středa 10. dubna 2013

Svázáni Krví - 4. Kapitola 1/2



Kapela u Big Daddy se zrovna chystala odehrát svou závěrečnou sadu a většina štamgastů měla třetí nebo čtvrtý půllitr. Byl pátek večer. Lidé obsadili kulečníkové stoly a kolem každého terče na šipky se táhly dlouhé řady.
„Můžu ti donést ještě něco, zlato?“ Číšnice se naklonila přes Domův stůl, aby mu do pití zastrčila brčko a její velká prsa mu vysela před tváří.

Lehce se odstrčil a viděl, jak jazykem lehce objíždí své rty tak, že se lesknout. Nabízela mu víc, než jen další pivo, ale on rozhodně neměl zájem.
„Dvakrát Hefeweinzense.“
„Dvakrát? Co takhle džbán. Je to lepší řešení.“ Položila mu ruku na rameno. Tetování ve tvaru růže na jejím pravém prsu se mu pohybovalo na úrovni očí, spolu se jmenovkou Lenny. „Očekáváš společnost?“
„Ano a už je tady. Dvě piva. A brčko.“
„Dobře tedy.“ Jedno vytáhla z kapsy zástěry a otočila se, zatímco se ke stolu blížila vysoká žena chůzí, která patřila na dráhu módní přehlídky. „Ummm,“ zamumlala servírka a vytratila se.
Blondýnčiny barevné bokové džíny těsné obepínaly její zadek a rudé boty na podpatcích křičely „Pojď mě ošukat.“ Kluk, kolem kterého prošla, spadl ze židle a zíral na řetízek kolem jejího pasu, který se při každém jejím kroku rozhoupal. Dom protočil oči a usmál se, když spatřil diamantový piercing ve tvaru šipky, která směřovala dolů. Šokovat a vystrašit, to bylo vždy její motto. Některé věci se nikdy nemění.
„Lily.“ Dom vstal a objal ji. Letmo ho políbila na obě tváře a ruce s rudými nehty lehce položila na jeho bicepsy. Přidržel si ji na délku paže a sjel ji pohledem. Milovala obdiv a jako dobrý přítel, který potřebuje laskavost, chtěl nakrmit její ego. „Ohromující jako obvykle. Myslím, že jsi tady přivodila kolektivní infarkt.“
„Díky, lásko.“ Její chraplavý hlas stylu právě-jsem-vylezla-z-postele ho zachytil nepřipraveného. Přejela si rukou skrz své rovné, po ramena dlouhé vlasy, obtočila kolem nich prsty. Naklonila se blíž a s přivřenýma očima se nadechla. Ztuhl a připravil se na to, o čem věděl, že přijde.
„Hmmm. Voníš rozhodně lákavě.“ Se zavrčením sklouzla rukou k jeho zadku, stiskla ho a pak ho pustila.
„Díky.“ Zasmál se a vysunul pro ni židli.
Pověsila si kabelku na opěradlo a posadila se, zrovna když se servírka vrátila s jejich nápoji.
„Mohu? Tohle je krásné tetování.“ Lily se natáhla a chytila ženinu ruku. Ignorovala ženino barevné tetování a předstírala, že je zabraná do prostého ostnatého drátu kolem její paže, ale Dom nebyl pitomec. „Pěkné. Velmi pěkné.“ Lily se zachvěním přivřela víčka a koutek úst se jí pozvedl.
„Ohm, díky.“ Servírka si volnou rukou zakryla ústa a zívla.
Lily uvolnila sevření a žena se odtáhla, několikrát zamrkala a pomalu se vrátila k baru.
„Sakra, Lily. Nemohlas počkat?“
„Promiň. Celý týden jsem byla s rodinou ve Whistleru a měla jsem málo energie. Byla jsem vybitá.“ Natáhla si ruce nad hlavu a v ramenou jí zapraskalo. „Ach, mnohem lepší. Takže, co práce, lásko? Tvá zpráva byla záhadná.“ Rozbalila si brčko, strčila ho do piva a dlouze se napila.
„Potřebuju tvou pomoc, abych dokončil úkol.“
Dynamický tlukot basového bubnu naplnil vzduch, následovaný skřípěním kytary. Zpěvák se rozkročil u stojanu s mikrofonem a začal zpívat. Nebylo to zlé. Dom předtím neslyšel tuto píseň takto zpracovanou. A přes hlasitou hudbu je nikdo nebude schopen slyšet.
