neděle 26. května 2013

Démon a jeho čarodějka - 2. Kapitola 1/2



Pískajíc si Remy vkráčel do Luciferovy kanceláře. Být přivolán jeho šéfem mohlo znamenat jen jednu ze dvou věcí. Buď byl v průšvihu – což s ohledem na to, že nespal s žádnou z  dcer svého pána, se zdálo nepravděpodobné – nebo dostane speciální úkol. To druhé se mu rozhodně zamlouvá, zvlášť proto, že právě ukončil pár vztahů proto, že se o sobě dozvěděly.

Ženy – dokázaly jednat tak iracionálně, když přišlo na to, že by se o něj dělily. Nechápaly, že má dost vytrvalosti, aby je uspokojil všechny? Jo, tohle bude ta věta, kterou by měl odstranit ze svého seznamu. Ani jedné z nich se nelíbila, bez ohledu na to, jak moc se usmíval, když to říkal. Jedna z jeho přítelkyň – žhavá démonská blondýnka, která dokázala pomocí zahradní hadice vcucnout golfový míček – vyhodila jeho oblečení z okna na hromadu odpadků, takže došel k poznání, že by možná nastal čas pro to, aby se soustředil jen na jednu dámu. Vzrušení z různých kočiček, to bylo kdysi to, na co neustále myslel, ale teď odeznělo. Překvapivé, já vím. Nikdy si nemyslel, že se to stane. Ale opravdu si uvědomil, že jsou všechny ženy nakonec stejné; stejně škemrají, stejně křičí, stejně ho přivádějí k šílenství. Tak proč by si měl neustále přivádět bolest hlavy jen kvůli troše kejklování?
Proč, když by se dokonce mohl usadit s jednou šťastnou ženou a zplodit démona, nebo dva. Ušklíbl se při té myšlence. Zas tak neblázni. Rozhodnutí o tom, že si vezme do postele jen jednu ženu, byla jedna věc, ale se sto čtyřmi roky byl stále trochu mladý na to, aby přemýšlel o založení rodiny, i když se zdálo, že mnoho z jeho kamarádů skočilo přímo na tuto žhavou pánev. A dokonce šťastně.
Remy si nedokázal představit, že by se chtěl odsoudit k životu s jedinou ženou, protože zatímco blbnout jen s jednou šťastnou ženou bylo přijatelné, manželství bylo šílenství, protože poté, co se démon rozhodl založit rodinu a svázat se, bylo podvádění vyloučeno – tedy pokud by si chtěl nechat neporušené koule. Démonské manželky měly k podvádění striktní postoj a naváděly ostatní ženy, dokonce i matky – o čemž se ujistil – aby muži nepřekročili tuto hranici. S tímto vědomím ho udivovalo, proč se jakýkoliv muž chtěl spojit jen s jedinou ženou.
Je to asi nějaký druh šílenství, které je ovládne, když se dostanou do určitého věku. Nebo kouzlo. Naštěstí pro Remyho, on byl odolný k magickým útokům na jeho osobu.
Přišel do předsíně Luciferovi sekretářky, uvedl své jméno scvrklé babizně za stolem. Ošklivá, stará, znetvořená a neobvykle páchnoucí. Říkalo se, že ji vybrala samotná Gaia na tuto pozici poté, co Luciferova poslední sekretářka přišla do kanceláře příliš mnohokrát v průsvitné halence, samozřejmě bez podprsenky. Naposledy slyšel, že ta prsatá blondýnka, která si užívala divokou jízdu s více než jedním démonem, byla vhozena do ženské věznice. Nevyplatí se znovu a znovu srát Lordovu přítelkyni.
Hej, zajímalo by mě, jestli dokážu zjistit nějaké náznaky o tom, kdy konečně požádá svou starou dámu o ruku. V současné době se ve všech devíti kruzích uzavíralo mnoho sázek na to, kdy jejich Pán bude mít konečně odvahu zeptat se Gaii, jestli by si ho vzala. Remy měl několik sázek na datum třináctého srpna dva tisíce třináct, na datum, o kterém věděl, že se rychle blíží a nebyl tady jediný klenotník, který by navrhoval zásnubní prsten.
Zatímco čekal, až bude přijat do svatyně jeho pána, rozhlížel se a všiml si zavřených dveří se zlatou cedulkou „Satanova asistentka,“ pod kterou bylo vyryto „Vypadni.“ S takovým typem ohleduplného přístupu doufal, že nikdy nebude mít to štěstí setkat se tváří v tvář se šéfovou manažerkou pro ztracené duše. Slyšel, že je to babizna, čarodějnice, děvka, spolu s celým seznamem dalších nepěkných přídavných jmen používaných pro popis zanícené ženy, která udržovala v pořádku Pekelné smlouvy. Žena, která vyděsí i ty nejtěžší zločince v jámě, jednala pouze se zatracenými dušemi, ne s démony, a tak se naštěstí nikdy nesetká s očividně ošklivou zlou ženskou s ne příliš zářící osobností, o které každý mluvil.
