že by Dcera Caina měla nějaké skryté temné, mocné síly? Nebo pomoc z jiného světa? Nic takového nevyzařuješ, není v tobě ani malá jiskřička pekelného ohně. Jsi slabá jako smrtelník, bez smyslu pro přežití. Naprosto neškodná.“

„Ehm... Jo, máš pravdu. Neoplývám žádnou vlkodlačí silou. Ale úplně neškodná? Tím si nejsem jistá.“ Zazubila jsem se. „Chybějící síla však psy neodvolá. Řeknou, že se prostě maskuju pomocí svých čarodějných schopností, a tak dál.“ Vlci obecně vyzařují kvantum energie. Někdy, v závislosti jak silná bytost byla, to bylo hmatatelné. Vlci páchli silou nejvíc po proměně. Byli nejmocnější ve své pravé podobě.

„Pokud jsi zlá, tak bys měla mít bradavice.“ Podotkl Danny střízlivě. „Nebo hady místo vlasů. Nebo bys měla mít šest prstů na pravé ruce, či prostě něco, co by zrcadlilo tvou velkou zlobu. Ale ty jsi zcela bez neobvyklostí. Stačí se na tebe podívat.“

Podívala jsem se na sebe. Kromě slušného množství gázy na mě nic neobvyklého vážně nebylo.

„Jsi úplně v pohodě,“ pokračoval, „Vlastně jsi pravý opak – příliš krásná na zlo, se všemi těmi bohatými, nádherně tmavými vlasy a nebesky modrýma očima. Promiň, lásko, ale oni se prostě mýlí.“ Strčil si další sousto palačinky do úst a zazubil se.

Tyler si odfrkl.

„Dany.“ Zasmála jsem se. „Ty jsi vážně zvláštní případ. Máš pravdu. Nemám bradavice nebo hadí vlasy, ale mám prsa a ty prostě zavdávají vlkům okolo dostatečnou příčinu, aby uvěřili, že jsem tou ženou z mýtů.“

„No, to je určitě dostatek důkazů i pro mě.“ Zamrkal. „Není to zlé - samozřejmě prsa k ženám patří. Srdečně souhlasím. Máš docela pěkný nosič. Ale bez Síly se držím svého původního závěru.“

Můj bratr se rozkašlal, dusil se slaninou. „Ježíši, Danny. Nezapomínej, že mluvíš o mojí sestře.“

Vstala jsem ze stoličky a jen tak pro zábavu jsem párkrát zabušila do Tylerových zad. Připadalo mi, že jsem se nesmála už roky. „Ty jsi nemožný, Danny.“ Vyprskla jsem smíchy. „Jsem však ráda, že si nemyslíš ty blbosti. Ve světle všeho, co se událo v poslední době, je fajn to slyšet.“ Danny a já jsme si moc servítky nebrali a ostatní vlci nebyli ohledně slov tak vynalézaví. Není to v jejich povaze.

„Jdu najít Nicka.“ Odnesla jsem prázdnou misku do dřezu. „Možná má pár vylepšení pro můj nový plán k útěku.“ Tyler vstal, odložil skleničku a otřel si pusu ubrouskem. „Jdu taky.“

„Neboj se.“ Zamířila jsem ke dveřím. „Nebudu daleko. Dojez to, pořád tu máš čtrnáct palačinek, které můžeš sežrat. Vlci mně nenapadnou teď, když je tady slušně nasraný Alfa. Jsem si jistá, že na mě Nick čeká v altánu.“

Malá stavba poskytovala krásný pohled na jezero a stala se oblíbeným místem našich setkání. Nick touží vědět, co se stalo. Altán byl dvacet kroků od jídelny a otcovy kanceláře. „Je to dvacet korků od našich předních dveří. Budu v pohodě.“

Neochotně si sednul. „Kryj si záda, Jess. Vlci budou po včerejšku napjatí.“

„Já vím.“ Řekla jsem.

„Vždyť víš, že si mě můžeš kdykoliv vzít.“ Danny z poloviny žertoval. „V mžiku bych utnul všechny tvé problémy.“

Zastavila jsem se ve dveřích, usmívajíc se. „Dík za nabídku Danny, ale ty jsi prostě příliš dobrý pro holku, jako jsem já. Oceňuju však tvůj návrh. Jsem si jistá, že jiná šťastná slečna ti padne do noty a budete spolu spokojeně žít.“

Danny zvedl imaginární klobouk a sundal jej z hlavy. „Mé ostře řezané rysy zastrašily již mnoho dívek, to je pravda. Je to můj kříž, být nadaný neuvěřitelnými geny. Ne každý si může dovolit takové břemeno dokonalosti. Ale jsem si jistý, že tady je žena s podobnými problémy a já mám v plánu ji v blízké budoucnosti ochránit.“

„Ta má ale kliku.“ Řekla jsem, přesvědčená o tom i hluboko uvnitř. „Uvidíme se později.“

„Jess!“ Zvolal na mne ještě Tyler. „Žádné problémy, jasný? Nechci tak brzo ráno zachraňovat tvůj zadek z další Výzvy.“

„Klídek. Rvačka je teď to poslední v mém seznamu.“

34 komentářů:

  1. Doporučuji, znova si přečíst anotaci, vypadá to, že v další (poslední) kapitole přijde konečně zlomový okamžik, na který čekáme, než se budeme moci pustit do 1. dílu této série :)
    jinak díky za další kapču holky ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za překlad.

    OdpovědětVymazat
  3. Supr diky za preklad :-) tesim se na dalsi :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Děkuju za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  5. děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  6. Vdaka za pokracovanie.

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za překlad.Katka

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji za překlad.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za překlad! :-)

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to vypadá, že ji taťka nikam nepustí. To je docela škoda, s jejími zkušenostmi s rozzuřenými vlkodlaky, by se mohla na policejní akademii dostávat do zajímavých situací. :-)

    OdpovědětVymazat
  11. vďaka za preklad :-P

    OdpovědětVymazat
  12. děkuju za překlad

    OdpovědětVymazat
  13. Děkuji za překlad!

    OdpovědětVymazat
  14. dakujem :)len tak zo zvedavosti kolko kapitol ma tato kniha?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. počet kapitol je vždy napsán pod anotací knihy, v tomto případě se jedná o "před-novelu" a má jen 4 kapitoly

      Vymazat
  15. Díky moc za překlad :-D

    OdpovědětVymazat
  16. Super, díky za překlad. Bude zajímavé sledovat, kam to povede

    OdpovědětVymazat
  17. dakujem za preklad :) jane

    OdpovědětVymazat
  18. děkuji už se těším na další Jana

    OdpovědětVymazat
  19. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat
  20. vďaka za preklad.. :D

    OdpovědětVymazat
  21. děkuju za překlad :)

    OdpovědětVymazat
  22. už to mám síce prečítane v AJ ale neviem ta čeština ma dačo do seba dobre knihy si rada prečítam aj 2x :D

    OdpovědětVymazat
  23. Díky za skvělý překlad!:)

    OdpovědětVymazat
  24. Děkuju za překlad.

    OdpovědětVymazat