„Před třemi dny můj tým odhalil doupě Temnokrevných. Právě jsem do svého počítače nahrával nějaké data, když nás překvapili. Pár jsme jich vyřídili, ale Strykera i mě postřelili. Stříbrem.“
„Takže si tam zjevně měl své vybavení, hmm?“
Dom se napil a zavrtěl hlavou. „Ne. Nepřipadalo mi to nutné. Naši informátoři dosud nepotvrdili používání stříbra jakoukoliv jihozápadní skupinou. Tihle mizerové jsou tady dost zaostalí. Nevěděl jsem, že ho budou mít.“
„Ale? Copak jste všichni paličatí idioti? Bylo to jen otázkou času. Všichni TM na jihu používají stříbro, to přece víš. Nedostalo se k tobě nařízení Agentury, které instruuje všechny agenty k tomu, aby nosili při hlídkách vybavení?“
„Ano. Směřuješ tím někam…?“
„Chci tím říct, že tě mohli zabít, nebo hůř. Některé části těla se nezregenerují zcela. Neslyšel jsi o Bale Eddieovi z Kostariky? Málem mu ustřelili hlavu stříbrem a zatraceně dlouho trvalo, než se mu uchytily kožní štěpy. Dokonce i přes to, že ho vrtulníkem vzali na popáleninové centrum v New Yorku.“
„Nenávidím ty zatracené vesty. Kromě toho, Eddiemu by vesta nepomohla. Nakonec nás Agentura přinutí ještě nosit i helmy. To co děláme je nebezpečné. Pokud by mi to nějak vadilo, tak bych si vybral jinou práci. Například bych si koupil bar.“
Nedaleko kulečníkového stolu vypukl hlasitý hluk, když pár policistů spoutával starého chlapa dlouhými, tenkými plastovými pouty a snažili se ho odtáhnout z davu. Když odmítal jít, popadli ho za každou paži a tlačili ho ven k čekajícímu hlídkovému vozu. Dom obrátil svou pozornost zpět k Lily.
„Před třemi dny tě střelili stříbrem?“ Stiskla rty, zjevně uvažovala o tom, co řekl. „To není možné. Stále by ses válel doma na zadku.“
„To je důvod, proč jsem ti volal. Pár TM mě sledovalo, ale podařilo se mi jim vyhnout a k ránu jsem se zahrabal v lese. Potom mě našla Sladká krev. A nemusíš hádat, co se dělo dál.“
Lily hvízdla. „Sakra, Dome. Ty jsi ho vysál? Nebo jí? To vysvětluje to brzké uzdravení. A tvou báječnou vůni.“ Popadla ho za ruku a přitiskla svůj nos k vnitřní straně jeho zápěstí. „Je to ona, že jo?“
Schválně ignoroval její otázku a odtáhl ruku. „Potřebuji tvou pomoc. Foss a já jsme zakryli pachovou stopu, ale nařídili nám skončit s úkolem, takže jsem chtěl zjistit, jestli bys mohla zamést všechny přetrvávající stopy. Ujistit se, že Temnokrevní nedokážou sledovat stopu.“
Hrála si s brčkem a mračila se do sklenice. Když se setkala s jeho pohledem, v jeho střevech zaškubalo. Opravdu jí to nechtěl vysvětlovat, když tomu sám nerozuměl. Kromě toho, celý ten zážitek se mu zdál příliš osobní, příliš intimní na to, aby o tom diskutoval. Nebyl jako Jackson nebo Lily, kteří milovali vyprávění o svých hrdinských činech a cpali je každému se sadou uší. Nebyl to jeho styl. Nebo alespoň teď.
„Zdá se to trochu zbytečné, nemyslíš? Jsem si jistá, že to Jackson zakryl dost dobře.“ Její jestřábí oči ho hodnotily. Jí nic neunikne.
„Jen si chci být jistý.“ Opřel se v křesle a v rytmu hudby poklepával prsty, snažíc se, aby vypadal, jako že se soustředí na kapelu. Téměř mohl slyšet kolečka, která rotovala v Lilyině hlavě. Žádné zatracené otázky. Jen přijmi ten úkol.