Kráčející do kanceláře svého pána se postavil do pozoru. „Démon z první třídy, Remy Crafir, se hlásí dle rozkazu, pane.“
„Uvolni se, vojáku.“
To určitě, řekl Remy téměř nahlas. Pouze démoni, kteří toužili po smrti, polevili na pozornosti v přítomnosti toho hromotluka. Jeho šéf, oblečený ve svém obvyklém obchodním obleku, bubnoval prsty na masivním stole.
„Pracuješ pro mě už jak dlouho, vojáku?“
Divná otázka, protože Lucifer už znal odpověď. „Od osmnácti let po mém narození, pane.“
„A teď je ti…“
„Sto čtyři, pane.“ Jsem v tom nejlepším, pomyslel si a nafoukl hrudník pro případ, že by si jeho šéf myslel, že stárne.
„Viděl jsi hodně nebezpečí během své doby.“
„Pane?“
„Jen si povídám pro sebe. Vím, co všechno jsi udělal, mnoho z toho bylo na můj rozkaz. Tvůj velící důstojník o tobě říká pouze pozitivní věci. Krvežízniví. Sebestředný. Důkladný. A uchvatitel kalhotek mezi dámami.“
Kdo by mohl odolat smíchu, když po něm Lord jámy střelil spiklenecký úsměv při jeho posledních slovech?
„Už jsi někdy myslel na to, že se usadíš, vojáku?“ Lucifer se naklonil dopředu a sepjal své prsty.
„Promiňte, Pane?“
„Usadit se se ženou. Stvořit nějaké ty děti. Tvoje matka byla akorát ve tvém věku, když tě očekávala.“
„Pane, se vší úctou, ona je trochu blázen. A její rozhodnutí, že se mým otcem stane člověk, nebylo zrovna skvělé.“
„Máš problém s tím, že jsi jen poloviční démon, vojáku? Můj syn je napůl démon.“
Do prdele, já urazil svého pána. „Jsem docela spokojený s tím, že jsem poloviční démon?“ Říkal to tázavě, a když mu jeho šéf nesetnul hlavu, ale stále se díval a čekal, rychle přemýšlel. „Mám hodně výhod ze svého postavení polovičního démona. Já, um, můžu svá kouzla použít na smrtelné zemi.“ Podpořen Luciferovým přikývnutím, pokračoval. „A žiju stejně dlouho, jako normální démon.“ Ale má tenčí kůži a proto je náchylnější ke zraněním, což je na hovno. „Hojím se rychle. Jsem silný. Odolný proti ohni.“ Což byla schopnost, kterou dostal od své matky, téměř čistokrevné démonky ohně.
„A nejsi tak ošklivý, jako většina čistokrevných démonů. To je v pořádku, vojáku, můžeš to říct. Démoni smíchaní s démony netvoří zrovna ty nejhezčí děti.“
„Když to říkáte, pane.“
„Ano, a pokud zprávy, které jsem o tobě četl, jsou pravdivé, řekl bych, že dámy souhlasí.“ Lucifer mrkl a Remy se usmál. „Ale teď ke skutečnému důvodu, kvůli kterému jsem tě sem zavolal. Mám pro tebe zvláštní úkol, vojáku.“
„Cokoliv si můj pán přeje.“
„Samozřejmě. Přesto se cítím, jako bych tě měl varovat, protože to bude drsné. Horší než veškeré ostatní mise, na které jsem tě poslal. Je třeba, aby si ze světa smrtelníků přivedl zpátky pět duší.“
Brnkačka. Dokázal by to s jednou rukou svázanou za zády. „Jako by se stalo, pane.“
„Vydrž. Nebude to tak snadné. Bohužel, ty duše jsou svázány prokletím, takže zatímco je budeš pomáhat lovit, někdo jiný je musí poslat do pekla. Pomůžeš jí.“
„Jí? Mám spolupracovat se ženou?“ Luciferovy armády měli několik ženských démonů, ale nikdo by se je nikdy do tváře neodvážil nazvat holkou. Ale někdo takový by nepotřeboval jeho pomoc. Takže, s kým ho to Lucifer chce spárovat?
„Ano, se ženou. Nepříjemnou mrškou, která tě přivede k šílenství.“
„Ať to zkusí.“ Koneckonců, když neuspěla jeho bláznivá matka, pochyboval, že by někdo mohl.
„Ach, povede se jí to, vojáku. Myslel jsem si, že bych tě měl varovat, což není zrovna pro mě obvyklé. Raději bych sledoval, jak kolem létají jiskry, ale pro jednou bych byl rád, aby jeden z mých svázaných zaměstnanců uspěl. A rychle.“