„Je to žena, co?“ Natáhla ruku a položila mu ji na zápěstí. Byla příliš vnímavá. Nebo možná on byl ubohým hercem. Pokusil se zachovat bezvýznamnou, tvrdou tvář. „A ty k ní něco cítíš. Mám pravdu, že jo?“
Nevěděl, co cítí. „Je to žena.“ Snažil se ze svého hlasu vytlačit emoce.
„Co se děje? Mluv o tom. Poznám, že se něco děje. Znám tě až moc dobře.“
Proboha. Rukou si prohrábl vlasy, zhluboka se nadechl a smířil se s nevyhnutelnou sirotčí kontrolou. Pocity a mluvení a jiné sračky.
„Stala se ta nejpodivnější věc. Málem jsem ji vysál, takže jsem jí musel darovat krev.“ S trhnutím se narovnala a oči se jí rozšířily. „Ušetři mně přednášky, Lil. Santiago o tom ví a pravděpodobně mě nahlásí Radě. Větší problém je teď ona, protože teď cítím podivné spojení, něco jako pouto, přestože jsem s ní nikdy nemluvil. Nikdy mě neviděla, nebo alespoň si to nepamatuje. Vymazal jsem jí vzpomínky.“
Když začal líčit incident v Mackenziině domě, Lily ho poslouchala se skloněnou hlavou, přikyvovala a prohlížela si své rudé nehty. Očekával alespoň dvacet otázek, ale ona mlčela.
„Už jsi někdy o takové blbosti slyšela? Cítil jsem už něco divného, když jsem měl ve svém těle její krev. Ale teď, když má ona trochu té mé, se to ještě vystupňovalo. Dokonce jsem viděl její sny, zatímco spala. Myslel jsem, že jsou ty staré příběhy jen hromadou pověrčivých nesmyslů.“
„Enlazado por la Sange.“ Lily ztišila svůj hlas tak, že ji sotva slyšel, i přesto, že kapela právě hrála pomalou baladu.
Její utlumená reakce ho překvapila. „Cože?“
„Svázáni krví. Moji prarodiče sdílejí krevní pouto, to jsem ti nikdy neřekla?“
Dom zavrtěl hlavou. Nikdy o tom neslyšel.
„Ví o tom málokdo mimo rodinu. Ve skutečnosti, ani mnoho lidí z rodiny to netuší. Jsem jediná vnučka, které to babička řekla.“
„Tomu nevěřím. Ty? Udržuješ tajemství?“
„Jo, no, ona se sama probodla. Takže o tom moc nemluvíme.“
„Bože, Lil, to je mi líto.“
„To je v pohodě. Nevěděl jsi to.“ Lily se napila brčkem. „Popisovala pouto jako spojení těla, duše i ducha. Vzájemně znali své myšlenky. Cítili navzájem svou energii a emoce. Bylo to něco jako být naladěný na soukromý rádiový signál něčí životní síly. Myslím, že tomu říkala Prana[1]. Nejenže sdíleli krev, ale také sdíleli energii a dokázali ji od sebe vstřebat pouhým dotekem. Rozkvétali tím.“
„Co je tak ohromujícího na přenosu energie?“ Dom kývl hlavou směrem k servírce, která se stále opírala o bar.
„Mezi dvěma upíry? I když mám ráda tvou Pranu, Dome, co je tvoje, je tvoje, a co je moje, je moje. Vzala bych si kousek té tvé, když bych mohla,“ vrhla po něm hravý úsměv. „Ale moji prarodiče ji dokázali sdílet pouhým dotekem prstu.“
Předpokládal, že bezděčně absorboval část Mackenziiny energie, i když si dával pozor, aby se rukou nedotkl její dlaně ani obličeje. Zjevně to nestačilo. Cožpak jí nevědomky předal nějakou svou? Bylo to vůbec možné?



[1] Kosmická energie, o které se věří, že se získává ze slunce a spojuje prvky vesmíru.

7 komentářů:

  1. Díky za překlad, těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Také děkuji za překlad!

    OdpovědětVymazat
  3. Norakiss: Taky moc děkuju za překládek :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ďakujem za preklad!! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuju za překlad.

    OdpovědětVymazat
  6. děkuji za překlad

    OdpovědětVymazat
  7. ďakujem za preklad

    OdpovědětVymazat