„Kdy mám začít?“
„Nedočkavý, abys potkal svou zkázu? Tohle se mi na mužích líbí.“
„Není jiného času, než přítomnosti, pane.“
„Výborně. Můžeš začít hned. Tady je její adresa. Jo a ještě poslední rada. Vezmi si suspenzor a nech si své ruce pro sebe.“
„Proč? Je to kočka?“ Měl by takové štěstí, s novou misí a kočkou v jeden den.
„Je to pět set let stará čarodějnice, která nenávidí muže.“
Skvělé, zaseknutý s čarodějkou. Ach fajn, stále si užije nějakou srandu, vzhledem k tomu, že se zdálo, že se pravděpodobně bude toulat po smrtelném světě. Většina duší, které utekly, se tam prodraly tak rychle, jak jen mohly. Neexistoval žádný důvod, proč by nemohl smíchat trochu rozkoše se svou prací.
„Jako by se stalo.“
„Hodně štěstí,“ řekl Lucifer věcně. „Budeš ho potřebovat.“
Propuštěný, Remy pozdravil a otočil se na podpatku, vyrážející z kanceláře jeho šéfa. Pískající si refrén se špatnou melodií, kráčel pryč z hradu svého pána a přemýšlel, kdo je ta služka, která potřebuje jeho pomoc a při tom se jí povedlo udržet si místo v domě jeho šéfa. Obvykle by Remy předpokládal, že ta čarodějka s Luciferem spí, ale vzhledem k jeho popisu a varování to znělo, jako kdyby byla osinou v prdeli, což bylo fajn. Remy měl spoustu zkušeností se zadky, a tím teď nemyslel osobu.
O minutu později klepal na masivní vyřezávané dveře, zatímco na něj pečeť na dveřích řvala „Drž se dál, nebo…!“ a byl pořádně překvapený, když se dveře otevřely. Hej, ahojky.
Dosahující sotva po jeho ramena, s divokou hřívou černých vlasů, světle hnědýma očima a tělem stvořeným k uctívání – nejlépe jeho jazykem –Remyho napadlo, jestli by mohl přesvědčit tuto služku, aby s ním skočila za roh na rychlovku, než se setká s tou Ysabel. A pak otevřela svá svůdná ústa.
„Jestli už jsi hotov se zíráním, možná budeš chtít udělat krok zpět, než ti rozbiju nos o dveře tím, že je zavřu.“
Někdo dnes vstával bez sexu. To mohl napravit. „Dobrý den, krásko, vlastně mám něco s obyvatelkou tohoto apartmá. Jsem tu, abych se setkal s Ysabel, čarodějkou.“
„Vážně?“ Její hlas jasně vypovídal o tom, co si myslí o jeho tvrzení a hnědý pohled ho zkoumal od hlavy až k patě, než ho opustil. „To si nemyslím.“
Dveře se mu zabouchly před nosem.
Co. To. Kurva. Je.
Remy zabušil na dveře. Okamžitě se otevřely. Dračice s ebenovými vlasy, s rukama zkříženýma pod jejími velkými prsy, se ušklíbla. „Už jsi zpátky? Copak? Zranila jsem tvé city?“
„Poslouchej, ženo, nevím, co ti vlezlo do zadku a změnilo tě to v napnutou děvku, ale jsem tady za Ysabel, tak mi zmiz z cesty, než tě přehnu přes koleno a…“
„A co? Naplácáš mi?“ Její oči jiskřily vlastní výzvou. „Chtěla bych vidět, jak to zkoušíš. Ale předtím, než to uděláš, bys možná měl vědět, že mé jméno je Ysabel. Čarodějka.“
Aaaaah, sakra. Nikdy nepřiznávající porážku, nechal svou tvář protáhnout se do doutnajícího úsměvu. Fungovalo to na démonky, ztracené duše, lidské ženy, dokonce i gaye, ale zdálo se, že to nemělo žádný vliv na čarodějky zamračení. Smůla. „Dnes je tvůj šťastný den. Lucifer mě informoval, že jsi mým dalším úkolem.“
„Ne z vlastní vůle. A co že máš přesně udělat? Potřebuji stopaře, ne gigola. Co se stalo? Nepovedl se ti taneček u tyče? Tvé vybavení je příliš maličké?“ Sklopila oči k jeho rozkroku a ušklíbla se.
Náhle ho posedla iracionální potřeba nutnosti, aby si sundal kalhoty, otočil se a ukázal jí, že s velikostí jeho penisu není nic v nepořádku. Udržel se, ale nemohl zabránit tomu, že se na ni ušklíbl a díval se na ni stejným odmítavým způsobem. „Kdykoliv budeš chtít změřit mého ptáka, dej mi vědět. Nahá.“
„Prase.“
„Ne, démone. Vážně bys měla oprášit svou terminologii, že? Po Luciferově varování jsem čekal někoho staršího a horšího.“

K jeho cti neklesl k zemi, ale bolest v jeho koulích vyžadovala to, aby se ohnul a vzal si je jemně do dlaní, což znamenalo, že ho praštila dveřmi do tváře. Znovu. A to byla poslední kapka.

***

9 komentářů:

  1. Jůůů!!! Jeď Ysabel! Jeď!!! To je moje holka :D :D
    S tou bych se chtěla setkat :DDDD Díky moc za překlad, jste úžasní :D

    OdpovědětVymazat
  2. Bylo to naprosto ÚŽASNÉÉ!! děkuju

    OdpovědětVymazat
  3. no to bylo uplne super :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Takto skvele som sa pri knihe už dávno nezasmiala :)
    Ich konverzácia to je skvelý slovný ping-pong.
    Teším sa na pokračovanie.

    OdpovědětVymazat
  5. Je to skvele, uz ted tu carodejku miluju :) prosim dal honem honem honemm :)

    OdpovědětVymazat
  6. Perfektní, moc díky za překlad :-D

    OdpovědětVymazat
  7. To bylo, skvělé, díky a překlad a šup se s další kapitolkou :-)

    OdpovědětVymazat
  8. skvelá kapitola.... prosím kedy sem pribudne ďalšia..? :DDD

    OdpovědětVymazat